Japonská vláda se rozhodla vypustit vodu z Fukušimy do moře Aktualizováno

Dopadů na životní prostředí se obává i Jižní Korea, která už nyní zakazuje dovoz mořských plodů z vod u Fukušimy.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Adobe of Chaos / Flickr

Dnešní rozhodnutí japonské vlády je vyústěním několikaleté debaty o tom, jak naložit s velkým množstvím vody, která byla použita pro ochlazování jaderných reaktorů elektrárny poničených přírodní katastrofou. Voda je nyní ukládána v nádržích v areálu elektrárny, jejichž kapacita však bude naplněna na podzim roku 2022, uvedla nedávno společnost Tokyo Electric Power (TEPCO), která zařízení řídí. Postupné vypouštění vody do oceánu bude trvat zřejmě desítky let s tím, jak se bude dařit reaktory vyřazovat z provozu.

Podle agentury Reuters je v nádržích téměř 1,3 milionu tun kontaminované vody. Japonci ji čistí pomocí filtračního systému, který odstraňuje většinu nebezpečného materiálu vyjma tritia - izotopu vodíku, jenž se těžko separuje a je pokládán za relativně neškodný. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi dnes zopakoval své loňské vyjádření, že vypouštění kontaminované vody do moře odpovídá celosvětovým standardům a je to běžný způsob, jakým jaderné elektrárny s vodou nakládají. Podotkl nicméně, že "Fukušima je unikátní a složitý případ vzhledem k obrovskému množství této vody v elektrárně".

Některé nevládní ekologické organizace v čele s Greenpeace však tvrdí, že voda z Fukušimy obsahuje také další prvky, které jsou zdraví škodlivé a o jejichž výskytu japonská vláda mlčí. S vládním plánem rovněž dlouhodobě nesouhlasí místní obyvatelé a rybáři, kteří se bojí, že zákazníci přestanou kupovat ryby ulovené v oblasti.

Proti je také Jižní Korea, která si kvůli japonskému rozhodnutí dnes předvolala japonského velvyslance v Soulu. "Bylo by těžké to přijmout, pokud by se Japonsko rozhodlo vypustit kontaminovanou vodu bez dostatečných konzultací," uvedla jihokorejská vláda. Jižní Korea, která již nyní zakazuje dovoz mořských plodů z vod u Fukušimy, rovněž hodlá zvýšit vlastní měření radioaktivity v oblasti. Své obavy vyjádřily také Tchaj-wan nebo Čína, jež japonský krok označila za "extrémně nezodpovědný".

Rozhodnutí Tokia naopak podporují Spojené státy, podle nichž Japonsko vykročilo cestou odpovídající všem globálně přijímaným bezpečnostním standardům. Japonská vláda podle USA při rozhodnutí vystupovala transparentně.

"Voda, která bude ze skladovacích nádrží vypouštěna do moře, obsahuje pouze prakticky pouze tritium. Po zředění obsah tritia nepřekročí mezinárodně uznávané limity a neznamená žádná environmentální rizika. Je to rozumný krok," reagoval dnes na twitteru také český Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Agentura Reuters o tritiu s odvoláním na odborníky píše, že neprostupuje lidskou kůží. Upozornila ale na článek v časopise Scientific American z roku 2014, podle kterého tritium v případě pozření může zvýšit riziko rakoviny. A znepokojení vyjádřili i další experti.

"Já mám obavy nikoli z tritia, ale z dalších radioaktivních látek, které stále zůstávají v nádržích. Ty se mnohem snáz ukládají v mořských produktech a na dně moře," řekl podle Reuters Ken Buesseler z oceánografického institutu ve Woods Hole v Massachusetts.

Japonsko plán vypouštění kontaminované vody z Fukušimy zveřejnilo zhruba tři měsíce před začátkem letní olympiády v Tokiu. Některé soutěže by se měly konat pouhých 60 kilometrů od elektrárny. Bývalý premiér Šinzó Abe nicméně v roce 2013 ujistil Mezinárodní olympijský výbor, že situace v elektrárně je pod kontrolou a že Fukušima nebude mít na olympijské hry negativní dopad.

Mohutné zemětřesení, které zasáhlo Japonsko 11. března 2011, uvrhlo zemi do největší krize od druhé světové války. Otřesy půdy vyvolaly místy až několikametrovou vlnu cunami, která zničila stovky kilometrů východního pobřeží. Podle statistik zemřelo 15 899 lidí a 2529 je evidováno jako pohřešovaných.

Cunami poškodila také jadernou elektrárnu Fukušima. Ve třech jejích reaktorech selhaly chladící systémy a došlo tam k explozím a požárům. Úřady po havárii uzavřely oblast v dosahu 20 kilometrů od elektrárny, aby uchránily občany před škodlivými dopady uniklé radiace. Havárie se zapsala po bok nejvážnější jaderné katastrofy v dějinách v ukrajinském Černobylu z roku 1986.