Jak velké sucho je po minulém týdnu?

v západních Krkonoších a podkrkonoší se mezi místním prostým lidem šíří pověst, že srážkový stín posledních několika let byl vyvolán zatopením povrchového dolu a vytvořením Berzdorfského jezera (u Zhořelce), a že tedy prosí pouze z front a jen z některých, a letní odpolední bouřky z tepla jsou pryč. mohl by se k tomu vyjádřit někdo s nějakým odbornějším přístupem?

Zatopením dolu podle mého určitě srážkový stín nevznikl. Srážkový stín vytvářejí většinou hory. Na straně hor odkud jdou srážkové oblačnosti bývá deštivo a na druhé straně hor (hlavně v podhůří a nížinách) bývá srážkový stín, protože na horách ony srážky spadnou.

Celé je to ale velice složité a roli tam může hrát spoustu věcí. Musel by jste najít nějaká reálná klimatologická data a někoho, kdo by to byl schopen pro danou oblast vyložit.

Každopádně tak jako všude v ČR je hlavním problémem totálně zničená krajina kde nefungují základní principy místního klimatu. Nefungující malý vodní cyklus atd.

Pokud s tím chcete něco dělat, tak požadujte zpřírodnění Vašeho okolí. Přirozené a stabilní lesy, mokřady, obnova niv potoků a řek, vytváření tůní, zlepšení kvality zemědělské půdy.... to vše není v pořádku a díky tomu nefunguje malý vodní cyklus (časté přeháňky z místního výparu).

Dalším důvodem také může být srážkový stín vytvořený nějakým městem (stoupavé proudy horkého vzduchu rozhání oblačnosti).

děkuji za reakci, ale chtěl jsem názor někoho, kdo tomu rozumí (občas se tady takoví i v diskusích vyskytnou), obecné aktivistické řeči milovníka přírody si umím sesmolit sám.

něco podobného se říká tady v západočeském Podkrušnohoří, kde v jarním
a letním období prakticky neprší a pokud přijde srážka, tak je to třeba jen na minutu a opravdu velice úsporný deštík o pár kapkách, kdy asfalt je pouze lehce kropenatý a za další minutu je úplně suchý.Až teď v srpnu trochu zapršelo, pěkně bez přívalu

ale chci říct, že právě ta suchá leta zhruba posledních deset let tady
v Karlovarském kraji se přičítají - tedy tak se mluví mezilidmi-napuštěnému Medardu, který je opravdu napuštěn asi deset let...
Pravděpodobně je to jen taková pověra, která se šíří mezi lidmi...Řekl bych, že na 90% na to nově napuštěné velké vodní plochy vliv nemají,
i když kdo ví....

Tomu vodnímu stínu klidně věřte, sam mám chalupu na Slapské přehradě a tam je vodní stín od jejího napuštění. Koukáte na spoustu vody a srážky žádné třeba měsíc. Odborníci pro to zřejmě namají vysvětlení, ale babička měla krásný příměr a často v suchém létě opakovala "holt voda vodu nepřitahuje".....

Proč vůbec vznikají takovéto články... každý ví že míň prší... potřeba je hlavně šířit informace ohledně příčin toho proč neprší, nebo prší nerovnoměrně.... a to je ZNIČENÁ KRAJINA PLNÁ NEPŘÍRODNÍCH A PRO KLIMA VELICE ŠKODLIVÝCH PLOCH, obrovských lánů holých (nezelených) polí, lesů totálně zničených nevhodným hospodařením atd...

A samozřejmě také změna globálního klimatického systému zapříčiněná člověkem...

TOTO JE ČLÁNEK ÚPLNĚ K NIČEMU.......

Já bych to tak černě neviděl. Malý vodní cyklus pochopitelně funguje, ale nemůže si nikdo myslet, že zrovna to, co se u něj odpaří, taky u něj spadne. Problémem není ani tak množství srážek, jako jejich nerovnoměrnost. Střídají se dlouhá období sucha s kratšími, ale deštivějšími obdobími. Tomu, kdo na počasí není životně závislý, jako zemědělci, to maximálně vadí v tom, že na víkend nemůže vyjet na in-linech. Ale pro zemědělce je a bude to problém, protože voda musí pro určité plodiny přijít v určitou dobu, jinak nemá význam. Náhrada plodin není jednoduchá, protože ty teplomilné budou u nás vždy limitovány vpády arktického vzduchu v květnu.Že by na to měla vliv naše krajina, se mi nezdá. Ta pole v tomto rozsahu tady jsou minimálně 50 let, dá se říci se stejnou skladbou plodin a dříve srážky chodily pravidelně. Nechci se přít o to, zda na klima má člověk zásadní či marginální vliv, protože to stejně nikdo neví, pouze si myslím, že tak závažné změny, jako zpomalování Golfského proudu, sluneční cykly apod. těžko může ovlivnit člověk. Místně opravdu kopce nebo velkolomy dokážou ovlivnit lokální bouřky, fronty již nikoliv.

Nic tak moc překvapivého to není.
Např. na Jižní Moravě je po suchém počátku jara srážek dostatek (květnem počínaje).
Díky tomu je v horních vrstvách půdy vody dostatek, ale v těch hloupějších se projevuje srážkový deficit posledních 5 let.
Znát je to na stromech, zejména na borovicích, které stejně hynou z důvodu dlouhodobého stresu. Mají menší množství jehlic a užší letokruhy (tím pádem méně vodivých pletiv). Kořenový systém je zřejmě taktéž oslabený.

Obraťe se na doc Pokorného ze společnosti Enki o.p.s, kterou se problematkou krajiny dlouhodobě zabbývá https://www.enki.cz/cs/kontakty
Ještě více doporučuji přečíst si knihu, která se zabývá tématikou vody v krajině Je zpracována pro veřejnost takže se nejedná o doborný a nesrozumitelný text. Doc Pokorný je jejím spoluautorem. Název knihy je: Voda pro ozdravenie klímy - Nová vodná paradigma. Když si knihu přečtete, běžte se pak podívat po svém okolí a mnohé věci budete vidět jiným pohledem a najdete i odpověď na Vaší otázku. Kniha se dá stáhnout na internetu. Stačí si do vyheldávače zadate její název. Doporučuji ji samozřejmě i dalším diskutujícím. Příjemné čtení.