https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jihoceska-tkalcovna-chce-nabizet-ovci-vlnu-na-zateplovani-domu?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jihočeská tkalcovna chce nabízet ovčí vlnu na zateplování domů

30.12.2021 12:20 | STRMILOV (ČTK)
Rouno má rodinná firma jen z ryze českých a slovenských chovů.
Rouno má rodinná firma jen z ryze českých a slovenských chovů.
Tkalcovna Kubák s tradicí od roku 1870 chce začít nabízet izolaci na zateplování domů z ovčí vlny. Firma z jihočeského Strmilova loni pro své deky, přehozy, ubrusy či ponča zpracovala vlnu z tisíce českých ovcí. Plánuje, že zmodernizuje přádelnu, aby zlepšila kvalitu příze. Tká na sto let starých stavech, řekl ČTK majitel Filip Kubák.
 

Firma vyrábí hlavně designový bytový textil, 90 procent jsou vlněné deky, plédy i přehozy. Loni zvládla pět kilometrů dek a bavlněných ubrusových látek. Používají se jen přírodní materiály, vlna, bavlna a len. Filip Kubák teď rozšíří záběr o vlněnou izolaci. Začal ji vyrábět z vlny ovcí, jež ji nemají tak dobrou, aby se z ní daly dělat přikrývky či jiný textil. Sám si s ní zatepluje dům.

Rouno má rodinná firma jen z ryze českých a slovenských chovů. Dřív ho brala z Austrálie a Nového Zélandu. "Přišlo mi dlouhodobě ekologicky nesmyslné to sem tahat přes půl planety. Tak jsme našli způsob, jak to zpracovat, i když to, co koupíte od farmářů, se kolikrát musí přebrat, aby v tom nebyly slepence kolem ocasů; také vyprat, mechanicky vyčistit. Čistíme jenom ručně, žádnou kyselinou, aby vlákno zůstalo co nejméně poškozené," řekl 32letý Kubák, jehož prapradědeček firmu založil.

V dílně je deset tkalcovských stavů. "Jsme takové živé muzeum, protože stavy, na kterých tkáme, jsou z roku 1936. Běžně je mají vystavená technická muzea, my na nich jedeme každodenní produkci. Má to svůj důvod, protože ty stavy jedou člunkovým způsobem, kdy člunek létá zleva doprava, obtočí krajní nit a tím vzniká tkanina s pevným okrajem. To žádný moderní stav neumí," popsal Kubák. Nejstarší, přes sto let starý stroj, je saské pásové snovadlo.

Náročná je péče. Nejhorší je, když praskne tři metry dlouhá, kovaná kliková hřídel. Stáří strojů klade i vyšší nároky na pracovníky: když přijde nová zaměstnankyně, trvá jí nejméně rok, než začne tkát. Vzory čerpají z tradic; v polovině 18. století tvořili tkalci téměř třetinu obyvatel Strmilova. Hodně vzorů dělá Kubák sám, na některých spolupracuje s designéry. Loni vyhrála firma v kategorii Výrobce roku při 15. ročníku cen Czech Grand Design.

Loni utržila tři miliony a skončila v zisku po zdanění 587 000 Kč. Vyplývá to z účetní závěrky. Při první covidové vlně se na jaře zastavily zakázky, tkalcovně ale později pomohla objednávka od J&T banky, pro její klienty k Vánocům.

Kubák plánuje, že do přádelny pořídí nové stroje za šest milionů, aby mohli dělat kvalitnější příze. "Hodně zakázkově zpracováváme ovčí vlnu pro chovatele, ať to chtějí do vyčesané vlny, do příze nebo chtějí mít deky z vlastní vlny," řekl Kubák, jejž k řemeslu vedl dědeček.

Je pátou generací, jež firmu vede. Od roku 1870 se rodinná tradice přerušila jen dvakrát. Poprvé, když musel jeden z předků narukovat do první světové války, a pak za komunismu. Po znárodnění v roce 1948 připadla dílna pod Ústředí lidové umělecké výroby. Tehdy ji vedl Ferdinand Kubák mladší, dědeček dnešního majitele.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

30.12.2021 10:53
Předpokládám, že se nenajde žádný blázen, který by chtěl ovčí vlnou izolovat svůj dům. Mohu se ale mýlit.

Pokud Kubáci od svého záměru včas upustí, ušetří sami spoustu peněz a stavebnictví od velmi hloupého pokušení.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

30.12.2021 13:02 Reaguje na Jiří Svoboda
Ale tak najdou se i takoví. Cenově to musí být totálně OUT. Jen to budou muset napustit ochrannými solemi proti houbám a hmyzu a hlodavcům ( jako ta slavná celulóza od CIUR). Jen to pak už nebude "eko" . Nebo holt bez toho a pak to dříve či později podlehne škůdcům. To jsou ale dřevovlákna taky podobné. Prostě pár kilo pro fajnšmekry , co se chtějí ekopostoji pochlubit a jsou ochotni to zaplatit. Žádná běžná masovka pro obyčejného stavebníka.
Odpovědět
DB

Darth Bane

31.12.2021 09:57 Reaguje na Petr Pekařík
Současný "obyčejný stavebnik" musí být při těch současných cenách pěkně vypaseny imperialista.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.12.2021 16:29
Jestli se najde nějaký blázen, který to použije a nenapustí to nějakým jedovatým sajrajtem, tak poskytne molům šatním nekonečnou hostinu.
P.S. Když se to napustí nějakým jedem, bude to pak "eko"?
Odpovědět
DB

Darth Bane

31.12.2021 09:55 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jistěže bude, atropin z ruliku je také eko.....eko není sodovkac, který vypousteji ovce.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

30.12.2021 20:02
Na rozdíl od diskutujících přede mnou nepovažuji záměr použít ovčí vlnu na zateplení domu za nesmysl. Loni jsem hledala odbyt pro opravdu hodně ovčí vlny právě na technické účely. Odbyt jsem nesehnala, ale zjistila jsem, že izolační stavební materiál z ovčí vlny úspěšně vyrábí a prodává například jistá rakouská firma. Bohužel tato firma používá výhradně vlnu z rakouských ovcí/ovcí chovaných v Rakousku a to nikoliv proto, že by byla tak "jiná", ale proto, že podporuje zásadně zemědělce rakouské. A materiál samozřejmě prodává i u nás. Vlna z českých ovcí trčí ve skladech nebo ji chovatelé likvidují, protože se prodává opravdu za mizerný peníz. Molů ani myší bych se nebála, zatím se nám nikdy nestalo, že by skladovanou (nepranou) vlnu napadl nějaký škůdce. Jestli se pro českou vlnu najde využití a bude se vykupovat za cenu, která zajistí aspoň skromný zisk, budu to považovat za velký pokrok. Izolační stavební materiál z vlny je výborný nápad.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.12.2021 21:29 Reaguje na Marcela Jezberová
Ono taky záleží na tom, za jakých podmínek tu vlnu skladujete. Pokud je skladována v nevytápěném skladu, tak tam napadení vlny moly nehrozí, protože ti potřebují k svému vývoji teplo. Nevím jak u mola šatního, ale u potravinového mola(správný název je zavíječ moučný) stačí vystavit napadené potraviny silnějšímu mrazu a ten spolehlivě zabije jako vajíčka, tak živé jedince.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

31.12.2021 08:57 Reaguje na Marcela Jezberová
Co si představujete pod pojmem větší množství ? Pokud by se to , navzdory možnému zničení škůdci, mělo rozšířit , pak potřebujete produkci dejme tomu pár tisíc m3 rouna denně. Standardizace a certifikace pro stavby etc.( zachování izolačních vlastností a lambdy) bude taky nutná.
Bez chemie to nemá šanci v konstrukci přežít pětiletku.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.1.2022 14:01 Reaguje na Marcela Jezberová
500 Kč/m3. Větší hodnotu ta již certifikovaná chemicky ošetřená ovčí vlna ve srovnání s lehkou minerální vatou nemá! Nebo si přejete, aby lidé dělali za své peníze blbosti? Nebo chcete dotace? Třeba by šla ta vlna spalovat nebo nějak kompostovat, když už se musí vyrábět.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.1.2022 19:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Myslím, že jde spíš o to využít nějakým způsobem ovčí vlnu z našich ovcí, aby nepřicházela úplně nazmar. Protože chovatelé v ČR ji v podstatě nemají komu nabídnout, není o ni zájem.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.12.2021 21:36
Jestli začne česká firma úspěšně vyrábět a prodávat izolační stavební materiál z vlny českých ovcí a tím podporovat české chovatele, tak to bude fajn.
Odpovědět
DB

Darth Bane

31.12.2021 09:52 Reaguje na Majka Kletečková
A vy myslíte, že je to celé nějaké vlastenectví, nebo že jde o Dotace???? To já jen, abyste nekvicela jako postrelene prase, až kamiony s tou vlnou budou brazdit české silnice, místo toho, aby se to odvezlo přes kopec do Rakouska.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.12.2021 09:52
Podmínkou stavebního materiálu je i nehořlavost a nebo alespoň
samozhášivost. Bez přídavné chemie to vlna nesplňuje a samozřejmě
i ta odolnost vůči molům a jako ubytovna hlodavcú je sporná. No
a v neposlední řadě stupeň nasákavosti vody. Ona i taková mokrá
minerální vlna nejenom hůře izoluje, ale je schopna zničit stavbu.
Já bych byl spíše pro propagaci a inovace při jejím použití v
oděvnictví a obuvnictví. Nezapomenu na papuče z dob socíku z ovčího
rouna a nebo z lisované vlny. Ty opravdu hřály a byly pro nohy jako
peřinka, což hodnotili lidé po šichtě v bagančetech a gumácích za 1*.
Odpovědět
DB

Darth Bane

31.12.2021 10:23 Reaguje na Břetislav Machaček
To je nová doba, pane Macháčku. Stavby se izoluji vlnou, oděvy se dělají z PET lahví, stepka se pálí dotovana v elektrárnách, a kdybyste viděl, známého bordelu se dělá nábytek, zhrozil byste se.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.12.2021 15:26 Reaguje na Darth Bane
Pane to já vím. Do nábytkářské dřevotřísky se dává takový
sajrajt, že se nábytek považuje po použití za nebezpečný
odpad. To, že v tom lidé mnohdy bez větrání žijí půlku
života je hnus a přitom masiv končí v kotlích. Mám doma
ještě jako relíkvii vlněné válenky po strejdovi vyrobené
pouze ze zplstněné vlny zpevněné údajně smrkovou smůlou.
Jsou pevné, nekloužou ani na ledu a hřejí i v mrazech
-20. Do tanečních to ale není, ale na posed a nebo na
krátkou procházku v mrazu super. Samozřejmě na ven to
je dnes překonáno, ale jako papuče by to bylo super.
Odpovědět
DB

Darth Bane

1.1.2022 00:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Omyl, pane Macháčku. Není to nebezpečný odpad, je to materiál na další dny nábytkové desky. Já ty recyklační linky projektoval, speciálně jedna stojí v Jihlavě....
Odpovědět
DB

Darth Bane

1.1.2022 00:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Důchodky, velká móda mého teen-age byly také z netkané vlněné textilie, ne????
Odpovědět
 
reklama
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist