Hladiny moře stoupají nejrychleji za 2000 let
.jpg "Hladiny moří stoupají nejrychleji za poslední dvě tisícovky let (ilustrační foto).")
Termínem „nyní stoupají“ vědci myslí období od konce 19. století, kdy každý rok moře stoupnou o v průměru o více než 2 milimetry, což je nejvíce za 2100 let.
Vědci sestavili vůbec první kompletní „profil“ výkyvů hladiny za toto období, a to na základně zkoumání stáří mikroorganismů zvaných dírkonošci (Foraminifera) ve vrstvách u amerického pobřeží. Za posledních několik set let také brali v úvahu další údaje, například data o přílivech a odlivech.
„To, že nyní máme detailní znalost rychlosti výkyvů hladiny za uplynulé dva tisíce let, nám dává důležitý kontext, v němž můžeme debatovat o stávajících a budoucích změnách,“ uvedl vědec Paul Cutler. „Zejména to má význam pro chápání dalšího vývoje pobřežních oblastí, v nichž žije více než poloviny světové populace.“
Budoucnost se otevírá...
Andrew Kemp z Yale University, zdůrazňuje, že je velmi důležité pochopit, jak přesně hladiny moří reagují na změny teplot, neboť tak je možné vyčíst z minulosti předpověď budoucnosti. „Nyní máme mnohem lepší možnost modelovat budoucnost,“ uvádí.
Podle výsledků studie byly hladiny moří poměrně stabilní v období od roku 200 před naším letopočtem zhruba do roku 1000. Poté v 11. století začaly hladiny stoupat o zhruba půl milimetru ročně, což trvalo přibližně 400 let. Pak přišel další relativně stabilní časový interval, jehož chladnější teploty tzv. Malé doby ledové nepřinesly žádné větší výkyvy.
Následovala ovšem „doba současná“, v níž od konce 19. století hladiny stoupají v průměru o více než 2 milimetry ročně.
„Vzestup hladiny moře se může stát katastrofálním důsledkem klimatické změny,“ dodává další z týmu, Benjamin Horton z University of Pennsylvania. Nejdůležitějším výsledkem ovšem dle vědců je, že nyní bude možné zpřesnit klimatické modely pro příští desítky let.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii měření, uvedla služba Copernicus i OSN
Copernicus: Průměrná globální teplota v roce 2024 poprvé překonala hodnotu 1,5 °C nad předindustriální úrovní
V názoru na Green Deal jsou Češi rozpolcení, většina se obává zdražování energiíOnline diskuse
konfidenční intervaly - 23. 6. 2011 - M.Z.Pane Martin, statistiku sice neznam hloubeji ale natolik se vyznam v teorii pravdepodobnosti abych vedel (tu zakladni vec) ze pouzivat statistiku na studium JEDNE casove krivky sloziteho UNIKATNIHO (nemame bohuzel tech Zemekouli mnoho, tak jako mame miliony pacientu - z nichz vybirame vyberovy soubor vice ci mene rafinovanymi metodami - kdyz testujeme nejaky lek) dynamickeho systemu (zemskeho pocasi klinmatu) je ... ehm jak to rici slusne ... metodicky chybne. (Ze topresto tam sposty "vedcu" dela? To neni omluva...) Chybi Vam tam proste ten pravdepodobnostni prostor Omega jestli vite co to je. (Pro stacionarni proces by tedy tohleto - tedy studium ruznych useku jedne trajektorie bylo jakztakz mozne bylo ale stacionarni klimat - to by alarmisty asi moc nezajimalo...) Tohleto konstatovani plati i kdyz ten clanek vyjde v Nature (koneckoncu, i tam uz vyslo leccos, viz hokejkovy graf...) Grafu jsem si jisteze nevsiml nebot clanek jsem necetl, od toho jsou poznamky pod clankem aby nas nekdo na takovouto vec upozornil :-) |
