https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ctyri-spolky-se-postavily-proti-zvyseni-hladiny-novomlynskych-nadrzi-o-35-cm?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Čtyři spolky se postavily proti zvýšení hladiny Novomlýnských nádrží o 35 cm

24.5.2023 19:05 (ČTK)
Foto | Huhulenik / Wikimeda Commons
Čtyři spolky se postavily proti zvýšení hladiny Novomlýnských nádraží o 35 centimetrů, řekla ČTK mluvčí jihomoravského krajského úřadu Alena Knotková. Do pondělí se mohly přihlásit jako účastníci řízení a zaslat svá stanoviska krajskému úřadu, který aktuálně vede na žádost Povodí Moravy řízení, jehož výsledkem má být povolení hladinu zvýšit.
reklama

 

Zásoba vody by se zvýšila o devět milionů metrů krychlových. Někteří ekologové záměr zvýšit hladinu kritizují od začátku, protože to podle nich poškodí významnou ptačí oblast. Snaha o zvýšení hladiny je reakcí na suchá léta, větší množství vody má sloužit zavlažování zemědělských plodin i k nadlepšování průtoku Dyje.

Proti zvýšení hladiny se postavily spolky Voda z Tetčic, Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu, Spolek Obchvat a Egeria.

Úsilí vodohospodářů o zvýšení hladiny začalo v roce 2018, souhlasné stanovisko vydalo ministerstvo životního prostředí (MŽP) před dvěma lety. Na začátku letošního roku krajský úřad na základě žádosti Povodí Moravy zahájil řízení o "schválení změny povolení k nakládání s vodami na střední a dolní nádrži".

"Zvýšení vodní hladiny je v rozporu s plánem péče o přírodní rezervaci na střední nádrži, který platí až do roku 2026," uvedl předseda Dětí Země Miroslav Patrik. Spolek se záměrem zabývá od prosince 2019. Největším problémem je podle něj Střední nádrž, kde hnízdí pět druhů ptáků, a to orel mořský, rybák obecný, husa velká, husa polní a husa běločelá. Zvýšení hladiny by podle nich ohrozilo jejich biotop.

Povodní Moravy argumentuje tím, že již před podáním žádosti splnilo veškeré podmínky, které k souhlasnému stanovisku připojilo MŽP. V principu spočívají v tom, že i po zvýšení hladiny budou mít především ptáci zajištěný svůj životní prostor. Jde například o tvorbu vlnolamů, izolaci lagun, plovoucí plošiny či pastvinu pro husy. "Všechna opatření jsme již udělali ve spolupráci s Českou společností ornitologickou a Agenturou ochrany přírody a krajiny," řekl ČTK mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Zvýšení hladiny podle něj umožní také o něco větší kolísání hladiny, a to až o půl metru. Jelikož to nyní nejde, zanikl v okolí nádrže měkký luh, který vytváří přirozený přechod mezi tvrdým luhem a vodním prostředím. "Navržená pravidla manipulace s hladinou zohledňují dobu hnízdění. Doba, po kterou bude hladina snížena, navíc umožní vytvoření měkkého luhu a litorální zóny. Obnovený pohyb hladiny lépe reflektuje podmínky v přírodě, kdy je v zimním a jarním období více vody, v letních měsících následuje pokles," uvedl Chmelař.

Děti Země rozporují mimo jiné právě kladné stanovisko ministerstva životního prostředí, proti kterému již podaly správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně. "Podle nás nebyl doložen veřejný zájem a jeho převaha a naléhavost na zvýšení vodní hladiny nad ochranou těchto cenných biotopů a navíc měl o výjimce rozhodovat jiný krajský úřad, který nebude podjatý," uvedl Patrik.

