ČSÚ: Těžba dřeva v ČR loni opět klesla, dosáhla 25,1 milionu metrů krychlových
31.5.2023 10:38
(ČTK)
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Téměř 92 procent loňské těžby tvořily jehličnany. Z jednotlivých dřevin se nadále nejvíce těžil smrk, jeho podíl na těžbě loni činil 79,5 procenta. Následovala borovice s podílem 8,9 procenta, buk s 3,5 procenta a modřín s 2,5 procenta. Z hlediska regionů nejvíce dřeva dřevorubci vytěžili na Vysočině, a to 5,3 milionu metrů krychlových.
Umělé zalesňování bylo loni podle statistiků srovnatelné s předloňským rokem. Meziročně se snížilo jen mírně, o 1,7 procenta na 39 970 hektarů. "Pokračovaly tak intenzivní pěstební práce spojené s obnovou lesů po kalamitách," doplnil Josef Kahuda z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.
Nepatrně převažovala plocha zalesňovaná jehličnany, které byly vysazeny na 50,6 procenta plochy. Z jednotlivých druhů lesníci nejčastěji vysazovali smrk, na který loni připadlo 31,7 procenta zalesnění. Pětina připadla na buk, 15,1 procenta na dub a 7,4 procenta na borovice. Při výsadbě lesníci spotřebovali 226 milionů sazenic, z toho téměř 63 procent byly listnáče.
"U přirozené obnovy lesa došlo k nárůstu o 977 hektarů na 10 088 hektarů. Mírně zde převažovaly listnáče (50,6 procenta), z dřevin byl nejčastěji využíván smrk (39 procent) a dále buk (22,9 procent)," doplnili statistici.
Koncem roku 2022 zaujímaly lesní pozemky v Česku plochu 2,68 milionu hektarů, z toho 54 procent byly státní lesy.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
V Česku chybí podpora drobných vlastníků lesa. Řešením by mohly být dobrovolné spolky
Má smysl chránit sazenice borovice a buku před suchem aplikací hydrogelů?
Jedle a její vliv na půdu ve smrkových porostechOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
ss
smějící se bestie
31.5.2023 11:27Tak když kalamita kůrovcová končí, tak se dá očekávat snížení těžby v lesích.
Kolik toho vytěženého dřeva při kalamitě, zůstalo v ČR, no !
Odpovědět
Kolik toho vytěženého dřeva při kalamitě, zůstalo v ČR, no !
Pe
Petr
31.5.2023 11:56Několik let po sobě těžímě dvojnásobek toho, co přirůstá. Přírodě jsme pořádně pustili žilou. Teď bychom zase měli několik let netěžit, abychom se dostali na původní lesnatost a zásobu dřeva. Já vím, naivní představa.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.5.2023 12:04 Reaguje na PetrPořád lepší vytěžit, než něco takového (viz níže). Požáry zuří, aktivisté se radují.
https://denikreferendum.cz/clanek/35226-pozary-vkanade-jsou-priznakem-kriticky-nebezpecneho-trendu
Odpovědět
https://denikreferendum.cz/clanek/35226-pozary-vkanade-jsou-priznakem-kriticky-nebezpecneho-trendu
Pe
Petr
31.5.2023 12:31 Reaguje na Karel ZvářalNějak vám nerozumím. Požáry vznikají kvůli nárůstu teplot, a teploty stoupají kvůli odlesňování (sám tu před deforestací varujete). A teď navrhujete raději víc kácet?
Odpovědět
Karel Zvářal
31.5.2023 12:52 Reaguje na PetrJiž při koncepci výsadby lesů (jakých a kde), se mají zohledňńovat rizika požárů, větrných polomů a dalších faktorů. Psal jsem to u čš, kde ponechat sm monokulturu samovývoji, je exemplární příklad nekompetentnosti. Za vyjeté koleje po těžbě se pokutuje, za nicnendělání u "sudu s prachem" žádný podobný postih nebyl...
Jsem pro hospodářské lesy (v nadpoloviční míře), a těžit tak, aby po několika kilometrech byla "nehořlavá zóna" (louka, průsek), prostě nějaká bariéra, která by bránila rychlému šíření požáru. Lesy vysazovat pokud možno smíšené - alespoň tam, kde to bude účelné. A pokud to jde, zpracovávat to, co zpracovat jde (na otop), byť to nemusí být ekonomické. Ale z dlouhodobého pohledu se to vyplatí.
Odpovědět
Jsem pro hospodářské lesy (v nadpoloviční míře), a těžit tak, aby po několika kilometrech byla "nehořlavá zóna" (louka, průsek), prostě nějaká bariéra, která by bránila rychlému šíření požáru. Lesy vysazovat pokud možno smíšené - alespoň tam, kde to bude účelné. A pokud to jde, zpracovávat to, co zpracovat jde (na otop), byť to nemusí být ekonomické. Ale z dlouhodobého pohledu se to vyplatí.
Pe
Petr
31.5.2023 13:18 Reaguje na Karel ZvářalSnažit se z lesa odstraňovat maximum hmoty je asi tak "přínosné", jako odvážet maximum hmoty z pole. A stejně přínosné, jako vysekávat trávníky každý týden - o tom tady sám píšete, co to způsobuje a jak to ovlivňuje biodiverzitu. A v lese byste to klidně dělal?
Požáry byly, jsou a budou, nelze je nijak zrušit, ani nelze vymyslet tak velkou předběžnou opatrnost, aby k nim nedocházelo.
Vždyť před pár dny jste si tady s Vinklerem notovali jak jsou disturbance potřebné, chtěli jste v lesích jezdit buldozery, a dokonce jste mluvili i o vypalování trávy!
Začínáte se nározově rozdvojovat a sám sobě oponovat.
Odpovědět
Požáry byly, jsou a budou, nelze je nijak zrušit, ani nelze vymyslet tak velkou předběžnou opatrnost, aby k nim nedocházelo.
Vždyť před pár dny jste si tady s Vinklerem notovali jak jsou disturbance potřebné, chtěli jste v lesích jezdit buldozery, a dokonce jste mluvili i o vypalování trávy!
Začínáte se nározově rozdvojovat a sám sobě oponovat.
Pe
Petr
31.5.2023 13:23 Reaguje na PetrJak často v nějakém lese dojde k požáru? Jednou za sto, dvě stě let? Opravdu je kvůli tomu potřeba vymýšlet a draze realizovat nějaká opatření, zóny, těžby a kdovíco ještě? Není to jako kvůli jediné nehodě zavést nové bezpečnostní povinnosti všem? Nepřeháníme to s tou opatrností? Absolutně bezpečný svět neexistuje.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.5.2023 13:25 Reaguje na PetrJsem naprosto konzistentní, viz zejména pasáž "Zásah člověka jako menší zlo pro přírodu". Mezi lidem je to v pořekadle Pro stromy nevidět les. Prostě les každopádně ano, ale udržovaný. Jak je to neprostupná buš, tak tam zasahovat ani nejde.
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2012/Leden--2012/Fakta-a-myty-o-vlivu-predace
Odpovědět
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2012/Leden--2012/Fakta-a-myty-o-vlivu-predace
Pe
Petr
31.5.2023 13:33 Reaguje na Karel ZvářalTak když udržovaný a čistý les, tak teda i udržovaný a posečený trávník.
Odpovědět
Pe
Petr
31.5.2023 13:50 Reaguje na Karel ZvářalA jak už jsem psal, u nás jsou požáry jednou za století. Předělávat kvůli tomu les je prostě přehnané. A nejde si jako příklad a vzor brát třeba Afriku, kde mají požáry každoročně.
To bychom si taky mohli kupovat ledoborce, protože za polárním kruhem je taky mají.
Odpovědět
To bychom si taky mohli kupovat ledoborce, protože za polárním kruhem je taky mají.
Pe
Petr
31.5.2023 14:19 Reaguje na Karel ZvářalVe vašem článku mě zaujal termín "přehoustlý hospodářský les". To je velmi zvláštní terním, či popis. Takový protimluv. Příroda nezná nic jako přehoustlé. Příroda využije prostor ma maximum. Kde je volno, tam okamžitě něco naroste, kde toho naroste moc, tam samo něco uvolní místo. Netřeba s tím nic dělat. S přehoustlostí úmyslně operuje pouze člověk, který se tím snaží vypěstovat co nejvíc co nejrovnějších a nejvyšších stromů s co nejmenším zavětvením. A to jednak způsobuje onu neprostupnou buš, o které píšete, a hlavně je v rozporu s vaší zmíněnou představou "raději méně, ale kvalitních, ubude probírek...".
Přehoustlost je tedy lidský hospodářský cíl. A když tedy budete chtít naopak udržovat les čistý a volný, tak půjdete proti svému vlastnímu hospodaření, místo probírek budete neustále něco "čistit" (jak to přehoustlé usychající, tak to zarůstající v uvolněných mezerách), a nevypěstujete to zmíněné kvalitní.
Jednoznačný a jednostranný způsob "hospodaření" neexistuje, stejně jako třeba nejde do všech lesů aplikovat pastvu.
Odpovědět
Přehoustlost je tedy lidský hospodářský cíl. A když tedy budete chtít naopak udržovat les čistý a volný, tak půjdete proti svému vlastnímu hospodaření, místo probírek budete neustále něco "čistit" (jak to přehoustlé usychající, tak to zarůstající v uvolněných mezerách), a nevypěstujete to zmíněné kvalitní.
Jednoznačný a jednostranný způsob "hospodaření" neexistuje, stejně jako třeba nejde do všech lesů aplikovat pastvu.
Pe
Pe
Petr
31.5.2023 13:28 Reaguje na Karel ZvářalJá si třeba vůbec nedovedu představit, že by každých několik kilometrů byla nějaká nehořlavá zóna. Jednak by se to ani nedalo udržet nehořlavé, pravidelná údržba by byla obrovsky nákladná, a navíc byste se dostal do konfliktu s majiteli, některým menším byste nařídil mít místo lesa mít.
Nikde ve světě se nic takového nepraktikuje.
Odpovědět
Nikde ve světě se nic takového nepraktikuje.
Pe
Pe
Petr
31.5.2023 12:41 Reaguje na Karel ZvářalA ani nechápu jak si někdo může myslet, že z něčeho takového se někdo raduje. Spíš to vypadá, že škodolibou radost máte vy, že se můžete vysmívat "aktivistům".
Odpovědět
Karel Zvářal
31.5.2023 13:06 Reaguje na PetrA ono se vlastně nic nestalo, vlci byli viděni v jiné části parku. Já se smál tomu pojetí, že se nic nestane/nestalo když... přežijí vlci. Že uhořelo nepočítaně zvěře - s tím si příroda poradí. S úbytkem jedné smečky... no to bychom nepřežili:-)
Odpovědět
Sl
Slovan
31.5.2023 13:45Uvidíme, jaké bude letos léto.
Potřeba změny druhové skladby je však jasná. V měnícím se klimatu nemají rozsáhlé smrkové monokultury v našich podmínkách šanci přežít. Lesníci ho chtějí zřejmě držet kolem 30% - přijde mi to i celkem rozumné jak z přírodního tak i ekonomického hlediska. Pokud budou ty smrky vsazeny do smíšeného porostu, budou mít i mnohem větší šanci přežít díky lepšímu mikroklimatu, který ten smíšený porost vytváří. Pokud by přeci jenom smrk nedokázal prosperovat ani tak, nebude to zároveň znamenat kolaps obrovských ploch lesů.
Odpovědět
Potřeba změny druhové skladby je však jasná. V měnícím se klimatu nemají rozsáhlé smrkové monokultury v našich podmínkách šanci přežít. Lesníci ho chtějí zřejmě držet kolem 30% - přijde mi to i celkem rozumné jak z přírodního tak i ekonomického hlediska. Pokud budou ty smrky vsazeny do smíšeného porostu, budou mít i mnohem větší šanci přežít díky lepšímu mikroklimatu, který ten smíšený porost vytváří. Pokud by přeci jenom smrk nedokázal prosperovat ani tak, nebude to zároveň znamenat kolaps obrovských ploch lesů.
