https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/hlubokomorske-ryby-se-tlaku-temnote-a-chladu-prizpusobily-na-bunecne-urovni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hlubokomořské ryby se tlaku, temnotě a chladu přizpůsobily na buněčné úrovni

10.4.2023 01:40 | Tokio/Canberra (ČTK)
Do letošního dubna byla za nejhlouběji žijící rybu považovaná Pseudoliparis swirei, kterou vědci v roce 2017 zaznamenali v hloubce 8178 v Mariánském příkopu.
Do letošního dubna byla za nejhlouběji žijící rybu považovaná Pseudoliparis swirei, kterou vědci v roce 2017 zaznamenali v hloubce 8178 v Mariánském příkopu.
Foto | Gerringer M. E., Linley T. D., Jamieson A. J., Goetze E., Drazen J. C. / Wikimedia Commons
Kvůli naprosté temnotě, teplotám blížícím se bodu mrazu a drtivému tlaku se až do konce 70. let minulého století vědci domnívali, že život v takzvané hadalové zóně, neboli v nejhlubších oblastech oceánů, není možný. Z výzkumů podle BBC ale vyplývá, že se některé mořské organismy tomuto prostředí přizpůsobily na buněčné úrovni, aby tísnivým podmínkám zvládli odolávat. Vědecký tým z Austrálie a Japonska nedávno natočil v rekordní hloubce 8336 metrů v Boninském příkopu u jihu Japonského souostroví rybu z čeledi terčovkovitých.
 

Hadalová zóna, která je pojmenovaná po řeckém bohu podsvětí Hádovi a sahá od šesti po 11 kilometrů pod hladinou moře, je domovem pro bohatý ekosystém mořského života navzdory na první pohled nehostinným podmínkám. Například v Mariánském příkopu panuje tlak 1086 barů, který vědkyně Abbie Chapmanová z londýnské University College London (UCL) pro představu připodobnila k pocitu, jako by na hlavě člověka stála stovka slonů.

Představa, že v těchto částech oceánu není život možný, panovala až do roku 1977. Vědecký tým ze Spojených států tehdy zaznamenal v hloubce téměř dvou a půl kilometru pod hladinou Tichého oceánu pomocí dálkově ovládaného plavidla stovky do té doby neznámých druhů mořských organismů.

Do letošního dubna byla za nejhlouběji žijící rybu považovaná Pseudoliparis swirei, kterou vědci v roce 2017 zaznamenali v hloubce 8178 v Mariánském příkopu.

Živočichové jako například některé druhy různonožců z řádu korýšů, nebo Pseudoliparis swirei mají vysokou míru organických molekul zvaných piezolity, které zabraňují tomu, aby se jejich buněčné membrány a bílkoviny pod extrémně vysokým tlakem rozdrtily.

Hlubokomořský biolog Tim Shank z vědecké instituce Woods Hole Oceanographic Institution v americkém státě Massachusetts přirovnal efekt těchto molekul k ukotvení stanu kolíky. Působí totiž proti hmotnosti okolního vodního sloupce tím, že zvětšují prostor, který bílkoviny zabírají uvnitř buněk organismu. Vědecké studie ukázaly, že míra piezolytu zvaného trimethylaminoxid (TMAO) u oceánských organismů roste v závislosti na hloubce, v níž žijí.

Na rozdíl od ryb, které se pohybují blíže mořské hladině, rovněž hlubokomořské ryby nemají plynový měchýř, který rybám umožňuje volné vznášení v různých hloubkách. Ve větší hloubce by je totiž rozdíl tlaku mezi plynem naplněnou dutinou a vodou tlačící zvenčí roztrhl.

Stejně tak se hlubokomořské organismy nemohou při tvorbě cukrů kvůli chybějícímu přímému slunečnímu světlu spoléhat na fotosyntézu. Namísto toho pomocí chemosyntézy "žijí z chemických látek vycházejících z mořského dna", uvedl Shank.

Ryby žijící v hloubkách oceánů se rovněž musely přizpůsobit prostředí s velmi nízkým obsahem kyslíku. Z loňské studie uveřejněné v časopise Scientic Reports vyplývá, že například mexické jeskynní ryby mají větší červené krvinky. Ty produkují vyšší koncentraci bílkoviny hemoglobinu, která přenáší kyslík do celého těla.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

10.4.2023 06:51
Článek je ještě větší záhada, než vlastní život v hlubinách. Proč nemají hlubokomořské ryby plynový měchýř? Vždyť v něm mohou mít tlak jako je okolo a samozřejmě že ne atmosférický, takže by je nic neroztrhalo.
I uvnitř buněk bude tlak jako v okolní vodě, tak není moc důvodů, aby se "buněčné membrány a bílkoviny pod extrémně vysokým tlakem rozdrtily".
Odpovědět
Pe

Petr

10.4.2023 21:04 Reaguje na Richard Vacek
Tak jednoduché to rozhodně nebude. Například natlačit do plynového měchýře plyn o tlaku tisíc atmosfér bude pro živý organismus neřešitelné. A s buňkami to bude podobně. Buňka je sice vyplněná tekutinou, ale zároveň musí být propustná a umožňovat výměnu látek s okolím, což se děje na principu změny hustoty. A to pod takovým tlakem bude problém. Navíc vše je stlačitelné a různé látky (bílkoviny, tuky,...) mají různou hustotu/pevnost i odolnost tlaku. A určitě další a další "problémy".
Odpovědět
RV

Richard Vacek

11.4.2023 08:54 Reaguje na Petr
Živý organismus plyn o tlaku tisíc atmosfér nikam tlačit nemusí. Ten plyn je rozpuštěný ve vodě a z ní se uvolňuje třeba při zahřátí. Samozřejmě má pak tlak okolní vody.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.4.2023 08:18
Zvláštní je, že na pevnině je v takové hloubce asi +300°C, zatímco v Mriánském příkopu kolem nuly, i když leží prakticky v tropické oblasti.
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.4.2023 09:02
školometské vyučování dokonalých SI jednotek (a odvozených) někdy stírá to podstatné a brání pochopení podstaty věci. a jednotka bar se česky řekne atmosféra, čili atmosférický tlak na úrovni hladiny moře, a ten se rovná deseti metrům vodního sloupce nebo kilogramu na čtverečný centimetr (plusmínus nějaké to promile čili hodnotu gé mírně odlišnou od desítky, žánop, pro kýblaplikace v rozsahu archimedovské fyziky to zcela dostačuje).

co si tak asi uchopitelného představíte, když komín pro kamna která kupujete má předepsaný minimální tah 20 Pa (pascalů) nebo když je předepsaný tlak v pneumatikách Vašeho auta 260 kPa (kilopascalů)? a převedením na atmosféry to najednou dává selsky představitelný smysl.

tlak v 11 kilometrech hloubky je 1100 atmosfér, to je přibližně polovina pevnosti v tahu běžné konstrukční oceli (strojařským slangem "bláta"). to je pro nás "hladináře" tlak naprosto děsivý.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist