Ekoinovace: EU chce dostat na trh víc zelených technologií

Podpořit nové nápady, které berou ohledy na životní prostředí a zároveň by mohly zvýšit konkurenceschopnost evropského průmyslu, se minulý týden rozhodla Evropská komise. Rozjela tzv. Akční plán pro ekologické inovace, jenž má usnadnit podnikatelům s novými technologiemi nebo užitečnými nápady prosadit se na trhu.

„V případě ekologických inovací nejde pouze o šetrnost k životnímu prostředí. Musí jít o technologie, nápady nebo postupy, které jsou zároveň konkurenceschopné,“ řekl novinářům v Bruselu Janez Potočnik, evropský komisař pro životní prostředí. Podle zástupců komise nemá zmíněný plán sloužit pro výzkum nových technologií, ani jako dlouhodobé dotace při používání technologií šetrných k přírodě. Spíš by měl pomoci novým řešením, která se mohou prosadit na trhu anebo ujmout v organizacích, z různých důvodů se jim to však zatím nedaří.

Nově by například mělo dojít k přezkoumání unijní legislativy, jestli inovace dostatečně podporuje. Podnikatelé by se mohli dočkat i přímé podpory, například na vypracování demonstračních projektů. „Zvlášť se chceme zaměřit na novinky v malých a středních podnicích,“ přidal Janez Potočnik. (V unijní hantýrce je středním podnikem firma zaměstnávající nejvíce 250 zaměstnanců s maximálním ročním obratem 50 milionů euro; pro malý podnik pak platí cifry 50 zaměstnanců a obrat maximálně 10 milionů euro – pozn. aut.)

Komise přitom chce omezit tzv. greenwashing, kdy společnosti vydávají svoje technologie nebo postupy za „zelené“, ačkoli jejich skutečný přínos pro životní prostředí je sporný. Proto zároveň zahájila pilotní program pro tzv. ověřování environmentálních technologií (Environmental Technology Verification, ETV). Nejdřív budou vybrány organizace, které budou ověřovat šetrnost zaváděných technologií. Následně si podniky budou moci dobrovolně zažádat o ověření, zda technologie, které vyvinuly, jsou skutečně k životnímu prostředí šetrné.

Podle definice Evropské komise je ekologickou inovací „každá forma inovace, která vede k podstatnému a prokazatelnému pokroku směrem k cíli udržitelného rozvoje snížením dopadů na životní prostředí nebo o tento pokrok usiluje, a to zvýšením odolnosti vůči zátěži na životní prostředí nebo dosažením účinnějšího a zodpovědnějšího používání přírodních zdrojů“.

Michal Miedzinski z konzultační firmy Technopolis Group, jenž se ekologickými inovacemi zabývá, navrhuje trochu jiné vymezení. „Řekněme, že je to jakákoli inovace, která omezuje nároky na přírodní zdroje (ať už jde o suroviny, vodu, biomasu nebo třeba půdu) a snižuje vypouštěné množství škodlivých látek v průběhu celého životního cyklu výrobku.“

Změny tak jako tak

Kvůli přípravě plánu ekologických inovací si Evropská komise nechala na začátku letošního roku u společnosti Gallup udělat průzkum mezi podnikateli. Jeho cílem bylo zjistit, kolik z celkových nákladů podniku činí materiální náklady a do jaké míry evropské firmy ekologické inovace využívají už dnes. Ukázalo se, že u skoro čtvrtiny dotázaných podniků představují materiálové náklady víc než polovinu celkových nákladů. U další skoro třetiny podniků činily materiálové náklady mezi 30 až 49 % těch celkových.

Tři čtvrtiny firem pak uvedly, že jim v posledních pěti letech materiálové náklady vzrostly, čtvrtině dokonce dramaticky. Bez zajímavost není fakt, že vůbec nejmenší nárůst materiálových nákladů ve svých odpovědích uváděli manažeři společností z České republiky. Skoro devadesát procent oslovených podnikatelů pak uvedlo, že očekávají růst materiálových nákladů i v následujících pěti až deseti letech (nejmíň jich bylo zase v ČR).

Zároveň se ukázalo, že naprostá většina firem se snaží zavádět opatření, která by tyto náklady snížila. Nutí je k tomu zejména vysoké ceny energií a dalších surovin. Vě větším rozvoji ekologických inovací jim pak brání zejména nejistota, zda by uspěly na trhu, nejistá návratnost investic nebo i nedostatek financí uvnitř podniku.

Evropský komisař Janez Potočnik rovněž upozornil na závěry společnosti McKinsey. Podle její listopadové zprávy je nutné se v současné ekonomické situaci zaměřit na způsoby, jakými svět využívá zdroje – ať už jde o zdroje energetické, o suroviny nebo i o vodu a potraviny. „V průběhu 20. století se vlády a podnikatelé nemuseli starat o produktuvitu při využívání zdrojů a místo toho se mohli zaměřit na dostatek kapitálu a cenu lidské práce. V příštích 20 letech se však základním otazníkem veřejných politik a obchodních strategií musí stát právě způsob, jakým využíváme zdroje,“ uvádí McKinsey.

Tzv. zelená průmyslová odvětví, jako je třeba nakládání s odpady, dodávky pitné vody, zpracování odpadních vod nebo recyklování surovin, už dnes podle údajů Evropské komise představují asi 2,5 % HDP Evropské unie a jejich odhadovaný roční obrat přesahuje 300 miliard euro.

„Při pohledu na rostoucí populaci v Číně, Indii nebo Brazílii je jasné, že se surovinami a dalšími zdroji budeme muset zacházet úplně jinak. Jde o změny, ke kterým budeme muset dojít tak jako tak,“ uvedl před novináři Janez Potočnik. „Naše zásahy určitě nemohou nahradit roli trhu, některými intervencemi ale můžeme napomoci, aby se ekologické inovace začaly na trhu víc prosazovat.“

---

reklama

---