Kachovskou přehradu zřejmě nebude možné opravit, říká odborník

Nejlepší bude, když už to jádro na sebe navzájem všichni naházíte. A pak bude konečně na téhle kamenné kouli klid.

Tak jedna věc je obnovení přehrady a druhá věc jsou ekologické škody.
Obnovení přehrady je velmi odborná věc a bude asi nejvíc záviset na tom , v jakém stavu jsou základy hráze v místě poškození hráze a průtoku té vody. Jestli ty základy vydrží, asi bude možné na nich hráz obnovit. Případně by mohlo dávat smysl i nějaké rychlé postavení slabší hráze, které by obnovilo přehradu s hladinou nižší o 2 - 4 metry. To by mohly zajistit další využívání vody z přehrady na chlazení elekrány i zavlažování, jenom s určitými obtížemi.
Pokud jsou ty základy hráze proudící vodou zničeny, bude zničeno tak 60 - 80 % infrastruktury hráze a potom asi bude lepší řešení tu hráz postavit úplně znova.
Co se týká ekologických škod, to bude dost otázka. Biotop lužních lesů pod přehradou zase úplně katastofálně asi poškozen nebude, protože je pro občasné zatopení uzpůsobený. I když zátopa přišla v nejméně vhodnou roční dobu, kdy bylo v těch biotopech hodně mláďat a ty se zřejmě utopily.
Problémem budou zátopy v místech, kde na toto biotop není přizpůsobený. Všude, kde bude voda stát déle než pár dnů dojde zřejmě k zničení všech nebo většiny rostlin. Vyplaverní žump, vyplavení zásobníků s různými látkami a skladů, zničení zásob obilí a jiných potravin atd. Vytvoření nánosů sedimentů atd.

Teď za válečného stavu ji beztak nikdo opravovat nebude a než to bude možné, tak už bude všechno kolem zase suché. Pak se uvidí. Dle mého ale půjde hlavně o ekonimický rozměr nikoliv o to, zda to půjde či nikoliv.

No, já si myslím, že když půjde využít stávající základ hráze, tak se ta díra prostě zastaví a opře o stojící části a příliš drahé to nebude.
Když to ale bude tak rozbité, že to nepůjde, tak náklady budou podobné postavení nové přehrady. Původní hráz byla postavena dávno a starými metodami, takže budou začínat prakticky od začátku. Geologický průzkum toho místa, návrh zbrusu nové hráze a elektrárny, nová stavba... Miliardy hřiven či doláčů...
Nejdřív ale musí minimálně na 50 kilometrů daleko od hráze vyhnat russáky, aby tam mohli aspoň něco provizorního udělat bez nebezpečí odtřelování aspoň děly a raketomety.

Podle fotek ja ta hráz prakticky zlikvidovaná na stometrových úsecích, to na repas nevypadá.

Ale není vidět, co je pod vodou.

Zda miliard hriven, dolaru nebo rublu - nebo demarkacni cara
v nove prirodni rezervaci "Mokrady Dnepru" dukladne vojensky opevnena z obou stran Dnepru - to se asi teprve uvidi... Me jako technickeho laika by zajimalo nekolik veci. Jak je to s betonem ktery zkolaboval na takhle dlouhem useku hraze (je neco takoveho mozne bez enormniho mnozstvi trhavin?) Mohl ten (zelezo?)beton tak zestarnout za tech skoro 70 let? Nejen slavna prehrada Vajont (pres kterou se prevalila voda
presne pred 60 lety) ale i mnohe dodnes fungujici stavby asi dokazuji, ze beton tehda uz umeli udelat kvalitni. Zaujal mne taky pohled na tu ochlazovaci nadrz u Energodaru
https://en.mapy.cz/turisticka?planovani-trasy&x=34.5439721&y=47.5129511&z=14&base=ophoto ocividne uz i tehda pri jeji stavbe byly predpisy na atomovou elektrarnu natolik prisne, ze vyzadovaly samostatny - betonovou hrazi oddeleny - rezervoar vody, zrejme pro ten nepravdepodobny scenar, ze by se nekdy v budoucnu ta velka prehrada kolem elektrarny treba protrhla. Bolsevik byl nekdy az paranoidni co se pripravy na moznou valku tyce... ;)
Zaujala mne take poznamka na wiki o jednom sovetskem filmu starem 65 let, venovanem stavbe Kachovske prehrady. Tehda si spis dovedli predstavit utok mimozemstanu nebo teda imperialistu od Atlantiku misto toho, ze se o tu prehradu budou bit dva bratrske narody...
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D1%8D%D0%BC%D0%B0_%D0%BE_%D0%BC%D0%BE%D1%80%D0%B5 Ten film je na velmi moderni tema. Stare mizi, pusobi to sice nostalgii u tech, kteri byuli s tim starym nejak spjati ale nastupuje novy, multikulturni svet plny prilezitosti pro skvely rozvoj spolecnosti...


Nalezeno ve Wikipedii, svobodné encyklopedii. Báseň o moři. Filmový plakát. žánr drama filmová báseň. Režie Julia Solnceva Autor - scénárista Alexander Dovženko Generál Fedorčenko (Boris Livanov) se po dlouhém odloučení vrací do míst, která jsou mu drahá, a vzpomíná, jak před mnoha lety opustil svou rodnou vesnici. Matka a předseda kolchozu ho přemlouvali, aby zůstal, ale lákaly ho jiné kraje. Stejně tak jeho bývalí spolužáci spěchali do velkých měst studovat a pracovat, navzdory nabádání svých blízkých. Cesta domů vedla přes Novou Kachovku - mladé město, žijící z blížícího se spuštění Kachovské vodní elektrárny. Po příjezdu do vesnice se Fedorčenko dozvídá, že kvůli stavbě vodní elektrárny zůstal kolchoz bez pracovníků: téměř všichni absolventi místní školy odešli na velké staveniště. Dalším objevem je pro generála zpráva, že spolu s ním začali do vesnice přijíždět lidé, kteří tu nebyli desítky let. Je mezi nimi známý architekt, polárník, pilot, spisovatel, náměstek ministra a šest plukovníků. Po letech se hned nepoznávají, všichni jsou ze setkání nadšeni. Tento sjezd krajanů není náhodný. Všechny shromáždí na náměstí a předseda kolchozu Savva Zarudnyj (Boris Andrejev) oznámí, že vesnice, která má dlouhou a bohatou historii, prožívá své poslední dny. Jakmile se ocitne v záplavové zóně, potopí ji spuštění elektrárny. Zmizí bělostné domky, třešňové sady, klubovna, škola, hroby dědů a pradědů. Na jejich místě se objeví moře. Aby lidé mohli naposledy vidět chalupy svých předků, napsal Zarudnyj desítky dopisů a obvolal ty, kteří kdysi vesnici opustili. Příběh filmu: Upřímně jsem si vzal do srdce vše, co bylo ukrajinskému umělci blízké a drahé, a s velkou radostí jsem začal pracovat na jeho vždy rozjímavém, vždy naplněném pocitu větru a moře, pocitu rozlehlosti a nezbytnosti života...