Miroslav Bobek: Dva rozdílné osudy gorilích mláďat

Dnes je gorilí samičce Gaie přesně šest měsíců. Abych měl k této příležitosti její aktuální snímky, šel jsem ji s předstihem vyfotografovat. Je to radost, naši malou Gaiu sledovat. Bez sebemenších obav se vzdaluje od mámy a prozkoumává velkou expozici Rezervace Dja i její obyvatele, ochutnává zelené krmení, houpe se na lanech anebo si jinak hraje. Je to opravdu šťastné mládě.

Když jsem potom doma přebíral fotografie, potěšila mě série, která pěkně dokumentuje Gaiinu mimiku. Měl jsem pocit, že z těch fotek sálá její radost ze života.

A v tu chvíli mi přišel mail. Jeho obsah byl mrazivý. Přinášel informace o jiném gorilím mláděti a byla k němu přiložena i nepříliš zdařilá fotografie. Přesto z ní ale bylo patrné, že zachycuje roztřesený uzlíček nervů.

V sobotu 24. srpna jsem tu psal, že jeden z obyvatel východokamerunského města Lomié nabídl pracovníkovi našeho projektu Toulavý autobus malou gorilku. Prý ji našel v lese chycenou do pasti.

Snažili jsme se napomoci tomu, aby se upytlačené mládě co nejrychleji dostalo do dobrých rukou. To se podařilo a nyní jsou konečně odtajněny další informace.

Jde o samičku starou půldruhého roku, možná dokonce dva roky. Přepravena byla do záchranného centra v Méfou poblíž metropole Yaoundé. Jméno tohoto místa bude mnohým z vás možná povědomé. Méfou je cílem jízd našeho Toulavého autobusu, jehož dětští pasažéři se tu seznamují s gorilami a absolvují vzdělávací programy.

V Méfou musela malá gorilka podstoupit operaci. Kromě odřenin od provazu, který měla kolem pasu, u ní totiž bylo zjištěno poranění lebky a veterináři jí odtamtud museli odstranit část rozpadlé střely. Píšu to a běhá mi mráz po zádech...

Kus střely v hlavě gorilí samičky jednoznačně vyvrací řeči o jejím náhodném uvíznutí v pasti. Bohužel není pochyby o tom, že vyvražděna byla celá její rodina. A ona samotná je zoufalá a vystresovaná. Do přírody se s největší pravděpodobností už nikdy nevrátí.

Snažíme se proti tomu, aby se podobné věci odehrávaly, zejména v Kamerunu už celé roky bojovat. V tomto boji nám pomáhají i gorily, které žijí v naší zoo a jsou velvyslanci svých volně žijících příbuzných. Ale někdy na nás padá beznaděj…

Víc teď nemám co psát. Půjdu se podívat na malou Gaiu. Snad mě pohled na ni trochu povzbudí. I když kdo ví… Možná se mi tím spíš připomene neštěstí gorilí samičky z Lomié…

---

reklama

---