Globální oteplování podle vědců ztěžuje přežití lachtanů antarktických
Oteplování vod oceánu vede podle vědců k úbytku stavu krillu, malých mořských korýšů, kteří patří k hlavním zdrojům potravy lachtanů a dalších živočichů. "Méně krillu ve vodách, který lze snadněji ulovit než ryby, se negativně dotýká samic, které nemohou vynaložit tolik energie na lov, když mají mláďata na souši," uvedl jeden z autorů výzkumu Luis Cardona. Tím se oslabuje výživa matky a mláďat.
Biologové poukázali na to, že krill migruje do chladnějších a hlubších vod. Tam ho v zimním období následují lachtaní samci, kteří se oddělují od hnízdišť. Samci jsou výrazně mohutnější než samičky, což jim ulehčuje lov v hlubších a chladnějších vodách. Naopak samice zůstávají s mláďaty v teplejších oblastech, kde je této potravy méně.
Podle biologů se snižují stavy tučňáků, kteří jsou potravou pro tuleně leopardí. Ti tak častěji loví mláďata lachtanů, což představuje další nepříznivý faktor pro reprodukci tohoto druhu zvířat.
Vědci z Barcelony využili ve výzkumu, který vedli od roku 2019, satelitní sledování a na lachtany umístili sledovací zařízení, která jim poskytla data o jejich chování i v zimních měsících, kdy je kvůli meteorologickým podmínkám obtížnější tato zvířata pozorovat.
Velké kolonie lachtanů antarktických se nacházejí v oblasti neobydleného ostrova Jižní Georgie a u Jižních Sandwichových ostrovů. Aby zlepšily podmínky pro přežití sebe a mláďat, měly by se samice podle vědců přesunout víc na jih. "To je ale velmi komplikovaný a pomalý proces, protože samice obvykle rodí v místech, kde se samy narodily," upozornil Cardona.
Lachtan antarktický byl v 18. a 19. století hojně lovený pro svou kožešinu a na začátku 20. století byl na pokraji vyhynutí. Menší zájem průmyslu o kožešiny z lachtana a později ochranná opatření některých států vedly k výraznému zvýšení populace tohoto živočicha, která dnes čítá několik milionů jedinců. Pokles stavů je znovu patrný od roku 2003.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (32)
Vladimir Mertan
12.12.2021 08:21Karel Zvářal
12.12.2021 08:54 Reaguje na Vladimir Mertansmějící se bestie
12.12.2021 09:10 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
12.12.2021 09:22 Reaguje na smějící se bestieJosef Mozek
13.12.2021 12:33 Reaguje na Karel ZvářalPavel Hanzl
12.12.2021 09:16 Reaguje na Karel ZvářalA řešení: natvrdo zakázat velkolov lov ryb a vůbec se do moří nemontovat. Příroda si to srovná sama.
Karel Zvářal
12.12.2021 09:20 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
12.12.2021 10:59 Reaguje na Karel ZvářalDV
12.12.2021 12:52 Reaguje na Pavel HanzlZbyněk Šeděnka
12.12.2021 10:42Petr
12.12.2021 10:53 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaDejte si do vyhledávače třeba výzkum ledních medvědů a studujte.
Např: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/studie-lednim-medvedum-hrozi-do-konce-stoleti-vyhynuti-zalezi-na-nas-113263
Pavel Hanzl
12.12.2021 11:05 Reaguje na PetrJan Knap
12.12.2021 16:30 Reaguje na PetrPetr Eliáš
12.12.2021 17:09 Reaguje na Petrhttps://polarbearsinternational.org/polar-bears-changing-arctic/polar-bear-facts/status/
A nebo na WWF:
https://arcticwwf.org/species/polar-bear/population/
Počty ledních medvědů se neodhadují na 35 t. jak tu píše JK, ale na 26 t.
Pavel Hanzl
12.12.2021 11:01 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTo, že vy o tom nic nevíte, skutečně není nic divného.
Petr Eliáš
12.12.2021 11:23 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMajka Kletečková
12.12.2021 22:23 Reaguje na Petr EliášGalipoli Petr
13.12.2021 09:34 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
13.12.2021 09:49 Reaguje na Galipoli PetrPetr Eliáš
12.12.2021 11:13https://www.nature.com/articles/s41598-021-01700-w
karel krasensky
12.12.2021 12:52karel krasensky
12.12.2021 12:52Břetislav Machaček
12.12.2021 16:32není vůle vůbec správně pojmenovat. Pamatuji doby, kdy se úhořím monté
krmily prasata a hnojily pole a dnes ho není dost ani na obnovu populace
úhořů v evropských řekách. Podobné to je s kdysi "nevyčerpatelným" krilem,
který se používá dodnes jako krmivo na rybích farmách a nikdo to není
schopen zastavit. Přitom nesmyslné předpisy EU nařizují hodit zpět do
moře hájené velikosti a druhy ryb. Nikdo ale už nemluví o tom, že jsou
většinou už mrtvé po umačkání ve vacích sítí. Najít ale takovou rybu
kontroloři v úlovku, tak přijde rybář o licenci a hrozí mu kriminál.
A bude to stále horší i díky rozvoji techniky. Kamarád pracoval
na konzervárenské rybářské lodi a bývali na jihu tak dlouho, dokud
nebyly sklady a mražáky plné. Hejna ryb jim hledal satelit, sonary a
jiná technika. Hlídala je vojenská fregata domovské země, aby byli
v bezpečí. Je to mašinerie na národní úrovni a tak nevěřím na to, že
by od toho jen tak ty státy s máslem na hlavě ustoupily.
Petr
12.12.2021 17:00 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
13.12.2021 08:42 Reaguje na Petrživobytí to bez užitku vyhodí do moře. No a ta země původu
lodě je členem EU a vojenská fregata plula pod vlajkou NATO.
Takže, co si o tom mám myslet?
Petr
13.12.2021 11:39 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
13.12.2021 15:10 Reaguje na Petrmusel obviňovat horníky z těžby uhlí a jiných
hornin, energetiky a hutníky z práce při které
vzniká CO2 a jiné zplodiny a každého, kdo si
užívá energie a všemožných produktů lidské
práce. On prostě pracoval jako zaměstnanec, aby
tu splatil hypotéku a uživil rodinu. Vy asi nic
neděláte, tak nic nezkazíte a nic nezničíte,
ale každý, co něco dělá, se nějak podepisuje
na stavu této planety už jenom tím, že existuje.
Jakub Graňák
12.12.2021 17:12 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
13.12.2021 08:44 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
13.12.2021 10:10 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Eliáš
13.12.2021 10:41 Reaguje na Jakub Graňákhttps://www.documentarymania.com/player.php?title=Seaspiracy
Ale je to Netflix, takže to chce brát trochu s rezervou. ;-)