Jaké bude na konci století v ČR klima? Bude tepleji o 4 °C a víc sucho, zjistil tým Jana Pretela
Na čem vědci z několika českých výzkumných ústavů a univerzit pod vedením klimatologa Jana Pretela čtyři roky pracovali je vcelku patrné z názvu studie: „Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření“.
Budoucí roky si vědci rozdělili na tři období: 2010-2039, 2040-2069 a 2070-2099. Referenčním obdobím byly roky 1961-1990. Pro první období se podle vědců dá očekávat, že se teplota vzduchu v létě zvýší o 1 °C, v zimě bude zvýšení teploty o něco nižší. Pro většinu území model předpovídá v zimě nižší míru srážek, na jaře jejich zvýšení. V létě a na podzim má být jak slabý pokles srážek, tak místy i nárůst o deset procent (například v západních Čechách). V letech 2040-2069 se může oteplit v létě až o 2,7 °C, v letech 2070-2099 se může letní teplota zvýšit až o 4 °C. V létě a v zimě ubude srážek. Model odhaduje, že v Krkonoších, na Vysočině a v Beskydech jich bude v zimě až o 20 % méně.
Tento způsob léta je krajně nepříznivý
Pro zemědělce bude podstatné, že zvyšování teploty vzduchu prodlouží vegetační období rostlin. Z modelu vědci usuzují, že jeho délka bude v letech 2070-2099 o 41 dní delší než v období 1961-1990. Zároveň ale naroste počet dnů bez srážek.
Se zvýšením teploty vzduchu dojde ke zvýšení teploty půdy. Vyšší teploty přinášejí rychlejší vývoj plodin, který bude mít vliv na načasování jednotlivých zemědělských prací. Vyšší teploty nesou i rizika v podobě kratší doby růstu, předčasného vývoje ozimů s vyšším výskytem chorob. Problémy mohou být s „plodností“ pylu nebo s chorobami a škůdci a pleveli.
Vyšší teploty a delší vegetační období by nabízely možnost sklidit dvě úrody za sezonu. Proti tomu ale půjde nedostatek vody. Začátek vegetačního období se sice posune a bude mít dostatek vláhy, ale v době vrcholného léta budou podmínky pro pěstování značně nepříznivé. Nedostatek vody v krajině je podle vědců vysoce pravděpodobný.
V zimě bude půda promrzat do nižší hloubky. Zatímco v letech 1961-1990 promrzala do hloubky 20 cm, v polovině 21. století to bude o pět cm méně.
Shrnuto: vědci očekávají, že v druhé polovině století se zřetelně zhorší podmínky pro pěstování zemědělských plodin. Pro oblast zemědělství proto vypracovali adaptační opatření, která by měla vést k ochraně před zvýšeným výskytem infekčních chorob a škůdců,udržení úrodnosti půdy. Doporučují změnit zemědělské činnosti a opatření a optimalizovat závlahové systémy.
Smrku se dařit nebude
Změna klimatu bude mít vliv i na lesnictví. Podle předpovědi se zmenší prostor, kde jsou vhodné podmínky pro růst smrku ztepilého. V období 2010-2039 na 60 % současné rozlohy, v období 2040-2069 na polovinu a na konci tisíciletí dokonce jen na třetinu. To se projeví ve zhoršeném zdravotním stavu lesů, kde smrk ztepilý převažuje.
Pro ochranu lesů doporučuje studie jako nejdůležitější opatření druhovou, genovou a věkovou diverzifikaci porostů. Dalším zásadním opatřením by měl být přechod od holosečné těžby na podrostní, což by mělo vést k bohatě strukturovaným lesům. Podle vědců by se tím zvýšila celková produkce.
Povodně prý tolik nehrozí
Co klimatická změna bude znamenat pro vodní zdroje? Vědci předpovídají, že může způsobit nebo přispět ke zvýšení potíží, a to jak v období sucha, tak v při výskytu povodní. Výskyt období s nedostatkem vody přitom vědci očekávají s větší pravděpodobností, než zvětšení intenzity a četnosti přívalových srážek. Může se stát, že nebude dostatek zdrojů vody pro lidské potřeby a v řekách nebude dost vody k naředění odpadních vod. Oba extrémy, totiž sucho i povodně, mohou poškozovat ekosystémy, zejména ty spojené přímo s vodními toky.
Jako vhodné adaptace pro vodní hospodářství doporučují vědci provést opatření v krajině, na vodních tocích a v nivách. V krajině je potřeba zlepšit plošnou rozmanitost, podpořit zalesňování a zatravňování. A naopak nedoporučují pěstovat plodiny, které pod sebou vytvářejí nepropustnou krustu, což je například kukuřice. Říční toky by měly být upraveny tak, aby byl zpomalen odtok vody a nivy řek by měly být uvolněny pro rozliv vody. V urbanizovaných územích je záhodno zlepšit jímání a využívání srážkových vod a také možnost jejich zasakování. Pomoci by měla i obnova a zřízení nových vodních nádrží. Vědci také doporučují zmenšení spotřeby vody a dokonalejší čištění odpadních vod.
Mezi časté předpovědi klimatických změn patří zvýšení počtu a velikosti povodní. Studie nějaký přesvědčivý trend v nárůstu velikosti povodní neodhalila. Vědci se proto domnívají, že případný dopad klimatických změn na povodňový režim ve střední Evropě nebude nijak zásadní.
Na projektu „Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření“ pracovali vědci z Českého hydrometeorologického ústavu, Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, Centra výzkumu globální změny AV ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
reklama
Další informace |
Nepřehlédněte rovněž loňský rozhovor Ekolistu s Janem Pretelem Klimatolog Jan Pretel: Drasticky snižovat emise je nesmysl
Dále čtěte |
Drastická sucha v USA. Zvykejte si, říkají vědci, bude hůř
Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii měření, uvedla služba Copernicus i OSN
Copernicus: Průměrná globální teplota v roce 2024 poprvé překonala hodnotu 1,5 °C nad předindustriální úrovní
V názoru na Green Deal jsou Češi rozpolcení, většina se obává zdražování energiíOnline diskuse
Vývoj Klimatatu - 6. 2. 2012 - Aleššance že za 100 let bude tepleji nebo chladněji než dnes považuji za zhruba vyrovnané. Za posledních 30 let se oteplilo zhruba o 0.3° . Tvrdit že se bude oteplovat 4x rychleji než je současný trend je hloupost. Není proto žádný vědecký důkaz. Když se podívám na současný vývoj teplot , pak se začíná dlouhodobě pozvolna ochlazovat.http://www.climate4you.com/GlobalTemperatures.htm Družice RSS. Nebo alespoň teploty stagnují - posledních zhruba 8 let. ( myslím 3 letý průměr) Pokud by měl pan Pretel pravdu mělo by se za posledních 8 let oteplit o 0,3° C jenže o tolik se zvýšily teploty od začátku měření tedy 33 let o posledních 8 let teploty stagnují. Tvrzení že přijdou teplá suchá léta a děštivé zimy už tady byly v na začátku 90tých let ve skutečnosti přišly letní povodně a zimi s největšimu sněhovými pokrývkami za desítky let. Je mnoho teorii o vlivu CO2 na klima , ale faktem je že žádná teorie nevysvětluje klima minulosti , kdy CO2 měl 10x větší koncentrace než dnes. Další trhlinou v obecných klimatických modelech je přesvědčení tvůrců že dojde k rychlému vytěžení téměř všech dostupných fosilních paliv co jich na světě je. To je ale nepravděpovobné , protože levná fosilní paliva se často nachází daleko od míst spotřeby - ropa nebo ve státech které mají málo obyvatel na to, aby je mohli vytěžit (Ruské uhlí , ) popř se jedná o vyspělé země, které přecházejí na lepší zdroje (Americké Uhlí) Další velké množství fosilních paliv se nachází v obydlených oblastech nebo hluboko v podzemí a jejich težba vychazí dráže než vyroba energie z alternativ. Vliv CO2 se obecně přeceňuje a podle měření družic řádově , bylo by to krásné kdyby se mělo oteplit o několik °C na světě by více pršelo ohromné oblasti v Asii a Canadě by se staly obyvatelnými. Bohužel vývoj klimatu pravděpodobně nabere zcela opačný směr. Podle předpovědí jistých vědců dojde v následujích letech k vlivem prudkého poklesu sluneční aktivity a poklesu globálních teplot cca o 2° tento pokles bude místně proměnný a v některých regionech se projeví velmi málo , zatím-co v jiných až poklesem o 5°C / lokálně/. Osobně nevím jak je tento vývoj pravděpovobný , ale bohužel pokles aktivity slunce vždy v minulosti podobné poklesy globálních teplot vyvolal. Neznám důkaz že to bude teď jinak. Navíc ČR patří mezi ty země, jejiž klima je na aktivitě slunce velmi závislé. Nižší aktivita slunce pro nás znamená statisticky větší šanci vpádu arktivkého vzduchu od východu, kterou právě požíváme , východní proudění u nás v létě způsobnuje silné bouře a lokální rychlé povodně. Naopak silná aktivita slunce = západní proudění , teplé zimy a léta bez povodní. Bohužel pokles sluneční aktivity byl předpovězen už 80tých letech 20. stojetí a směřován právě k 24 cyklu. V roce 2006 vydává nezávisle svojí předpoveď i David Archibald, který přes posměch ostatních předpovídá pokles sluneční aktivivity a příchod Daltonova minima. Bohužel jeho předpověď slunečního cyklu se ukázala jako poměrně přesná. A Růst globálních teplot se minimálně zastavil tady je dnešní slunce máme být někde blízku sluneční maxima a je tam pár skvrnek ... http://sohowww.nascom.nasa.gov/data/realtime/hmi_igr/1024/latest.jpg zadenění antartidy silně nadprůměrné ( proto se o něm nepíše) ... http://nsidc.org/data/seaice_index/images/daily_images/S_timeseries.png a předpověď ochlazení : http://joannenova.com.au/2012/01/global-cooling-coming-archibald-uses-solar-and-surface-data-to-predict-4-9c-fall/ a ještě tady http://icecap.us/images/uploads/Future_TSI.jpg nebo http://icecap.us/images/uploads/abduss_APR.pdf Faktem je , že se člověk nechce klimatem vyslověně zabývat, pak prostě musí věřit té či oné studii aniž by zkoumal , zda je opírá o reálná nebo vymyšlená fakta , Já proto věřím těm vědcům jejiž předpovědi vycházejí. Modely IPCC o rychlém oteplování selhaly , vědci co předpovídali silnou sluneční aktivitu také. Pravdu něměli ani ti, co očelávali rychlý pád teplot. Proto se kloním spíše k názoru že v roce 2100 kdy já už dávno nebudu existovat se globání teploty nebudou od těch dnešních lišit o více než 1°C a s tím si naše děti a vnoučata snadno poradí. Boj s klimatem považuji za vyhazování peněz. |
