https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/experti-vyvoj-na-trhu-povolenek-byl-letos-nejzajimavejsi-vubec
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Experti: Vývoj na trhu povolenek byl letos nejzajímavější vůbec

31.12.2020 01:26 | PRAHA (ČTK)
Příští rok očekávají analytici spíše uklidnění situace.
Příští rok očekávají analytici spíše uklidnění situace.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Vývoj na trhu s emisními povolenkami, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry, byl letos nejzajímavější od roku 2005, kdy byl evropský systém spuštěn. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Cenu povolenek podle nich srazil především nástup pandemie koranaviru, růst naopak zapříčinily evropské klimatické dohody a informace o vakcíně proti covidu. Z dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, vyplývá, že na konci roku stoupla cena povolenek dosud nejvýše - nad 33 eur (asi 865 Kč) za tunu CO2.
 

"Vývoj cen byl v uplynulém roce poměrně zajímavý. Zatímco na začátku roku se cena povolenek propadla pod hodnotu 20 eur za tunu, už v polovině roku dosahovala rekordních hodnot. Nyní, na konci roku, se navzdory covidu ceny povolenek pohybují stále na svých maximech, tedy okolo 30 eur za tunu," řekl ČTK výkonný ředitel společnosti Energy financial group Tomáš Voltr.

Analytik společnosti ENA Jiří Gavor uvedl, že pandemie koronaviru v letošním roce ovlivnila vše a bylo by tak zvláštní, pokud by povolenky byly výjimkou. "I ony šly s cenou dolů. Pouze krátce a dočasně, jak se nyní ukazuje. Koneckonců ani největší optimisté v řadách uhelného průmyslu neočekávali a nadále neočekávají, že by se vrátily bývalé dlouhé časy levných povolenek," sdělil.

Nízké ceny povolenek panovaly na trhu řadu let až do roku 2017, chvíli byla jejich cena prakticky nulová. Důvodem obratu bylo podle odborníků mimo jiné zavádění takzvané tržní stabilizační rezervy (MSR) s cílem korigovat množství povolenek na trhu.

Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala měl cenový vývoj povolenek v letošním roce zhruba stejný trend jako index důvěry v průmyslu. Nárůst cen na rekordní úrovně je podle něj skvělou zprávou pro ty výrobce elektřiny, kteří vyrábí v co největším poměru z obnovitelných zdrojů, neprospěl naopak výrobcům, kteří vyrábí ve vysokém poměru z uhlí.

"Trend jasně pomáhá, a bude pomáhat těm investorům, kteří dokážou investovat do změny technologie výroby. Celoevropsky platí, že nejexponovanějším segmentem, který je nejcitlivější na další růst cen povolenek, je teplárenství," doplnil hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

Příští rok očekávají analytici spíše uklidnění situace. "Zásadní legislativní rozhodnutí na úrovni EU již byly učiněny na konci tohoto roku, takže předpokládám, že se nárůst ceny povolenek na nějakou dobu zastaví a trh si tak trochu odpočine. Ve druhé polovině příštího roku, pokud se dostaví euforie z překonání pandemie a ekonomika včetně spotřeby elektřiny povyskočí, očekávám další nárůst ceny," uvedl Gavor.

Od Nového roku nabývá v Česku účinnosti převážná část novely o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, respektive ty její části, které nenabyly účinnost už bezprostředně po vyhlášení zákona v lednu 2020. Podle ministerstva životního prostředí patří mezi klíčové změny zřízení takzvaného Modernizačního fondu. Do roku 2030 do fondu z prodeje emisních povolenek, v závislosti na jejich ceně, půjde zhruba 120 až 150 miliard korun.

Evropský systém EU ETS je největším systémem emisního obchodování. Zahrnuje přes 11.000 zařízení z energetiky, výroby oceli a železa, cementu a vápna, letecké přepravy a dalších. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

31.12.2020 07:31
Vědci v USA a Číně zjistili: velké větrné turbíny jsou spoluodpovědné za sucho a oteplování Země. Ale politika tyto vědecké poznatky ignoruje.

Samotná tvorba vírů za větrníky je anglicky označena jako wake-effect a podle stupně rozšíření větrné energie v regionu či zemi způsobuje rotace turbín ztráty dešťových srážek a zvýšení teploty. K tomu dodává více nových studií jednoznačná data a fakta, která jsou schopna způsobit značný rozruch, ve skutečnosti ale byly veškeré výsledky bádání o efektu sucha větrné energie léta ignorovány, protože politická vůle směřuje k jiným cílům - třeba k prodeji emisních povolenek.

Offshore turbíny doslova vymačkají déšť přinášející tlakové níže, říká profilovaná americká geoinženýrka Cristina L. Archerová. Poprvé tento wake-effect offshorových turbín (t.j. na moři) profesorka University Delaware pomocí počítačových simulací ztvárnila a prozkoumala. Studie byla zveřejněna v červenci 2018.

Němečtí vědci vypočítali, že těch 29 000 vnitrozemských a 1 300 na moři instalovaných větrných zařízení v Německu (stav 2018) už v minulých pěti letech způsobilo přídavný nárůst teploty o 0,27 °C. Základem výpočtů je nová studie kanadského vědce Davida W. Keitha a tím se do hledáčku dostaly turbíny i v souvislosti se suchem 2018/19.

Vysvětlení sucha 2018/19

Větrné turbíny mění atmosférické proudy i ve větších výškách. Klimatických účinků tudíž bude přibývat, čím více zařízení bude instalováno – tolik prognóza.„Z perspektivy 10 let má větrná energie v mnoha ohledech větší vliv na klima než spotřeba uhlí a plynu,“ říká Keith.
Když má být výroba energie dekarbonizována, musí být zohledněny důsledky obnovitelných energií na životní prostředí. V interviev žádal Keith šéfy vlád celého světa, aby s přihlédnutím k tomu informovali občany svých zemí. (pozn.: neinformovali)
Wake-effect, jev který nastává, když jsou vzdušné proudy před větrníky brzděny a za nimi uvedeny do turbulencí, až se vytvoří dlouhá turbulentní vlečka. Tyto turbulentní doběhy dosahují na moři až 50 km. Výkon zařízení v „závětří“ samozřejmě prudce klesá.
„Čím vyšší jsou věže větrníků a čím větší je průměr rotorů, tím větší je jejich redukční vliv na dešťové srážky.“ To je citát Archerové z článku v online „Renewable Energy Magazine“ z 18.3.2019. Názorně vysvětluje, jakým způsobem „vytěsňují“ větrníkové parky déšť z tlakových níží.
Čína je s 210,73 GW zemí s největším instalovaným výkonem větrné energie a už před 10 lety hlásili čínští fyzici a meteorologové potřebu výzkumu větrné energie. 12. listopadu 2010 publikoval „South China Morning Post“ (Honkong) jeden pamětihodný článek: „12 kilometrů severně od větrné farmy Huitengliang v Xilinghotu (Vnitřní Mongolsko) pozoroval pastevec Siqinbateer na své pastvině zvláštní fenomén, který zmátl i meteorology. ´Půda se rychle ohřála jako pec a nespadla ani kapka deště,´ řekl v období dešťů. Jeho tvrzení se kryje se statistikami vlády. Li Qinghai, inženýr vodního statistického úřadu v Xilingol League, prohlásil, že srážková data jeho úřadu ukazují od roku 2005 značný úbytek ročních dešťových srážek v blízkosti velkého větrníkového parku, v mnoha oblastech až o 80 %.

Vědci vyzvali vlády celého světa, aby se tímto tématem vážně zabývaly. Dříve, než bude větrná energie dále rozvíjena, mělo by se klima-efektu větrníků na regionální a globální ekosystémy přesně porozumět: „Jinak může tento vývoj vést k neočekávané katastrofě.“ Od čínské vlády přesto přišlo odmítnutí.
„Každý chce rychlý rozvoj větrné energie,“ vysvětlil úředník vlády, „nepřejeme si žádné překážky na této cestě.“

/převzato z :https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-sila-vetru.A200202_221418_p_klima_wag /
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

31.12.2020 10:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
Áááááá pan Zinga z Neviditelného psa...Tak to jistě bude pravda. :)
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

31.12.2020 14:34 Reaguje na Petr Eliáš
Protože, jediné co se změnilo na zápdním pobřeží Evropy, je to, že tam přibylo statísíce větrníků, které svým způsobem spotřebovávají energii vzdušných proudů, je úvaha o jejich vlivu možném na počasí ve střední Evropě, kam přinášelo deště především západní vzdušné proudění, logická. CO2 vzhledem k tomu, že jde o plyna a plyny jsou vzájemně dokonale mísitelné, nemůže ze své fysikální podstaty proudění v atmosféře ovlivnit. Navíc je těžší než vzduch a je silně absorbován vodou (vznik kyseliny uhličité), ale i, v jistém množství, absobován půdou, jako porézním maateriálem s velkým povrchem
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

2.1.2021 16:07 Reaguje na Jiří Daneš
Hmm...podle toho co píšete by tedy státy západní Evropy měly mít každoročně velké problémy s nadbytkem srážek. Mají je? Nebo je také trápí sucho a vysoké teploty? :)

Nevím, co jste chtěl s tím CO2 říci, ale také byste mohl napsat za jakých podmínek je CO2 těžší než vzduch. Napovím Vám: má to něco společného s teplotou. :)

Odpovědět
PE

Petr Eliáš

2.1.2021 17:01 Reaguje na Jiří Daneš
Jen si sem dovolím vložit odkaz na článek z Renewable Energy Magazine, který cituje NP:

Study Shows Wind Farms May Reduce Precipitation from Hurricanes
https://www.renewableenergymagazine.com/wind/study-shows-wind-farms-may-reduce-precipitation-20181018

A starší článek:

Wind could meet half globe’s future energy demand
https://www.renewableenergymagazine.com/wind/wind-could-meet-half-globea-s-future-20120912
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

2.1.2021 18:29 Reaguje na Jiří Daneš
Ještě co mě zarazilo: Ty statisíce větrníků. Jak jste k tomu číslu přišel?

---------------------------------

Ještě jsem našel na YT přednášku od Cristina Archer, tak pokud by vás zajímalo.

https://www.youtube.com/watch?v=zCeg2SdPet8

https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/ps14/fyz_geogr/web/pages/04-cirkulace.html
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

31.12.2020 14:37 Reaguje na Petr Eliáš
Protože, jediné co se změnilo na západním pobřeží Evropy, je to, že tam přibylo statísíce větrníků, které svým způsobem spotřebovávají energii vzdušných proudů, je úvaha o jejich možném vlivu na počasí ve střední Evropě, kam přinášelo deště především západní vzdušné proudění, logická. CO2 vzhledem k tomu, že jde o plyn a plyny jsou vzájemně dokonale mísitelné, nemůže ze své fysikální podstaty proudění v atmosféře ovlivnit. Navíc CO2 je těžší než vzduch a je silně absorbován vodou (vznik kyseliny uhličité), ale i, v jistém množství, absobován půdou, jako porézním maateriálem s velkým povrchem
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

31.12.2020 18:24 Reaguje na Jiří Daneš
Celé to hysterické bruselské nadšení pro OZE je motivováno pavědeckou ideologií prohlášenou za jedinou a svatou pravdu.
Nejhorší na tom je, že se schovává za zelené principy s nimiž je ovšem v hlubokém rozporu.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

2.1.2021 16:27 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinkler. U Vás mě vždy rozesměje jak vždy vytáhnete ,,pavědeckou ideologii,, a sám argumentujete pavědeckými články z různých pavědeckých webů. :)
Odpovědět
MG

Milan G

1.1.2021 18:28 Reaguje na Petr Eliáš
Jako vždy máte problém s chápáním psaného textu. O panu Zingovi tam není ani slovo, celou problematiku skoumala geoinženýrka Cristina L. Archerová a nikoliv p. Zinga.

Proč na to reagujete, když tomu vůbec nerozumíte?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

2.1.2021 15:08 Reaguje na Milan G
Nemám problém s psaným textem. Nejsem totiž Vy. :) A reaguji na to, protože můžu. To mi snad soudruzi ještě nezakážete, ne? :)
Odpovědět
MG

Milan G

3.1.2021 12:45 Reaguje na Petr Eliáš
Opravdu jste moula, který ničemu nerozumí.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

4.1.2021 08:36 Reaguje na Milan G
No tak určitě, když to tvrdí exot jako vy. :D
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

2.1.2021 10:33 Reaguje na Petr Eliáš
Pan Zinga to přeložil. No a Neviditelný pes je o několik řádů důvěryhodnější zpravodaj než kterýkoliv jiný. Vůbec nic nebere z ČTK což je velmi problematický zdroj zpravodajství. No a vaše Áááááááá to je velmi vypovídající o vás.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

2.1.2021 14:55 Reaguje na Vladimír Hošek
Ale prosím Vás. :-) Neviditelný pes je stejně důvěryhodný, jako lidé kteří tam píší. A pan Zinga není moc důvěryhodný. Stále uvádí zdroj EIKE.de, což je něco jako Kremlíkův Klimaskeptik.cz. :)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.1.2021 09:49 Reaguje na Petr Eliáš
A kterýpak zdroj na světě je důvěryhodný? Bez srovnání s opačnými názory je každý zdroj pouze
"biblí" jediné pravdy a tvrdit opak je kacířství?
Já zažil dobu jediné oficiální "pravdy" a diskusí
někde za "bukem". Vy jste se v tom asi zhlédl
a vadí vám jiné, než oficiální informace. Mě ale
život odnaučil slepě věřit jakékoliv informaci
a analyzovat i jiné informace. Víra v jedinou
pravdu přináší při odhalení hluboké zklamání
a tak jsem v hodnocení opatrný.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

4.1.2021 10:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Nevadí mi jiné názory. Vadí mi záměrně překroucené fakta, polopravdy, hoaxy a lži na webech typu EIKE.de nebo Klimaskeptik.cz a podobných. :)
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist