Guterres žádal na COP28 konec fosilních paliv, král Karel III. respekt k planetě Aktualizováno

Dnešní svět čelí mnoha výzvám, z nichž největší je změna klimatu, která ovlivňuje všechny a všechno, řekl na začátek jednání na klimatické konferenci COP28 v Dubaji vůdce Spojených arabských emirátů Muhammad bin Zajd Nahaján jménem hostitelské země. Oznámil také zřízení nového fondu s 30 miliardami dolarů (670,5 miliard korun) na globální boj s klimatickými změnami. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k okamžitému ukončení spalování fosilních zdrojů energie. Britský král Karel III. vyzval ke společné usilovné práci a řekl, že doufá, že výsledek rozsáhlého klimatického summitu bude přelomový.

"Jsme velmi daleko od klimatických cílů stanovených v Paříži, ale stále ještě není pozdě," řekl Guterres. Země je podle něj velmi nemocná a jediný, kdo ji může vyléčit, jsou světoví státníci. Svět podle šéfa OSN musí dramaticky snížit emise skleníkových plynů a kompletně zastavit využívání fosilních zdrojů energie a přesunout se k obnovitelným zdrojům.

Britský král Karel III. vyzval ke společné usilovné práci a řekl, že doufá, že výsledek rozsáhlého klimatického summitu bude přelomový. "Modlím se z celého srdce, aby COP28 byla dalším skutečným bodem obratu," řekl král Karel, který připomněl jednání klimatické konference v Paříži. Před osmi lety si tam světoví lídři stanovili cíl udržet oteplování "výrazně pod dvěma stupni" oproti předindustriální éře, lidstvo ale zatím podle expertů nepřijalo opatření dostatečná na to, aby tuto ambici naplnilo.

Na propastný rozdíl mezi rétorickými proklamacemi a skutečnými opatřeními pak podle komentátorů upozornilo například vystoupení britského premiéra Rishiho Sunaka. Ten sice v projevu řekl, že je ohledně výsledků jednání v Dubaji optimistický, zároveň ale na tiskové konferenci obhajoval rozhodnutí své vlády zmírnit opatření na snižování emisí. Konzervativní kabinet mimo jiné odložil plánovaný zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory.

Francouzský prezident Emmanuel Macron zopakoval slib, že Francie do roku 2027 uzavře všechny své uhelné elektrárny. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že EU je na cestě překročit do roku 2030 své závazky ohledně snižování emisí. Německý kancléř Olaf Scholz oznámil zahájení činnosti tak zvaného klimatického klubu 36 zemí, které chtějí státům v rozvojové části světa pomáhat s dekarbonizací vysokoemisních průmyslových odvětví, jako jsou výroba oceli, cementu nebo hliníku.

Zástupci zemí globálního jihu naopak upozorňovali na to, že ekonomicky vyspělé státy, které nesou největší vinu na růstu emisí skleníkových plynů, nedělají v boji proti klimatickým změnám dost. "Planeta už má dost nesplněných klimatických dohod. Vlády nemůžou utéct své zodpovědnosti," řekl brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva.

"Pro obyvatele malých ostrovních států je bolestné sledovat to, že COP28 nejspíš nebude tím milníkem, ve který všichni doufáme, protože pokrok ohledně pařížské dohody je pomalý," upozornil král tichomořského státečku Tonga Tupou VI.

Stejně důležité jako to, kdo na konferenci promluvil, je také to, kdo na ni nepřijel, upozorňují ale média. Dvěma nejviditelnějšími absentéry jsou americký prezident Joe Biden a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching, kteří vyslali jen své zástupce. Navzdory obnovení bojů mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy se do Dubaje dostavil izraelský prezident Jicchak Herzog. Právě kvůli jeho účasti ale není přítomen íránský prezident Ebráhím Raísí, napsala agentura AFP.

---

reklama

---