Demokratická republika Kongo chce povolit těžbu a omezit národní parky. Proč?
Ve vší tichosti a bez zájmu domácích médií se podařilo vládě v DR Kongo od února tohoto roku udělit čínským společnostem hned tři licence, opravňující je ke kácení porostů tropických deštných lesů. Dvě z těchto povolení se vztahují k území největšího tropického rašelinného mokřadu na světě, objeveného teprve loni. Třetí má kombinovaný charakter těžby dřeva a průzkumu ropných ložisek v oblasti. Veřejnosti tyto informace zprostředkovala vlastně až nyní environmentálně-investigativní organizace Unearthed, která je napojená Greenpeace. Ta také varuje, že ve fázi příprav a předběžného schvalování je až čtrnáct dalších takových licencí. Přitom ještě v roce 2002 vypadala situace výrazně jinak.
Tehdy DR Kongo přistoupilo na částečné moratorium (zákaz těžby), a tak se nabízí otázka, co za tak náhlou změnou kurzu stojí. Na vině je pravděpodobně blížící se termín prezidentských voleb, v rámci kterých kandidáti slibují dalekosáhlé změny. Například výrazné omezení rozlohy stávajících národních parků, respektive jejich deklasifikaci, snížení stupně ochrany. Ta by se měla dotknout rozsáhlých ploch národních parků Virunga a Salonga, které zatím spadají pod UNESCO. Jestli by tomu bylo i nadále, není zase tak jisté. Udílení licencí k průzkumu ropných nalezišť, těžbě nerostů nebo dřeva, které zatím udělil konžský ministr životního prostředí Amy Ambatobe, je teď pochopitelně terčem mezinárodní kritiky.
Stěžují si například Norové, kteří prostřednictvím svých fondů nasypali miliony dolarů do ochrany africké přírody. „Je to hrozba, kterou bereme velice vážně,“ říká Ola Elvestuen, norský ministr životního prostředí. „Pralesy v povodí Konga jsou klíčem k budoucnosti lidstva. Bez jejich ochrany nebude nikdy možné udržet naše plány na snížení globálního oteplení. Geopolitické důsledky nedostatečné ochrany oblasti by dramaticky pocítil celý region.“ Dále pak doplňuje, že tzv. Cuvette Centrale v DR Kongo je environmentálně velmi citlivou oblastí, a její odlesnění by mohlo uvolnit do atmosféry až 30 miliard tun oxidu uhličitého.
Jenže právě na podobných připomínkách ze zahraničí staví prezidentští kandidáti svou kampaň. „Komu patří konžské pralesy? Norsku snad?“ ptají se svých voličů. A ti víc než na příspěvky k ochraně šimpanzů, goril či pruhovaných okapi slyší na příslib peněz, plynoucích od zahraničních těžařů. Prezident Kabila přitom podle konžské ústavy nemůže letos v prosinci kandidovat, protože už obhajuje druhý mandát. Nijak se ale netají tím, že by se o prezidentské křeslo ucházet chtěl. Takový krok by ale znamenal rozsáhlou konstituční změnu a zásah do ústavy. Pokud něco takového chcete v DR Kongo udělat, čistě spekulativně ovšem, budete na to potřebovat spoustu peněz na úplatky. Kde je vzít? Těžaři jsou schopni stávající vládě platit nemalé sumy za licence k těžbě…
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Jen B.
31.7.2018 22:13Jan Škrdla
31.7.2018 23:17 Reaguje na Jen B.Situace je příkladem toho, když pár jedinců prosazuje své zájmy na úkor společnosti, za pomoci hlasů snadno zmanipulovatelných voličů. Něco mi to připomíná...
Jinak když jste psal o zabíjení lidí, tak v Demokratické republice Kongo jich v občanské válce od roku 1996 padly 4 miliony.