Kolumbie představila plán, jak snížit počet Escobarových hrochů
5.11.2023 01:36 | BOGOTA
(ČTK)
Poté, co Escobara v roce 1993 zastřelila policie, se tři hroši z jeho osobní sbírky zvířat dostali do volné přírody. Tam se jim velmi dařilo a začali se nekontrolovaně množit.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Poté, co Escobara v roce 1993 zastřelila policie, se tři hroši z jeho osobní sbírky zvířat dostali do volné přírody. Tam se jim velmi dařilo a začali se nekontrolovaně množit.
Vláda připravila plán, jak se těchto nepůvodních zvířat zbavit. První fází bude podle ministryně životního prostředí Susany Muhamadové sterilizace samců. Ministerstvo by chtělo ještě do konce roku sterilizovat 20 hrochů a dalších 40 v příštím roce. Podle ministryně se jedná o drahou a náročnou operaci, která u každého jedince trvá šest až sedm hodin. "Jsou tu rizika pro veterináře i zvíře," uvedla ministryně. Hroch by mohl mít alergickou reakci a zákrok nepřežít, tvrdí ekologové, kteří tento postup kritizují.
Plán vedle toho počítá s tím, že někteří hroši budou odvezeni do Mexika, Indie či Filipín. Tyto země vyjádřily ochotu se zvířat ujmout. Blíže neurčený počet hrochů pak bude podle ministryně "eticky utracen".
Podle úřadů má populace těchto zvířat řadu neblahých dopadů na místní životní prostředí a faunu. Bez zásahu by se podle ministerstva počet hrochů v oblasti zvýšil do roku 2035 na 1000 kusů.
"Je to závod s časem," uvedla ministryně Muhamadová.
Sterilizaci některých hrochů provedly kolumbijské úřady už v minulosti. To však nezastavilo nárůst celkové populace. V roce 2021 odhadovaly úřady počet hrochů žijících u řeky Magdalena na 80, letošní odhad mluví již o bezmála 170 zvířatech.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Kolumbijská gerila vyzvala delegáty, aby nejezdili na konferenci OSN
Sesuvy půdy si v Mexiku vyžádaly šest životů a tři zraněné
Rozsáhlé požáry v Brazílii zřejmě povedou ke zdražování cukruOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
RV
Richard Vacek
5.11.2023 05:57Na začátku přitom byli čtyři samci a jedna samice. A vypadá to, že i takto malý počet stačí k zachování druhu a jeho úspěšnému rozšíření.
Přitom vědci předpokládají, že tento počet musí být několik stovek (i tisíců) jedinců:
https://www.veronica.cz/otazky?i=122
Odpovědět
Přitom vědci předpokládají, že tento počet musí být několik stovek (i tisíců) jedinců:
https://www.veronica.cz/otazky?i=122
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
5.11.2023 09:17Je to nepůvodní druh, který ničí místní biotop a měl by být vystřílen. Převoz některých jedinců do jiných zemí je spojen s převozem nejrůznějších parazitů a chorob.
Odpovědět
kk
karel krasensky
5.11.2023 09:57Už jsou pacienti i v Kolumbii.Kulovnice velká raže a jednoduché levné,rychlé řešení.
Odpovědět
ig
Hu
SV
Slavomil Vinkler
5.11.2023 13:15Já bych to neviděl tak tragicky s tím nepůvodním druhem.
Wiky: V Jižní Americe žili medvědi, šavlozubé kočkovité šelmy, velké kapybary a lamy. Kromě toho zde žili i velcí pozemní lenochodi, druhy podčeledi Glyptodontinae podobní obrněným pásovcům a zvířata podobná velbloudům a nosorožcům (Huayqueriana a Toxodontidae). Tato zvířata vyhynula během kvartéru, kdy zmizely všechny druhy jihoamerických savců těžší než 1 tuna.
Hroši by mohly nahrazovat ty nosorožce a kapybary. Vždyť co je furt s tou nepůvodností, když ty původní sežrali lidi.
Odpovědět
Wiky: V Jižní Americe žili medvědi, šavlozubé kočkovité šelmy, velké kapybary a lamy. Kromě toho zde žili i velcí pozemní lenochodi, druhy podčeledi Glyptodontinae podobní obrněným pásovcům a zvířata podobná velbloudům a nosorožcům (Huayqueriana a Toxodontidae). Tato zvířata vyhynula během kvartéru, kdy zmizely všechny druhy jihoamerických savců těžší než 1 tuna.
Hroši by mohly nahrazovat ty nosorožce a kapybary. Vždyť co je furt s tou nepůvodností, když ty původní sežrali lidi.
