Hubáčková: Kůrovcové dřevo neovlivnilo rozsah požáru v Českém Švýcarsku
27.7.2022 01:58 | PRAHA/ÚSTÍ NAD LABEM
( ČTK)
Kůrovcová kalamita a její dopady neovlivnily rozsah požáru v Národním parku České Švýcarsko. Této hmoty je však v tamních lesích hodně a po uhašení bude problém ji prolít tak, aby nebyla nebezpečná. ČTK to řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Podle Hubáčkové se krizový štáb ministerstva neshodl pokud jde o zákaz vstupu do potenciálně rizikových lesních lokalit. Požár u Hřenska na Děčínsku se šíří třetí den. Zasaženo je území o rozloze až 1000 hektarů.
"Kůrovcová kalamita není na vině tomuto požáru ani této velikosti," řekla ČTK Hubáčková. Podle ní sice v národním parku zůstalo suché kůrovcové dřevo, a to i v nepřístupném terénu, odkud ho nebylo možné dostat, ale nehořelo tak rychle jako zdravé stromy. Podotkla, že oheň podporuje pryskyřice. Ministryně připustila, že množství hmoty, která se v lesích nachází, je problematické. "Bude problém to všechno potom uhlídat a tu hmotu nějak prolít, aby nebyla nebezpečná. To připouštím. Ale není to jenom o kůrovcovém dřevě," dodala.
Na dotaz, zda při vysokých teplotách nepřistoupit k rychlému a přísnějšímu zákazu vstupu do některých částí lesů, Hubáčková řekla, že je to citlivá otázka. Poznamenala, že hodně lidí chodí do lesů relaxovat. "Bavili jsme se o tom i na (...) krizovém štábu (ministerstva životního prostředí), kdy a jak je vhodné zakázat vstup do takových lokalit, nedošli jsme k definitivnímu závěru. Budeme sondovat, zda neexistuje, respektive chceme vyzkoušet, určitý systém, který by uměl identifikovat náznaky požáru," popsala ministryně.
Hubáčková připomněla, že Český hydrometeorologický ústav vydal minulý týden výstrahu, že kvůli vysokým teplotám a suchu hrozí nebezpečí požárů. "Neznáme samozřejmě příčinu, která způsobila tento požár, ale jednou z nich může být lidský faktor," doplnila ministryně. Policisté požár v Českém Švýcarsku vyšetřují pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti. Podle mluvčího krajské policie Dana Vítka se však k příčině požáru dosud nelze vyjádřit.
V Česku o omezení či vyloučení vstupu do lesa rozhoduje orgán státní správy, který má tuto oblast na starost. Mluvčí parku Tomáš Salov v pondělí serveru iDNES.cz řekl, že vedení parku bude řešit, zda se do budoucna neinspirovat na německé straně parku, kde je vyhlášen úplný noční zákaz vstupu do lesa.
Správa parku v důsledku požáru uzavřela pro turisty vstup do Hřenska, Mezné a Mezní Louky. Návštěvníci se nedostanou ani na Šaunštejn. Na místě je více než 400 hasičů. Ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko Pavel Benda v podvečer ČTK řekl, že s ohledem na situaci se uvažuje o zákazu vstupu do celého národního parku. Rozhodne se o tom ve středu.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (67)
Hubáčková lže jako ekologistka! Suché dřevo neovlivňuje hoření. Inu psalo se zde také o tom, že brouk je architektem lesa a jeho přínosem. Jsem zvědav, kolik ekologismu ještě příroda snese.
Odpovědět
Paní Hubáčkové bych doporučil vyzkoušet jednoduchý praktický test. Zkusit si rozdělat oheň v kamnech za pomoci a) třísek ze suchého dřeva b) třísek z mokrého zeleného dřeva. Případně udělat si ohníček na opečení buřtů za a) ze suchých větviček nebo za b) z mokrých zelených větví :-):-):-).
Odpovědět
Paní Hubáčková Vám z kanceláře vzkazuje, že ona to musí vědět nejlépe, protože je ministryně.
Odpovědět
Je mi to jasné. Navíc v paneláku se v kamnech netopí a do skauta paní ministryně evidentně nechodila.
Odpovědět
Proč by chodila do skauta, když se dneska dá všechno najít v počítači.
Odpovědět
To je taky fakt. Ostatně je to vidět na komentářích klávesnicových odborníků.
Odpovědět
No jsou dvě pravdy.
1) Hořely lesy odedávna.
2) A šíření požáru neovlivňují ani tak stojící stromy (a je jedno zda zelené nebo suché) jako opad.
Já to viděl zamlada, když jsme na vojně zapálili střelnici v Brdech.
Od té doby mám hysťák zapalovat oheň u chaty, je-li sucho. Mnoho lidí ale nedbá.
Odpovědět
Tak bodejť byste to nezapálili, když jste pražili svítící/trasovací kulomeťáky :-). A požáry v lesích byly jsou a budou, o tom žádná. Ale je obrovský rozdíl když hoří hrabanka a nebo když začnou hořet mraky souší. Ten oheň má pak obrovskou sílu a nejde to jen tak zvládnout a udržet v nějakém rozumném rozsahu. Pár požárů jsem viděl, u nás i jinde. A mimochodem, když si děláte ohníček u chaty na buřty, děláte ho ze suchýho nebo mokrýho dřeva???? :-) :-)
Odpovědět
No já právě tam viděl, že je jedno, zda je strom suchý nebo zelená. Řekl bych, že zelený je dokonce horší. Ve skutečnosti zelené listí i jehličí hoří jako z celuloidu a rozhazuje daleko po větru snopy jisker. S ohýnkem na buřty to nesrovnávej. Jinak požár založily stopovky z PLK 57 S 60.
Odpovědět
Jinak je zážitek hasit požár, když běháš po hořící ploše a kde nemáš kam šlápnout pro nevybuchlou munici, přes kterou jde oheň.
Odpovědět
to označení střeliva sis vygoogloval ? normální vojín v záloze si to přece nemůže ani pamatovat, pokud ovšem si stále nemyslí že na vojně byla sranda a nebyly to ztracené 2 roky !
Odpovědět
Problém byly především ty hromady suchého klestu na zemi.
Odpovědět
Ano, paní Anno, není to jen o kůrovcovém dřevu, ale z valné časti tomu tak je, že. Protože "prolívat" stojící kmeny není ani takový problém, jako ta popadaná NEPRŮCHODNÁ změť kůrovcových souší. Ale oheň, stejně jako kůrovec, jsou architekti lesa, že. Včera Jaromír B. básnil o tom, jak se krajina pod Havraňákem krásně zbrchala. Takže všechno nakonec dobře dopadne a pohádka může pokračovat.
Odpovědět
Pane Zvářal, ono tam vždy něco naroste. jde jen o to, zda to bude pro majitele ekonomickým přínosem a nebo pro turisty vzhledné.
Odpovědět
U nás je obecně přesmrkováno, a ta oblast s mnoha kaňony a skalními útvary je to nejhorší, co může hasiče v přírodě potkat. Takže bude jen a jen dobře, když na spáleništích vyroste bříza, turisté se z ní nepozvrací, a majitelé tu ztrátu doženou jinde.
Odpovědět
Tak bříza tam vyroste mezi prvními zcela určitě. Jen k té bříze takovou maličkost. Nehoří na rozdíl od smrku náhodou dobře i za syrova?
Odpovědět
Syrové dřevo břízy hoří dobře, čerstvá kůra hoří výborně. Dokonce se skauti učili používat čerstvou kůru z břízy jako podpalovač táboráku.
Odpovědět
Čistě technická ... na podpal je kůra super a osvědčená klasika, samotná bříza ale teda nic moc ...
Odpovědět
Tak jistě že tam něco naroste, náletová bříza, kopřivy atd.
Odpovědět
novináři se předhánějí v katastrofických nadpisech, český všeználek už si viníka našel a tím je vedení NP a nějací ekoteroristé (kdo to vůbec je?) no a příroda ta si poradí jako vždycky.
Odpovědět
No já zase slyšel, že ačkoliv policie či hasiči ještě neznají zdroj či původce požáru, správa NP a AOPK již dávno vědí kdo les zapálil.
Odpovědět
Paní je poslušná úřednice a pouze řekla, co měla nadiktováno, protože
kdyby přemýšlela, tak ví, jaký je rozdíl když hoří hrabanka a nebo kmeny
soušek stoletých stromů. Ten žár je tak obrovský, že ho hasiči hasí na
vzdálenost 30 metrů a více, aby se sami neupekli. Co to udělá se skalami
už tuší geologové a u turistiky to bude pouze pro turisty putující po
místech katastrof. Já si raději v hlavě ponechám vzpomínky staré 25 let
a více, než na ten předchozí lunapark se soušemi a nyní se spáleništěm.
Zdar ekologismu a loajální ministryni s ekologisty, jako tvůrci nové
krajiny.
Odpovědět
proč asi je ve světě tolik nezvládnutelných požárů když tam žádné kůrovcové dřevo není?
musím s Hubáčkovou souhlasit,žár v hořícím lese je takový ,že není důležité zdali je dřevo such nebo mokré ,naopak silice v mokrém dřevu se odpařují na hořlavý plyn
Odpovědět
Těch příčin nezvládnutelných požárů může být samozřejmě mnohem více. V Austrálii to může být třeba odlupčivá kůra z eukalyptů, která leží na zemi, perfektně tam vyschne a pak stačí jedna odhozená cigareta, nebo úder blesku a je vymalováno. Takže těch možnotí, jak dodat ohni palivo, je mnohem více. Čili ten požár by tam určitě byl i kdyby to kůrovcové dřevo odvezli, akorát by měl menší intenzitu. A pokud mi nevěříte, tak si zkuste představit následující situaci. Máte klasická kamna nebo krb a topíte v nich pouze nasekaným drobným klestím. Pak pro změnu přiložíte několik silných suchých polen. Co se stane? Po přiložení silných polen začnou kamna vydávat mnohem větší žár a oheň bude bez přikládání i mnohem déle hořet. Tohle ale paní ministryně nikdy nezažila, proto vykládá takové pitomosti.
Odpovědět
1* Počítá se celková hořící hmota, od ní se odvíjí i žár, kdy voda vypuštěná z vaku se z poloviny vypaří ve vzduchu ještě před dopadem do porostu.
Odpovědět
A ještě dodatek - pokud silice v mokrém dřevu vytvářejí hořlavý plyn, proč mnoho generací lidé chystali dřevo na topení dlouho dopředu, aby mělo možnost vyschnout? Že by to byla jejich neinformovanost, nebo je k tomu vedly staleté zkušenosti? Zkusil jste už někdy přiložit do kamen mokré dřevo? Asi ne, protože byste to o těch silicích nenapsal.
Odpovědět
A ještě dodatek - pokud silice v mokrém dřevu vytvářejí hořlavý plyn, proč mnoho generací lidé chystali dřevo na topení dlouho dopředu, aby mělo možnost vyschnout? Že by to byla jejich neinformovanost, nebo je k tomu vedly staleté zkušenosti? Zkusil jste už někdy přiložit do kamen mokré dřevo? Asi ne, protože byste to o těch silicích nenapsal.
Odpovědět
stále nechápete to základní ,v kamnech máte malou teplotu a pokud je žár 1000°C je situace zcela jiná a stromy se zapalují jen sálavým teplem a nemusí ani dojít ke styku s plamenem ,
při takovém žáru hoří i to co by jste v kamnech nikdy nezapálil,
taky umím zatopit v kamnech a vím co je suché a mokré dřevo
Odpovědět
To základní je, že ten žár musí mít nějaký základ, ne? Musí být hmota jejiž hoření ten žár vyvine. Suchá tráva či jehličí asi ten žár hned tak nevytvoří. No a když byla řeč o těch kamnech tak pokud to roztopíte tím suchým můžete přihodit nakonec i něco mokrého. Pokud toho nepřihodíte moc shoří vše. Pokud přiložíte mokrého moc tak s poklesem žáru vytvořeného tím suchým dřevem které vyhoří přestane to mokré nakonec také hořet. Jen by mě zajímalo kde jsou potom ty silice.
Odpovědět
Ona to taková pohroma pro přírodu nebude. Ta se obnoví. Největší katastrofa je to pro člověka...
1) https://www.novinky.cz/domaci/clanek/pozar-dela-velky-uklid-zver-ceka-hostina-40404087#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Odpovědět
Pro přírodu je to taky katastrofa. Požár zničí bez náhrady choulostivější druhy rostlinstva jako jsou třeba orchideje, kapradiny a podobně. Kromě toho shoří vrchní vrstva hrabanky, která slouží pro zadržování vláhy. Vzniklý popel zčásti spláchnou deště, takže dojde k úniku živin z dané lokality. Co se týče obnovy rostlinstva, tak ekosystém bude výrazně chudší, co se týče druhové pestrosti. Samozřejmě zahynula spousta hmyzu a díky obrovské ztrátě hmoty bude mít ten zbytek hmyzu horší podmínky k přežití. Co se týče ptáků a savců, ti, kteří přežili, se odstěhují jinam. Kdo by chtěl žít na spáleništi, kde je nulová možnost obživy? Když to shrnu, tak je to průser jako mraky.
Odpovědět
Kdyby vše co píšete byla pravda, tak by tamní oblast byla už dávno mrtvá pustina bez života. Místo domněnek si zkuste přečíst ten článek. ;)
Odpovědět
Ten článek je sbírka kydů. Pokud tam jsou příkré svahy, tak při prvním dešti velká část popela odteče jinam a lokalita přijde o živiny. Oheň zničí určitou skupinu choulostivějších rostlin, takže druhová diverzita se sníží. Stejně to platí pro hmyz i ptáky a savce. Někteří uhoří a zbytek odcestuje jinam, protože se na spáleništi nenažere a neubytuje.
A ještě otázka na závěr - pokud je oheň takovým požehnáním, proč jednoduše zahrádkáři své pozemky nevypalují. Místo pletí, sekání trávy a ořezávání stromků by prostě celou zahradu vypálili a nová zahrada by byla podle tvrzení těchto takyznalců určitě hezčí než ta původní.
Odpovědět
To že tomu nerozumíte a zatvrzele se držíte svého názoru a ignorujete realitu ještě neznamená, že to jsou kydy. ;) Můžete si říkat co chcete, nic nezměníte na tom, že se tam příroda vrátí, jako už tolikrát v historii. ;)
Ta otázka je docela hloupá.
Například zde. Obnova po požáru (není to z Čech a ani ta oblast není podobná ČŠ, je to jen pro ukázku jak se příroda dokáže obnovit):
https://www.youtube.com/watch?v=SoQA6gGEyLg&t=7s
Odpovědět
Přesně tyhlety bláboly motivují Hurvínky-pyromany, aby (si) dokázali, že příroda to zařídí "sama a lépe", než to plánoval člověk. To bylo patrné v Austrálii, kde čekal filmový štáb na příjezd hasičů, kterým bylo jasné, že v jimi uhašené oblasti jde o jasný záměr. Také je po zásluze poslali...
Odpovědět
Viděl jsem v Jeseníkách bývalý les, který shořel asi dva roky před mou návštěvou. Na celé lokalitě nezůstal jediný živý strom a z bylinného patra se sem tam začínaly objevovat trávy podobné pýru. Mluvil jsem s lesníkem, který to považoval za katastrofu. Říkal, že asi za rok začnou s obnovou a budou muset celou lokalitu osázet. Neříkal nic o nějakém požehnání, neříkal nic o tom, že tam bude větší druhová diverzita. Asi holt neměl ten správný pohled jako paní ministryně.
Odpovědět
Zvláštní. U Jetřichovic se obnova docela povedla a i biodiverzita tam vzrostla.
A co to bylo za les v těch Jeseníkách? Monokulturní plantáž po požáru totálně vybrakovaná? A proč lesník čekal tři roky? Neměl by stihnout do dvou let?
Odpovědět
Tady je vidět, že toho moc nevíte. Jednak to bylo za totáče, kdy se vše plánovalo a sazenice na tohle prostě nebyly, za druhé, polesí sázelo jiné lokality a tohle byla vlastně práce navíc a dále ten lesník říkal, že se musí napěstovat konkrétní forma smrku, která je vhodná do těchto podmínek. Proto ta prodleva.
Odpovědět
Takže argumentujete něčím, co se podle vás stalo ještě za totáče a co vám věřit mohu, ale také nemusím a ještě píšete že toho moc nevím. :D Komické. ;) Raději se držte tématu.
Odpovědět
To je o tématu, protože tam kus lesa taky zlikvidoval požár. A naštěstí tehdy ještě nebyli ekopomatenci, kteří razili názor, že příroda si vždycky pomůže
Odpovědět
No je to životu nebezpečné. Nicméně od loňska je povolen speciální management stepních rezervací. Hádejte jaký? Vypalování trávy.
Odpovědět
Opět píši za jedna! Jako byste mi mluvil z duše:-) Prostě ty kydy, že "všechno zlé je k něčemu dobré" jsou k ničemu. Ať si dotyční vypálí byt, přestěhují se jinam, neb Co tě nezabije, to tě posilní. Takže Zdar silným (klávesnicovým) Čechům!
Odpovědět
Pamatujete jak před léty tu propagoval požáry lesů
entomolog Čížek? Přesně toto se nyní stalo a ti
PRAVÍ EKOLOGOVÉ jsou tím snad dokonce nadšeni, že
ten NP je opravdu bezzásahový. S tím totálním
shořením vegetace, následnými splachy popela a půdy
ze skal a svahů může dojít k tomu, že to budou
pouze holé rozpálené suché skály vystavené ještě
větší erozi než doposud. Stabilita skal je žárem
narušena a tím i jejich bezpečnost včetně cest a
budov v údolích. To nebude otázkou měsíců, ale
let, než se situace stabilizuje a NP už nebude
nikdy takový, jaký si pamatují generace lidí
před požárem. Bude jiný i s tím, že zastáncům
požárů, kůrovců a holých skal se bude líbit a
zbytku zbydou pouze nostalgické vzpomínky a
staré pohlednice.
Odpovědět
Co Vy víte, to všechno nahradí výskyt Brouka spáleništního! To bude tahák největší:-)
Ani tu požár nepotřebuji, v noci větrám, abych ochladil rozpálený bejvák, a jak jdu k oknu, zaslechnu nějaký nový zvuk. Doputovala k nám nějaká středomořská cikáda, či co to je. Takže nejen lýkožrouti cestují, zalíbilo se u nás mnohem exotičtějším druhům.
Stručně řečeno: za tyhlety spáleniště rád nejsem, klidně se bez nich obejdu. Na druhou stranu jsem si vědom, že na ty vědecké povídačky o "užitečnosti požárů" se někdo nachytá, včetně profesinálních pisálků (zde, zde a zde-)). Pak už je jen krůček k tomu, abych neměli jen profesionální hasiče, ale ochotnou skupinu dobrovolníků, kteří budou dávat "přírodním procesům" volný průchod.
Odpovědět
Nevím kde bydlíte, ale cikády jsou zde autochtonní. Jde o :
cikáda chlumní (Cicadetta montana)
cikáda trnková (Cicadivetta tibialis)
cikáda viničná (Tibicina haematodes)
Odpovědět
Děkuji za odkazy, není to ani jedna z nich (všechny tři cvrkají souvisle...zzzzz), ten hlas spíše cvrkal (z koruny stromu), začal pozdě, protože večer byl klid a bylo to takové nesmělé. Nikdy dřív jsem tento zvuk neslyšel, proto se domnívám, že může být doletěný z větší dálky.
Odpovědět
a cvrká jako cvrček, možná ještě pomaleji a přerušovaněji
Odpovědět
Já bych měl na Vás dotázek, protože vidím, že jste jeden z mála odborníků zde. Mne tedy pocitově připadá ten biotop v tom labském pískovcí děsně křehký, a docela se obávám, že pokud budou zničeny bylinné kořenové systémy, že přívalové deště a následná eroze odplaví tu tenoučkou vrstvu půdy, a nevyroste tam nic. Jaký je Váš názor?
Odpovědět
Nejsem odborník na popožárovou sukcesi, všechno asi déšť neodnese, to by bylo špatné, a co se tam uchytí, resp. přežije po požáru, to ukáže čas. Netroufám si v tomto věštit, jen jsem chtěl říct, že ohni nijak nefandím, byť to některému druhu může svědčit, ale obecně je to spíše ke škodě.
Odpovědět
Pane bože to je zase blábol. Syrové stromy hoří lépe než souše? To by asi normální člověk nevymyslel, no ale když to říká paní ministryně!
Odpovědět
No, jednak to neříká jen paní ministryně ... co si o té myslím raději nenapíšu ... ale docela dost lidí, kteří by tomu rozumět mohli.
A toho hoření ... souš může sice líp hořet, ale u ní prakticky nehrozí to korunové šíření, bez koruny to jde fakt blbě.-), které je při šíření požáru jedním z nejvýznamnějších faktorů.
Nejsem odborník, ale tohle mi celkem dává smysl ...
"Naopak, pokud požár přeskočí do korun živých smrků, které mají v důsledku sucha nízký obsah vody, tak díky vysokému obsahu hořlavých silic v jehlicích dosahuje oheň vyšší intenzity a snadněji se šíří. Korunový typ je nejničivější formou požáru. Smrky odumřelé po napadení kůrovcem a ponechané v lese, v případě, že již ztratily jehličí, jsou k této podobě požárů méně náchylné."
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/pozar-v-ceskem-svycarsku-je-pro-prirodu-prilezitost-rozhovor/r~79eb70d20ccf11ed8c6f0cc47ab5f122/?utm_source=centrumHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_term=position-2&utm_campaign=Aktualne
Ostatně, jak hoří čerstvé chvojí, o tom my, TOMíci, skauti, čundráci a podobní pyromani:-))) něco víme. Jen to s prominutím hrozně zasere ešus a hned je to fuč, takže je to naprd.
Odpovědět
Tady máte krásnoéu ukázečku, jak hoří dřevěný prach, a hlavně dřevoplyn, který se z něj uvlní pražení. Je to požár bubnové sušárny na dřevěné třísky, takže suchjhé je to dost. https://www.youtube.com/watch?v=3osh4lh7aKE
Odpovědět
To už není klasické hoření, ale exploze, která vzniká při určité hustotě prachových částic ze spalitelných materiálů ve vzduchu. Proto se na pilách odvětrávají pracovní prostory. Podobná exploze ale může vzniknout při zvíření prachových částic uhlí a třeba i mouky.
Odpovědět
O tom přeskoku ze souše do koruny zdravého smrku pouze tolik, že pokud se oheň plazí po zemi v hrabance, tak než chytne kůra zdravého stromu, tak ztratí sílu (vyhoří).
Pokud ale vzplane stojící souška, tak oheň stoupá výš a výš a ke koruně zdravého stromu je to už kousek. Kulatina
vydává daleko větší žár, než hrabanka a když hoří stojící
25 m souše, tak z ní vítr odvane jiskry dál, než když je
oheň pouze u země. Asi znáte, jak "střílí" hořící džíví
a "odstřeluje" hořící kusy kolem sebe. Navíc nebýt tam
ty hořící stojící i ležící souše, tak se na mnohá místa
dostanou bezpečně hasiči a uhasí ohniska hořící hrabanky.
Mezi hořící kmeny vleze tak leda sebevrah, protože neví
která z nich ho zabije. Už tak nepřístupné terény jsou
ještě více znepřístupněny soušemi a neumožňují hašení.
Být hasiči, tak už pouze chráním lidská obydlí a zbytek
nechám těm chytrákům z NP vyhořet a pak mohou chránit
sluncem rozpálené holé skály. Ty už jim neshoří, pokud
je oheň nenarušil tak, že se rozsype za rok tolik, co
za sto let bez ohně podobné intenzity. Prostě zkáza!
Odpovědět
Tady bych si dovolil souhlasit - doporučuji pokus - zapíchat do modelíny sirky - to jsou stojící souše - zespoda to zasypat dalšíma sirkama - ležící souše. Pak to z jedné strany zapálit - shoří to všechno.
Odpovědět
Ještě bych doplnil jednu věc. Dnes jsem se bavil s jedním hasičem, který mi popisoval, jak krásně dokáže hořet třeba jen "syrový" kořen. Myslím, že zdejší odborníci na oheň by asi nevěřili... jinak souhlas, smysl ta citace samozřejmě dává nejenom Vám.
Odpovědět
Pálíval se klest. Pokud jste zapálil hromadu syrového klestu tak to delší dobu kouřilo, chvíli hořelo a konec. Málokdy na jedno zapálení zhořela ihned celá hromada. Pokud jste ale rozdělal oheň ze suchého( základ) a na ten postupně přidával to syrové shořelo to nakonec vše. Proč asi?
Odpovědět
Pane Schindlere, tohle tvrdí sovětofilové ruský sajrajt a komouši. Ono tomu opravdu může tak být, ale pouze u jedné jediné dřeviny - břízy. A bříza je národní strom které sajrajtoidní komunity????
Odpovědět
Já to potvrzuji z vlastní zkušenosti. V mládí jsem na vojně zažil požár cílové plochy v Brdech. Zelené stromy, vyschlé horkem hoří daleko lépe než souše. Viz můj příspěvek výše.
Odpovědět
Zažil a hasil jsem v lese již dost požárů. Pokud hoří suchá tráva a hrabanka na pasece nebo pod porostem tak se oheň po té ploše spíš rychle přežene. Pokud tam není větší množství suchého dřeva tak se nevytvoří žár potřebný k tomu aby zapálil syrové stojící stromy. Ty měly v horším případě pouze ožehlou kůru. Problém nastal v případě hromad suchého klestu. pokud se to spojilo se suchým pařezem tak ten a jeho okolí se potom prolévalo několik dní. Samotný požár suché trávy, hrabanky s ojedinělou suchou větví i když se většinou jednalo o plochu několika hektarů neměl potřebný žár aby zapaloval stojící syrové stromy.
Odpovědět
To co jsem viděl já bylo tráva, vřes a roztroušeně rostoucí skupiny mladých stromů na cílové ploše. Ne vysoký les a hromady souší. Mezi tím granáty a pumy.
Odpovědět
Radě než syrové, tak živé dřevo jehličnanů může hořet lépe, ale až když se dostane do takového žáru, kdy se z něj začnou vypařovat pryskyřice.
A ten žár neudělá hrabanka, které víc doutná, než hoří vysokým žárem, ale množství suché biomasy jako trávy, větve suché stromy.
Ministryně má pravdu - syrové dřevo hoří, ale kdo někdy pálil klest, tak ví, že nejdřív pro syrové dřevo se musí vytvořit žár. Takže nám neřekla celou pravdu, ale jen část a kdo jí to "sežere" jeho problém.
Na rovinu - měla by být den s hasiči na čele požárního útoku, aby slyšela co si o těch suchých klackách na zemi myslí.
Odpovědět
No co si asi tak můžou myslet. Vyjádření jednoho ze zasahujících hasičů: „Všude je tam spousta pořezaných kmenů. Zřejmě likvidace kůrovcem napadaných stromů. Jenže jsou všude, jsou vyschlé a to je jasná a velmi rychlá potrava pro oheň. Ten žár je ohromný. Na některých místech kolegové museli ustupovat, protože tomu nelze čelit ani se vší možnou technikou, co máme,“
https://www.forum24.cz/horici-vetve-nam-letaly-nad-hlavami-je-to-apokalypsa-pomuze-uz-jen-dest-rika-zasahujici-hasic/
Odpovědět
Tak jedna věc je samo hoření, druhá pak to šíření se požáru za větru ... a suchem vyschlé jehličí a větve, které tvoří korunu stromů ... ne souší, samozřejmě ... budou k přenosu toho pořáru bezpochyby podstatně náchylnější, než ty souše, včetně těch popadaných.
Ostatně, dokud do toho nezačalo fest fučet, tak ten požár byl sice intenzivní, ale poměrně lokalizovaný a zase tolik se nedělo.
Plus je k tomu nutno přičíst, že ty koruny byly s ohledem na letošní počasí dost vyschlé a vítr jejich hoření a vyššímu žáru jedině napomohl.
Osobně se domnívám, že se zde jednalo o velmi nešťastný souběh všech možných okolností. Plus samozřejmě to, že je vysoká pravděpodobnost, že na začátku toho řetězce byl nějaký idiot.
Odpovědět
Ale houby souběh možných okolností. Dokud hoří jen hrabanka a kořenový systém, tak to jde a může i fučet. Ale jakmile ten oheň nakrmíte tunami suchého dřeva, tak to dostane nezvladatelnou intenzitu. To, že teď ekotrotlové hledají jednu výmluvu za druhou, na těchto faktech nic nezmění. Stejné riziko je NPŠ, jen je to tam vlhčí.
Odpovědět
|
|