Kanaďany děsí rychlé tání ledovců na arktických ostrovech
„Je to oblast, o níž se nepředpokládalo, že nějak zásadně přispívá ke zvedání hladin oceánů,“ uvedl jeden z autorů studie Alex Gardner. „Nyní již víme, že kromě Antarktidy a Grónska to byl v posledních letech třetí největší zdroj roztáté vody. Navíc to je oblast velmi citlivá na změnu klimatu, a pokud se tedy budou teploty zvedat, dá se čekat další velké tání.“
Tento nový „zdroj“ zahrnuje na 30 000 ostrovů a podle této studie, otištěné v novém čísle časopisu Nature, z něj mezi lety 2007 a 2009 odteklo množství vody srovnatelné s třemi čtvrtinami kapacity Erijského jezera. To má, pro ilustraci, rozlohu 25 000 km2, tedy zhruba jako třetina České republiky.
Je milimetr málo, či hodně?
Prudký nárůst tání nastal teprve v posledních letech a podle vědců zvedl hladinu světových moří zhruba o 1 milimetr. Je to hodně, nebo málo? Vědci říkají, že hodně, neboť v kontextu klimatických modelů mohou malé změny způsobit velké proměny. Podle studie například změna průměrné teploty o jeden stupeň Celsia přinese tání patnácti krychlových mil ledu. Podstatné též je, že tento milimetrový vzestup nastal během pouhých několika let.
„Je to významná reakce na malou změnu klimatu,“ říká Gardnes. „Pokud se budou teploty zvedat, uvidíme podobné reakce také v jiných ledovcových oblastech, což by bylo velmi znepokojivé. Zatím ale nemůžeme s jistotou říci, že tento trend bude opravdu pokračovat.“
To, jak tání ledovců zvedne hladiny světových oceánů, je předmětem často velmi vášnivých debat. Jeden ze scénářů předpokládá, že do konce století se hladiny mohou zvednout až o metr, což by mělo velké dopady na životy milionů lidí v nízko položených oblastech.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Tající ledy Arktidy mohou „zaútočit“ na Evropu, varují vědci
Až roztaje led, komu bude patřit Severní ledový oceán?
Do Arktidy se vydá velká expedice, bude zkoumat klimatické změnyOnline diskuse
Čo veta, to perla... - 24. 4. 2011 - Mahenapr. záver druhého odstavca: Ktorá oblasť na Zemi nie je "mimoriadne citlivá" na zmeny klímy ? Apropo: exituje niekde na zemeguli miesto, kde pri zvýšení teploty nad 0,0 st C nedochádza k topenie snehu či ľadu ? Čím je teda táto oblasť vynimočná ? Alebo sa autori až teraz zobudili a potrebuju si užiť svojích 15 minut slávy ?Ďalšia perla: "vzostup hladiny o 1 mm". To je teda hodne ! Ešte by ma zaujímalo, ako to zmerali a hlavne s akou referenčnou hodnotu ten vzostup hladiny mora porovnávali. "Co ja pamätám, nikdy také povodne neboli, také horúčavy neboli atď...", klasická veta alarmistov. Lenže, ľudská pamäť siaha tak 20-30 rokov, zápisy kronik 200-500 rokov (kedy vynašli teplomer ?). Geolog či klimatolog ale pracuje s rádove 10 tisíc rokov... Apropo - keby nebolo globálneho ochladenia = ľadových dob, tak by ta vydesena Kanada asi nikdy nebola obývana Homo sapiens, keďže ako sa učia naše deti: len zaľadnená Beringova úžine dovolila kolonizovať Ameriku. Mohol tam ostať Jursky park a človekom nenarušená Príroda. O čo sme teda prišli ! Jedna veta je ale pravdivá: "V kontextu klimatických modelov môžu malé zmeny spôsobiť veľké problémy" Na základe takýchto poplašných článkov sa eurobyrokati rozhodnú ešte viac zabrániť "klimatickým zmenám" ! A vymyslia dalšie stupídne opatrenia, ako proti tomu bojovať - viď biopaliva atď. |