SV
Slavomil Vinkler
5.11.2023 13:22 Reaguje na Slavomil VinklerJen proto že je dovezl Eskobar a Kolumbie chce lepší PR pro svůj Kokain?
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
5.11.2023 13:44 Reaguje na Slavomil VinklerHroši se v Kolumbii živí vodními rostlinami a kálí do vody, čímž mění její chemismus a ten má negativní vliv na množení celé řady ryb, které ke svému tření potřebují čistou a měkkou vodu.
Odpovědět
Karel Zvářal
5.11.2023 13:58 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTaké to nevidím nijak tragicky, podobně jako p. Vinkler. Určitá regulace nutná je, nenazval bych to ale "závod s časem", neb jejich reprodukce je nesrovnatelná s hmyzí nebo hlodavčí. Ta sterilizace je spíše kšeft pro veterináře, pokud uhyne ve vodě, je to horší, než střelit ho na břehu a zahrabat, příp nechat mrchožroutům. Že se živí rostlinami - to i v Africe, a vytváří tím specifický biotop, jejich "průplavy" využívá i kromě lidí spousta zvířat a ryb. Takže za mě jen plnění titulků v novinách, mnoho povyku pro nic. To v Austrálii je to stonásobně horší průšvih, hlavně prasata, lišky a kočky.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
5.11.2023 15:06 Reaguje na Karel ZvářalKaždý hroch sežere denně 30 - 40 kilo potravy. Z toho vznikne asi 20 - 25 kilo exkrementů. Dokážete si představit třeba skupinu deeti hrochů, kteří denně vykálí až skoro čtvrt tuny exkrementů do vody? Co to udělá s kvalitou vody. V jejich původní domovině to moc nevadí, protože třeba okoun nilský se rozmnoží prakticky v každé vodě. Jenže jihoamerické ryby jsou náročnější a na množení potřebují měkkou, slabě kyselou vodu s minimálním množstvím dusičnanů. I kdyby se matečné ryby do té hnojačky vytřely, jikry se rozpadnou a protože spousta jihoamerických ryb je relativně krátkověkých ( 2 - 4 roky) , jejich populace může během krátké doby několika let vyhynout.
Odpovědět
Karel Zvářal
5.11.2023 15:30 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTi hroši nežijí v panenské přírodě. Víte, kolik je kolem řeky měst, vesnic bez čističek (s dobytkem), polí ošetřovaných pesticidy? Ta hroší h-a jsou potravou pro prvoky, nítěnky, jimi se živí rybí potěr. Příroda si s organikou poradí hravě, mnohem horší dopad má to, čím ji zásobuje lidstvo, vypisovat snad netřeba...
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
5.11.2023 17:39 Reaguje na Karel ZvářalMůj názor je ovlivněn tím, že jsem více než půl století akvarista a skutečně vím, o čem píšu. A i kdyby ten dopad hroších exkrementů na místní biotop nebyl tak drastický jak tvrdíte, tak v součinnosti s místními odpady a jedy to může být ta poslední kapka, díky které přeteče pohár a celý biotop může zkolabovat. Takže pořád si stojím za názorem, že by se ti hroši měli vystřílet.
Odpovědět
Karel Zvářal
6.11.2023 17:30 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPro mě je zajímavé sledovat, jak ta populace, resp její genetická rozmanitost (a potažmo vitalita, přežitelnost, nemoci...) se bude vyvíjet, neb pochází údajně od jediné samice!
Proto vystřílení bych asi neschvaloval, ale udržoval v rozumné míře. Oni jinak žádný jiný druh významně neohrožují, je to spíše novinářská bublina a také příležitost pro laickou veřejnost si zanadávat, poněvadž žije v domnění, že čím větší druh, tím větší nebezpečí pro ekosystém představuje. Postačí odlovení každoročního přírůstku, aby emoce opadly.
Odpovědět
Proto vystřílení bych asi neschvaloval, ale udržoval v rozumné míře. Oni jinak žádný jiný druh významně neohrožují, je to spíše novinářská bublina a také příležitost pro laickou veřejnost si zanadávat, poněvadž žije v domnění, že čím větší druh, tím větší nebezpečí pro ekosystém představuje. Postačí odlovení každoročního přírůstku, aby emoce opadly.
kk
karel krasensky
5.11.2023 16:25 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
5.11.2023 17:34 Reaguje na karel krasenskyNejsem jediný a kromě toho ty fekálie jsou odbourány místní čističkou. Ta ale neumí odbourat drogy a antikoncepci, což zase nepouštím do vody já.
Odpovědět
