Kanaďany děsí rychlé tání ledovců na arktických ostrovech
„Je to oblast, o níž se nepředpokládalo, že nějak zásadně přispívá ke zvedání hladin oceánů,“ uvedl jeden z autorů studie Alex Gardner. „Nyní již víme, že kromě Antarktidy a Grónska to byl v posledních letech třetí největší zdroj roztáté vody. Navíc to je oblast velmi citlivá na změnu klimatu, a pokud se tedy budou teploty zvedat, dá se čekat další velké tání.“
Tento nový „zdroj“ zahrnuje na 30 000 ostrovů a podle této studie, otištěné v novém čísle časopisu Nature, z něj mezi lety 2007 a 2009 odteklo množství vody srovnatelné s třemi čtvrtinami kapacity Erijského jezera. To má, pro ilustraci, rozlohu 25 000 km2, tedy zhruba jako třetina České republiky.
Je milimetr málo, či hodně?
Prudký nárůst tání nastal teprve v posledních letech a podle vědců zvedl hladinu světových moří zhruba o 1 milimetr. Je to hodně, nebo málo? Vědci říkají, že hodně, neboť v kontextu klimatických modelů mohou malé změny způsobit velké proměny. Podle studie například změna průměrné teploty o jeden stupeň Celsia přinese tání patnácti krychlových mil ledu. Podstatné též je, že tento milimetrový vzestup nastal během pouhých několika let.
„Je to významná reakce na malou změnu klimatu,“ říká Gardnes. „Pokud se budou teploty zvedat, uvidíme podobné reakce také v jiných ledovcových oblastech, což by bylo velmi znepokojivé. Zatím ale nemůžeme s jistotou říci, že tento trend bude opravdu pokračovat.“
To, jak tání ledovců zvedne hladiny světových oceánů, je předmětem často velmi vášnivých debat. Jeden ze scénářů předpokládá, že do konce století se hladiny mohou zvednout až o metr, což by mělo velké dopady na životy milionů lidí v nízko položených oblastech.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Tající ledy Arktidy mohou „zaútočit“ na Evropu, varují vědci
Až roztaje led, komu bude patřit Severní ledový oceán?
Do Arktidy se vydá velká expedice, bude zkoumat klimatické změnyOnline diskuse
Čo veta, to perla... - 24. 4. 2011 - CSOspravedlňujem sa redakcii za isté "sflejmvórovanie" diskusie, ale keď mne to proste nedá:1. Vodný stĺpec úplne skondenzovanej vodnej pary z atmosféry by bol vysoký 25 mm pre celý zemský povrch (en.wikipedia.org/wiki/Water_vapor). Svetový oceán má objem asi 1370 mil. km3, rozrátaný vodný stĺpec na celý zem. povrch je 1370/510=2.686 km. Nová voda z ľadovcov by sa mala rozdeliť medzi kvapalné (oceán) a plynné skupenstvo (atmosféra) približne v pomere 0.025:2686= cca 0.00000931, inými slovami 99.99907% novej vody skončí v oceáne. Aby sa nová voda bilančne nevracala späť do oceánu, musela by sa niekde prednostne zachytávať: na pevnine, v atmosfére, v zemskej kôre/plášti, odchádzať do vesmíru (po disociácii na prvky má šancu uniknúť vodík). Prečo by sa však mali nejak významne meniť bilancie pri roztopení 400 km3 pevninského ľadu, ktorý by mal zdvihnúť hladinu o milimeter? Aj keby si násilne špekuloval, že v atmosfére sa zdvojnásobí množstvo H2O (para, oblaky), aj tak to bude len 2x 9.31e-6, čiže 1.86e-5 podielu kvapalnej vody v oceáne, čiže aj prírastku výšky hladiny svetového oceánu. 2.a 3. Referenčný bod a izostatika: ako si sa priznal, gúglovanie ovládaš a ak vieš anglicky, pozri si aspoň en.wikipedia.org/wiki/Current_sea_level_rise . Je tam dostatok "výživných" informácií a odkazov, ale posudzovanie ich relevantnosti vo vzťahu k prijímateľovi závisí od jeho kognitívnych schopností (vrodených i nadobudnutých) i od úrovní rôznych predpojatostí, ktorým podlieha (ako som už uviedol inde). Takže neviem, či ťa to uspokojí, ale podľa tvojho chaoticko tápavého prejavu vyššie, usudzujem, že o prírodovedné a matematicko-fyzikálne témy sa iba začínaš zaujímať, aj to len v kontexte vlastnej sociálnej reakcie (nesúhlas s niečím). Hoci nie si dnes v takejto motivácii sám, predsa je to len horšia situácia, ako keď niekto (vy)študuje príslušnú fakultu/fakulty v kľudnejšej dobe a z vlastného vnútorného záujmu o prírodný svet. |