Soustava tří vodních nádrží vznikla postupně v 70. a 80. letech minulého století a jejím účelem bylo zachycení povodňových průtoků. Zároveň tehdejší plánovači chtěli akumulovat vodu pro intenzivní zemědělskou výrobu, kterou měl rozvádět rozsáhlý systém zavlažovacích kanálů. Z tohoto plánu se uskutečnil jen zlomek. Nádrže vznikly na místech rozsáhlých lužních lesů. Původně se plánovalo, že hladina bude ve výšce o 35 centimetrů výše, než je dnes. Ekologové však uhájili současnou výšku hladiny a o zvýšení se začalo hovořit až kvůli extrémnímu suchu, které jižní Moravu a prakticky celé Česko zasáhlo v letech 2015 až 2019. Podle vědců šlo o největší suchou epizodu za posledních 2000 let, negativní dopady na zemědělství byly značné.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

24.5.2023 19:40
4spolky je potřeba poslat až tam, když na druhou stranu brečí že je sucho a otepluje se !
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.5.2023 19:42 Reaguje na smějící se bestie
Uváděné ptactvo si poradí i bez nich !
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

25.5.2023 06:56 Reaguje na smějící se bestie
Hlavně aby jejich členové zase brečeli, jak vláda omezuje možnosti zapojení se veřejnosti.

Naopak - přitvrdit by se mělo! Jejich argumenty jsou naprosto mimo mísu.

Jde jenom o jejich pocit, že mají moc do něčeho zasahovat - to nemá s ekologií nic společného. Se zdravým rozumem asi také ne...
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

24.5.2023 19:49
No jo, zase eko-aktivisti, spolky a dokonce i „Děti“, kterým prý v tomto případě vadí tím vyvolaná změna plánu péče o přírodní rezervaci na střední nádrži, platná ještě příští tři roky. V čímpak asi žoldu, tito profesionální eko-aktivisté, brání vodní ptactvo proti zvýšení vodní hladiny a (pravděpodobně) i zvětšení vodní plochy pro tyto ptáky? Jen aby se nakonec nezjistilo, že těmi vodními ptáky jsou zájmy místních lidí, umně balené do keců o ekologii a péči o opeřence.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.5.2023 20:02 Reaguje na Tonda Selektoda
1*
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.5.2023 19:52
Orel mořský hnízdí vysoko na stromech, rybáci na plouvoucích/umělých ostrovech, husy mají na konci května již poměrně vyspělá=plovoucí mláďata. Holt, jak je v tom jede profesionální prudič (věčně zlobivé "dítě"), je zřejmé, že o "legraci" nebude nouze.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.5.2023 20:03 Reaguje na Karel Zvářal
1**
Odpovědět
Lu

Lukash

24.5.2023 20:36
Byl tam před stavbou přehrady zajisté úžasný ekosystém. Kdyby tehdy byli ekologisti, uprotestovali by se do bezvědomí. Teď budou protestovat za záchranu tohoto umělého systému. Pokrytci. Nebudou tam jedni ptáčci, bude tam něco jiného. Až to za 50 let vyschne, budou protest proti čemu?
Odpovědět
Pe

Pepa

24.5.2023 21:46
Tady ta tisina je něco tak zbytečného až to bolí. Původní účel - zavlažovací kanály nebyly nikdy dokončeny, vodní turismus je nizky, protože mezi mrtvými kapry se koupat nikdo nebude, no jednou a naposledy jsem to zkusil... a ochrana před záplavami take neposkytuje. Stavba je to hnusná, na těch betonových panelech kolem hrázi vysoko nad úrovní terénu se ani nedá jet na kole.
Aspoň, že se tam nikdo v té max 2 metrové hloubce nemůže utopit.
Osud tohoto nesmyslu je jasný - postupná obnova luzniho lesa, ale bude to chvíli trvat.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.5.2023 06:31 Reaguje na Pepa
Plácání.
Proti povodním funguje, v r 1997 se to ukázalo zvlášť. Zavlažovací kanály se skoro nedělaly. Po protestech v letech 89,90,91 a snížení hladiny o metr se čerpání zastavilo a následně se čerpací stanice a příslušenstvím rozkradly. Nyní se ukazuje potřeba vody v celé nahotě. Voda je hnusná, ale za to může špatné čištění splašků.
Lužní les se neobnoví ani při úplném vypuštění, maximálně budou dno bažiny. Hloubka je si 15 m.
Odpovědět
va

vaber

25.5.2023 08:16
ti ochránci to mají v hlavách dobře srovnané,
malé tůňky jsou záchrana, větší tůňky škodí,
jednoduché jak facka,
jen jsem nikde neviděl jak si určili velikost tůňky ,tedy kdy už začne tuňka škodit, aby někteří ochránci snaživci ,nedělali příliš velké tuňky které už škodí


Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.5.2023 09:10 Reaguje na vaber
No není to úplně ono, ale když už to stojí tak je lepší to využívat, do původní podoby to nikdo nikdy nerevitalizuje. A jako zimoviště hus a dalších je to velmi využívané.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.5.2023 09:50
Z jiného soudku. Těch 35 cm dělá asi tak 1 - 2 MW čistě přírodní zelené energie na turbíně.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.5.2023 10:02 Reaguje na Slavomil Vinkler
Omlouvám se, upsal jsem se o řád, tj. asi 100-200 kW. ale ani to není k zahození.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.5.2023 11:22
Takže odborníci podle potížistů pravdu nemají a bude se to tady řešit?
Nač tedy ti odborníci studují a jsou na úřadech, když tu existuje tolik "odborníků" v těchto zmíněných spolcích? Že by neukojená ctižádost po odmítnutí při přijetí do rozhodovacích funkcí nahrazená potížismem? Nebo něco jiného? U nás donedávna fungoval nátlakový EKOspolek vyžadující za
souhlas ke stavbám příspěvek na činnost. Byl odhalen při činu vydírání
a je klid. Vládě doporučuji úsporu výdajů odstřižením dotací všem
neziskovkám, protože zájmové sdružení je o nadšení a nikoliv penězích.
Ty si obstarají spolky samy , ale nesmí to být třeba tím "výpalným".
Jinak zadržením přívalových vod ve všech nádržích k závlahám a dotaci
toků pod nádržemi za sucha je jediným účinným zadržením přívalových
vod. To nedokážou už nasycené mokřady a plytké tůně, které nakonec
vyschnou pouze o pár dnů později, než okolní krajina. V nádrži je
ale zásobní objem na týdny a měsíce, aby nezanikl v řece pod nimi
život díky vysychání. Zkuste zapátrat v kronikách jakým potokem
bývala za sucha Vltava v Praze před vybudováním Vltavské kaskády
a soustavy jezů. Navíc chladná spodní voda z nádrží brzdí rozvoj
sinic a řas a tím udržuje dostatek kyslíku ve vodě pro vše živé.
Čistá voda z nádrží ředí "vyčištěné" splašky, což bez vody z těch
nádrží za sucha nelze. Pak v řekách tečou pouze ty splašky bez
kyslíku s přebytkem fosforu a jiných živin pro sinice a řasy.
Pokud neumíme ze splašek tyto živiny odstranit, tak nám nezbývá,
něž je alespoň naředit na únosnou mez pro život v řekách.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

25.5.2023 13:34
Teď mě tak napadlo, jestli ti negramotové z těch ekoteroristických spolků to blbě nepřečetli. Pokud to četli, že se má hladina zvýšit o 35 metrů, tak by to skutečně ohrozilo i hnízdění orla mořského.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.5.2023 17:41
Vhodné by bylo dát tam bagr a trvale (mimo hnízdní sezonu) navyšovat ostrovy materiálem co řeky přináší.
Odpovědět
MM

Milan Milan

30.5.2023 22:55
Proč je nějaký názor, nátlak nebo pouhý pohled prý ekoaktivistů víc než odborný či znalecký posudek, nebo vědecká práce?? A není to jen o NM nádržích.
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist