https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kaceni-amazonskych-pralesu-nove-lesy-nekompenzuji
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kácení amazonských pralesů nové lesy nekompenzují

1.9.2021 05:11 | PRAHA (Ekolist.cz)
Na globálních, ryze antropogenních emisích, se odlesnění podílí asi 8 % celkového úhrnu.
Na globálních, ryze antropogenních emisích, se odlesnění podílí asi 8 % celkového úhrnu.
Když vykácené pralesy Amazonie nahradíme novými lesy, vytvoříme tím novou globální kapacitu pro kompenzování uhlíkových emisí? Ne. Aktuální studie naznačuje, že nové lesy staré pralesy nezastoupí a s vyvázáním uhlíku z atmosféry nám zrovna nepomohou.
 

Sekery, pily a harvestory od roku 1990 pokácely dohromady 4,2 milionů kilometrů čtverečních lesů po celém světě. Odlesnění v tropech Amazonie se na tomto souhrnném vyčíslení podílí sumou 813 944 km2 (údaj je platný k roku 2017, od té doby roste tempem cca. 1000 kilometrů měsíčně). Špatné zprávy tím nekončí, protože odlesnění nevyhnutelně přispívá nejen k extrémnímu ohrožení biodiverzity, ale je také hlavním zdrojem emisí v tropických státech. Na globálních, ryze antropogenních emisích, se přitom odlesnění podílí asi 8 % celkového úhrnu.

Lesy, nahrazující pralesy

Újma je to v podstatě dvojitá, protože samo kácení je zdrojem emisí a přitom ztrátou přirozené kapacity k případnému vyvázání emisí z atmosféry. Na místě vytěžených a vyklučených pralesů nezůstávají vždy natrvalo jen holiny, plantáže, pole nebo pastviny. Navrací se tam stromy a někdy i lesy.

Pochopitelně, že schopnost těchto druhotných, sekundárních porostů zajišťovat životní prostor pro prve vytlačené druhy rostlin a živočichů, případně vázat emise uhlíku, není zrovna valná. Jak moc dobře nebo špatně si vedou, se ale zatím příliš nevědělo, byla to otázka spekulací. Přesto se s nimi počítalo jako s významným „z přírody vycházejícím řešením“, mitigačním opatřením proti klimatickým změnám a také jako s jedním z podstatných prvků pro dosažení cílů Pařížské dohody. Aktuální práce týmu Charlotte Smithové z Univerzity v Lancasteru se proto pokusila přesně stanovit, jaký je v kontextu úmluv a klimatických změn vlastně potenciál těchto sekundárních porostů. A byť se tomuto výzkumu nedá upřít originální pohled na věc, ani tentokrát to na dobré zprávy z Amazonie nevypadá.

„Buldozery to nekončí,“ říká Smithová. „Dříve nebo později se část odlesněné plochy pralesů stane znovu lesem.“ V současnosti to platí pro třetinu (30 %) veškeré plochy bývalých amazonských pralesů vykácených od roku 1986. To, jak dalece se dokáží přiblížit kvalitám někdejšího ekosystému, pochopitelně záleží na řadě faktorů. Třeba na tom, jak dlouho, pokud vůbec, byly zemědělsky obdělávány.

Amazonie není jen Brazílie

Když ale přijde na zhodnocení těchto sekundárních porostů vázat uhlík, je vůbec nejdůležitějším kritériem čas. Delší existence lesa obecně znamená větší kapacitu uhlík vyvázat a zadržet. Teoreticky až do úrovně, která by kompenzovala vykácení původního porostu. Tomuto horizontu jsou ale lesy Amazonie zatím vzdálené. Smithová spolu s kolegy využila satelitních snímků (za období 1986-2017) a databází iniciativy MapBiomas, aby stanovila kolik uhlíku (emisí) bylo do atmosféry kácením v Amazonii uvolněno a kolik z toho se již podařilo offsetově kompenzovat sekundárním lesům.

Nejvíce se tomu blíží lesy na území Guyany a Venezuely, kde byly pralesy Amazonie káceny už dávno, a ve formě obnovených sekundárních porostů dokázaly vykrýt 23,8 % a 17,0 % svým vykácením do atmosféry uvolněného uhlíku. Což je mimochodem jeden z podstatných inovativních prvků práce týmu Smithové. Mezi kácení v Amazonii a Brazílii se tradičně dává rovnítko, přičemž se zapomíná na to, že v Brazílii leží „jen“ 61 % rozlohy Amazonie. Jenže tu je ještě dalších 8 jihoamerických států, kam část Amazonie spadá, a které mají ke kácení amazonských pralesů také co říct. Států, kde se také různou měrou odlesňuje nebo odlesňovalo a kde nyní také rostou sekundární lesy. Situace je přitom nerovnoměrná i v samotné Brazílii, respektive na území 9 brazilských států, které do Amazonie zasahují.

Někde hůř, jinde katastrofálně…

Pokud by například režim vývoje odlesnění probíhal v celé Brazílii, tak jako v jejím státě Amapá, tak by skoro nebylo na co si stěžovat. Z původních vyklučených pralesů je tu dnes 69 % znovu zalesněno. Nebo ve státě Amazonas, kde je nový les k vidění na 44 % vykácené plochy. Háček je ovšem v celkových číslech: v Amapá se amazonský prales nacházel jen 1,8 % cípem své rozlohy a kácelo se tu dávno. Zatímco v Amazonas je zastoupen cenný prales 23 % a těžba se tu teprve pořádně rozbíhá na plné obrátky.

Úplným extrémem je pak brazilský stát Pará, kde bylo dosud vykáceno 262 869 kilometrů čtverečních amazonských pralesů. Rekordně nejvíc. To, jak se aktuálně kácí zde, vlastně překonává součet rozlohy odlesnění, jež probíhalo ve všech státech sousedících s Brazílií, a je dvojnásobkem toho, co je průměrem všech ostatních brazilských států. Míra opětovného zalesnění se tu sice blíží 23 %, ale protože jde o sekundární lesy mladé, nejsou zrovna vitálním příspěvkem pro nějakou kompenzaci emisí spojených s těžbou dřeva.

Sekundární lesy Brazílii ani planetu nevytrhnou

A to je druhý podstatný příspěvek práce Smithové. Sekundární porosty v Amazonii se totiž po stránce své kompenzačně-uhlíkové kapacity ani zdaleka neblíží tomu, co by od nich bylo očekáváno. Průměr napříč celou odlesněnou oblastí pralesů vychází jen kolem 9 %. V Pará 8 %, v Matto Grosso 5 %, v Rondonii jen 3,4 %. Což je proti Guyaně, Surinamu nebo Venezuele, vlastně všem ostatním jihoamerickým státům s dvoucifernými hodnotami procent kompenzace, opravdu rozdíl. Co z toho plyne? Pro Brazílii (a pralesy) nic dobrého.

Státy, které jsou momentálně nejvíce odpovědné za odlesňování Amazonie, v současnosti nejméně znovu-zalesňují a/nebo nejméně umožňují vznik sekundárních porostů. Obnova nebo návrat k přírodnějšímu stavu je tu nejpomalejší, a tendence kompenzovat novými porosty emise spojené s kácením starých pralesů nejmenší. „Tato nejvíce odlesňovaná místa přitom často nenesou známky navýšení lesního pokryvu ani po dvaceti letech po odlesnění. A to může silně komplikovat další návrat sekundárních lesů,“ dodává Smithová.

Jestli někdo doufá, že by znovuzalesnění ploch po vykácených pralesech v Amazonii mohlo něco změnit, měl by své představy přehodnotit. Schopnost tamních sekundárních porostů vázat uhlík je na 9 % někdejší kapacity pralesů a s jejich obnovou se v Brazílii rozhodně nespěchá.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.9.2021 05:09
A čekal někdo něco jiného ? Představa, že vyvážený systém, který se tisíce let vyvíjel s mnoha vnitřními vazbami , nahradíme během pár let náhradním porostem je skutečně hodna docenta Chocholouška.
To je ta gryndýlovská myšlenka, vezmeme kladivo a rozbrušku a ukážeme přírodě , že to jde.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.9.2021 07:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
To hlásal už velký sovětský vědec I. V. Mičurin, že „Nemůžeme od přírody čekat laskavosti. Vzít si je - to je náš úkol.“... A že následovníků má hned celé houfy... A ano, když na to jdeme nikoliv s rozumem, ale silou, příroda nám to vrací po svém. Jestli za to skončíme nahoře, nebo spíše dole, to asi nejlépe čort znajet.
Odpovědět
va

vaber

1.9.2021 07:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
zeptejte se pana Hanzla ,ten se v Ekolistu odvolával na článek, jak v Brazílii vozí turisty do nového obnoveného pralesa, který rychle narostl
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.9.2021 07:59 Reaguje na vaber
To je jako s tou náhradní výsadbou. Místo věkovitých ("nebezpečných") velikánů nastrkáme do země metličky o pár listech podepírané třemi kůly, a myslíme si, že máme splněno...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.9.2021 10:00 Reaguje na Karel Zvářal
To máte těžký. Vysoké stromy ve městě jsou nebezpečné a při bouři spadnout haluz někomu na hlavu, mají odpovědní ouředníci trest smrti popotahováním.
Samozřejmě prořezávání a údržba městské zeleně musí dělat (a asi taky dělají) odborníci, tam bych problém neviděl. Pokud ty "metličky" normálně vzejdou, budou pár desetiletí zdobit ulice...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.9.2021 17:23 Reaguje na Pavel Hanzl
To je o konkrétních případech a zkušenostech, které je těžko popisovat. Prostě kdo nezažije, neuvěří a nepochopí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.9.2021 08:52 Reaguje na vaber
Asi jste se s někým spletl, takový článek vůbec neznám.
Odpovědět
va

vaber

2.9.2021 08:33 Reaguje na Pavel Hanzl
vůbec jsem se nespletl reagoval jste tím na můj příspěvek ,ale už ztrácíte pamět, chápu to
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.9.2021 08:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vy jste ten "grýndýl" určitě nečetl, že? Je to přeesně naopak.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.9.2021 09:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Musíte více sledovat odborné články. Je prokázáno, že EU strategie je odpovědna za 10% všech vykácených tropických lesů.
Odpovědět
Sl

Slovan

1.9.2021 09:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
A co ostatní? Ty nám nepovíte? Hlavně mě zajímá tedy Čína.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.9.2021 09:56 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jakou strategii máte na mysli?? Green deal asi těžko.....
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.9.2021 10:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzle, udělala se analýza dnes již "zapomenutého" záměru nahradit fosilní paliva biosložkami - záměr EU k záchraně klimatu.
Biosložky m.j. dotaženy z Brazílie a doloženo , že se podílely 10% na likvidaci deštných pralesů.
Stačí vám to takto ?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.9.2021 11:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jistě. Biosložky byly skutečně v EU silně propagovány, i podíl v palivech byl nařízen a u nás se povinně zváděl.
Žádná nová cesta se neobejde bez chyb.
EU ale velmi rychle zjistila, že je to celé nesmysl a tohle nařízení zrušila už v roce 2013.
Biosložka ale je OZE z podstaty věci a další postup mají v rukou kšeftaři a národní dotační programy. U nás je to samozřejmě v tragickém stavu, dotujeme tuhle prasárnu mohutně, jak ostatní nevím.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

1.9.2021 08:26
schopnost vázat uhlík u "nových pralesů-lesů" není podstatným ukazetelem, důležitá je rozmanitost druhů, které se tam následně uchytí a ta není zpočátku nijak valná. Pokud je tam sázen eukalypt je to v podstatě úplně konečná. Na druhou stranu několik těchto druhotných pralesů jsem navštívil a tak 50-70 let po vykácení byste nepoznali, že se jedná o sekundární porost. Ovšem chce to nechat na přírodě ta si poradí sama.
Odpovědět
Sl

Slovan

1.9.2021 09:59
Suriname, Guyana, Fr. Guyana nebo Venezuela mají ten prales ve vynikajícím stavu. Kolumbie, Bolívie a Peru mají určité problémy, nicméně žádná tragédie.

A pak je tu současná Brazílie. Země, která bývala před nějakou dobou pro ostatní země s tropickými pralesy vzorem. Odlesňování se podařilo radikálně snížit a ten trend byl svého času dlouhodobý. Pak se však do čela dostal Bolsonaro a jeho zkorumpovaná banda a odlesňování se více než 2X zvýšilo. A dokud tam bude, snižovat se nezačne. Jak je v článku správně uvedeno - jsou brazilské státy, kam ZATÍM to odlesňování v podstatě nepřišlo - nejdůležitější stát je jednoznačně Amazonas s 1,5 milionem km2. A doufejme, že to tak zůstane i po dalším roce. K tomu je však potřeba, aby Bolsonaro skončil.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

1.9.2021 10:09 Reaguje na Slovan
jsem překvapen tou Venezuelou, na to v jaké jsou ekonomické situaci tam bych očekával masivní ilegální těžbu a odlesňování..
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.9.2021 10:53 Reaguje na Robert Jirman
V roce 2010 měla Venezuela 57,3 mha přírodního lesa, který se rozkládal na 63% její rozlohy. V roce 2020 ztratil 139 kha přirozeného lesa , což odpovídá 71,4 Mt emisí CO₂. ... Celková plocha vlhkého primárního lesa ve Venezuele se v tomto časovém období snížila o 1,4%.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

1.9.2021 10:37
Pokud rozumím správně tak autorka říká, že sekundární porosty (bez ohledu na velikost sekundárně zarostlé/zalesněné plochy a stáří porostů nebo stupeň sukcese) celkově vážou 9% uhlíku "uvolněného" celkovou těžbou amazonského pralesa. Mě tedy chybí informace právě o tom podílu zalesněné/zarostlé plochy a stáří/stupni sukcese. Ty jsou podstatné pro určení nějakého potenciálu nápravy nebo alespoň zlepšení. Dřevo totiž roste na dřevě. Takže v počáteční fázi sukcese schopnost tvořit biomasu roste exponenciálně (z nepatrných hodnot), následně dosahuje maxima a později přírůst opět klesá až nakonec dosáhne množství biomasy na ploše nějaké vyrovnané "konstantní" maximální hodnoty (typicky má růstová křivka tvar písmene S).
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

1.9.2021 10:56 Reaguje na Dalibor Motl
V původním anglickém článku se píše: 85,8% sekundárních lesů je mladších 20 let s mediánem 7let... Takže jde o velmi "mladé" lesy nebo počáteční stádia sukcese. Potom je jen logické, že jejich biomasa je na jednotku plochy velmi nízká. Pokud se nebudou dále poškozovat (požáry, pastva, zemědělství, výstavba) potom jejich biomasa na jednotce plochy nejspíš v nejbližších desetiletích prudce poroste (budou vázat uhlík). Kácení nebo pálení pralesů je pochopitelně kromě uvolňování toho vázaného uhlíku i ohromná ztráta biodiverzity. Uhlík se během desítek let dá navázat částečně zpět ale vyhynulý strom, žába, bromélie ...to je škoda nevratná.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.9.2021 12:24 Reaguje na Dalibor Motl
Proto je třeba k deštným pralesům přistoupit metodou Dauerwald. Jednou za 10 let z něj vytahat pěknou kulatinu zralých stromů a tu použít na stavbu pasivních domů v EU a USA, kde bude uhlík ještě 100 let vázán a domy budou mít minimální spotřebu energie.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.9.2021 15:00 Reaguje na Jiří Svoboda
Dřeva jako teak, iroko, bilingo, masarandubi, ipé etc. etc., tedy ty dřeva, která se vyplatí v pralese těžit, se rozhodně nepoužívají ke stavbě pasivních budov. Ta slouží k výrobě interiérů luxusních jachet ruských oligarchů, amerických bankéřů, čínských velkopodnikatelů etc., etc
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.9.2021 15:03 Reaguje na Jiří Svoboda
Dále viz pan Střítecký níže, jen pro zajímavost víte, že např eben (ten černý) už v podstatě neexistuje?
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

1.9.2021 12:00
Souhlasím s Robertem Jirmanem. Sekundární les se od původního liší především v tom, že se v něm neregeneruje původní směsice dřevin, ale převážně jen ty stromy, které se obnovují z ponechaných matek. A protože to nejhodnotnější dříví je vykradené, nemá se původní struktura z čeho vysemenit. Je to jako, - zjednodušeně, - tvrdý luh s dubem a jasanem nahrazovat vrbou, topolem, osikou a olší. Srovnávat ve studii původní les s lesem sekundárním je zmatečné. Taky je zavádějící srovnávat monokulturní plantáže s rozmanitostí lesa původního. "Nové lesy", se po stránce své kompenzačně-uhlíkové kapacity ani zdaleka neblíží tomu, co by od nich bylo očekáváno. Neznamená to ale, že nemá smysl zalesňovat. Naopak je potřeba do zakládaného lesa vracet to nejhodnotnější. O to jsme se snažili v Nikaragui. A je to potřeba učit nové generace lesníků. A přesvědčit je, že dvacetileté plantáže nic neřeší, jen návratnost vloženého kapitálu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.9.2021 12:55 Reaguje na Josef Střítecký
Naprostý souhlas, teď to jenom vysvětlit politikům.
A vše co je nad 4roky je pro ně nezajímavé.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

1.9.2021 13:16 Reaguje na Josef Střítecký
Byl by nějaký odkaz na tu Nikaraguu? Zajímalo by mě třeba jak rychle takové tropické stromy rostou. Jaké jsou strategie jednotlivých druhů? Druhová pestrost stromového patra...
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

1.9.2021 14:07 Reaguje na Dalibor Motl
https://www.patriksystem.cz/cz/reference
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist