Evropská komise chce omezit pesticidy i hnojiva a posílit organickou produkci
21.5.2020 00:30 | BRUSEL
(ČTK)
Hnojiv by se mělo za deset let používat o pětinu méně, pesticidů dokonce o polovinu. / Ilustrační foto
"Koronavirová krize nám ukázala, jak jsme zranitelní a jak je důležité obnovit rovnováhu mezi lidskou činností a přírodou," prohlásil včera místopředseda komise Frans Timmermans zodpovědný za boj proti klimatickým změnám.
Evropské zemědělství podle statistik unijní exekutivy produkuje desetinu celkového objemu skleníkových plynů EU. Zemědělci na jedné straně trpí dopadem klimatických změn v podobě stále intenzivnějšího sucha střídaného přívalovými dešti, na druhé straně upozorňují, že organické zemědělství jim sníží výnosy.
Zatímco v současnosti se organicky obhospodařuje necelá desetina zemědělské plochy v EU, komise chce tento podíl zvýšit na čtvrtinu. Kromě toho si vytkla za cíl výrazně omezit látky potenciálně škodlivé pro zdraví či půdu. Hnojiv by se mělo za deset let používat o pětinu méně, pesticidů dokonce o polovinu. Poloviční by měl být i prodej prostředků proti mikrobům používaných u hospodářských zvířat.
Všechny tyto cíle musejí podle komisařů nejprve projít analýzou dopadu na zemědělskou výrobu v EU, než je budou moci schválit členské země a Evropský parlament. Brusel počítá s tím, že ekologicky šetrné farmaření bude mít svůj podíl na financích, které budou v příštím sedmiletém rozpočtu vyhrazeny pro společnou zemědělskou politiku. Jeho návrh zásadně ovlivněný koronavirovou krizí představí EK za týden.
Komise přitom připouští, že současná pandemie zvýší tlak na to, aby se do Evropy dováželo co nejméně potravin z jiných kontinentů.
"Produkční řetězce se zkrátí, více se bude vyrábět v Evropě," prohlásil včera Timmermans. To může mít příznivý ekologický dopad díky snížení emisí z dopravy, ale zároveň vést ke zdražení některých zemědělských produktů.
Se zemědělskou a potravinovou strategií komise spojuje také současně zveřejněný plán na posílení biodiverzity. Také zde komise zdůrazňuje spojitost se současnou pandemií, neboť ohrožení přirozeného prostředí posiluje kontakt živočichů s lidmi. Vědci přitom tvrdí, že značná část infekčních chorob má původ ve zvířatech, covid-19 konkrétně v netopýrech.
Brusel chce navrhnout závazné cíle pro obnovu poničených ekosystémů řek či lesů, ochranu ohrožených druhů živočichů či rostlin nebo návrat opylujícího hmyzu na zemědělskou půdu.
"Příroda je životně důležitá pro naše fyzické i duševní zdraví, čistí náš vzduch i vodu, reguluje klima a zajišťuje úrodu. My však děláme, jako by na tom vůbec nezáleželo a ztrácíme přírodu v bezprecedentním měřítku," uvedl včera komisař pro životní prostřendí Virginijus Sinkevičius.
Plán počítá s tím, že EU na ochranu druhové pestrosti vyčlení každoročně v rámci unijních fondů a dalších zdrojů okolo 20 miliard eur (550 miliard Kč).
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Europoslanci schválili odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování
Europoslanci zrychleně projednají odklad nařízení o odlesňování
Potravináři vyzvali europoslance ke schválení odkladu nařízení proti odlesňováníOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Katka Pazderů
21.5.2020 05:58Nezapomínejme, že je to návrh k jednání. Není to finální rozhodnutí. Určitě je třeba dál zpřísňovat, ale nevylévat s vaničkou dítě. Hlavní intenzifikační faktor v zemědělství je nyní voda.
A když není voda, tak Vám nepomůže ani více dusíku, ani více pesticidů. Na Pláních v USA mají průměrné výnosy pšenice 3 tuny z hektaru. Protože tam není voda. U nás to možná dopadne podobně. A bude to znamenat, že se omezí i množství hnojiv, protože na 8 tun výnosu pšenice potřebujete 200 kg N, ale na 5 tun jen 125 kg, a spíše ještě méně, protože existuje Liebigův zákon minima.
Stejně tak pesticidy ušetříte, když budete mít řidší porosty, takže ne vysévat 4,5 - 5 milionů semen na ha, ale jen 3,5 u pšenice, to znamená uspořit asi tak 0,25 pesticidů.
Zemědělství je ale hodně konzervativní a agronomové jedou často kuchařky naučené v minulosti.
Odpovědět
A když není voda, tak Vám nepomůže ani více dusíku, ani více pesticidů. Na Pláních v USA mají průměrné výnosy pšenice 3 tuny z hektaru. Protože tam není voda. U nás to možná dopadne podobně. A bude to znamenat, že se omezí i množství hnojiv, protože na 8 tun výnosu pšenice potřebujete 200 kg N, ale na 5 tun jen 125 kg, a spíše ještě méně, protože existuje Liebigův zákon minima.
Stejně tak pesticidy ušetříte, když budete mít řidší porosty, takže ne vysévat 4,5 - 5 milionů semen na ha, ale jen 3,5 u pšenice, to znamená uspořit asi tak 0,25 pesticidů.
Zemědělství je ale hodně konzervativní a agronomové jedou často kuchařky naučené v minulosti.
pp
pavel peregrin
21.5.2020 07:46 Reaguje na Katka PazderůNa 8 t pšenice vám v pohodě stačí o 40 kg méně N, počítáno v přímém hnojení, protože ten zbývající N je dodán mineralizací. Vím, že to počítáte 25N/t zrna, ale tu mineralizaci je nutno zohlednit. Stejně tak paušálně nelze napsat, že stačí vysévat 3,5 mil., protože výsevek se stanovuje s ohledem na typ pšenice-klasová, kompenzační, hustotou porostu a závisí také od doby setí, typu půdy apod. Souhlasím, že mezi 180-220 kg výsevku není rozdíl, toliko v penězích, ale snižování výsevku již přináší riziko, rovněž zvyšování zbytečné náklady. Ale nesouhlasím s tím, že snížením výsevku ušetříte pesticidy- jakým mechanismem? Metlice, psárka, sveřepy či svízele se vám objeví v porostu nezávisle na jeho hustotě, rovněž u chorob hustota v podstatě nehraje roli. Správné by bylo napsat, že sníženým výsevkem se ovlivňuje struktura porostu, která má vliv na HTS a tím na výnos.
Odpovědět
MD
Marek Drápal
21.5.2020 08:31 Reaguje na pavel peregrinJakým mechanismem by mohlo dojít k ušetření pesticidů? Dokážu si třeba představit, že v řidším porostu nebude třeba takové množství fungicidů. Případně je možné méně husté porosty plečkovat nebo použít prutové brány, ale to už se dostáváme trochu moc z konvence do ekologického zemědělství.
Pokud jde o dusík, je třeba počítat i s atmosferickou depozicí, která je u nás relativně vysoká a na pláních USA bude - odhaduji - řádově nižší.
S výsevky může hodně zamíchat autoregulační schopnost pšenice, proto by asi bylo lepší mluvit o počtu klasů na metr čtvereční.
Odpovědět
Pokud jde o dusík, je třeba počítat i s atmosferickou depozicí, která je u nás relativně vysoká a na pláních USA bude - odhaduji - řádově nižší.
S výsevky může hodně zamíchat autoregulační schopnost pšenice, proto by asi bylo lepší mluvit o počtu klasů na metr čtvereční.
pp
pavel peregrin
21.5.2020 09:07 Reaguje na Marek DrápalTak jistě, a i proto jsem p. Pazderů v tomto smyslu odpovídal. Nepochybně u fungicidů vzdušnost porostu má svoji roli, ale záleží na sezoně, na tlaku houbových chorob. Pokud je tlak velký, bez dvojího fungicidního ošetření se neobejdete, samozřejmě pokud chcete veškeré dříve investované vstupy znehodnotit, tak ošetřovat nemusíte vůbec. Je to vždy jen otázka nákladů, výnosů a peněz, a tak to je i u biopěstitelů. Pokud by za svoje výrobky nedostávali adekvátní cenu, nikdo by bio nedělal. Ale to se samozřejmě promítne u spotřebitele.
K té pšenici- dlouholetými pokusy firmy Selgen, konkrétně p. ing Čapka, CSc., je dokázáno,jak jsem již předeslal, že výsevky zhruba 180- 220 kg se statisticky neliší co do výnosu, u toho vyššího zaplatíte víc za osivo. Zvyšovat výsevek nad 220 kg má smysl pouze ve speciálních případech, např. pokud musíte sít pšenici pozdě, volíte klasovou odrůdu a chcete ji vést pouze na jedno hlavní stéblo. Výsevky pod 180 kg jsou možné, vždy je třeba znát HTS osiva, ale agronom musí být s odrůdou obeznámen a tyto výsevky 140-150 kg mohou být v určité nepříznivé sezoně rizikové. Obecně lze říci, že výsevkem 170-180 kg, provedeným včas, tj. do konce září, se zajistí jistota přezimování i přiměřeného výnosu.
Odpovědět
K té pšenici- dlouholetými pokusy firmy Selgen, konkrétně p. ing Čapka, CSc., je dokázáno,jak jsem již předeslal, že výsevky zhruba 180- 220 kg se statisticky neliší co do výnosu, u toho vyššího zaplatíte víc za osivo. Zvyšovat výsevek nad 220 kg má smysl pouze ve speciálních případech, např. pokud musíte sít pšenici pozdě, volíte klasovou odrůdu a chcete ji vést pouze na jedno hlavní stéblo. Výsevky pod 180 kg jsou možné, vždy je třeba znát HTS osiva, ale agronom musí být s odrůdou obeznámen a tyto výsevky 140-150 kg mohou být v určité nepříznivé sezoně rizikové. Obecně lze říci, že výsevkem 170-180 kg, provedeným včas, tj. do konce září, se zajistí jistota přezimování i přiměřeného výnosu.
RP
Radim Polášek
21.5.2020 10:36 Reaguje na Marek DrápalNo, jestli to bude podle hmotnosti chemikálie na jednotku plochy, tak se ušetří, když se použije účinnější chemikálie s předepsaným nižším dávkováním. Jestli se zavedou nějaké přepočty podle účinné dávky nebo přepočty na nějakou toxicitu nebo přepočty na nějakou produkci reziduí.... tak v tom bude obrovský guláš.
Rozhodně není možné snižovat předepsanou účinnou dávku na plochu, protože to přinese nižší účinnost a hlavně mnohem rychlejší přizpůsobení cílového organismu na koncentraci účinné látky.
Zajímavé to bude , pokud některé země zakážou třeba glyfosát a jiné nechají povolený, protože u těch, co glyfosát zakážou, automaticky kvůli náhradám glyfosátu stoupne množství chemických látek používaných na plochu a budou tak ve srovnání s těmi druhými a světovým zemědělstvím poškozováni. Podobně to je s neonikotinoidy a jejich náhradami.
Odpovědět
Rozhodně není možné snižovat předepsanou účinnou dávku na plochu, protože to přinese nižší účinnost a hlavně mnohem rychlejší přizpůsobení cílového organismu na koncentraci účinné látky.
Zajímavé to bude , pokud některé země zakážou třeba glyfosát a jiné nechají povolený, protože u těch, co glyfosát zakážou, automaticky kvůli náhradám glyfosátu stoupne množství chemických látek používaných na plochu a budou tak ve srovnání s těmi druhými a světovým zemědělstvím poškozováni. Podobně to je s neonikotinoidy a jejich náhradami.
JD
Jiří Daneš
21.5.2020 15:18 Reaguje na Radim PolášekKdyž má někdo jako měrnou jednotku škodlivosti množství "chemické látky" na hektar, je to hlupák. "chemické látky" jsou totiž různé, jedovaté, nejedovaté, i člověk je složen jen z "chemických látek". Jako nechemické látky, lze možná s jistými výhradami označit jenom některé elementání částice hmoty. A to není ještě úplně jisté.
Rozprášíte-li na pole chemickou látku zvanou třeba kysličník křemičitý, tak rozhodně se půda nestane jedovatou.
Odpovědět
Rozprášíte-li na pole chemickou látku zvanou třeba kysličník křemičitý, tak rozhodně se půda nestane jedovatou.
Katka Pazderů
21.5.2020 20:57 Reaguje na pavel peregrinSnížení pesticidů je založeno právě na nižší hustotě. Porost je vzdušnější, rychleji osychá, i pro škůdce je hustý porost výhodnější, protože má jemnější pletiva.
A pokud používáte prahy škodlivosti a stupně napadení, zjistíte, že potřebujete o jeden postřik méně než obvykle. Je to trochu více práce, sledovat své porosty detailněji, ale lze to!
Pokud ale jedete pesticidovou kuchařku bez ohledu na stupeň napadení a prognózu vývoje, tak je to prostě dražší legrace.
Odpovědět
A pokud používáte prahy škodlivosti a stupně napadení, zjistíte, že potřebujete o jeden postřik méně než obvykle. Je to trochu více práce, sledovat své porosty detailněji, ale lze to!
Pokud ale jedete pesticidovou kuchařku bez ohledu na stupeň napadení a prognózu vývoje, tak je to prostě dražší legrace.
pp
pavel peregrin
21.5.2020 21:54 Reaguje na Katka PazderůS tímto názorem mohu úspěšně polemizovat. Použila jste souhrnný název pesticidy-tedy v první řadě je nutné si ujasnit, jaké pesticidy máte na mysli. Herbicidy? V tomto případě se hluboce mýlíte, poněvadž hustota porostu plevele v podstatě nijak neovlivní,myšleno ty zásadní, jako je psárka, metlice, heřmánkovce, svízel. Plevele v závislosti na půdní zásobě překročí práh škodlivosti úplně stejně, ať máte porost hustý či optimální.
Fungicidy? Zde bych mohl částečně souhlasit, ale opravdu částečně, protože jak je vám jistě známo, tlak patogenů se významně liší sezonu od sezony a kupříkladu zanedbaná infekce rzí plevovou iránského patotypu vám spolehlivě zlikviduje porost do týdne.Ty prognózy vám jsou v těchto případech v podstatě na nic, protože situace se mění den ode dne.Nic proti tomu, když je počasí stálé, ale pokud je proměnlivé, silné rosy apod, tak se vyplatí oželet 600,- Kč za např. tebuconazol, protože vzápětí můžete přijít o tisíce. Klasickým případem je řepka- kolikrát jsem byl již svědkem, jak mnozí současní "odborníci",hlavně rychlokvašení absolventi škol doporučovali na základě vzorků z petálů nedělat ošetření proti slerotinii a ti, kteří je poslechli, pak splakali nad výdělkem! Ono to chce bohužel trochu té praxe.
Insekticidy? Zde je to v podstatě také jedno, kohoutci nebo mšice napadají porosty bez ohledu na hustotu a insekticidní zásah je nezbytný. V tomto případě ale souhlasím s tím, že zde je možné práh škodlivosti dost dobře sledovat.
Sledovat peníze je nutné, musí se ale vždy dobře uvážit, kde to možné je a kde v žádném případě se šetřit nedá.
Odpovědět
Fungicidy? Zde bych mohl částečně souhlasit, ale opravdu částečně, protože jak je vám jistě známo, tlak patogenů se významně liší sezonu od sezony a kupříkladu zanedbaná infekce rzí plevovou iránského patotypu vám spolehlivě zlikviduje porost do týdne.Ty prognózy vám jsou v těchto případech v podstatě na nic, protože situace se mění den ode dne.Nic proti tomu, když je počasí stálé, ale pokud je proměnlivé, silné rosy apod, tak se vyplatí oželet 600,- Kč za např. tebuconazol, protože vzápětí můžete přijít o tisíce. Klasickým případem je řepka- kolikrát jsem byl již svědkem, jak mnozí současní "odborníci",hlavně rychlokvašení absolventi škol doporučovali na základě vzorků z petálů nedělat ošetření proti slerotinii a ti, kteří je poslechli, pak splakali nad výdělkem! Ono to chce bohužel trochu té praxe.
Insekticidy? Zde je to v podstatě také jedno, kohoutci nebo mšice napadají porosty bez ohledu na hustotu a insekticidní zásah je nezbytný. V tomto případě ale souhlasím s tím, že zde je možné práh škodlivosti dost dobře sledovat.
Sledovat peníze je nutné, musí se ale vždy dobře uvážit, kde to možné je a kde v žádném případě se šetřit nedá.
RP
Radim Polášek
21.5.2020 06:01Problém je v detailech. Naši zemědělci už dnes používají významně méně hnojiv a pesticidů než zemědělci v Západní Evropě. Pokud se toto srovná, tak by to pro nás znamenalo významnou výhodu.
Pokud ale se pro Západní Evropu a pro země Visegrádu budou i nadále používat různé metry, s cílem získat pro zemědělce Západní Evropy ještě víc prostoru pro odbyt tady u nás na východě, na úkor našich zemědělců, bude nezbytné proti tomu vystupovat a snažit se to zarazit.
Rozšiřovat organické zemědělství je přirozeně nesmysl, produkty organického zemědělství jsou podstatně dražší a tak jsou tyto potraviny určeny pouze pro bohatší část obyvatelstva, která si to může dovolit. těch u nás tolik není.
Ostatně je to vidět i v supermarketech, polovina výprodejového zlevněného zboží jsou všelijaké eko a bio potraviny, i po zlevnění tak drahé, že většina z nich je neprodejná. Zatímco podíl eko a biozboží za běžné ceny je tak odhadem maximálně kolem 10 %.
Odpovědět
Pokud ale se pro Západní Evropu a pro země Visegrádu budou i nadále používat různé metry, s cílem získat pro zemědělce Západní Evropy ještě víc prostoru pro odbyt tady u nás na východě, na úkor našich zemědělců, bude nezbytné proti tomu vystupovat a snažit se to zarazit.
Rozšiřovat organické zemědělství je přirozeně nesmysl, produkty organického zemědělství jsou podstatně dražší a tak jsou tyto potraviny určeny pouze pro bohatší část obyvatelstva, která si to může dovolit. těch u nás tolik není.
Ostatně je to vidět i v supermarketech, polovina výprodejového zlevněného zboží jsou všelijaké eko a bio potraviny, i po zlevnění tak drahé, že většina z nich je neprodejná. Zatímco podíl eko a biozboží za běžné ceny je tak odhadem maximálně kolem 10 %.
JŠ
Jan Šimůnek
21.5.2020 07:15 Reaguje na Radim PolášekS tím prvním to vidím tak, že bude skutečně snaha stanovit jakési plošné procentuální snížení, třeba oproti loňskému nebo letošnímu roku, které ustojí zemědělci ve starých zemích EU a země bývalého východního bloku to, jako jejich nepříjemnou konkurenci, zlikviduje.
Pokud se týká organických chovů - část jejich produkce je výrazně méně kvalitní, obsahuje nebezpečné bakterie i karcinogenní mykotoxiny (dokonce se kvůli biokukuřici plošně před několika lety plošně pro celou EU, včetně dovážených potravin, změkčovaly limity na karcinogenní mykotoxiny v této plodině). Obrovská epidemie před cca dvěma lety enterohemoragické Escherichia coli, i s oběťmi na životech, byla s vysokou pravděpodobností způsobena biozeleninou (hnojenou zvířecími fekáliemi, z nichž se to svinstvo na ni pravděpodobně dostalo).
Konec konců, nejen kvůli ceně, ale i kvůli těmto rizikům to normálně myslící lidé nekupují.
Jenže o těchto věcech rozhodují "ideologicky pevní" (já to nazývám "ideologií vymozkovaní") jedinci na EUropostech, kterým jde jen o prosazení bezcenných ideologických žvástů a lidské životy jsou pro ně zcela bezcenné.
Odpovědět
Pokud se týká organických chovů - část jejich produkce je výrazně méně kvalitní, obsahuje nebezpečné bakterie i karcinogenní mykotoxiny (dokonce se kvůli biokukuřici plošně před několika lety plošně pro celou EU, včetně dovážených potravin, změkčovaly limity na karcinogenní mykotoxiny v této plodině). Obrovská epidemie před cca dvěma lety enterohemoragické Escherichia coli, i s oběťmi na životech, byla s vysokou pravděpodobností způsobena biozeleninou (hnojenou zvířecími fekáliemi, z nichž se to svinstvo na ni pravděpodobně dostalo).
Konec konců, nejen kvůli ceně, ale i kvůli těmto rizikům to normálně myslící lidé nekupují.
Jenže o těchto věcech rozhodují "ideologicky pevní" (já to nazývám "ideologií vymozkovaní") jedinci na EUropostech, kterým jde jen o prosazení bezcenných ideologických žvástů a lidské životy jsou pro ně zcela bezcenné.
pp
pavel peregrin
21.5.2020 07:49 Reaguje na Radim PolášekNo jistě, ale je to cílený řízený proces, našimi orgány v podstatě neovlivnitelný.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.5.2020 10:25 Reaguje na Radim PolášekVšichni šermují cenou potravin a přitom populace trpí už téměř pandemií obezity. A čím je chudší,tím je většinou obéznější. Navíc by stačilo nevybírat na potraviny DPH. Takže ke zdražování potravin je dost velký prostor bez toho, že by to normálního člověka poškodilo.
Chtělo by to ale daňovou reformu, kde by se zrušily všechny parazitní daně, daň z příjmu, z potravin, z materiálů pro OZE atd. a nasadit daně ekologické, tj. z uhlíkové energie a jednorázových plastů.
Odpovědět
Chtělo by to ale daňovou reformu, kde by se zrušily všechny parazitní daně, daň z příjmu, z potravin, z materiálů pro OZE atd. a nasadit daně ekologické, tj. z uhlíkové energie a jednorázových plastů.
JŠ
Jan Šimůnek
21.5.2020 15:51 Reaguje na Pavel HanzlProblém spočívá v tom, že pokud omezíte dostupnost potravin a nejdete až na úroveň koncentráčnických dávek, tak spíš vyvoláte obezitu než hubnutí. Je to dáno tím, že lidé používají nadbytek laciných potravin, které obsahují jen "prázdné kalorie" (a přitom nezaženou tak dobře pocit hladu protože jim chybí ty další nutrienty*). Extrém jsou třeba děti v rovníkové Africe s kwashiorkor, které mají hladové edémy a přitom jejich tuk odpovídá mírné obezitě.
A když jdete na ty koncentráčnické dávky, tak vyrobíte epidemii obezity u další generace prostřednictvím epigenetických jevů (bylo prokázáno na dětech židovských žen, které trpěly v těhotenství hladem za války).
A ukazuje se, že své si k tomu řekne i mikrobiom (hlavně střevní), a před cca lety byly objeveny na stěně střeva receptory ekvivalentní chuťovým pohárkům a zatím se jen tuší, že mohou k metabolickému rozvratu vyvolávanému umělými sladidly (vč. "light" nápojů).
*Šimek a Grossmann měli kdysi scénku, v níž nakonec došli k závěru, že člověk má hodně jíst a dobře spát, aby tělo bylo silné a mohlo s obezitě bránit. Tehdy to byl vtip, na současné úrovni poznání to je spíš hluboká pravda.
Odpovědět
A když jdete na ty koncentráčnické dávky, tak vyrobíte epidemii obezity u další generace prostřednictvím epigenetických jevů (bylo prokázáno na dětech židovských žen, které trpěly v těhotenství hladem za války).
A ukazuje se, že své si k tomu řekne i mikrobiom (hlavně střevní), a před cca lety byly objeveny na stěně střeva receptory ekvivalentní chuťovým pohárkům a zatím se jen tuší, že mohou k metabolickému rozvratu vyvolávanému umělými sladidly (vč. "light" nápojů).
*Šimek a Grossmann měli kdysi scénku, v níž nakonec došli k závěru, že člověk má hodně jíst a dobře spát, aby tělo bylo silné a mohlo s obezitě bránit. Tehdy to byl vtip, na současné úrovni poznání to je spíš hluboká pravda.
JD
Jiří Daneš
21.5.2020 17:17 Reaguje na Radim PolášekCelou válku, jsem požíval jen zeleninu, kterou rodiče vypěstovali na zahrádce, hnojilo se hnojem. Za komunistů, Úkzúz chodil v Brně na Zelný trh, odebíral vzorky nejen v n.p. Zelenina, ale stánkařům a kontroloval, jestli zelenina neobsahuje nadměrné množství dusíkatých sloučenin, a překročení norem bylo tvrdě postihováno. Možná proto jsem i ve vyšším věku v docela dobré fysické kondici. Zatím co, pro dnešní ekozemědělce platí, že chemické přípravky používají, jen v noci, když to nikdo nevidí, jen proto, je každé druhé dítě do deseti let alergické, biopotraviny jsou součástí celosvětového lhaní a podvádění lidí obchodníky.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.5.2020 17:26 Reaguje na Jiří DanešJste docela blízko pravdy, ale když jsem onehdy něco podobného napsal, odpovědí bylo, že jsou kontrolováni. Od nejmenovaného pracovníka kontroly vím, že sice kontroly probíhají, ale v mizivém množství, není to politicky žádoucí. Tito ekozemědělci jsou také nazýváni " měsíční zemědělci", protože případné zakázané aplikace provádějí pochopitelně v noci, aby se maximálně ztížila možnost detekce z družice. A jen pro zajímavost- každý, kdo má alespoň kus zahrady a něco na ní pěstuje, vidí, co za záplavu plevele musí ručně likvidovat po celý čas vegetace. Jestliže je u nás 10% plochy, možná i více, v organickém režimu, není to nikde vidět a to dost cestuji po republice. Udržet takto velké plochy bez občasné "výpomoci" je v podstatě nemožné.
Odpovědět
Katka Pazderů
21.5.2020 21:08 Reaguje na pavel peregrinVětšina půdy v ČR v ekologickém zemědělství jsou TTP. Na Šumavě i jinde. Ale i do konvence přijde ozelenění. Nejde o to, nepoužívat chemii, ale používat široké osevní postupy k regulaci chorob a škůdců.
Provozuji zelinařinu. A v zásadě řeším jen mandelinku a plíseň bramborovou. Všechno ostatní je na poli v zásadě jen tak dlouho, než se to sklidí, pak se znovu zaseje a jedeme druhé, případně třetí kolo. Ale potřebujete také vybrat správné odrůdy. A to jde i v polařině, některé odrůdy jsou více a jiné méně odolné. vybírejte ty více odolné a počítejte ekonomiku výroby a uvidíte.
Odpovědět
Provozuji zelinařinu. A v zásadě řeším jen mandelinku a plíseň bramborovou. Všechno ostatní je na poli v zásadě jen tak dlouho, než se to sklidí, pak se znovu zaseje a jedeme druhé, případně třetí kolo. Ale potřebujete také vybrat správné odrůdy. A to jde i v polařině, některé odrůdy jsou více a jiné méně odolné. vybírejte ty více odolné a počítejte ekonomiku výroby a uvidíte.
pp
pavel peregrin
21.5.2020 22:06 Reaguje na Katka PazderůVážená paní, pracuji v provoze celý život a myslím, že ekonomika mě na rozdíl od vás živí zcela a úplně. Široké osevní postupy- já je používám, ale hodně subjektů je použít ani nemůže, z různých důvodů. A přesto to samozřejmě zásadní choroby , plevele a škůdce neřeší a když, tak do určité míry. Sama uvádíte, že řešíte mandelinku a plíseň bramborovou. Řešíte to ekologickými postřiky? Jakpak by vám vycházela ekonomika pěstování ?
Souhlasím, že i v polařině lze vybírat odolnější odrůdy,ale je to hraní se slůvky,"odolnější" je ošidný výraz a v podstatě znamená, že jestliže vezmu za základ 80% náchylnost, tak ta odolná odrůda bude tak někde na 50%. Tudíž zase- při velkém tlaku patogena je vám to houby platné.
Široké osevní postupy je v současné době výsada buď podniků se ŽV, nmebo podniků, které dokáží odbýt hmotu víceletých pícnin jinam než na mulč na pole, což je případ můj. Hrachy pak pěstuje ten-i já- kdo si uvědomuje předplodinovou hodnotu.
Odpovědět
Souhlasím, že i v polařině lze vybírat odolnější odrůdy,ale je to hraní se slůvky,"odolnější" je ošidný výraz a v podstatě znamená, že jestliže vezmu za základ 80% náchylnost, tak ta odolná odrůda bude tak někde na 50%. Tudíž zase- při velkém tlaku patogena je vám to houby platné.
Široké osevní postupy je v současné době výsada buď podniků se ŽV, nmebo podniků, které dokáží odbýt hmotu víceletých pícnin jinam než na mulč na pole, což je případ můj. Hrachy pak pěstuje ten-i já- kdo si uvědomuje předplodinovou hodnotu.
MU
Michal Ukropec
21.5.2020 14:12Je to kampaň řízená Kalouskem proti Babišovu ANOfertu, který mu nepatří.
Odpovědět
Katka Pazderů
21.5.2020 21:02 Reaguje na Michal UkropecTak nějak. A Marťani přiletí už brzy. Ti se budou divit.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
21.5.2020 18:57Všechno špatně. Jakákoli regulace v podnikání je škodlivá ,protože už to není o vlastní šikovnosti, ale protekci,korupci atd. /kdo si sáhne na dotace/
V zemědělství by měla platit svobodná volba , od druhů plodin přes způsoby obdělávání po agrochemické postupy. Žádná úřední buzerace a stohy formulářů. Jediným kritériem by měl být stav půdy, rozuměj zdravá půda.
Existuje jediné univerzální kritérium. Vodozádržnost půdy dle půdního typu.
To by mělo být měřítkem míry nárokovosti na dotace.
Máš zdravou půdu= 100% Máš výrazně poškozenou půdu=20% Máš půdu zcela mimo =0%
Objektivní, transparentní a hlavně nezfalšovatelné.
K tomu zbývá jediné , definovat zemědělství primárně jako regulovanou správu krajiny, kterou společnost odměňuje, dotuje a produkci jako kritérium sekundární, neregulované umožňující svobodnou soutěž.
Odpovědět
V zemědělství by měla platit svobodná volba , od druhů plodin přes způsoby obdělávání po agrochemické postupy. Žádná úřední buzerace a stohy formulářů. Jediným kritériem by měl být stav půdy, rozuměj zdravá půda.
Existuje jediné univerzální kritérium. Vodozádržnost půdy dle půdního typu.
To by mělo být měřítkem míry nárokovosti na dotace.
Máš zdravou půdu= 100% Máš výrazně poškozenou půdu=20% Máš půdu zcela mimo =0%
Objektivní, transparentní a hlavně nezfalšovatelné.
K tomu zbývá jediné , definovat zemědělství primárně jako regulovanou správu krajiny, kterou společnost odměňuje, dotuje a produkci jako kritérium sekundární, neregulované umožňující svobodnou soutěž.
pp
pavel peregrin
21.5.2020 22:13 Reaguje na Miroslav VinklerSměšujete zcela odlišné pojmy. Vodozádržnost mají půdy dle typu danou a ta je stejná včera , dnes i zítra. Něco jiného je obsah humusu, HK a FK. Pokud je půda ve vlastnictví soukromých subjektů, společnosti není nic po tom, co si s ní vlastník zamane udělat. Je to výlučně jeho věc a tím byste se vracel do socialistických praktik.
Odpovědět
SC
Stanislav Chytrý
22.5.2020 10:35Za mě je to jednoznačně krok správným směrem. Ale nevím, jak to půjde se snahou o OZE. Protože produkce biomasy, ať už řepky či kukuřice se bez chemie neobejde. Pokud se zruší tato šakrárna co tak poškozuje půdu bude jen a jen dobře.
Odpovědět
LD
Libor Dostálek
23.5.2020 19:02To by také bylo jedině dobře. Manželka používá také při zalévání zahrádky jenom přírodní hnojiva. Chemicky ošetřených potravin si za celý rok z obchodů koupíme až až, tak chceme alespoň doma vypěstovat bio produkty :-) . Hnojiva objednává z https://www.chemicor.cz/hnojiva/ a dodají rostlinám veškeré potřebné živiny.
Odpovědět
