https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/klima-by-mohlo-zachranit-sazeni-stromu-tvrdi-svycarska-studie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Klima by mohlo zachránit sázení stromů, tvrdí švýcarská studie

8.7.2019 00:22 (ČTK)
Nejúčinnějším opatřením k záchraně klimatu je zalesňování. / Ilustrační foto
Nejúčinnějším opatřením k záchraně klimatu je zalesňování. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ondrej Kameniar / Katedra ekologie lesa
Nejúčinnějším opatřením k záchraně klimatu je zalesňování. Tvrdí to studie technické vysoké školy (ETH) v Curychu, otištěná v magazínu Science. Dosažení cíle Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) udržet růst oteplování na úrovni 1,5 stupně Celsia proti době před průmyslovou revolucí je díky němu dosažitelné, uvádějí švýcarští experti. Na Zemi podle nich může být o třetinu více lesů, aniž by to omezovalo města nebo zemědělskou půdu.
 

Sázení stromů má podle švýcarských vědců potenciál pohltit dvě třetiny emisí oxidu uhličitého (CO2), které způsobil člověk. Právě nárůst emisí tohoto skleníkového plynu ohrožuje šance na udržení globálního oteplování v bezpečných mezích.

Švýcarská studie podle agentury DPA poprvé ukazuje, že klimatický cíl IPCC je dosažitelný. Podle IPCC musí být do roku 2050 nejen omezeny emise skleníkového plynu, ale je také třeba nově osázet stromy až miliardu hektarů půdy. "To je nepochybně dosažitelné," stojí ve studii.

Podle vědců nyní lesy na Zemi pokrývají 2,8 miliardy hektarů. Za možné považují zalesnění dalších 900 milionů hektarů, což odpovídá téměř rozloze Spojených států.

Jde především o dříve nedotčené, ale dnes poničené ekosystémy, píšou vědci pod vedením Jeana-Françoise Bastina. Zvlášť velké množství ploch vhodných k zalesňování má Rusko následované s odstupem Spojenými státy, Kanadou, Austrálií, Brazílií a Čínou.

Nové lesy, až vyrostou, by mohly pojmout až 205 miliard tun oxidu uhličitého. To jsou zhruba dvě třetiny z 300 miliard tun, které se od počátku průmyslové revoluce do ovzduší dostaly kvůli působení člověka.

"Musíme ale jednat rychle, protože bude trvat desetiletí, než lesy dozrají a vyčerpají svůj potenciál přirozeného úložiště CO2," říká jeden z hlavních autorů studie Tom Crowther. Ploch vhodných k zalesňování však mezitím právě v důsledku klimatické změny každým rokem ubývá, upozornil.

Studie také upozorňuje na údajný omyl některých vědců, kteří vycházejí z předpokladu, že změna klimatu zvyšuje plochu porostlou stromy. To sice platí pro severní lesy, například na Sibiři, ale hustota stromů je tam mnohem nižší, zdůrazňují švýcarští odborníci.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Sl

Slovan

8.7.2019 11:47
Hlavně uchránit Amazonský prales před tím magor*m v Brazílii.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

16.7.2019 14:18 Reaguje na Slovan
Chyba lávky a neznalost zásadních čísel! Ten prales z velké části "žereme" my v Evropě a naši souputnící v Číně - skrze sóju. O devastaci pampos v Argentině nemluvě. A korunu tomu dal US preezident.
vizte https://www.nature.com/articles/d41586-019-00896-2
Odpovědět
ČM

Čech M.

8.7.2019 12:56
To je hezký nápad, ale provedení je o to horší. Ty lesy totiž nemají kde vyrůst, volné plochy nejsou, všechna místa, kde by lesy mohly být už lesy jsou a tam , kde by mohly být a nejsou, jsou pole a pastviny pro obživu lidí. A tak to jako vždy narazí na hlavní problém a to je růst počtu lidí na planetě, to je totiž mnohem horší problém , než růst CO2.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

8.7.2019 15:50
naprosto jste to vystihl, neuvěřitelný populační nárůst lidstva je alfa a omega problémů všech na Zemi. Neustále se kolem tohoto tématu chodí po špičkách i když všem musí být jasné, že takto to dál nejde. Až dosáhneme populačního vrcholu nebude již co zachraňovat.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

8.7.2019 18:21
Ta studie je zrejme matematicky spravne. Nechat narust na miliarde hektaru vzrostly les a v kmenech stromu pak bude ulozeno zhruba tolik uhliku, kolik ho bylo doposud vytezeno ve forme fosilnich paliv. Pak to drevo muzeme vytezit a postavit z nich pasivni domy a tim uhlik na dalsich 100 let navazeme. Cyklus pak muzeme zopakovat


Pokud ale budeme 1/3 dreva z lesu zpravovat na trvale vyuzitelne vyrobky a nespalime je ci nenechame shnit jako v pralese, dosahneme stejneho efektu! Toto je podstatne realnejsi scenar.
Odpovědět

Jan Škrdla

9.7.2019 22:03
Les není jen o produkci biomasy, ten CO váže nejen v nadzemní části, ale i v kořenech a taky v půdě. Kromě toho porost sám o sobě plní klimatizační funkci (ochlazuje povrch). Jinak řečeno i les, který se nevyužívá, má přínos v ochlazování povrchu. Ideální by bylo vysadit nové lesy a ty udržitelně využívat.

Rostoucí populace je sice problém, ale hlavně v Africe. Populace v Jižní Americe spíše stagnuje. Tam je problém jinde (naznačil to
Slovan v prvním příspěvku).



Odpovědět
PB

Peter Banas

26.7.2019 11:35
Zeptám se při rozpadu/tlení biohmoty se neuvolňuje co2?
Vše je pomíjivé i strom jednoho dne ukončí svou existenci ať už rukou člověka nebo vlivem okolností které mohou mít spousty různých příčin.
Vegetace která odumírá a rozkládá se vlivem zvyšujících se teplot a ubývání srážek uvolňuje mnohem více co2 než člověk.
Strom zasadit je jedna věc a udržet jej při životě věc druhá.
Když toto nedokážeme v místech kde na to vidíme třeba parková zeleň a podobně jak toho docílíme v odlehlých lokalitách?
Výsadba stromů není řešením oteplování globálního klimatu.
Maximálně to může mít zpomalující účinek a to s velkým otazníkem jelikož pokud to bude dělat člověk za pomocí techniky produkce co2 je mnohonásobně vyšší než návratnost v podobě spotřebovaného co2 těmi stromy.
Zadržování srážkových vod jen povolujeme ventil s teplotou v globálním klimatu.
Pokud by se lidstvu povedlo zadržovat ne jen srážkovou vodu ale také minerály a soli, které naše řeky odplavují do oceánu je reálné že za pár 10 letí se klima začne ochlazovat.
Pokud bychom vzali období před 200 lety za bod nula v tomto bodě se v oceánu nacházelo mnoho méně minerálů a solí a tomuto stavu odpovídalo i tehdejší klima.
Lidstvo začalo epochu zvanou průmyslová revoluce.
Zapomeneme li na produkci co2 a uvědomíme si produkci ostatních látek jako jsou minerály především soli je to přesně to co ve značné míře změnilo své poslední působiště.
Ano sůl byla a je v tzv. suchých docích na pevnině v obrovských objemech které nyní měníme na menší objem a zvyšujeme objem tohoto v oceánu tímto nikoliv nenávratně ale dočasně měníme fyzikální vlastnosti oceánských vod.
Tyto vody které v době před 200 lety ochotněji zamrzaly tvořili mnohem vetší vrstvy ledu větší co do šíře i hloubky po oddělení takové masy ledu a jejího pozvolného odtávání měla tato chladná voda lví podíl na chladnějším klimatu, jenže díky vyšší sanilitě oceánských vod tato dříve obří masa ledu a studené vody se zmenšila na tolik že globální klima nezvládá ochlazovat jako v předešlém období a hle máme tu globální oteplování.
Jedná se prostou souvztažnost vše se vším souvisí.
Díky vyšší teplotě klimatu tají i pevninské ledovce a částečně jsou schopny zatím oceánskou vodu ředit až dojde toto ředilo je s námi ámen jelikož nárůst teploty se zintenzivní to co trvalo stovky let bude otázka možná desetiletí na to není připraven ani člověk a ani biodiverzita dojde k tomu samému co už tu několikrát bylo hromadné vymírání.
To současné ubývání biodiverzity je jen slabounký odvar toho co přijde.
Nekamenujte mne je to pouze má myšlenka, ale schválně si to nechte několikrát projít hlavou.
Zkuste si to představit v jakémkoliv měřítku pořád to vychází stejně.
Jako příklad si představte terárium obří terárium které zasahuje částečně cípem do severního pólu a část se nachází až u rovníku kolem dokola je hradba z inertního materiálu a tam nežije člověk nikdo tam netěží sůl a tudíž je její množství o několik promile nižší oceán tam na rozdíl o ledu za hradbami dosahuje velké tloušťky a v létě jeho tání ochlazuje území až u rovníku.
A druhý extrém si představme to samé území ale je tam soli a minerálu v onom oceánu a pár promile více než ho tam máme dnes už se téměř žádná ledová kra nevytvoří a i kdyby je tenká v poměru k oceánu jako papír a s prvními letními paprsky roztaje.
Komu to připadá jako když je v tom hokej nebo jsou tu i tací kterým toto dává smyl?
Jsem jen obyčejný údržbář vychovávám 5 dětí žiji v Praze tuto myšlenku nosím v hlavě již 6 let poprvé mne toto napadlo když mi žena omylem osolila kávu nicméně to proč to zde ventiluji má několik důvodů mě samotnému je vedro vidím jak se mění vegetace a ubývá hmyz a to nejpodstatnější je asi ten naprosto zbytečný humbuk kolem co2 což je z mého úhlu pohledu naprosto politické téma, které se několika zájmovým skupinám daří skvěle využívat ve svůj prospěch.
Nikomu nic nezávidím nevadí mi když si někdo vydělá peníze jedině dobře,
ale když to nějaký producent co2 musí platit za emise co2 a on tuto platbu promítne do ceny své služby nebo výrobku stojí to i mne a mou rodinu peníze a to je dále také důvod proč tuto myšlenku zveřejňuji.

Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist