Kanaďany děsí rychlé tání ledovců na arktických ostrovech
„Je to oblast, o níž se nepředpokládalo, že nějak zásadně přispívá ke zvedání hladin oceánů,“ uvedl jeden z autorů studie Alex Gardner. „Nyní již víme, že kromě Antarktidy a Grónska to byl v posledních letech třetí největší zdroj roztáté vody. Navíc to je oblast velmi citlivá na změnu klimatu, a pokud se tedy budou teploty zvedat, dá se čekat další velké tání.“
Tento nový „zdroj“ zahrnuje na 30 000 ostrovů a podle této studie, otištěné v novém čísle časopisu Nature, z něj mezi lety 2007 a 2009 odteklo množství vody srovnatelné s třemi čtvrtinami kapacity Erijského jezera. To má, pro ilustraci, rozlohu 25 000 km2, tedy zhruba jako třetina České republiky.
Je milimetr málo, či hodně?
Prudký nárůst tání nastal teprve v posledních letech a podle vědců zvedl hladinu světových moří zhruba o 1 milimetr. Je to hodně, nebo málo? Vědci říkají, že hodně, neboť v kontextu klimatických modelů mohou malé změny způsobit velké proměny. Podle studie například změna průměrné teploty o jeden stupeň Celsia přinese tání patnácti krychlových mil ledu. Podstatné též je, že tento milimetrový vzestup nastal během pouhých několika let.
„Je to významná reakce na malou změnu klimatu,“ říká Gardnes. „Pokud se budou teploty zvedat, uvidíme podobné reakce také v jiných ledovcových oblastech, což by bylo velmi znepokojivé. Zatím ale nemůžeme s jistotou říci, že tento trend bude opravdu pokračovat.“
To, jak tání ledovců zvedne hladiny světových oceánů, je předmětem často velmi vášnivých debat. Jeden ze scénářů předpokládá, že do konce století se hladiny mohou zvednout až o metr, což by mělo velké dopady na životy milionů lidí v nízko položených oblastech.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Tající ledy Arktidy mohou „zaútočit“ na Evropu, varují vědci
Až roztaje led, komu bude patřit Severní ledový oceán?
Do Arktidy se vydá velká expedice, bude zkoumat klimatické změnyOnline diskuse
Čo veta, to perla... - 24. 4. 2011 - MaheNa deravu košeľu deravu záplatu :-)Samozrejme je to s tym potápanim pevniny trochu "za vlasy" :-O (ale nie až tak nereálne resp. bachorka - vid bežná učebnica geologie, kde sa píše o klesaní pevniny ohľadne prínosu nápalov riek či splavovaní morén atd. atd. a následnom otočení tokov riek. Koľko štrkových teras má napr. Labe či Vlatava, u nás Váh či Hornád ? Ak by hladina mora bola historický stabilná, tak niektore riečne terasy 50 m nad súčasným korytom riek odporuju gravitačnému zákonu: t.j. že voda tečie dole kopcom... A k materiálu a zákonu hmotnosti: vyvrelá žula po milionoch rokov sa rozpadne na štrk = zlepenec alebo piesok = pieskovec. Objemová hmotnosť každej horniny je iná. Kam sa podel chýbajúci zvyšok ? Treba uvažovať trochu v globánom meritku Zemegule (subdukčne zony a pod.). Veľa veci je v klasických učebniciach, dnes sa to už málo kto učí, skôr sa všetko hľadá na GOGLI :-(. Niekde vo Vesmíre či na Osli som čítal povzdych biológa, že dnešný doktorand viac času strávi za PC ako v Prírode. A potom to takto dopadne, že píše alarmistické články do bulvaru. Ale k veci: Podstata problému je referenčný bod: voči čomu sa pomeriavame ??? Čo je nula ??? Voči čomu sa otepľuje ??? Voči priemernej teplote 19. - 18. - 17. storočia (apropo odkedy sa vlastne meria teplota teplomerom = 1700 ?? ) Vesmír - Zem - Príroda je dynamický systém. Z podstaty teda nemôže mať nejaký PRIEMERNY ustálený stav, voči ktorému chcem aktuálnu hodnotu porovnávať. Ktorú etapu života človeka chceme považovať za "priemernú" ?? |
