Gentiloni: EU bude usilovat o splnění cílů snížit závislost na ruských energiích

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý týden snížil s ohledem na dopady ruské invaze na Ukrajinu výhled letošního hospodářského růstu v eurozóně. Nyní očekává, že růst zpomalí na 2,8 procenta z loňského tempa 5,3 procenta. V lednu přitom letošní růst ekonomiky eurozóny fond odhadoval na 3,9 procenta.

Gentiloni rovněž upozornil, že na posouzení toho, zda zpomalení ekonomiky povede ke stagnaci, je příliš brzy. Poukázal přitom na "některé pozitivní faktory zděděné z druhé poloviny roku 2021", jako je výrazně nízká úroveň nezaměstnanosti a velmi vysoký stupeň hromadění úspor. "Riziko stagnace bude také hodně záviset na délce trvání války," dodal.

Evropský blok za téměř dva měsíce od začátku ruské invaze schválil pět balíků bezprecedentních ekonomických sankcí, které se zaměřují na ruské banky, dopravu, průmysl nebo export důležitých výrobků a surovin, včetně uhlí.

Úplné energetické embargo podporují hlavně státy východního křídla EU, proti se ale z ekonomických důvodů staví zejména Německo, Maďarsko či Rakousko. Itálie, která dříve rovněž odmítala rychlé ukončení dodávek ruského plynu, nyní volá po zavedení stropu na jeho cenu, což by podle Říma mělo Moskvu připravit o část zdrojů.

Podle šéfky EK Ursuly von der Leyenové má chystaný šestý balík sankcí zasáhnout banku Sberbank a nespecifikovaným způsobem se dotknout i dovozu ruské ropy. Komise také ve snaze o zajištění energetické bezpečnosti a snížení závislosti na Rusku v březnu navrhla, aby EU od letošního listopadu plnila své zásobníky na plyn z 80 procent, od listopadu 2023 potom před každou zimou z 90 procent.