Geopark UNESCO Český ráj hledá po šesti letech nového ředitele
Geopark v Českém ráji je jediným v Česku, který patří pro své výjimečné geologické, přírodní, historické a kulturní hodnoty na prestižní seznam světového dědictví. Je na území Libereckého, Královéhradeckého a Středočeského kraje.
Zájemci o místo ředitele neziskové společnosti se mohou hlásit do 16. září. Musí mít vysokoškolské vzdělání, velmi dobrou znalost anglického jazyka a alespoň tři roky zkušenosti s řízením neziskové organizace. Nový ředitel by měl v ideálním případě nastoupit od 1. listopadu, Nedvědická by v této neziskové společnosti ale měla působit i po tomto datu.
"Budu se pro geopark věnovat činnosti, při které se mi jako projektové manažerce od roku 2006 podařilo získat pro Euroregion Nisa z programů přeshraniční spolupráce více než 200 milionů korun (osm milionů eur)," řekla. Jedním z posledních takových projektů bylo vybudování geologické expozice o geoparku v Turnově.
"V současné době pro Geopark Český ráj připravuji projektovou žádost do Fondu malých projektů Euroregionu Nisa na realizaci interaktivní venkovní expozice o těžbě metabazitu u Krásné a o výrobě sekeromlatů, která probíhala v Českém ráji před 7000 lety," dodala. Druhým chystaným projektem je podle ní vydání průvodce po geologických lokalitách geoparku, který bude k dispozici zdarma pro návštěvníky v místních infocentrech.
Geopark se rozkládá na ploše 833 kilometrů čtverečních a zahrnuje geologické fenomény, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky. Český ráj je geologicky cenný pískovcovým Příhrazským, Hruboskalským a Betlémským skalním městem nebo Prachovskými, Klokočskými či Suchými skalami. Nachází se tam také ojedinělé jeskynní útvary či naleziště drahých kamenů. Na zajímavá místa geoparku, a to i ta méně známá, turisty navádí audio průvodce, který se dá stáhnout do mobilního telefonu přes aplikaci.
reklama
Dále čtěte |
Území po těžbě uhlí na Mostecku se plně otevře veřejnosti na jaře 2028
Domy přírody loni přivítaly kolem půl milionu návštěvníků, meziročně více
Na Čerchově se otevřela horská chataOnline diskuse
Všechny komentáře (6)
Miloš Zahradník
16.8.2024 17:26predpokladam mozne je :)
já si myslím, že po vyšších vodních stavech po dešti do tání sněhu procházka v broďácích žernovníkem (třeba od parkoviště u křižovatky u červeného domu po bratříkov) není nic zlého a můžete najít lecos zajímavého. a když to bude ultrazajímavé, tak je jistě věcí osobní cti to odnést do muzea (s nějakou dokumentací, třeba přesné místo nálezu)
Miloš Zahradník
17.8.2024 08:36 Reaguje natak by mozna nejlepsi bylo patrat az nad Brodem v Zernovniku
a v Kamenici treba v Navarove. Jak dulezita je tvrdost horniny je typicky videt treba nad Spalovem kde balvany cernostudnicni(tanvaldske) zuly v recisti Kamenice jsou stale hodne velke - zatimco jizerska(liberecka)zula (zaujimajici dalekovetsi plochu povodi) je tam jiz skoro k nenalezeni resp. jen male valounky. Dik za odkaz, koukam ze tech clanku je docela dost http://www.cbks.cz/Upice2015/neolitic.pdf a abycg pravdu rekl, koukam na nektere informace trochu neduverive, pripadaji mi ty udaje az moc bombasticke. A porad bych chtel videt nejakou barevnou fotografii nejakeho sekeromlatu z te horniny, on je i tenhle usek Zeleznobrodska horninove velmi bohaty a tak bych potreboval nejake voditko, jak ta
hornina presneji vypada. Vybrusy 0.7 mm jsou fajna ale
tuhle technologii k dispozici nemam :) kazdopadne zajimave bylo pripomenout si jak bohaty geologicky vzykum byl tehle oblasti venovan jiz pred 100 a vice lety
Datace těžební lokality do období neolitu byla určena měřením obsahu radioaktivního uhlíku C14 ze zbytků
zuhelnatělého dřeva získaného ze sedimentu v místě jam či dílny. Bylo potvrzeno, že produkce na lokalitě
probíhala v mladší době kamenné přibližně v rozmezí 5316 – 4859 př. n. l. Další výzkum ale doložil začátek
vlastní těžby již v mezolitu (9000 – 6000 př. n. l.). Nejstarší použití „metabazitů“ je dokumentováno z konce
starší doby kamenné z období let 19000 – 21000 př. n. l. na sídlišti v Praze Jenerálce.
V návaznosti na archeologický výzkum probíhal i výzkum paleobotanický. Díky tomu byly zjištěny velmi
zajímavé souvislosti spjaté i s klimatem oblasti před 7000 lety. V podhůří Jizerských hor byl v té době les tvořen
především lípou s lískou, jilmem a habrem, přímo v oblasti těžebního areálu byl porost ovlivněný dlouhodobou
lidskou činností a vyskytovala se tu zejména bříza, borovice a líska. Obdobné složení lesa je dnes v Polabí, což
je mj. důkazem toho, že v období neolitu před 7000 lety bylo v oblasti Jistebska výrazně teplejší podnebí (v
průměru až o 3 °C)
Miloš Zahradník
17.8.2024 09:07 Reaguje na Miloš ZahradníkZajimalo by mne, co je treba tohle https://photos.app.goo.gl/xVcDVpgcrCfhtxPk9
jinak pro ten kontaktni dvur cernostudnicni zuly jsou hodne charakteristicke tyhle "plodove bridlice" https://photos.app.goo.gl/Dn42wFAoZRQDrCGT6
Miloš Zahradník
17.8.2024 09:19 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
17.8.2024 09:37 Reaguje na Miloš Zahradníkevropskych nalezu - pokud to je vsechno nezvelicena pravda, co se o rozsireni te horniny k vyrobe neolitickych nastroju tyce
Surovina z podhůří Jizerských hor ve starším a středním neolitu zcela převládá a je výhradní na celém
území Čech, Moravy a Saska, přičemž je potvrzena její 100 % přítomnost i na lokalitě ve vzdálenosti 250 km
(jižní Morava, Vedrovice) a dominantní přítomnost na lokalitách ve vzdálenosti až 450 km od zdroje (např. ve
středním neolitu severního Hesenska tvoří okolo 70 %, v případě jižního Hesenska 50 %) (obr. 9). V souhrnu
tedy víme, že v období kultury s lineární keramikou byla touto surovinou zásobovaná rozsáhlá oblast Čech,
Moravy, západ Slovenska, jih Polska, Německo včetně Bavorska, sever Rakouska a Itálie, část Maďarska a
Nizozemí. Tento výrazný rozptyl distribuce suroviny amfibolového rohovce v porovnání například s rozptylem
distribuce silicitových surovin (pazourku, rohovce ...) (ta výrazně klesá se vzdáleností od zdroje) nemá
v neolitické střední Evropě obdoby.
