Dešťové zahrádky, které New York buduje jako obranu proti silným lijákům, zraňují estetický cit obyvatel

Před pěti lety zahájila newyorská radnice program budování zelené infrastruktury v podobě ohrazených odvodňovacích záhonků zapuštěných do chodníků. Kromě čištění a chlazení vzduchu má tato zeleň prospět městu tím, že nasákne dešťovou vodu, která by jinak odtekla z betonových chodníků do kanalizace a dále do okolních řek. Během silných bouří totiž stárnoucí síť newyorských kanalizací nedokáže pojmout přívaly vody a čistírny odpadních vod se stávají pouhou průtokovou jednotkou a vodu nedokáží ošetřit. Lidem se však nelíbí.

Během pěti let město ve vybraných lokalitách Brooklynu, Queensu a Bronxu vytvořilo přes 3000 dešťových zahrádek. Vznikly vyhloubením obdélníkových jam v asfaltu vyplněných retenčním štěrkovým substrátem s humusovou vrstvou. Do nich jsou vysazeny rostliny, které zvládnou jak několikadenní záplavu, tak mohou růst i při nedostatku vody.

Dobrý úmysl ale narazil na nevoli rezidentů, kteří proti záhonkům sepisují petice a brání tomu, aby vznikaly další. Jedna z hlavních příčin je estetická - v ohrazeném prostoru se hromadí odpadky. A odpůrci dešťových zahrádek také tvrdí, že jsou ideální líhní škůdců.

Vědci z Kolumbijské univerzity tedy začali zkoumat, zda by funkci rostlin v těchto zahrádkách nemohly zastat stromy, kterých je v New Yorku na 660 tisíc. Začali měřit schopnost stromů absorbovat dešťovou vodu v ulicích čtvrti Morningside Heighs na Manhattanu a zjistili, že stromy chráněné plotem, který znemožňuje kolemjdoucím ušlapat zeminu, absorbují vodu šestkrát rychleji, než stromy bez oplocení. Neudupaná hlína umožňuje stromům pojmout tři milimetry za minutu, stromy bez oplocení s udupanou zeminou jen 0,5 milimetru za minutu.

„Umístění zábran kolem stromových ostrůvků umožňuje městským stromům absorbovat více dešťové vody a odlehčovat tak městský kanalizační systém,“ říká vedoucí studie Patricia Culliganová, profesorka Kolumbijské univerzity. Překvapením pro ni bylo zjištění, jak málo záleží na typu mulčovací kůry či doplňkových rostlin.

Robert Elliott, další z autorů studie a spoluzakladatel organizace Urban Leaf, která pomáhá obyvatelům města pěstovat jídlo doma, ale upozorňuje, že jen čtrnáct procent newyorských stromů má ohradu. Ta je navíc velmi drahá. "Ohrady stromů, které jsou v New Yorku doporučovány, stojí okolo 1000 dolarů, stejně dobře ale poslouží improvizovaný plot za 20 dolarů," dodává Elliot.

Spolu se svými kolegy proto porovnali relativní náklady a přínosy ohraničených stromů a dešťových zahrádek. A zjistili, že při zohlednění počátečních nákladů a údržby jsou v desetiletém horizontu dešťové zahrádky stále výrazně efektivnější - zachytí 537 litrů vody za rok při celkových nákladech 5 centů za litr vody. Oplocený strom pak zachytí 4,3 litry za rok při ceně 12 centů za litr.

---

reklama

---