https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-zachranit-male-selmy-jak-ukazuje-priklad-z-velke-britanie-staci-jim-dat-svaty-pokoj
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak zachránit malé šelmy? Jak ukazuje příklad z Velké Británie, stačí jim dát svatý pokoj

1.3.2019 08:22 | PRAHA (Ekolist.cz)
Když epidemie hemorrhagické virové horečky zdecimovala ve Walesu králíky, brzy se propadl početní stav lišek. Chránit predátory současně znamená chránit i jejich kořist. Ilustrační snímek.
Když epidemie hemorrhagické virové horečky zdecimovala ve Walesu králíky, brzy se propadl početní stav lišek. Chránit predátory současně znamená chránit i jejich kořist. Ilustrační snímek.
Mají za sebou tlak lovců, pamatují si státem nařízené regulační odstřely. Číhali na ně otrávené nástrahy a zrádné pasti. A jejich životní prostředí bylo stále více porcováno silnicemi. Přes všechna tahle úskalí je ve Velké Británii jezevců, vyder i lasiček dvakrát tolik, než jich bylo v osmdesátých letech. Co za tímto návratem divočiny stojí za zázrak? O tom píše Guardian.
 

„Početnost malých šelem se nyní zvýšila způsobem, který by nám ještě v sedmdesátých letech nepřišel ani trochu pravděpodobný,“ říká Katie Sainsburyová z Institutu životního prostředí a udržitelnosti při Univerzitě v Exeteru. „Tehdy jsme totiž u řady jejich regionálních populací a vlastně i u celých druhů považovali za reálnější jejich brzké úplné vyhubení ve volné krajině.“ Navzdory těmto temným předpovědím je dnes tchořů, kun, lasiček, vyder, lišek a jezevců v Británii násobně více. „Přesněji, je jich asi nejvíce za dobu, jakou si kdo ještě osobně pamatujeme.“

Kromě koček už jsou šelmy z nejhoršího venku

Prakticky jedinou šelmou, která teď zůstává i nadále ohrožená, je ve Skotsku se vyskytující kočka divoká. Ta se stále potýká s konkurencí (a možná také s křížením) zdivočelých koček domácích. „Samozřejmě, pořád je tu značný prostor ke zlepšení,“ dodává Sainsburyová. „Počty malých šelem jsou rekordní ve srovnání se sedmdesátými lety, ale pořád jsou v zásadě na historických minimech.“ Jak k tomu zlepšení vlastně došlo? Většina z téměř vyhynulých druhů se poněkud nečekaně „po čase spravila sama“, jakmile opadl nejsilnější tlak lovců nebo znečištění. Záleží druh od druhu.

Když život není otrava

Početnost vyder, které se daly dříve počítat maximálně po stovkách, je nyní odhadována na 11 000. Jako nejpravděpodobnější zdůvodnění jejich návratu se jeví zákaz organochlorových pesticidů, které byly vyplavovány do vodních toků. K tomu se v roce 1978 přidal i zákaz lovu.

Tchoři byli decimováni vlastně „náhodou“, protože se chytali do pastí na přemnožené divoké králíky. Zákaz pastí přišel v roce 1958, kdy už pro ně bylo skoro pozdě. Ze zdrojové populace na severu země se ale postupně začali šířit na jih, tempem přibližně pěti kilometrů ročně.

V roce 2015 byl jejich počet odhadován na 83 000 kusů. Podobný posun krajinou zaznamenaly i lasičky a kuny. Je přitom kuriozitou, že nejlepší terénní data o nárůstu jejich početnosti dodávají průběžně místní lovci, kteří je tu a tam jako škodnou odstřelí. A jezevci? Ti začali být chránění v roce 1973, a jimi obývané nory pak v roce 1992. Dnes je jich dvojnásobek. Také jim nejspíš nahrál osud v podobě mírnějších zim, po kterých jsou schopni vyvést více mláďat.

„Návrat malých šlem, jakkoliv se jevil v sedmdesátých letech nepravděpodobný, se dnes stává skutečností,“ říká profesor Robbie McDonald z Exeteru. K úspěšnému šíření šelem krajinou pomohly i reintrodukční programy. Ty ale nejsou samospasitelné, zvláště v místech, kde se přirozená potrava šelem, například drobní hlodavci nebo králíci, potýkají s vlastními problémy. Když epidemie hemorrhagické virové horečky zdecimovala ve Walesu králíky, brzy se propadl početní stav lišek. Chránit predátory současně znamená chránit i jejich kořist.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (6)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

1.3.2019 09:52
Nevím, co tímto článkem autor myslel. Velkou Británii neznám. Znám Českou republiku, a přínos všech predátorů na místní faunu. Po zvýšení počtu zejména introdukovaných predátorů jako je norek, psík, mýval, nebo i původních lišek a kun se jasně prokázal jejich vliv na stav jejich potravní základny. Ptáků, obojživelníků, plazů nebo třeba raků a škeblí. Z ekologistického hlediska je navýšení počtu predátorů přínosem. Z hlediska ochrany přírody je to katastrofa!
Odpovědět
JB

Jen B.

4.3.2019 00:14 Reaguje na Michal Ukropec
A ty "důkazy" máte ze které vědecké studie? Hospodské myslivecké kecy a vlastní domněnky nepočítám.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.3.2019 14:03 Reaguje na Jen B.
Nevšiml jsem si že by kolčavy, hranostajové, raci, koroptve nebo plazi byli nějak přemnožení. Stačí mi oči a zkušenosti. Nepotřebuji Bláhové Duhoviny.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

1.3.2019 10:36
norek, psík, mýval jsou samozřejmě nežádoucí nepůvodní predátoři a měly by se hledat cesty k jejich likvidaci. Ovšem nerozumím tomu, proč by domácí predátoři měly být katastrofou pro ochranu přírody, jak píše p. Ukropec. Za úbytek biodiverzity stojí především špatná správa naší krajiny a velkoplošné zemědělství a další činnosti člověka.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

3.3.2019 09:59 Reaguje na Robert Jirman
Ocrana predátorů má za následek i dramatický úbytek kolčav nebo hranostajů. Jenže tady o to nejde.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

7.3.2019 18:08 Reaguje na Michal Ukropec
Ano, kuny a introdukování predátoři (norek, psík mývalovitý) jsou větší a silnější, než kolčavy a hranostajové, proto je vytlačují. Liška patří mezi zvěř, tedy její stavy by měli snižovat myslivci, ale je otázkou, jestli by to neprospělo víc těm introdukovaným predátorům, než kolčavám a hranostajům.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě



Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist