EU se podle Beka mohla vyhnout sporům kolem ropného embarga, selhala koordinace

Jednání o novém balíčku protiruských sankcí Evropské unie, který zahrnuje zákaz ruské ropy, ukázalo podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) nedostatky v koordinaci mezi technickými experty a rozhodováním na politické úrovni. Kdyby propojení fungovalo lépe, mohla se unie současným komplikacím částečně vyhnout, řekl v rozhovoru s ČTK. Mluvil také o tom, že přes "pragmatické" kroky související se zajištěním dodávek energií v EU panuje shoda na potřebě urychlit přechod k obnovitelným zdrojům a snižovat emise podle deklarovaných plánů.

Vyjádření přišla necelé dva měsíce před začátkem předsednictví Česka v Radě EU, pro které pravděpodobně budou dopady ruské války na energetickou politiku jedním z hlavních témat. Podle Beka ČR čeká "hodně kreativní práce na řešení energetické bezpečnosti", příliš konkrétní v tomto směru ale nebyl. Složitost výzvy naznačily poslední dny, kdy se kvůli pokračujícím výhradám Maďarska vznášely otazníky nad ropným embargem.

"Řekl bych, že jednání o šestém balíčku ukazuje určité vnitřní deficity na evropské i národní úrovni v propojení technické expertizy a politicko-bezpečnostního rozhodování," uvedl Bek. Návrh ropného embarga byl podle něj do nového unijního balíčku přidán na poslední chvíli, načež se ukázalo, že odstřižení od ruské ropy do konce roku pro některé země "prostě není možné".

Česko prý doufalo v solidární mechanismus, který by garantoval pomoc od ostatních zemí při pokrývání výpadku, ten ale nepřišel. Místo toho Evropská komise slíbila Česku, Slovensku i Maďarsku více času na odklon od ruské ropy, Maďarsko však ani poté návrh nepodpořilo.

"Kdyby to (propojení s experty) lépe fungovalo, tak jsme si mohli ušetřit část komplikací při vyjednávání balíčku, což nepůsobí úplně esteticky dobře směrem ke zbytku světa," řekl Bek. Česko podle něj bude během předsednictví usilovat o lepší napojení expertizy na rozhodování na evropské úrovni.

Kromě snahy zbavit se závislosti na ruských energiích se čeští představitelé ve druhé polovině roku nejspíše budou muset zabývat také různými návrhy spojenými s klimatickým plánem známým jako Zelená dohoda pro Evropu, do jejíž realizace se válka na Ukrajině také promítá. Evropská komise dává najevo, že aktuální vývoj vidí jako impuls pro urychlení ekologické transformace, někteří členové EU nicméně přijímají opatření, která jdou proti klimatickým ambicím.

Bek připouští, že v nejbližších měsících a letech možná bude v EU v provozu více uhelných elektráren, než se ještě před několika měsíci zdálo pravděpodobné. Podobné "pragmatické kroky, které mají zajistit dostatek energií na příští zimu a v dalším roce", ale podle něj neznamenají zpochybňování dlouhodobých klimatických cílů.

"Myslím si, že nikdo seriózně teď nezpochybňuje základní závazky Green Dealu a dosažení těch hodnot snížení emisí. Současně panuje velká shoda na tom, že je potřeba urychlit budování obnovitelných zdrojů, i česká vláda s tím zcela souhlasí," uvedl ministr. V krátkodobém horizontu ovšem nevidí jiné schůdné řešení, než je nahrazování ropy a plynu z Ruska jinými fosilními palivy.

---

reklama

---