Jez u Děčína: podpora ekologické dopravy nebo likvidace biodiverzity?

Vybudování plavebního stupně by pomohlo lodní dopravě. Plnohodnotná infrastruktura by prý mohla zvýšit přepravovaný objem zboží až na 8 milionů tun za rok. Na obrázku vizualizace projektu.

Licence | Některá práva vyhrazena

Zdroj | Ředitelství vodních cest

Paradoxní likvidace biodiverzity?

„Považuji za nevhodné letos, v mezinárodním roce biodiverzity, uvažovat o projektu, jenž by znamenal likvidaci celoevropsky chráněných druhů. Vracíme se tím zpátky do časů, kdy se úspěšnost ekonomiky počítala penězi proinvestovanými do betonu,“ zdůraznila Jana Vitnerová. Deklarovaná "kompenzační" opatření jsou podle Vitnerové další stavbou ve prospěch zlepšení plavebních podmínek.

„Jakékoliv splavňování Labe bude mít negativní vliv na soustavu chráněných území Natura 2000,“ uvedla bioložka Eva Chvojková. Podle Arniky by zatopením části území došlo k likvidaci mnoha cenných biotopů a nenávratnou škodou bude zaplavení říčních náplavů, bohatých na mnoho rostlinných i živočišných druhů. „Původní štěrkové náplavy, které jsou zde dnes, byl také důsledek lidské činnosti. Vytvoříme stejné prostředí pouze o několik metrů výše, kromě toho vytvoříme přes 80 000 m2 nových ploch,“ slibuje ředitel ŘVC Miroslav Šefara a dodává: „Území dotčené projektem je pouze intravilán města a toto prostředí je v neutěšeném stavu. Celý projekt začíná v průmyslové zóně pod Děčínem a končí v průmyslové zóně nad Děčínem,“ řekl Šefara pro Ekolist.cz. Vzdutí bude rámcově dosahovat výšky jednoleté vody. Nedojde tedy k zaplavení území mimo stávající koryto Labe, doplňuje informace web Ředitelství vodních cest.

Vrána: Sklidíme hořké plody

Jez by znamenal významnou migrační překážku na toku Labe. „Labem a jeho přítoky migrují desítky druhů ryb, přičemž případnou stavbou budou nejvíce ohroženi lososi a úhoři,“ řekl Pavel Vrána z Českého rybářského svazu. Připomněl, že losos obecný je chráněný druh zahrnutý do soustavy Natura 2000 a jez ohrozí již déle než deset let trvající program repatriace lososa, do něhož byly investovány miliony korun. Losos stále migruje a může se zranit při překonávání jezu nebo se dostat do turbíny malé vodní elektrárny, která bude součástí díla. Šefara ale pro Ekolist.cz řekl, že rybí přechod zde bude odvádět třetinu proudu řeky a bude pro ryby naprosto bezpečný. „Zdejší biokoridor je nadstandardní,“ řekl.

Vrána dále řekl, že z českých řek se stává síť jezů. Ryby poté nemohou migrovat a hrozí degenerace. „Jestliže nepostavíme jez, umožníme rybám migrovat. Pokud jej postavíme, sklidíme hořké plody takového počínání,“ varuje Vrána. Vitnerová dále dodává, že je pravděpodobné, že po vybudování jezu v Děčíně budou vznikat další jezy na Labi.

Pomoc vodní dopravě?

Vybudování plavebního stupně by pomohlo lodní dopravě. Podle Arniky se v současnosti na lodích z ČR do Německa přepraví denně objem, který mohou pojmout jeden až dva nákladní vlaky. Vitnerová připomíná, že v osmdesátých a devadesátých létech se přepravovalo mnohem více zboží. A od té doby se Labe příliš nezměnilo, dodává. Podle Ředitelství vodních cest však objem přepravovaného zboží klesá právě kvůli nestabilním plavebním podmínkám. Plnohodnotná infrastruktura by prý mohla zvýšit přepravovaný objem zboží až na 8 milionů tun za rok (vloni 200 000 tun). "Jez má pomoci České republice, nikoliv rejdařům," řekl pro Ekolist.cz Šefara a dodal, že za vodní cestu se neplatí a proto je vodní doprava nejlevnější. Vitnerová přesto navrhuje, že by bylo lepší neinvestovat 5 miliard do jezu, ale podporovat lodní dopravu částkou 50 milionů ročně po dobu sta let.