https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/deset-let-po-fukusime-zajistuji-jaderne-elektrarny-vetsi-vykon-nez-pred-havarii
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Deset let po Fukušimě zajišťují jaderné elektrárny větší výkon než před havárií

24.3.2021 11:10 | PRAHA (Ekolist.cz)
Byť při havárii nukleární elektrárny ve Fukušimě nezahynul jediný člověk a nebyl ani potvrzen výskyt nemoci z ozáření, stala se druhou nejhorší jadernou havárií, hned po Černobylu.
Byť při havárii nukleární elektrárny ve Fukušimě nezahynul jediný člověk a nebyl ani potvrzen výskyt nemoci z ozáření, stala se druhou nejhorší jadernou havárií, hned po Černobylu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Havárie v japonské jaderné elektrárně, nastartovaná živelnou pohromou a umocněná lidskou neschopností, se nesmazatelně zapsala do dějin. Absolutně otřásla už tak dost pochroumanou důvěrou v jadernou energetiku. A na pohotových reakcích jednotlivých států světa to bylo znát. Jak si stojí jaderné elektrárny dnes, po deseti letech?
 

Záběr videa z 12. 3. 2011 sice není kvalitou ostrý, ale rozhodně je názorný. Dokumentuje první řetězec explozí v jaderné elektrárně Fukushima Daiichi, po nichž následovaly dvě další, podobně výrazné. Není to hezký pohled. Výbuchy to ve skutečnosti nebyly nukleární, došlo k nim v důsledku kontaktu plynného vodíku s chladným venkovním vzduchem. Moc na tom už dnes nesejde, protože tyto exploze stejně dost zásadně přispěly k úniku a rozptýlení vznikajících štěpných produktů, což bylo pro životní prostředí naprosto nezpochybnitelnou katastrofou. A další katastrofy, spojené například s únikem radioaktivní vody ze sběrných jímek, používaných při nouzovém chlazení, postupně přibývaly.

Bez obětí, ale druhá nejhorší po Černobylu

Byť při havárii nukleární elektrárny ve Fukušimě nezahynul jediný člověk a nebyl ani potvrzen výskyt nemoci z ozáření, stala se druhou nejhorší jadernou havárií, hned po Černobylu. Odpověď na klasickou otázku: „Kdo za to může?“ byla od roku 2011 nazírána z nejrůznějších úhlů. A odbýt ji tvrzením, že nikdo dopředu nemohl počítat s tak extrémně ničivým zemětřesením a následným tsunami, nefunguje. Ano, zemětřesení Tóhoku (o síle 9,0-9,1 Richterovy škály) bylo sice tím nejsilnějším v dějinách celého Japonska a 4. nejsilnější zaznamenané na celé Zemi. Nicméně provozovatel elektrárny, společnost TEPCO, byla nejméně dvakrát (v roce 2000 a 2008) varována před tím, že vůči ničivým přívalovým vlnám tenhle jaderný podnik neobstojí. A přesto tu nebyla přijata žádná odpovídající opatření.

Zajímavé srovnání a naznačenou odpověď nabízí jaderná elektrárna Onagawa nacházející se 64 kilometrů od Fukušimy. Byť je geograficky blíže epicentru, byla zasažena ještě vyšší přívalovou vlnou a technicky je její provoz o něco zastaralejší, ustála celé zemětřesení a tsunami bez nehody. Jak to? Provozovatelem Onagawy je společnost Tohoku EP Company, kde k výzvám jaderné bezpečnosti přistupovali o dost zodpovědněji než ve Fukušimě spravované státem spoluvlastněnou společností TEPCO. A takový je i hlavní závěr vyšetřování japonských vládních specialistů: chyba nebyla ani tak na straně (ne)očekáváné přírodní katastrofy, ale důsledkem trestuhodných lidských selhání. Na straně státu i provozovatele.

Za chybou stojí lidé

Jaderná havárie ve Fukushima Daichii byla zaviněna sérií systémových pochybení, zanedbáváním kontrol a opomíjení opatření, která jinde fungují. Byla to nehoda zapříčiněná člověkem, lidmi. A lidé za tuhle zatraceně velkou chybu musí platit. Nejen v Japonsku, kde byly škody vyčísleny 22 bilionů jenů (pětina celonárodního japonského ročního rozpočtu, cca. 4,7 bilionů našich korun), což z ní činí vůbec nejdražší ekologickou katastrofu v dějinách. Mimochodem, 40 % této sumy připadá na dekomisi, vyřazení poškozených jaderných reaktorů, 40 % je cenou za dekontaminaci životního prostředí a odškodnění 165 000 do bezpečí přesídlených obyvatel. Jenže za kritické selhání společnosti TEPCO od roku 2011 svým způsobem platíme všichni, otřesem vlastních jistot.

Jaderná havárie ve Fukushima Daichii byla zaviněna sérií systémových pochybení, zanedbáváním kontrol a opomíjení opatření, která jinde fungují. Byla to nehoda zapříčiněná člověkem.
Jaderná havárie ve Fukushima Daichii byla zaviněna sérií systémových pochybení, zanedbáváním kontrol a opomíjení opatření, která jinde fungují. Byla to nehoda zapříčiněná člověkem.

Zastavit, vypnout, zrušit!

Křehká důvěra ve spolehlivost a zdánlivou nezávadnost jaderných elektráren totiž byla po nehodě ve Fukušimě naprosto otřesena. Po celém světě. V Japonsku, kde se jaderné elektrárny podílely na 30 % národního energetického mixu (a do roku 2030 se počítalo s 50 %) nejprve došlo k postupnému odstavení všech 54 reaktorů. Okamžitě zareagovalo odstavením 7 reaktorů Německo, které se navíc rozhodlo pro kompletní změnu energetické strategie a urychlené vyřazení všech vlastních jaderných elektráren z provozu už do roku 2022. Podobně radikálně si počínali i na Tchaj-wanu. Francouzi se rozhodli snížit podíl jaderné energetiky o třetinu, Italové, Belgičané, Španělé a Rakušané se ve svém odporu vůči jaderné energetice ještě více zatvrdili.

Připravované projekty jaderných elektráren v Británii byly zakonzervovány. Švédové a Švýcaři stopli plány na stavbu dalších reaktorů, Australané (majoritní vývozci štěpných materiálů) se jasně vyjádřili proti stavbě vlastních jaderných elektráren. O nerozšiřování a brzkém odstavení reaktorů se hovořilo v Jižní Koreji i ve Spojených státech amerických. Proměna postojů veřejnosti, vyjádřená politickou vůlí jednotlivých států, byla na sklonku roku 2011 zcela zřejmá: Jaderná energetika představuje zásadní a podceňovaná rizika a neměla by být součástí plánování strategií do budoucnosti. Tato zdánlivá jednotnost názorů ale nevydržela dlouho.

Bez jádra to není lepší ani levnější

Japonská vláda, která příkladně a spořádaně dokázala vykrýt výpadek způsobený odstávkou reaktorů, si brzy spočítala, že jen na dovozu fosilních paliv (zastupujících jaderné elektrárny) tratí 250 miliard dolarů (5,5 bilionů korun) ročně. Víc, než na celé katastrofě. Ze země, která byla energeticky nezávislá a blížila se uhlíkové neutralitě, se stala druhým největším dovozcem fosilních paliv na světě. Odstavení všech reaktorů a pokrytí jejich výkonu jinými zdroji přineslo katastrofální dopady nejen pro ekonomiku, ale i pro zdraví obyvatel. O pětinu se zvýšila cena elektřiny. Přitom minimálně 15 japonských reaktorů čistě technicky nebylo a není ohroženo tsunami.

Proměna postojů veřejnosti vyjádřená politickou vůlí jednotlivých států, byla na sklonku roku 2011 zcela zřejmá
Proměna postojů veřejnosti vyjádřená politickou vůlí jednotlivých států, byla na sklonku roku 2011 zcela zřejmá

Jinými slovy, netrvalo to zase tak dlouho a Japonsko změnilo názor. Jaderná energetika, „bez které to nejde,“ jak prohlásil premiér Shinzo Abe, se do Japonska vrátí a bude se podílet na národním mixu 20-22 %. Restart jaderných elektráren započal tiše v roce 2014 a od roku 2017 běží naplno.

Možná jsme se jen unáhlili

Přehodnocovat původní plány na vyřazení jádra začali i jinde. Z francouzského „snížíme na třetinu“ se stalo „snížíme o třetinu“ už v roce 2015. Velká Británie četným výhradám navzdory hodlá pokračovat ve svém jaderném programu, a místo 7 % (stav v roce 2010) hodlá dosáhnout 33 % jádra v národním energetickém mixu. Vidí v tom cestu k dosažení uhlíkově neutrální bilance. Jádra se nezřekli ani environmentálně progresivní Finové. Španělsko nadále odmítá výstavbu jaderných elektráren, ale podporuje spolupráci svých jaderných společností na výstavbách jaderných elektráren v zahraničí. Švýcarsko nepočítá s rozšiřováním jaderného parku, bude odstavovat, ale ne před ukončením životnosti. Také Švédové přehodnotili svá stanoviska: nové jaderné elektrárny stavět rozhodně nebudou, jen ty staré osadí novými a bezpečnějšími reaktory.

Litva a Kazachstán své jediné reaktory odstavily, ale plánují je nyní osadit novými a bezpečnějšími modely. Arménie jadernou elektrárnu odstavila, ale poté znovu uvedla do provozu. V roce 2020 tak jedinou zemí v Evropě, která má permanentně uzavřené všechny své funkční jaderné elektrárny, zůstává Itálie. Která ale „dováží“ 70 % své elektřiny (z jaderných elektráren) z Francie.

V roce 2050 by v Číně měl být výkon jaderných elektráren kolem 400-500 GW, stokrát více, než dnes (respektive tolik, co má celý svět dnes).
V roce 2050 by v Číně měl být výkon jaderných elektráren kolem 400-500 GW, stokrát více, než dnes (respektive tolik, co má celý svět dnes).
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Piqsels

Propad nebo růst?

Indie, která provozuje dvaadvacet reaktorů a sedm staví, počítá ve své energetické koncepci do blízkého budoucna se čtyřiadvaceti dalšími reaktory. „Jaderná volba je jedinou volbou,“ nechal se už v říjnu roku 2012 slyšet viceprezident Mohammad Hamid Ansari. Podobně to vnímá i Pákistán. Prý proto, že to jinak nejde. Protijaderným sentimentem netrpí ani v Malajsii, Kuvajtu, Bahrajnu, Bangladéši, Turecku, Spojených arabských emirátech, na Filipínách, kde své plány na výstavbu jaderných elektráren ani po Fukušimě neměnili. Masivní rozšíření připravuje i Rusko.

A Čína? Ta je případem sama pro sebe: v těsné návaznosti na události ve Fukušimě přislíbila z bezpečnostních důvodů omezení tempa růstu rozvoje jaderné energetiky na podíl 2-4 % v národním mixu v roce 2020. Poté ale připustila, že hodlá tento podíl ztrojnásobit (do roku 2020), a pak ještě jednou ztrojnásobit, do roku 2030. Omezování a rušení se tu tedy nechystá. To znamená, že v roce 2050 by v Číně mělo být instalováno kolem 400-500 GW kapacity, stokrát více, než dnes (respektive tolik, co má celý svět dnes).

Postoj světa k jaderné energetice, v důsledku katastrofální nehody v jaderné elektrárně Fukushima Daichii, nejlépe demonstrují následující čísla. Počet fungujících a stavěných reaktorů v roce 2010? 438 a 54. Počet fungujících a stavěných reaktorů v roce 2020? 440 a 50. Globálně bylo sice více jaderných reaktorů odstaveno než zprovozněno, ale kapacita výkonu jaderných elektráren se za poslední desetiletí zvýšila. Existující a rozšiřovaná „flotila“ jaderných elektráren tak pořád zůstává druhým nejvýraznějším nízko-uhlíkového (nebo dokonce bezemisního?) zdroje elektřiny na světě.

Havárie ve Fukušimě byla pro celý svět velmi drahou lekcí, ale čas s odstupem deseti let ukázal, že poučení z ní si každý vyložil trochu jinak a po svém.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (49)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.3.2021 06:45
Bez jádra to prostě nepůjde ! Ekofanatické představy a krajině zastavěné FVE a VE je třeba odklidit tam,kam patří. Do historie podivného politického folklóru o kterém se budou učit naši potomci na dvou řádcích učebnice dějepisu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.3.2021 07:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tohle si vykládali formani po hospodách, když se stavěly první dráhy.

Bez jádra to jde už dnes, ovšem s podporou fosilu. Jak budou vybudovány dostatečné vodíkové kapacity, může jít fosil i jádro do dupy, OZE mají kapacitu uživit energeticky celou Zeměkouli úplně v pohodě. Tak gigantický energetický výkon, který sem denně dopravuje Slunce nemá konkurenci. Jedině tokamak by měl šanci být perspektivním zdrojem, mastodont už dávno ne.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

24.3.2021 08:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Toho se nedožijete. I kdyby vám bylo čtrnáct.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.3.2021 09:05 Reaguje na Jan Olejníček
Když se dívám na velmi svižné tempo rozvoje OZE i akumulací a vůbec celého energetického sektoru, tak to může nastat skutečně brzy. Samozřejmě většinově, zaostalé ropácké státy budou pořád čadit z uhláků. Evropa má z OZE už dnes polovinu energie, akumulace se teprv rozbíhá a uhlí už mizí do nenávratna.
Odpovědět
EN

Emil Novák

24.3.2021 09:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Polovinu energie z OZE nemá ani náhodou, je to asi 15 %. A pokud jde jen o elektrickou energii, tak z OZE to bylo v EU loni 38 % - podle ročenky Sandbag a Agory.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.3.2021 17:00 Reaguje na Emil Novák
Dával jsem vám odkazy už dříve, ale snad naposled:
V Dánsku loni (2020) vítr a solární energie pokrývaly potřebu elektřiny ze 61 procent, což by nejvyšší podíl v EU. V České republice a na Slovensku však podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů činil méně než pět procent.
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/studie-obnovitelna-energie-uz-je-hlavnim-zdrojem-elektriny-v-eu

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-nemecku-se-loni-poprve-vyrobilo-vice-energie-z-vetru-nez-z-uhli

Tady máte snad všechny potřebné informace:
https://ember-climate.org/project/eu-power-sector-2020/
Odpovědět
EN

Emil Novák

24.3.2021 18:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdybyste se obtěžoval právě do té ročenky se podívat, tak byste tam skutečnou hodnotu našel. Spotřeba v EU-27 v roce 2020 byla 2778 TWh, výroba v OZE 1054 TWh. Podíl OZE na spotřebě tedy dělá 37,9 %. Kolik to bylo v Dánsku, v ČR nebo na Slovensku, je v kontextu celé EU úplně irelevantní. Mimochodem hodnoty pro ČR a Slovensko jsou uvedené úplně špatně, už jsem vám to psal i s přesnými hodnotami.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.3.2021 18:37 Reaguje na Emil Novák
V té citaci máte jasně uvedeno, že v Holandsku je to energie z "větru a slunce", nikoliv OZE. A téhle energie je u nás těch závratných 6%.
Odpovědět
EN

Emil Novák

24.3.2021 18:45 Reaguje na Pavel Hanzl
V jaké zase citaci? Nejdřív píšete o EU, pak o Dánsku a teď zas o Holandsku! Jste si vědom toho, že mluvíte pokaždé úplně o jiné zemi? Nejdřív jste psal o OZE a teď zas jen o slunci a větru, tak si laskavě vyberte, o čem chcete vlastně mluvit. Nebo to má být jen kouřová clona k zakrytí vlastních omylů?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.3.2021 19:48 Reaguje na Emil Novák
Pavel Hanzl24.3.2021 17:00 Reaguje na Emil Novák
Dával jsem vám odkazy už dříve, ale snad naposled:
V Dánsku loni (2020) vítr a solární energie pokrývaly potřebu elektřiny ze 61 procent, což by nejvyšší podíl v EU. V České republice a na Slovensku však podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů činil méně než pět procent.

Vy jste mistr světa v kičkování, obezličkách a pruzení kvůli pitomostem, že?
Odpovědět
EN

Emil Novák

24.3.2021 20:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Pavel Hanzl 24.3.2021 09:05 napsal: "Evropa má z OZE už dnes polovinu energie." Tvrzení je nepravdivé, což dokazuje mimo jiné jeho vlastní zdroj, ročenka Sandbagu, do které se stačí podívat. Toto nepravdivé tvrzení se snaží zamaskovat kličkováním o podílu v Dánsku, ČR nebo Holandsku a ještě z kličkování obviňuje druhé.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

25.3.2021 08:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Proč takhle argumentujete? Kdyby Dánsko bylo v ostrovním systému, tak bych vaši argumentaci částečně přijal. Jenže Dánsko tohoto čísla docílilo díky jejich struktuře průmyslu a díky všem účastníkům elektrosoustavy do které jsou zapojeni, tedy i díky české struktuře el.zdrojů!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.4.2021 08:10 Reaguje na Vladimír Hošek
Je celkem jedno, jak toho dosáhli. Ale měli loni 61% energie z větru a slunce (ne z OZE), zatímco my 5%. A naše uhláky v Dánsku budou mít vliv absolutní nula.
Odpovědět
EN

Emil Novák

24.3.2021 09:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Čerstvá zpráva pro vás: použití vodíku pro výrobu elektřiny vyžaduje podle Uniperu cenu emisní povolenky mezi 200 a 250 Eury za tunu. Dnes je drahá při 40 Eurech...
https://www.montelnews.com/en/story/using-hydrogen-for-power-needs-co2-at-eur-200t--uniper/1206166
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.3.2021 17:04 Reaguje na Emil Novák
To asi vůbec nebude potřeba, i když na to stejně dojde:
https://oenergetice.cz/plyn/nel-roku-2025-chceme-stlacit-cenu-zeleneho-vodiku-k-15-usd-kg
Odpovědět
EN

Emil Novák

24.3.2021 18:41 Reaguje na Pavel Hanzl
A já chci zase v roce 2025 pracovat už jen hodinu denně při zachování stejné životní úrovně. Ale jinak to docela odpovídá, 1,5 USD/Kg = 38,5 $ za MWh. Když připočteme ztráty při stlačení a následnou 50 % účinnost palivového článku, dostáváme se na 110 $ za MWh elektřiny jen za palivo, bez investičních a jiných provozních nákladů, takže to je docela blízko ceně elektřiny z plynu při ceně povolenky 200 €. Levné to každopádně nebude ani v případě, že se splní tato zbožná přání.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.3.2021 19:56 Reaguje na Emil Novák
Jak dycky. Ten plyn kupujete už stlačený a účinnost 50% je výrazně lepší, než 35% u dýzlu nebo parním stroji. Navíc ten vodík je možno používat na daleko více způsobů, v průmyslu, ve vytápění budov i v domácnosti, může na to jezdit auto, třeba se uchytí i energetická pasta.

Ropáci se poznají podle toho, že všechno musí mít to nejlevnější, i když je to špína s potenciálem tragédie pro celý svět.
Myslím, že to byli ti samí, kteří bránili výstavbám kanalizací v městech, zavádění vodovodů i jakékoliv hygieny, která je přece vždy dražší. Prostě mentalita žít ve špíně, hlavně že zalevno.
Odpovědět
EN

Emil Novák

24.3.2021 20:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Plyn kupujete stlačený, ale na mnohem nižší tlak než je potřeba k sezónnímu uskladnění, kvůli kterému se bude především vyrábět. V parním stroji ani dýzlu se elektřina nevyrábí, takže proč to sem taháte? Výpočet byl o tom, jaké budou palivové náklady na výrobu elektřiny z vodíku, evidentně to bude hodně přes 100 €/MWh i v případě zbožných přání výrobců. Kydy o ropácích si strčte za klobouk, už jste s tím dost trapný. Vždy je podle toho poznat, že vám argumenty došly.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.3.2021 07:06 Reaguje na Emil Novák
Energie má být drahá, aby se s ní neplýtvalo.
Elektřina z vodíku nebude nikdy levná, možná bude někde mezi 60-100 eury, ovšem nové jádro se pod 100 eur postavit nedá ani náhodou. Výhodnější můžou být SMR reaktory, jak v pořizovací ceně, tak ve využití odpadního tepla.

Ale píšu to pořád dokola, ropák má tři priority: A) cenu, B) cenu, C) cenu.
Vůbec mu nedochází, o co vlastně jde.
Odpovědět
EN

Emil Novák

26.3.2021 07:17 Reaguje na Pavel Hanzl
Nebude to mezi 60-100 Eury, bude to vysoko nad 100 Euro i podle optimistických odhadů výrobců. Ten výpočet je celkem jednoduchý.
Nové jádro se pod 100 Euro postavit dá, se zajištěným levným financováním to je kolem 60 €/MWh. SMR jsou hudbou budoucnosti, čekání na ně jen prodlužuje dobu, po kterou budeme spalovat fosilní paliva, tedy "ropácký přístup".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2021 10:36 Reaguje na Emil Novák
Je kouzelné číst v době, kdy není vůbec ani vypsaný tendr, mudrování o tom, kolik bude stát kWh ze zdroje, který je stále na Paroubkově Marsu.
Odpovědět
EN

Emil Novák

1.4.2021 11:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Je daleko kouzelnější číst mudrování o tom, kolik bude stát kWh ze zdroje, který nikde na světě není ani v komerčním provozu. U jaderných elektráren je řada příkladů v zahraničí, jak té ceny dosáhnout. Stačí se jimi inspirovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.4.2021 08:07 Reaguje na Emil Novák
Zvláště kouzelné je mudrovat jak totálně neschopný a zkorumovaný babišistán postaví mastodonta bez problémů, když se tohle už 20 let NIKOMU v Evropě nepodařilo.
Odpovědět
EN

Emil Novák

26.3.2021 07:43 Reaguje na Pavel Hanzl
A ještě k tomu, jestli má být energie levná nebo drahá, použiju vaše vlastní slova: "Pokud byste měl jen úplně základní pojem o tom čo je také oné demokracie, tak byste věděl," že o tom rozhodují voliči, jestli má být energie drahá, ne vy. A jsem si docela jistý, že si nezvolí drahou elektřinu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2021 10:40 Reaguje na Emil Novák
Volici rozhodují o politice, nikoliv o ekonomice a cenu čehokoliv můžou ovlivnit (nikoliv určit) pouze nepřímo.
Můžou rozhodnout, že budeme vyrábět nelevnější energii z nejšpinavějších zdrojů, můžou rozhodnout, že si radši připlatí za zdroj čistý.

U nás rozhodli, že zvolí tuneláře a totálně nekompetentní vedení státu, takže kupují vše daleko dráž, než normálně.
Odpovědět
EN

Emil Novák

1.4.2021 10:57 Reaguje na Pavel Hanzl
A nebo mohou rozhodnout, že chtějí relativně levnou energii z čistého zdroje, je to jen na nich.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.4.2021 20:59 Reaguje na Emil Novák
Dobře, občané chtějí JED, ale nechtějí, aby to stavěl Rosatom. Máme možnost výběru.
Tak mi vysvětlete, PROČ není dávno vyhlášený (i třeba vybraný) dodavatel JED, proč naše paravláda stále kličkuje a lže.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

24.3.2021 12:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Ta vaše propagace výroby vodíku je zhruba tak perspektivní jako stavění přílivových elektráren. Mimochodem v roce 1974 to bylo vydáváno jako velmi perspektivní zdroj výroby el. práce. Kolik jich je nyní v provozu po cca 50 letech?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.3.2021 17:06 Reaguje na Vladimír Hošek
Nevím, ale gigantická se staví v Číně a různě po světě jich je taky dost. Nic není spasitelného a je to jen kousek do čistého mixu.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

25.3.2021 08:45 Reaguje na Pavel Hanzl
První byla postavena tuším ve Francii před padesáti lety. Když ani vy nevíte o jejich velkém rozšiřování a jejich rozvoj je padesát let ve stádiu pokusů, tak je to pro mne slepá ulička.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.3.2021 07:43 Reaguje na Vladimír Hošek
Rozvoj vodních elektráren v Evropě totálně stagnuje a žádná slepá ulička to není. Nehledejte jeden univerzální systém, který ovládne vše. Nic takového nikdy nebylo a nebude, v energetickém mixu bude vždy jádro i OZE, voda i slunce i vítr, doufejme, že vypadne jen fosilní uhlík.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

31.3.2021 19:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Kam je zařazena vodíková skupina ? V padesátých letech minulého století bylo mezi atomovými zbraněmi a vodíkovými zbraněmi rovnítko ! Případ vzducholodi Hindenburg je také historie ! Jádro at vodíkové nebo atomové je na železničním přejezdu malou fukušimou a černobilem .
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.3.2021 07:31
Už dlouho nic nikde nebouchlo.
Odpovědět
EN

Emil Novák

24.3.2021 08:44
Ještě bych doplnil informaci, že v důsledku uzavření jaderných elektráren zejména v Japonku a Německu a jejich náhradou elektrárnami na fosilní paliva došlo dosud v těchto zemích k 28 tisícům předčasných úmrtí a toto číslo dále narůstá. Při havárii samotné přitom nezemřel nikdo.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

24.3.2021 09:04 Reaguje na Emil Novák
Švédsko v prosinci s velkým halasem uzavřelo velkou jadernou elektrárnu, aby v lednu potichu spustilo spalovací elektrárnu kvůli velkému výpadku výroby elektrické energie. Apel jedné ministryně, aby Švédové doma neluxovali a nesurfovali po internetu se totiž minul účinkem. -)))
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.3.2021 09:09 Reaguje na Emil Novák
Je to zase, jak dycky, napůl. Reakce na Fukušimu byla přehnané, ale jádro problému tam je. prostě JE přes zásadní výhody má taky zásadní vady a vždycky bude problematická.
Rozvoj moderních systémů (především tokamak) může přinést skutečně výrazné vylepšení, ale dominatní vývojový trend to už asi nebude.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

24.3.2021 09:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Zatímco OZE je absolutně bez závad.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.3.2021 17:07 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jak jste zase na takovou pitomost přišel??
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.3.2021 10:17
To, že pan Hanzl nechápe některé přírodní a fyzikální zákony lze akceptovat, to dovolují i statistické zákony.

Otázkou, na kterou si skutečně nedovedu odpovědět, je to, že i na úrovni europarlamentu , EK popřípadě národních úrovní jednotlivých států se vyskytuje početná skupina zjevných nevzdělanců ,které bych spíše hledal v nálevně IV. cenové skupiny. A to jak formou, tak i obsahem svých projevů.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.3.2021 17:10 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já se pouze odvolávám na ty, kteří ty zákony znají.

Třeba na pana Šimůnka, který stále tvrdil, že OZE je perpetuum mobile.

Ovšem naši poslanci jsou zcela jasný výkvět všech elit, především Orangutan....
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.3.2021 21:24 Reaguje na Miroslav Vinkler
Bohužel demokracie je o tom, že i o odborných věcech rozhodují
neodborníci (politici) a výsledek je takový, jaký je. Další
problém je neexistující zpětná vazba, která končí zvolením a
politik neplní už své sliby. Frustrace voličů z takové politiky
narůstá a volby jsou často pouze fraškou za účasti pár procent
voličů. Tak jsou zvoleni ti, co byli více vidět a slyšet a ne
ti, co by tam měli možná být. Pokud nepopřu demokracii jako
takovou, tak řešení neznám a bude to tak stále stejné i s těmi
vzdělanými "nevzdělanci" rozhodujícími o našem bytí a nebytí.
Přílišná jednotná energetická strategie při rozdílných
energetických možnostech jednotlivých zemí je na škodu a bude
ještě zdrojem mnoha zásadních rozporů mezi plány a skutečností. Nejhůře však dopadnou ti, co se budou řídit ideologií bez
toho, aby uvažovali realisticky a bez předsudků. Toho se ale
u nás obávám nejvíce a tak i toho energetického kolapsu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.3.2021 21:26 Reaguje na Břetislav Machaček
Hlásím se k tomuto komentáři napsaném, když jsem byl
odhlášen a tak je bez mého jména.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.3.2021 07:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Demokracie nevzniká zazvoněním klíči na Václaváku.
Je to trpělivé budování struktury státu a hlavně výchova voličů trvající běžně desítky generací.
My měli dobrou průpravu z Rakouska, taky naše 1. republika byla poměrně slušnou demokracií (ovšem postiženou nacionalismem).
Jenže dvě totality, likvidace elit a zhrubnutí totálně ateistického a morálně rozloženého občanstva netvořila dobrou výchozí pozici po pádu sovětského bloku.
Ale přesto se nám dařilo rekonstrukce státu velmi dobře, ekonomicky i politicky, měli jsme dobře založenou demokracii i třeba justici. Jenže tehdejší vedení společnosti zapomnělo na nejdůležitější prvek, který nám dnes láme vaz.

A to je vzdělávání občanů. Nejen zaostalé školství, ale ani lidem nikdo neráčil vysvětlit, co je to demokracie (to je vidět na vás), co se vůbec stalo na konci 80. let, co byla vlastně ta naše sametovka, jak vůbec fungoval náš bolševismus po ekonomické stránce atd. atd. atd.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.3.2021 07:37 Reaguje na Břetislav Machaček
Pokud byste měl jen úplně základní pojem o tom čo je také oné demokracie, tak byste věděl, že žádní politici nerozhodují žádná odborná témata, na to mají odborníky. A politici rozhodují politické věci (jsou to zástupci lidu).

Příklad: Dostavba jaderky v Dukovanech.
Vypadá to jako čistě odborná otázka, ale není. Je to nejdůležitější prvek energetiky státu a nepřátelské země mají zájem tenhle segment u nás ovládnout.
Tím se rozhodnutí posunuje do úrovně politické a koho vezmeme do tendru musí rozhodnout politici.
Potom už to jde mimo politiku, vítěze určí energetici a ekonomové. Proto se stále trvá na konsensu a protože jsme už z velké části ovládaní nepřítelem, tak ten konsensus stále není.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

31.3.2021 20:21 Reaguje na Pavel Hanzl
To jste trefil na hlavičku, tedy jako ten hřebík. Jsme skutečně už z velké části ovládáni nepřítelem, kterému zaplatíme na příklad cca 1,17 miliardy za 1 vrtulník UH-1Y.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.4.2021 08:04 Reaguje na Jiří Daneš
Není to nejlepší vrtulník na světě? Od koho jiného bychom je měli kupovat?
Odpovědět
JV

Jiří Večeřa

31.3.2021 12:54
Hezký článek. Největší ekologické škody přinese uzavření už vybudované JE a její náhrada čímkoli.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2021 10:41 Reaguje na Jiří Večeřa
Nebo taky většinu peněz určených na OZE nechát rozkrást barony a zbytek použít na kompenzace uhlákům.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

5.4.2021 16:29
Podrobný popis toho, jak to nyní ve Fukušimě vypadá, je zde: https://www.osel.cz/11626-fukusima-i-deset-let-pote.html
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist