https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/firmy-koronavirus-urychluje-digitalizaci-zemedelstvi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Koronavirus urychluje digitalizaci také v zemědělství

23.1.2021 01:30 | PRAHA (ČTK)
"Od farmářů nejčastěji slýcháme, že potřebují zefektivnit provoz, protože se jim nedostává pracovních sil," sdělil ČTK ředitel Agdata Jiří Musil.
"Od farmářů nejčastěji slýcháme, že potřebují zefektivnit provoz, protože se jim nedostává pracovních sil," sdělil ČTK ředitel Agdata Jiří Musil.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Koronavirus urychlil také digitalizaci českého zemědělství. Uvádějí to společnosti BASF a Agdata, které nabízejí své elektronické produkty pro farmáře. Například aplikaci xarvio Field Manager od BASF, která zemědělcům poskytuje informace ohledně načasování aplikace hnojiv, loni používalo 1330 zemědělců v ČR na přibližně 170 000 hektarech. Meziročně se tak plocha v aplikaci zvýšila o zhruba 100 procent, počet uživatelů o 160 procent. Firma Agdata loni zvýšila plochu polí, které obhospodařovali zemědělci s jejich aplikacemi a zařízeními o 300 000 hektarů na více než milion hektarů.
 

"V současné době máme nainstalováno přes 3000 čidel a 3000 telematických jednotek po celém Česku. Navzdory koronavirové pandemii se tlak na digitalizaci v Česku zvýšil. Od farmářů nejčastěji slýcháme, že potřebují zefektivnit provoz, protože se jim nedostává pracovních sil," sdělil ČTK ředitel Agdata Jiří Musil.

Podle něj proto farmáři stále častěji přecházejí na digitální řešení. Firma mimo jiné nabízí systémy půdních sond, sond do obilí, senzorů ovlhčení listů i informace o polní navigaci, díky kterým se dají lépe dávkovat prostředky na ochranu rostlin nebo hnojiva.

BASF pak nabízí ve své aplikaci xarvio Field manager informace ohledně načasování aplikace fungicidů, hnojiv nebo regulátorů růstu "Aplikace analyzuje satelitní a meteorologická data i data z terénu, využívá umělou inteligenci a modeluje rizika na základě mnohaletých zkušeností. Podle měření z roku 2019 zvyšuje aplikace v evropských podmínkách návratnost investic v průměru 860 Kč na hektar a snižuje objem postřiků o 30 procent," uvádí společnost.

Firma zároveň upozorňuje na nutnost inovací. Spolu s rostoucí světovou populací se totiž bude zvyšovat poptávka po potravinách, zatímco na druhé straně je v Evropské unii snaha o snižování množství pesticidů a hnojiv. Dlouhodobě se také snižuje plocha zemědělské půdy.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

23.1.2021 06:22
Z mého pohledu je toto PR článek firem BASF a Agdata. Leader trhu je určitě John Deere se svým Precision AG, systémem pro automatické řízení celé farmy, veškeré techniky, polních zásahů a v neposlední řadě i lidí. Hledejte precizní zemědělství. Nebo firmy Case, ale v zásadě všechny další traktorové firmy, včetně našeho Zetoru, se snaží jít tímto směrem.
Velcí farmáři pro svou optimalizaci tyto vymoženosti využívají už přes 10 let, nicméně ta digitalitace a preciznost jde velmi dopředu.
Samonaváděné stroje, kde traktorista je hlavně ten, kdo přiveze traktor s nářadím či sklízecí mlátičku na pole (protože se nesmí technika prozatím pohybovat autonomně po silnicích) a tam si vezme knížku, sedí si v kabině traktoru, kouká se na video a stroj pracuje.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.1.2021 13:14 Reaguje na Katka Pazderů
Nu a pokud při tom koukání projede s osmimetrovým kompaktorem blátivou souvratí, tak jde veškerá preciznost stranou a může se usilovně věnovat čištění zabalených crosskillů, což mu v tomto případě zabere tak 2-3 hodiny času. Na tohle je a bude každá digitalizace krátká.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.1.2021 15:39 Reaguje na pavel peregrin
Navíc už vidím tu rentabilitu širozáběrových kyber strojů
na doporučených postupně se zmenšujících výměrách.
To pojíždění nudliček polí udělá z podobně automatizovaných
strojů nepotřebné křápy. Kdo viděl lány polí v USA, Kanadě
a na Ukrajině, tak pochopí, co je zemědělská velkovýroba
a nebude srovnávat ani naše zemědělství s přištipkařením
malých farem v okolních zemích. I tam se pole postupně
díky prodejům a nájmům slučují. Znám to z Polska, kde se
časem z 5O vesnických sedláků stalo deset, přeorali mezi
poli meze a nakoupili takovou techniku. Mnozí si ta pole
vzájemně směnili, aby je zcelili a tak pouze dohánějí to,
co je běžné v USA, Kanadě a tady. Ať se každý nad tím
zamyslí a zda třeba nejít cestou dotovaných biopásů, než
vynuceným dělením polí mezemi. Pro biodiverzitu to může
mít daleko větší hodnotu než zanedbané nové meze a polní
cesty bez využití. Půda si odpočine a po roce či dvou
se vrátí k produkci . Tento koloběh bude pro půdu daleko
lepší, než trvalá mez a intenzivně obhospodařovaná pole
mezi mezemi bez možnosti odpočinku. Mnohé okraje polí
by si to zasloužily každopádně, protože jejich výnosy
jsou často žalostné. Bohužel bez kompenzace za neprodukci
to asi až na výjimky z řad zemědělců srdcařů nepůjde.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.1.2021 17:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlasím. V případě dělení polí jsou biopásy určitě lepší než trvalé meze, protože umožní obdělání bez zbytečného hutnění uměle vytvořených souvratí. Dobré jsou biopásy např. ze svazenky.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

23.1.2021 18:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Scelování polí bylo tady běžné už v době existence JZD.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist