Matěj Pomahač: O lidech, které zemědělství už neuživí
16.10.2024
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
Zemědělec ze Slánska
Šedesátiletý zemědělec ze Slánska. Podnik s 500 hektary převzal po sametové revoluci a prvních patnáct let bylo těžkých.„Pole byla po družstvu zbídačená, všude hodně plevelů, půda vyčerpaná a technika stará. Byli jsme ale mladší, nebáli se práce a vše se postupně zlepšovalo. Další dekáda byla dobrá. Posledních pět let ale nevím, co od nás vlastně společnost očekává. Ceny obilí jsou podobné jako v roce 95, ceny nafty stouply dva a půlkrát. Dotace mi snížili, jsem prý moc velký, zato papírování neskutečně přibylo. Jakž takž to jde, omezil jsem hnojení i chemii, ale ta pole už o moc víc nedají, nemám-li si tu půdu zničit.“
Jeho slova mi rezonují v hlavě, když procházím pole a připravuju mapy pro hnojení ubírající hnojivo na výhorech (tj. tam, kde obilí neroste). Něco se dá ušetřit na administrativě, něco precizním zemědělství, ale zásadním problémem zůstává ten odbyt.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
Družstevník z Podkrkonoší
Padesátiletý družstevník z Podkrkonoší s podobně velkou výměrou orné půdy, ale zhruba stejným množstvím luk. Opět stejná písnička – nejsou lidi, v zisku je jen kvůli dotacím a nadává na papírování kvůli „zelené politice“.„Zvýhodnění malých farmářů chápu, ale nemá se to dělat snížením platby na plochu, ale tím, že my větší přijdeme o výhodné dotace na stroje, protože si na ně můžeme vzít výhodnější úvěry. Jaký má přece smysl, když za dodržování stejných podmínek hospodaření na stejném poli dostanu méně než menší farmář?“
Také má problémy s odbytem, je zcela závislý na jedné ze dvou velkých mlékáren, kam dodává z kravínů. Mléko posílá přes odbytové družstvo do Německa, tam se zpracuje a jede zpět do Čech, kde se prodá v jednom z pěti supermarketů na městě. Místní mlékárna už dávno zanikla (koupil ji velký mlékárenský podnik, který ji pak zavřel a pozemek rozprodal na bytovky). Opět oligopol a úspory z rozsahu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Matěj Pomahač
Tam v horách
Výše v horách již dodělávají poslední práce a hnojí pole na jaro. Po vyzkoušení GPS pro zákresy parcel mi předseda podniku chovajícího krávy na maso klade otázku: „Znáte pohádku Tajemství staré bambitky?“Kroutím hlavou.
„Tam loupežník dostane od své dcery otázku ‚Proč vlastně krademe?‛ a odpovídá ‚Protože práce nás už neuživí‛. No a nás už zemědělství taky neuživí – takže bereme dotace, vyplňujeme hlášení, a pak nám nezbývá čas dobře hospodařit.“
Přečtěte si také |
Matěj Pomahač: Na jaře už nezaseju. O zemědělství a fotovoltaice
Země spadla do pasti dotační ekonomiky, která vede jen k akumulaci kapitálu už tak bohatých.
Bez svobody inovací a podnikavosti, zato s obří byrokracií.
reklama
Matěj Pomahač
Autor je expert na moderní zemědělství a poradce pro řízení podniků. Je zastupitelem v pražském Radotíně a spolupředsedou Zelených.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Jak můžeme zlepšit životní podmínky medvědů chovaných v zajetí?
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
Jeskyně už se z povodní vzpamatovaly. Zavřeny zůstávají jeskyně Na Pomezí a část Punkevních jeskyní
Další články autora |
Matěj Pomahač: Gigafactory: Krajinou Dolního Poolší aneb půda vs baterky
Matěj Pomahač: Klima na poli vs. klima v komoře
Matěj Pomahač: Zemědělství a klimatická změna aneb mezi progresivními konzervativciOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (136)
FD
František Dvořák
16.10.2024 07:21Nejvíce se mi líbí. jak byla půda zdevastovaná po totalitě. Ať raději pán popíše, jak ji uvedl do produktivního stavu. Tak jako hospodařili předci těchto soukromníků, tak nehospodaří s půdou ani jeden. Kdyby se jejich předci probudili a na tu půdu se podívali, tak než by pochopili, že nejsou živi ze zemědělství, ale z dotací, tak by je mlátili holí. Tak jako obhospodařovali půdu jejich předci, tak obhospodařovali půdu komunisti. Ti předali půdu ve vlastnostech(např. dlouhodobě zadržovat vodu) o kterých se dnešní půdě může jenom zdát.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.10.2024 07:38 Reaguje na František Dvořákornice která na těch polích byla před 40 lety, je splavená v moři.
Zvířata jsou na antibiotikách a dalších fajnovosgtech, mrva se na pole nevozí ale končí v další fajnovostech bioplynkách, včetně slámy a štěpky.
Tak mi řekněte, co je tohle za hospodářství?
pokud by se skutečně někdo probudil z těch předků, tak by ho z toho trefil šlak.
Protože takové " prasárny" ve jménu lepšího pokroku se dělají.
Odpovědět
Zvířata jsou na antibiotikách a dalších fajnovosgtech, mrva se na pole nevozí ale končí v další fajnovostech bioplynkách, včetně slámy a štěpky.
Tak mi řekněte, co je tohle za hospodářství?
pokud by se skutečně někdo probudil z těch předků, tak by ho z toho trefil šlak.
Protože takové " prasárny" ve jménu lepšího pokroku se dělají.
Pe
Petr
16.10.2024 12:05 Reaguje na Jaroslav ŘezáčA to ještě nic není. Naši předci v potu tváře vynášeli z polí každý kamínek... a my tam vozíme zpátky celé náklaďáky kamenů, štěrku a betonu, a stavíme domy.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
16.10.2024 13:31 Reaguje na Jaroslav ŘezáčZemědělci musejí pěstovat to, co prodají a na čem vydělají. To je nekompromisní ekonomický zákon. A jestliže je politika státu nastavena chybně, zemědělci se jí musejí přizpůsobit. Za socialismu bylo direktivně určeno, kolik kde musí být dobytka, ale stát (vláda, KSČ) pro to vytvářel podmínky - politické, ekonomické, finanční - banky byly státní a stát (KSČ) rozhodoval, kam peníze půjdou.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
17.10.2024 05:42 Reaguje na Jaroslav PokornýTo kde bude kolik dobytka na hospodářskou jednotku zavedla jeho císařská milost před cca 150 ti lety.
Odpovědět
JŠ
Jindřich Štěpánek
17.10.2024 11:25 Reaguje na Jaroslav PokornýNesmysl. Trh existuje jen do doby prvního otřesu, což nám dokázal v minulosti několikrát, předposledně za kovidu, naposled při začátku ruské války na Ukrajině. Proto jsou obory, které nelze hodnotit přes okamžitý zisk či ztrátu, ale z hlediska dlouhodobnosti a strategické bezpečnosti.
Odpovědět
JV
Josef Valenta
20.10.2024 21:37 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVyjděte ven zajedte na vesnici a poznáte že to s tím nehnojenim statkovými hnojivy není zas tak špatné,bioplynek není zas tak moc,tak vyrazte ven,koukejte se okolo a méně čtěte noviny.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
21.10.2024 11:48 Reaguje na Josef ValentaNo - nevím, kde se chodíte na ta pole koukat, pane Valento - ale ve vsi, kde žiji ( a ve všech dalších v okruhu 10 km) je to tak, že když chtějí děti vidět krávu, tak je rodiče vezou do Prahy do ZOO.
V některých lokalitách je to možná lepší - ale CELKOVĚ poklesly stavy skotu za posledních 30 let o víc než 60 %, stavy prasat o 65 % !!!
Výměra orné půdy se zmenšila jen o cca 10 %.
Takže kde se podle Vás ta "hojnost" statkových hnojiv bere, když je nemá kdo vykadit?
Že by na ta pole, o kterých píšete, sama odněkud padala?
Odpovědět
V některých lokalitách je to možná lepší - ale CELKOVĚ poklesly stavy skotu za posledních 30 let o víc než 60 %, stavy prasat o 65 % !!!
Výměra orné půdy se zmenšila jen o cca 10 %.
Takže kde se podle Vás ta "hojnost" statkových hnojiv bere, když je nemá kdo vykadit?
Že by na ta pole, o kterých píšete, sama odněkud padala?
Anyr
16.10.2024 09:34 Reaguje na František DvořákKdyž se hroutil absolutně nefunkční a všeničící, násilím importovaný a násilím udržovaný režim, tak předal českou krajinu jako krajinu v NEJHORŠÍM STAVU Z CELÉ EVROPY. To je snadno dohledatelný FAKT.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
16.10.2024 10:46 Reaguje na AnyrDejte prosím odkaz na zdroje. Podle mých informací naopak, po revoluci jsme měli biologickou rozmanitost v zemědělských oblastech vyšší než měli naši západní sousedi (těm jsme se ale se vstupem do EU velmi rychle přibližovali), půda byla dobře zásobená živinami i organikou, protože jsme měli výrazně vyšší počty hospodářských zvířat než dnes, jen holt jsme měli velká pole a velké podniky. Ze zásobenosti půdy živinami jsme žili ještě 10 let po revoluci, kdy se rozpadlo zemědělství a celá zemědělská soustava šla do kytek. Přišli jsme o místo na trhu, na to navázal úpadek živočišné produkce, produkce technických plodin, ovoce a zeleniny. Se snížením počtu zvířat se snížila výroba statkových hnojiv a tím vnos organiky do půdy a doprovodilo to zúžení osevních postupů, protože pěstujete to, co prodáte (pokud prodáte řepku a obilí, budete pěstovat především řepku a obilí). Velká pole ještě nemusejí znamenat nejhorší stav krajiny. Co se týká krajiny, od revoluce se tisíce hektarů orné půdy zatravnily a zalesnily, tisíce hektarů prostě zarostly, protože se na nich nevyplatilo hospodařit. Házet na socík současnou situaci v hospodaření je úplně mimo mísu, protože za 30 let se toho opravdu hodně změnilo. Pokud máte pocit, že máme špatnou krajinu, kupte pár hektarů půdy a tu krajinu můžete zvelebovat po svém a po libosti.
Odpovědět
pp
FD
PE
Petr Elias
16.10.2024 11:44 Reaguje na František DvořákA představte si, co by komoušům řekli jejich předci...;)
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.10.2024 13:26 Reaguje na Petr EliasFůra malých zemědělců po 48 byla přímo šťastná, že mohli do družstva vstoupit, protože jejich grunty byly předlužené a tohle byla jejich záchrana. Velcí sedláci na to zase doplatili, to nikdo nepopírá. Takže tohle je pravá historie a je potřeba, aby se věci vždy říkaly tak, jak byly.Jenže tohle se dneska nehodí do krámu, jako se dříve do krámu nehodily věci jiné.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
16.10.2024 13:48 Reaguje na pavel peregrinOny i velké statky byly zadlužené. Jen pro příklad - z rodiny: Když se mladý sedlák ženil, tak po návratu z kostela tchán vyplatil věno - na stůl vysázel tehdy těžko představitelnou sumu - 100 000 Kčs. A otec ženicha je shrnul se slovy: "Děkuji vám tatínku" a šel zaplatit dluhy, které na statku vázly. Novomanželka tak měla podíl na statku. A z těch peněz pomalu neměla ani peníze na nádobí do kuchyně. Ještě jsem ji osobně poznal. Třebaže patřili mezi největší sedláky v obci - ale nebyli velkostatkáři - byla to udřená, předčasně sestárlá ženská.
Jejich syn, můj vrstevník, statek udržoval během práce v JZD - byť stáje a stodoly družstvo užívalo. Po Velké Sametové hned statek převzal, vzal si dotaci, upravil, přestavěl a 20 let hospodařil. Jenže měli jen 4 dcery, tři starší, jak jen mohly, ze statku prchly, doma jim zůstala nejmladší, mentálně postižená. S manželkou a často se střídajícími brigádníky - neměl moc peněz na výplaty - dřeli, ač už mohli být dávno v důchodu, a když manželce kráva překopla ruku, odstěhovala se i s dcerou do domova důchodců. On pak zrušil krávy, dokud mohl tak obdělával pole, pak je pronajal místnímu ZD, a nakonec dožil jako těžce pohyblivý s péčí charity a dcery žijící poblíž. V současnosti je statek na prodej, i související les, v něm nikdo nechce pracovat, statek je s minimálním pozemkem, protože pole si potomci ponechali. Ty mají hodnotu, jsou na místě vhodném pro další výstavbu v obci.
Odpovědět
Jejich syn, můj vrstevník, statek udržoval během práce v JZD - byť stáje a stodoly družstvo užívalo. Po Velké Sametové hned statek převzal, vzal si dotaci, upravil, přestavěl a 20 let hospodařil. Jenže měli jen 4 dcery, tři starší, jak jen mohly, ze statku prchly, doma jim zůstala nejmladší, mentálně postižená. S manželkou a často se střídajícími brigádníky - neměl moc peněz na výplaty - dřeli, ač už mohli být dávno v důchodu, a když manželce kráva překopla ruku, odstěhovala se i s dcerou do domova důchodců. On pak zrušil krávy, dokud mohl tak obdělával pole, pak je pronajal místnímu ZD, a nakonec dožil jako těžce pohyblivý s péčí charity a dcery žijící poblíž. V současnosti je statek na prodej, i související les, v něm nikdo nechce pracovat, statek je s minimálním pozemkem, protože pole si potomci ponechali. Ty mají hodnotu, jsou na místě vhodném pro další výstavbu v obci.
PE
Petr Elias
16.10.2024 14:05 Reaguje na pavel peregrinTo ale také není úplná pravda co? :D Většina drobných zemědělců do jzd nechtěla, velcí už vůbec ne a dobrovolně a ,,s radostí,, tam šli převážně bezzemci. :D K tomu ,,šťastnému,, vstupu jste je přinutili až následnými represemi. ;)
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.10.2024 18:30 Reaguje na Petr EliasJak kdo a jak kde. Velcí ne, to jsem psal, u malých to tak jednoznačné nebylo.
Odpovědět
JB
Jaroslav Bobr
16.10.2024 22:31 Reaguje na Petr EliasDěda a babička hospodařili na 4ha, 2krávy + jalovice +tele,nějaká prasata,slepice,husy.Synovi platili stavební průmyslovku(za první republiky) aby nemusel dřít na poli.Když minuly sezonní práce, o hospodářství se starala babička a prababička, děda jezdil na kole po okolí jako zedník na stavby, v zimě jako sezonní dělník do cukrovaru.Při združstevnování bránila babička hospodářství vidlemi (ale byla jen malá rybka, exemplárně se združstevnovalo u větších),jako křivdu to brali pořád ale tak od poloviny 60tých let vzpomínali, jaká to byla dřina ze které nebylo úniku a JZD brali jako pohodlnější způsob obživy.2 prasata + býk na výkrm, kachny, husy, slepice zůstaly.Dovolenou vpodstatě neznali ale občas jeli jezedáci na výlety, jzd posílalo členky postupně na 3denní pobyty do lázní.Jzd mělo vlastní školku a kuchyni s jídelnou.
Dva hospodáři do JZD nevstoupili a hospodařili samostatně a jeden z JZD kolem roku 60 vystoupil(cca 15ha, jeden syn hospodařil s otcem, druhý dělal řidiče u ZZN,dcera odešla s manželem mimo zemědělství), že by měli nějaké problémy nevím.
Odpovědět
Dva hospodáři do JZD nevstoupili a hospodařili samostatně a jeden z JZD kolem roku 60 vystoupil(cca 15ha, jeden syn hospodařil s otcem, druhý dělal řidiče u ZZN,dcera odešla s manželem mimo zemědělství), že by měli nějaké problémy nevím.
JP
Jaroslav Pokorný
17.10.2024 13:35 Reaguje na Jaroslav BobrMoje starší sestra má spolužačku kamarádku. Před časem jsme ji navštívili. Měli velký statek - 20 ha - také sdružstevněný. Během práce v družstvu kompletně přestavěli dům, fakticky postavili nový, pěkně "na štok", aby měl kde bydlet i syn. Statek si hned po "plyšáku" vzali zpět, pole obhospodařoval syn, po práci v továrně. Ona, už vdova, aby se nenudila, se starala o 100(!) prasat, 5 krav a drůbež. Práce od nevidím do nevidím, 7 dní v týdnu, 365 dnů v roce. Říkal jsem si, "kdyby takovou práci požadovali ve družstvu". Ale ona byla teď spokojená, pracovala na svém.
Odpovědět
sv
s v
18.10.2024 11:48 Reaguje na Jaroslav PokornýTakže komouši jim milostivě povolili přestavět si dům, soudruhu, a to jak bylo tehdy zvykem svépomocí o víkendech a z nakradeného materiálu, a to nejdřív tak v 70. letech (tedy po dvaceti letech živoření po té co jim byly ukradeny majetky na kterých hospodařily celé generace). To by jeden ukápl vděčností slzu ... tedy kdyby nevěděl, že ten původní dům musel nějak vzniknout. A jak vznikl jardo? No to co místní bolševici vydávají za jakousi horentní výhodu režimu, bylo za první republiky běžné. Lidi si kupodivu i tehdy stavěli domy, a dokonce si je nechali stavět. Stejně tak na západ od našich hranic. Soukromí zemědělci na západě se kupodivu věnovali zemědělčení místo toho aby jak bylo běžné u nás po nocích kradli materiál na vlastní stavbu a naháněli příbuzenstvo a melouchaře (tedy lidi, kterým nebylo umožněno normálně podnikat v řemeslech), aby za několik let dřiny mohli začít normálně bydlet. Na západě si prostě na stavbu najali firmu.
Odpovědět
JV
Josef Valenta
20.10.2024 21:52 Reaguje na Jaroslav PokornýMěl jsem dědu sedláka,jak byla možnost šel jsem sedlacit po práci také, teď to převzal syn,pomáhám mu ,je to jak se říká od pondělka do pondělka spousty hodin denně,ale nezměnili bychom.
Odpovědět
DA
DAG
16.10.2024 15:33 Reaguje na pavel peregrinJasně možná domkaři a to ještě jak kde. No a pak si svině komunistický vybrali v každé dědině někoho a toho zavřeli nebo popravili a ostatní radostně vstoupili.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.10.2024 18:31 Reaguje na DAGOpět- jak kdo a jak kde. Někde byli fanatici a tam to skutečně bylo špatné, ale znám dost případů, kde, ač komunisti, byli rozumní a tam to šlo vcelku hladce.
Odpovědět
DA
DAG
16.10.2024 21:37 Reaguje na pavel peregrinNesmysl. Byla to naprosto systematická likvidace za pomoci státní moci. Nejdřív provokatér, pak soudy v skolovnach, zabavení majetku, desetileté tvrdé tresty, vystěhování rodin odsouzených, popravy. Pak si to ostatní rozmysleli. A ten druhořadý komunistický povl rozkradl zbytek. Ještě před pár lety měli ti rozumní komunisti na baráku vrata z vyvlastneného statku.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.10.2024 06:22 Reaguje na DAGSamozřejmě, že to bylo plošně. Ale způsob byl různý.
Odpovědět
sv
s v
18.10.2024 11:49 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JH
JH
18.10.2024 12:37 Reaguje na pavel peregrinV každém případě to jako celek bylo špatné a zemědělství to příliš nepomohlo.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
16.10.2024 16:20 Reaguje na pavel peregrinOno jak kde a jak kdy. Většina malých a středních zemědělců viděla že vlastními prostředky se nadřou na poli mnohonásobně víc a vyprodukují násobně méně než by mohli. Proto většinou do družstva chtěli, i když to organizovali komunisté.
A co se týká dluhů, nejsem si jistý, jestli sedlák kvůli zadlužení měl chtít jít do družstva. JZD byla sice formálně i právně družstva vlastníků, takže správně se veškerý zisk družstva měl rozdělit podle vkladů členů, kdo měl hodně pozemků, měl mít i z družstva velké příjmy. Ale předpokládám, že téměř hned prakticky veškerý zisk družstva šel státu. Členové družstva dostali pouze něco jako mzdu - proplacené nadělané mzdové jednotky a potom na základě členských podílů nějaký deputát v naturáliích.
Zatímco dluhy na majetku považovali tehdy za osobní věc vlastníka a vstupem do družstva stejně jako znárodněním podniku ty dluhy nezmizely, ale ten člověk je musel i nadále z nějakého svého příjmu splácet.
Odpovědět
A co se týká dluhů, nejsem si jistý, jestli sedlák kvůli zadlužení měl chtít jít do družstva. JZD byla sice formálně i právně družstva vlastníků, takže správně se veškerý zisk družstva měl rozdělit podle vkladů členů, kdo měl hodně pozemků, měl mít i z družstva velké příjmy. Ale předpokládám, že téměř hned prakticky veškerý zisk družstva šel státu. Členové družstva dostali pouze něco jako mzdu - proplacené nadělané mzdové jednotky a potom na základě členských podílů nějaký deputát v naturáliích.
Zatímco dluhy na majetku považovali tehdy za osobní věc vlastníka a vstupem do družstva stejně jako znárodněním podniku ty dluhy nezmizely, ale ten člověk je musel i nadále z nějakého svého příjmu splácet.
VM
Vladimir Mertan
16.10.2024 16:29 Reaguje na Radim PolášekNeviem si predstaviť, že by išli dobrovoľne čo aj malí roľníci. Môj dedo tvrdo odmietal, aj keď mu hrozili že dcéry - moju mamu a tetu vyhodia zo školy. Nakoniec podpísala babka. Áno, mali sa potom možno rovako dobre a možno aj lepšie, ale každý roľník radšej robí na svojom a svojeho poľa sa len tak ľahko nevzdá - nevzdal vtedy.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
17.10.2024 13:40 Reaguje na Vladimir MertanI můj strýc, se svými 2 ha polí a 2 kravkami do družstva nevstoupil a roky třeli bídu s nouzí. Přesto všech jejich 5 dětí má maturitu, jedna dcera je i MUDr. Třebaže další strýc byl kněz a dvě tety jeptišky. Ta MUDr. se provdala za ing., synovce faráře sousední farnosti.
Strýce nakonec vzdor(?) přešel a nastoupil u Správy silnic jako dělník - cestář. No a když byl dělník, hned měli všechny výhody z velkého podniku. Zemědělství měli navíc.
Odpovědět
Strýce nakonec vzdor(?) přešel a nastoupil u Správy silnic jako dělník - cestář. No a když byl dělník, hned měli všechny výhody z velkého podniku. Zemědělství měli navíc.
RP
Radim Polášek
17.10.2024 17:09 Reaguje na Jaroslav PokornýOno hodně záleželo na místních, komunistech a lidech na místním Národním výboru. Totalitní systém za socialismu byl založen na psaní všelijakých posudků, většinou zcela mimo dosah a vědomí člověka, kterého se ten posudek týkal.
Na střední i na vysoké škole si nejspíš na Národním výboru nebo z místní základní organizaci Komunistické strany vyžádali na rodiče těch dětí a obecně rodinu posudek. A když na Národním výboru nebo předseda strany napsal do posudku něco že sice mají v rodině jeptišky a kněze a nejsou v Komunistické straně, ale že oni sami usilovně a dobře pracují a mají kladný vztah ke společnosti a podobné kladné žvásty, tak je většinou nechali studovat. Když tam napsal, že má v rodině ty jeptišky a kněze a že se nezůčastňuje společenského života (myšleno komunistického, třeba nechodí na jejich plesy) a naopak je v nekomunistické katolické straně a podobné spíš záporné žvásty, tak ty děcka na ty školy třeba nepustili. Jediný rozdíl byl v tom, že v prvním případě ten, co psal posudek, chtěl, aby na tu školu šli a v druhém chtěl, aby je z té školy vyhodili.
Odpovědět
Na střední i na vysoké škole si nejspíš na Národním výboru nebo z místní základní organizaci Komunistické strany vyžádali na rodiče těch dětí a obecně rodinu posudek. A když na Národním výboru nebo předseda strany napsal do posudku něco že sice mají v rodině jeptišky a kněze a nejsou v Komunistické straně, ale že oni sami usilovně a dobře pracují a mají kladný vztah ke společnosti a podobné kladné žvásty, tak je většinou nechali studovat. Když tam napsal, že má v rodině ty jeptišky a kněze a že se nezůčastňuje společenského života (myšleno komunistického, třeba nechodí na jejich plesy) a naopak je v nekomunistické katolické straně a podobné spíš záporné žvásty, tak ty děcka na ty školy třeba nepustili. Jediný rozdíl byl v tom, že v prvním případě ten, co psal posudek, chtěl, aby na tu školu šli a v druhém chtěl, aby je z té školy vyhodili.
JP
Jaroslav Pokorný
17.10.2024 20:31 Reaguje na Radim PolášekNáš společný dědeček byl fakticky "třídní nepřítel". Katolík a lidovec, děti vychoval, jak jsem psal. Dokonce byl i lidoveckým poslancem za havlíčkobrodský okres. Přesto nezbohatl. Ale v podstatě brzy po "vítězství pracujícího lidu" šel do důchodu. Mizerného, protože ač živnostník, platil si minimální pojištění, a na babičku nezbylo. Od mládí měl tuberkulosu plic. Ale byl léčen tak jak to tehdy situace dovolovala a každý rok strávil 14 dnů v protituberkulosní léčebně.
Ale jinou zkušenost: Vzpomínám, jak jednou stála mezi žáky 3. třídy, přijímaných do Pionýra, vyčáhlá holka z 8. třídy. Byla dcera sedláka, který nekompromisně odmítal jakékoliv paktování s komunisty. Ale byla nadaná a tak nakonec povolil. Jeden den tedy byla ošátkována jako pionýrka, druhý den přijata do ČSM (Československého svazu mládeže) a škola psala příznivý posudek, že se zapojuje. V naší vesnici, pokud pamatuji, snad nebyl nikdo, koho by škola ke studiu nedoporučila.
Odpovědět
Ale jinou zkušenost: Vzpomínám, jak jednou stála mezi žáky 3. třídy, přijímaných do Pionýra, vyčáhlá holka z 8. třídy. Byla dcera sedláka, který nekompromisně odmítal jakékoliv paktování s komunisty. Ale byla nadaná a tak nakonec povolil. Jeden den tedy byla ošátkována jako pionýrka, druhý den přijata do ČSM (Československého svazu mládeže) a škola psala příznivý posudek, že se zapojuje. V naší vesnici, pokud pamatuji, snad nebyl nikdo, koho by škola ke studiu nedoporučila.
RP
Radim Polášek
17.10.2024 17:23 Reaguje na Vladimir MertanNedovedu si představit, že by nešli dobrovolně. My jsme měli 2 - 3 krávy a asi necelé tři hektary pole a luk. Předkové těmi kravami museli tahat vůz, kterým vozili úrodu z pole a i s těmi kravami a tuším pluhem se dvěma radlicemi i orali. Všechno se dělalo několikrát pomaleji a výrazně hůř než když na stejném pozemku to dělali JZD s traktorem a třeba pěti, osmi radličním pluhem. A výrazně rychleji než s těmi kravami.
Přitom JZD byla družstva vlastníků, ten majetek, pole krávy atd daný do družstva nebyl formálně lidem sebraný, byl de jure pořád ve vlastnictví těch lidí. Společná práce ve družstvu byla stoprocentně efektivnější a produktivnější a zisk z toho družstva se měl zase dělit podle vložených podílů. To až potom dodatečně byli lidi v družstvu okrádáni. Nejdřív tím, že stát schramstnul skoro všechno, co družstvo vyprodukovalo, takže zisk byl minimální a lidi za pracovní jednotky dostali jen tolik, aby přežili. A potom tím, že leckde komunisty dosazené vedení družstvo přivedlo ke krachu a po následné finanční injekci státu se hodnota majetkových podílů družstevníků rozplynula skoro k nule, teprve tehdy jim byl ten majetek vložený do družstva ukraden.
Odpovědět
Přitom JZD byla družstva vlastníků, ten majetek, pole krávy atd daný do družstva nebyl formálně lidem sebraný, byl de jure pořád ve vlastnictví těch lidí. Společná práce ve družstvu byla stoprocentně efektivnější a produktivnější a zisk z toho družstva se měl zase dělit podle vložených podílů. To až potom dodatečně byli lidi v družstvu okrádáni. Nejdřív tím, že stát schramstnul skoro všechno, co družstvo vyprodukovalo, takže zisk byl minimální a lidi za pracovní jednotky dostali jen tolik, aby přežili. A potom tím, že leckde komunisty dosazené vedení družstvo přivedlo ke krachu a po následné finanční injekci státu se hodnota majetkových podílů družstevníků rozplynula skoro k nule, teprve tehdy jim byl ten majetek vložený do družstva ukraden.
JP
Jaroslav Pokorný
17.10.2024 20:39 Reaguje na Radim PolášekPokud pamatuji, tak družstevníci víceméně dostávali stejně, bez ohledu na vnesený majetek. Faktem je, že pokud měli ve vedení neschopné lidi, pak nakonec skončili ve státním statku. I když komunisté se spíše snažili takové družstvo "hodit na krk" družstvu úspěšnějšímu - jak je popsáno v seriálu Nejmladší z rodu Hamrů.
Ovšem po létech, když do družstev začala nastupovat mladá generace už vystudovaných odborníků, převážně dětí hlavně těch sedláků - ti totiž měli největší zájem o vzdělávání - začala se situace zlepšovat. A pak už si (moc) nestěžovali.
Velice zajímavý případ jsem si přečetl v Nár. zem. muzeu v Praze, kde měli výstavu Akce K (jako kulak). Osud jednoho sedláka - sdružstevněný, začal pracovat jako řadový člen, ale projevoval se kladně, tak začal dělat agronoma, pak byl jmenovaný předsedou - nezapomeňme, že to musel schválit OV KSČ - a nakonec mu nabídli i místo ve Straně. To už ale odmítl.
Odpovědět
Ovšem po létech, když do družstev začala nastupovat mladá generace už vystudovaných odborníků, převážně dětí hlavně těch sedláků - ti totiž měli největší zájem o vzdělávání - začala se situace zlepšovat. A pak už si (moc) nestěžovali.
Velice zajímavý případ jsem si přečetl v Nár. zem. muzeu v Praze, kde měli výstavu Akce K (jako kulak). Osud jednoho sedláka - sdružstevněný, začal pracovat jako řadový člen, ale projevoval se kladně, tak začal dělat agronoma, pak byl jmenovaný předsedou - nezapomeňme, že to musel schválit OV KSČ - a nakonec mu nabídli i místo ve Straně. To už ale odmítl.
RP
Radim Polášek
18.10.2024 08:34 Reaguje na Jaroslav PokornýTo máte pravdu.
Tržně to v JZD mělo být, že by se ekonomický výsledek, zisk družstva rozdělil členům družstva podle vloženého majetku. To ale bylo proti socialistické ideologii, sedlák člen družstva, který vložil třeba 200 hektarů pozemků a hodně krav, by dostával obrovské peníze, zatímco chudák bezzemek nebo majitel půl hektaru nic nebo nějakou trošku minima. Takže ten zisk se z velké části asi odvedl státu a zavedl se paskvil zdánlivě družstevního rozdělování zisků , ale ve skutečnosti to byla určitá forma zaměstnaneckého poměru. Členové družstva byli vypláceni podle práce, kterou v družstvu oddělali. Za práci dostávali přidělené takzvané pracovní jednotky a jednou za rok družstvo pořádalo výroční členskou schůzi, kde vedení družstva zveřejnilo zisk za uplynulý rok a družstevníci odhlasovali, kolik peněz za jednu pracovní jednotku dostanou.
Později, jak přicházela do zemědělství nová generace nespjatá s členským vlastnictvím, tak ti už byli zaměstnáváni jako běžní zaměstnanci pracující za plat. Členové družstva v družstvu pracovat nemuseli, mohli si najít práci jinde, třeba v továrně a potom z družstva pouze měli nárok na deputát. A povinnost, když družstvo zavolalo, dělat práci - brigády, kterou družstvo svými lidmi nezvládalo.
Co se týká pozdějšího spojování družstev, mně to připadá, že původně vznikaly JZD spíš podle vesnic, jedna vesnice - jedno JZD. A že někdy na začátku sedumdesátek, kdy družstva teprve začala dělat skutečnou zemědělskou velkovýrobu, začalo vycházet, že by to musela být obrovská vesnice, aby to družstvo mohlo dělat skutečnou velkovýrobu. Družstva několika blízkých vesnic se tedy začala spojovat a logicky to bývalo tak, že zůstalo vedení nejúspěšnějšího družstva, kde například měli za pracovní jednotku nejvíc peněz a okolní vedlejší družstva se do něho "rozpustila". V rámci takového družstva a velkovýroby se pak v těch vesnicích začala dělat určitá částečná specializace.
Odpovědět
Tržně to v JZD mělo být, že by se ekonomický výsledek, zisk družstva rozdělil členům družstva podle vloženého majetku. To ale bylo proti socialistické ideologii, sedlák člen družstva, který vložil třeba 200 hektarů pozemků a hodně krav, by dostával obrovské peníze, zatímco chudák bezzemek nebo majitel půl hektaru nic nebo nějakou trošku minima. Takže ten zisk se z velké části asi odvedl státu a zavedl se paskvil zdánlivě družstevního rozdělování zisků , ale ve skutečnosti to byla určitá forma zaměstnaneckého poměru. Členové družstva byli vypláceni podle práce, kterou v družstvu oddělali. Za práci dostávali přidělené takzvané pracovní jednotky a jednou za rok družstvo pořádalo výroční členskou schůzi, kde vedení družstva zveřejnilo zisk za uplynulý rok a družstevníci odhlasovali, kolik peněz za jednu pracovní jednotku dostanou.
Později, jak přicházela do zemědělství nová generace nespjatá s členským vlastnictvím, tak ti už byli zaměstnáváni jako běžní zaměstnanci pracující za plat. Členové družstva v družstvu pracovat nemuseli, mohli si najít práci jinde, třeba v továrně a potom z družstva pouze měli nárok na deputát. A povinnost, když družstvo zavolalo, dělat práci - brigády, kterou družstvo svými lidmi nezvládalo.
Co se týká pozdějšího spojování družstev, mně to připadá, že původně vznikaly JZD spíš podle vesnic, jedna vesnice - jedno JZD. A že někdy na začátku sedumdesátek, kdy družstva teprve začala dělat skutečnou zemědělskou velkovýrobu, začalo vycházet, že by to musela být obrovská vesnice, aby to družstvo mohlo dělat skutečnou velkovýrobu. Družstva několika blízkých vesnic se tedy začala spojovat a logicky to bývalo tak, že zůstalo vedení nejúspěšnějšího družstva, kde například měli za pracovní jednotku nejvíc peněz a okolní vedlejší družstva se do něho "rozpustila". V rámci takového družstva a velkovýroby se pak v těch vesnicích začala dělat určitá částečná specializace.
JP
Jaroslav Pokorný
18.10.2024 11:21 Reaguje na Radim PolášekTak nějak to bylo. I v naší vesnici bylo JZD ze spojených 7 vesnic, pamatuji známá družstva jako Velké Bílovice, Práče, Rakvice, mající tisíce ha. A ekonomicky byla velmi úspěšná.
Odpovědět
sv
s v
18.10.2024 11:52 Reaguje na Jaroslav PokornýTaky byla dotovaná. Ovšem až po tom co se ukázalo, že bolševické rozkradení známá jako "kolektivizace" a bolševické "hospodaření" 50. let způsobilo totální rozklad zemědělství jako sektoru.
Odpovědět
JB
Jaroslav Bobr
16.10.2024 22:38 Reaguje na Radim PolášekZnám případ, kdy si sedlák koupil na dluh traktor, traktor mu " združstevnili" ale dluh za něj musel zaplatit on.Tady ale hráli roli i osobní rozepře.
Odpovědět
RP
EB
Emil Bernardy
16.10.2024 07:33Před 34 roky nás pustili na západ.
Poznávali jsme realitu zemědělství nesocialistického.
Nesmyslnost dotací,na jedné straně sedlák ornou půdu kupuje,jinde tuto za dotace zatravní...řka toho si nevšímejte,tato politika jednou přejde.My tu byli již za císaře...
I bídu upadajících zemědělců.
Z chovatelských časopisů co nám přátatelé posílali tabulky o neustálém zvyšování dojivosti,zvyšování stavu zvířat v chovu,snižování počtu chovů a zvyšování rozlohy.Přirozený vývoj.
A tak je to dnes i u nás.A bylo před válkou,a nakonec i malá JZD se slučovala.
Po roce 1990 se do hospodaření pustili potomci majitelů.pokud byli v zemědělství vzděláni a byli zaměstnanci St.statků,či jézédáci,tak spíše OK,pokud přišli z jiných oborů,tak to dopadalo spíš špatně.
Pokud by bylo uvedeno jméno pána ze Slánska,asi bych ho znal.Nemá dědice.Potom buď podnik prodá investorům,není jen Agrofert,ale vše je to stejné.Občas přijdou na inspekci ekonomové a právníci,rozumí jen hektarů a korunám a odejdou.Občas udělají personální zemětřesení.
Nebo se to prodá jinému úspěšnějšímu a mladšímu zemědělci.Není to jednoduché,je nutná zběhlost ne jen v řemesle,zemědělství,ale ekonomie a právo . A velká kuráž a mládí.
A před takovými smekám klobouk..
Odpovědět
Poznávali jsme realitu zemědělství nesocialistického.
Nesmyslnost dotací,na jedné straně sedlák ornou půdu kupuje,jinde tuto za dotace zatravní...řka toho si nevšímejte,tato politika jednou přejde.My tu byli již za císaře...
I bídu upadajících zemědělců.
Z chovatelských časopisů co nám přátatelé posílali tabulky o neustálém zvyšování dojivosti,zvyšování stavu zvířat v chovu,snižování počtu chovů a zvyšování rozlohy.Přirozený vývoj.
A tak je to dnes i u nás.A bylo před válkou,a nakonec i malá JZD se slučovala.
Po roce 1990 se do hospodaření pustili potomci majitelů.pokud byli v zemědělství vzděláni a byli zaměstnanci St.statků,či jézédáci,tak spíše OK,pokud přišli z jiných oborů,tak to dopadalo spíš špatně.
Pokud by bylo uvedeno jméno pána ze Slánska,asi bych ho znal.Nemá dědice.Potom buď podnik prodá investorům,není jen Agrofert,ale vše je to stejné.Občas přijdou na inspekci ekonomové a právníci,rozumí jen hektarů a korunám a odejdou.Občas udělají personální zemětřesení.
Nebo se to prodá jinému úspěšnějšímu a mladšímu zemědělci.Není to jednoduché,je nutná zběhlost ne jen v řemesle,zemědělství,ale ekonomie a právo . A velká kuráž a mládí.
A před takovými smekám klobouk..
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.10.2024 07:47 Reaguje na Emil BernardyNA ZÁPAD, včera jsem byl ve firmě, která za totáče vyráběla koberce ve veklém pojem koberce z Liberce byl pojem.
po 89. přišla Belgická firma, koupila fabriku, která jí dělala konkurenci a teď se vozí koberce do Liberce, kde se obšívají a balí. To je konec pojmu výroby koberců v tomto městě a majitel to dělá přesně tak, aby sde už samostatně nikdy v té fabrice nic nevyrábělo. Takže výsledek toho, čemu vděčíme našim politikům a zbankrotovanému hospodářství, že sen dovážíme práci, jen proto, aby tomu " západu" nevznikala " levnější" konkurence.
Následkem čehož jsou výrobní kapacity soustavně likvidovány a tedy pokud se ptáte, proč nevyděláváme více? ono ani nemůžeme, protože finanční produktovody jsou ve státech mimo ČR.
A pokud někdo nechápe, že železná opona je na vlajce EU, tak tomu nikdo věřit nechce. 15 hvězd, poslední Rakousko, 1995.
Odpovědět
po 89. přišla Belgická firma, koupila fabriku, která jí dělala konkurenci a teď se vozí koberce do Liberce, kde se obšívají a balí. To je konec pojmu výroby koberců v tomto městě a majitel to dělá přesně tak, aby sde už samostatně nikdy v té fabrice nic nevyrábělo. Takže výsledek toho, čemu vděčíme našim politikům a zbankrotovanému hospodářství, že sen dovážíme práci, jen proto, aby tomu " západu" nevznikala " levnější" konkurence.
Následkem čehož jsou výrobní kapacity soustavně likvidovány a tedy pokud se ptáte, proč nevyděláváme více? ono ani nemůžeme, protože finanční produktovody jsou ve státech mimo ČR.
A pokud někdo nechápe, že železná opona je na vlajce EU, tak tomu nikdo věřit nechce. 15 hvězd, poslední Rakousko, 1995.
JŘ
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.10.2024 07:52 Reaguje na Jaroslav Řezáčpak se ještě někdo může divit, proč dálnice a kamionová doprava praská ve švech. Protože se vozí blbosti. Jen proto, aby se ZÁPAD napakoval.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
16.10.2024 10:35 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTak to nevidím.Žili jsme v pohodlí socializmu,konkurence nebyla.Zaprděné pohodlí.Bylo zle,stát podržel,Státní statky.Management zem.podniků chtěl změnu,a dobří obstáli,nebylo to jednoduché,ale člověk musí umět a činit se.Pro lepší část zemědělství byl tehdejší stav demotivující.Plakat nad bebíčkem před 30ti roky?,bylo toho více,co jsme někteří nezvládli.Ale dnes víme,že nejde jen o to vyrobit,ale také prodat.
Já po RVHP slzy neroním.Paměť.
Odpovědět
Já po RVHP slzy neroním.Paměť.
LB
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.10.2024 11:13 Reaguje na Emil Bernardyvy si snad myslíte, že to RVHP tu není? jen má jinou formu, formu dotací a nekonkurenceschopnosti. Tedy i v tom, že nedokážeme čelit levnějším dovozům se celé hospodářství sesypalo. To co popisuju je zakonzervovaný bankrot, který předcházel divokému nakupování " Západu" v našich lesích a hájích. Co dávalo nějaký smysl, tak odkoupili a záskali technologii, tam, kde jsme mohli tvořit levnější konkurenci, odkoupili a zničili výrobu, stejně jak jsem popsal. My jsme vyráběli levněji a kvalitně ale neměli kapitalizaci a na trhy nás nikdo nepustil. Naběhli jsme si na vidle a rozhodně se nedá říci, že by to v roce 2024 bylo jinak.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
16.10.2024 16:05 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPracuji v české firmě, která z garáže za 34 let vyrostla na 180 zaměstnanců a stamilionové obraty. Vyrábí a vyváží svoje výrobky pod vlastní značkou převážně do světa (kde na nás opravdu nikdo nečeká a je nutné si vydobýt místo na slunci). Pokud čeští majitelé hospodařit nebo podnikat neuměli a prodali vlastní kapitál (budovy, stroje, půdu) v často morálně zastaralých a chronicky pod-investovaných podnicích není teď na místě naříkat, že se ho zmocnila konkurence. O dekády později opět někteří majitelé prodávají nesnadno vybudované české firmy protože jsme nedokázali vybudovat funkční akciový trh ani akumulovat dostatek kapitálu. Občas jde i o naše malé sebevědomí a naprostý nedostatek ochoty riskovat. Dále tomuhle státu zazlívám brutální míru regulace zabíjející začínající firmy v zárodku a někdy i před jejich vznikem. Je to neuvěřitelné plýtvání cenným lidským kapitálem, za které si jako společnost můžeme svojí hloupostí, závistí a volbou populistů jenom my sami.
Odpovědět
DA
DAG
17.10.2024 09:13 Reaguje na Dalibor MotlPřesně. Brečet o něčem 35 let po převratu, je trochu pozdě.
Se zbytkem to vidím stejně. Výroba v této zemi i evropě je málo diverzifikovaná. Vyrábíme HI-TECh málo produktů. Je fajn, že umíme vyrobit nemocniční postel nebo svařit nějakej krám, ale když se to po určitém čase neposune o kus výš tak nás ostatní musí zákonitě dohnat.
Odpovědět
Se zbytkem to vidím stejně. Výroba v této zemi i evropě je málo diverzifikovaná. Vyrábíme HI-TECh málo produktů. Je fajn, že umíme vyrobit nemocniční postel nebo svařit nějakej krám, ale když se to po určitém čase neposune o kus výš tak nás ostatní musí zákonitě dohnat.
EB
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.10.2024 11:15 Reaguje na Emil Bernardypaměť není slaná ani mastná. Nic nestojí a jak se volby blíží, tak je to lidem čím dál více jedno...oni si za ty peníze už moc nepořídí.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
16.10.2024 11:45 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJá pracuji pro zemědělce,právě teď tam odjíždím za prací a ti co pracuji obstojně se mají dobře.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
16.10.2024 13:55 Reaguje na Emil BernardyRVHP byla Rada vzájemné hospodářské pomoci. Každý stát hospodařil na svém, po svém a za své. Jaké jsme si to udělali, takové jsme to měli.
Když se v. Klaus vrátil z podpisu asociačních dohod tak anoncoval, že nás v EU čeká nelítostná konkurence. No a tu teď pociťujeme.
Pamatuji, že během privatizace jeden český emigrant z USA varoval, že Američané sem nejdou privatizovat proto, aby se Češi měli lépe, ale aby zde co nejvíce vydělali, příp. zlikvidovali konkurenci. A apeloval na politiky, aby preferovali Čechy emigranty, že u nich je jakýsi předpoklad, že by z nostalgie více usilovali o prospěch ČR.
Odpovědět
Když se v. Klaus vrátil z podpisu asociačních dohod tak anoncoval, že nás v EU čeká nelítostná konkurence. No a tu teď pociťujeme.
Pamatuji, že během privatizace jeden český emigrant z USA varoval, že Američané sem nejdou privatizovat proto, aby se Češi měli lépe, ale aby zde co nejvíce vydělali, příp. zlikvidovali konkurenci. A apeloval na politiky, aby preferovali Čechy emigranty, že u nich je jakýsi předpoklad, že by z nostalgie více usilovali o prospěch ČR.
sv
s v
18.10.2024 12:07 Reaguje na Jaroslav PokornýAno, v rámci RVHP každý stát si "hospodařil na svém" ... a všichni jsme makali na russovětsko. Tedy povinně se musely plnit dodávky do sajůzu, i když to znamenalo pustit výdělečný kšeft pro západního zákazníka a i když směnné kurzy a ceny byly diktovány z moskvy a to tím způsobem, že byly pro výrobce často ztrátové. ČS podniky si mohly gratulovat, když jim dodávky do sajůzu alespoň zaplatily náklady. Ad možné dodákvy pro západního zákazníka. TO platilo jen během 50. a 60. let, kdy čs průmysl ještě mohl čerpat z práce z vyspělého dědictví první republiky a v bolševiky ukradených fabrikách ještě na podřadných pozicích zůstávali bývalí majitelé a techničtí ředitelé, takže byl trochu konkurenceschopný i na západě. Po rusácké okupaci a hlavně v 80. letech mimo jiné i díky rvhp se rozklad čs průmyslu prohloubil na tolik, že jsme byli na západ sto prodat leda uhlí, nebo podřadné zboží (na které se tady psaly pořadníky) za dumpingové ceny.
Odpovědět
PE
Petr Elias
16.10.2024 11:42 Reaguje na Jaroslav ŘezáčNějak si nedovedu představit tu velkou ,,konkurenci,, kterou měl Západ v těch zastaralých mašinách v Bytexu. :) Bohužel zde stále trvá rudý sen o tom, jak byl socík technologicky na výši. Nebýt tu rudý mor, tak bychom tomu Západu konkurovat mohli...;)
Odpovědět
RP
Radim Polášek
16.10.2024 14:07 Reaguje na Petr EliasKonkurence mohla být, protože jsme měli v nízkých mzdách až desetkrát levnější práci než na Západě. Stejně tak jsme měli levnější suroviny, levnější energii, levnější vodu, levnější ochranné pomůcky. atd.
Spousta socialistických podniků, pokud by se do jejich zařízení vhodně investovalo a manažment by uměl obchodovat s kapitalistickými zeměmi, mohla být konkurenceschopná na produkci sice techniky zastaralejších produktů, ale prodávaných na kapitalistickém Západ za výrazně nižší cenu. Která by i tak přinesla tomu podniku slušné zisky a s těmi zisky by přišly prostředky na modernizace, které by po pár letech umožnily produkovat výrobky na technické úrovni srovnatelné se západní kapitalistickou konkurencí.
Bohužel část těchto podniků byla hned po sametu, kdy byly za pár šupů, skoupena právě tou západní konkurencí a buď přímo přivedena ke krachu nebo vedena tak, aby konkurencí nebyly. V další části podniků se do vedení dostali fanfaróni, bývalí veksláci, podvodníci a podobně, kdy se podnik zadlužil a zbankrotoval. Typicky Stehlík a Bohemia Art v Poldovce. A jinde se sice dostali do vedení poctivci, kteří ale neuměli kapitalistický manažment a tak někteří na něco dojeli a podniky, co mohly být konkurenční, zkrachovaly.
Část z nich měla štěstí nebo byli chytří a ty podniky přežily a dnes skutečně konkurují západu a jiným, ale takových je málo.
Odpovědět
Spousta socialistických podniků, pokud by se do jejich zařízení vhodně investovalo a manažment by uměl obchodovat s kapitalistickými zeměmi, mohla být konkurenceschopná na produkci sice techniky zastaralejších produktů, ale prodávaných na kapitalistickém Západ za výrazně nižší cenu. Která by i tak přinesla tomu podniku slušné zisky a s těmi zisky by přišly prostředky na modernizace, které by po pár letech umožnily produkovat výrobky na technické úrovni srovnatelné se západní kapitalistickou konkurencí.
Bohužel část těchto podniků byla hned po sametu, kdy byly za pár šupů, skoupena právě tou západní konkurencí a buď přímo přivedena ke krachu nebo vedena tak, aby konkurencí nebyly. V další části podniků se do vedení dostali fanfaróni, bývalí veksláci, podvodníci a podobně, kdy se podnik zadlužil a zbankrotoval. Typicky Stehlík a Bohemia Art v Poldovce. A jinde se sice dostali do vedení poctivci, kteří ale neuměli kapitalistický manažment a tak někteří na něco dojeli a podniky, co mohly být konkurenční, zkrachovaly.
Část z nich měla štěstí nebo byli chytří a ty podniky přežily a dnes skutečně konkurují západu a jiným, ale takových je málo.
JP
Jaroslav Pokorný
16.10.2024 14:17 Reaguje na Radim PolášekJe třeba nezapomenout, že se aktivně angažovali vrcholoví politici, kteří ty konkurence schopné podniky cíleně rozbíjeli, jako např. V. Dlouhý Poldovku či plzeňskou Škodovku, aby konkurence schopné nebyly.
Odpovědět
PE
Petr Elias
16.10.2024 14:28 Reaguje na Jaroslav PokornýNechte toho blábolení. Kdyby ten zlý západ nenalil do Škodovky miliardy, tak už by dávno neexistovala...
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
16.10.2024 15:05 Reaguje na Jaroslav PokornýPoldovku a plzeňskou Škodovku poslali ke dnu jejich vlastníci ... a tu plzeňskou z toho samého dna zase jiní vlastníci vytáhli.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
16.10.2024 16:06 Reaguje na Radek ČudaPřesně tak, v každém podniku to bylo trochu jiné.
Stehlík v Poldovce byl fanfarón absolutně neuznávající ekonomické zákonitosti. Tam to muselo padnou automaticky.
Soudek v Plzeňské Škodovce nejspíš neodhadl přijatelné dluhové zatížení a přehnal expanzi svých firem.
Odpovědět
Stehlík v Poldovce byl fanfarón absolutně neuznávající ekonomické zákonitosti. Tam to muselo padnou automaticky.
Soudek v Plzeňské Škodovce nejspíš neodhadl přijatelné dluhové zatížení a přehnal expanzi svých firem.
JP
Jaroslav Pokorný
17.10.2024 13:44 Reaguje na Radim PolášekStehlík převzal Poldovku v době, když ji V. Dlouhý rozkouskoval na jednotlivé segmenty, které samy o sobě nebyly konkurence schopné.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
17.10.2024 17:36 Reaguje na Jaroslav PokornýStehlík měl Poldovku sám rozdělit. Podle technologických celků, aby zjistil, které technologie jsou životaschopné a které ne a podle hal, aby pomocná zařízení v hale nepatřila dvěma, pěti dodavatelům, elektřiny páry, plynu, vody atd ale patřila k té technologii. Tím by získal úplně samostatné oddělitelné provozy.
Potom se měl těch neživotaschopných nekompromisně zbavit, prodat je nebo rovnou rušit a lidi propustit a získané finanční zdroje měl použít na modernizaci a rozvoj těch perspektivních.
Jenže on držel všechno, tak jak to stálo a leželo, dokud dluhy nedosáhly astronomické výše a všechno to jako celek zkrachovalo.
Nakonec stejně nějaké životaschopné technologie se rozjely a přežily, ale kdyby to Stehlík hned na začátku rozdělil, přežilo a dodnes by těch technologií a výrobních provozů fungovalo mnohem víc.
Odpovědět
Potom se měl těch neživotaschopných nekompromisně zbavit, prodat je nebo rovnou rušit a lidi propustit a získané finanční zdroje měl použít na modernizaci a rozvoj těch perspektivních.
Jenže on držel všechno, tak jak to stálo a leželo, dokud dluhy nedosáhly astronomické výše a všechno to jako celek zkrachovalo.
Nakonec stejně nějaké životaschopné technologie se rozjely a přežily, ale kdyby to Stehlík hned na začátku rozdělil, přežilo a dodnes by těch technologií a výrobních provozů fungovalo mnohem víc.
JP
Jaroslav Pokorný
17.10.2024 20:45 Reaguje na Radim PolášekPřed léty byla v TV reportáž s nějakým výrobce nožů. Redaktor se ptal, má-li dost materiálu. On ho zavedl do skladu a ukázal mu hromadu železa, tedy oceli. Řekl, že si z Poldovky navezl tuny speciálních ocelí, když to tam prodávali za cenu šrotu.
Podobně můj spolužák, vinař, nakoupil jako odpad nerezové plechy, z nichž si potom nechal svařit vinařské cisterny.
A stejně dopadlo stádo vysoce produkčních krav, které si odchoval Agrokombinát Slušovice z embryí, dovezených z Kanady. Po privatizaci podniku je nový vlastník odvezl na jatka.
Odpovědět
Podobně můj spolužák, vinař, nakoupil jako odpad nerezové plechy, z nichž si potom nechal svařit vinařské cisterny.
A stejně dopadlo stádo vysoce produkčních krav, které si odchoval Agrokombinát Slušovice z embryí, dovezených z Kanady. Po privatizaci podniku je nový vlastník odvezl na jatka.
RP
Radim Polášek
18.10.2024 09:27 Reaguje na Jaroslav PokornýAno, to bývalo běžné.
Já jsem v takovém velkém podniku taky pracoval. V druhé polovině devadesátek přišli manažeři, pro které byla hlavní mantra "šetřit snižováním skladových zásob". Které tehdy v bývalých socialistických podnicích byly skutečně obrovské, protože v socialistickém systému být velké musely, aby podnik bez problémů fungoval. Rozprodávaly se, takže jsme mohli chodit po těch podnikových skladech a nakupovat všemožné věci, za účetní cenu, socialistickou, která v té době byla asi čtvrtinová proti třeba podobnému nářadí nebo materiálu, co bylo tehdy v obchodech nebo tržní cena při prodejích ve firmách. Ani si nechci domyslet, kdo všechno předem, než jsme s k tomu dostali my zaměstnanci, co jsme kupovali pro domácí dílnu, se k tomu dostal, nakoupil hromadně za účetní a rozprodal za tržní cenu.
Podobné to bylo i s náhradními díly nebo dokonce s díly rozpracované výroby, které šlo v garážových podmínkách dokončit. Leccos prodal podnik za cenu šrotu, pak se to dokončilo, natřelo a finanční základ obchodu třeba s náhradní díly byl na světě. Firmy, které fungují dodnes a které dnes už provozují dědicové. Do kterých by ty podivné začátky podnikání nikdo neřekl. Dokonce i jedna rodina dnes v republice i světově známého závodníka takhle z "počinku" z firmy tehdejšího mého zaměstnavatele začala podnikat a z podnikání pak financovat závodění, třeba na Dakaru.
Odpovědět
Já jsem v takovém velkém podniku taky pracoval. V druhé polovině devadesátek přišli manažeři, pro které byla hlavní mantra "šetřit snižováním skladových zásob". Které tehdy v bývalých socialistických podnicích byly skutečně obrovské, protože v socialistickém systému být velké musely, aby podnik bez problémů fungoval. Rozprodávaly se, takže jsme mohli chodit po těch podnikových skladech a nakupovat všemožné věci, za účetní cenu, socialistickou, která v té době byla asi čtvrtinová proti třeba podobnému nářadí nebo materiálu, co bylo tehdy v obchodech nebo tržní cena při prodejích ve firmách. Ani si nechci domyslet, kdo všechno předem, než jsme s k tomu dostali my zaměstnanci, co jsme kupovali pro domácí dílnu, se k tomu dostal, nakoupil hromadně za účetní a rozprodal za tržní cenu.
Podobné to bylo i s náhradními díly nebo dokonce s díly rozpracované výroby, které šlo v garážových podmínkách dokončit. Leccos prodal podnik za cenu šrotu, pak se to dokončilo, natřelo a finanční základ obchodu třeba s náhradní díly byl na světě. Firmy, které fungují dodnes a které dnes už provozují dědicové. Do kterých by ty podivné začátky podnikání nikdo neřekl. Dokonce i jedna rodina dnes v republice i světově známého závodníka takhle z "počinku" z firmy tehdejšího mého zaměstnavatele začala podnikat a z podnikání pak financovat závodění, třeba na Dakaru.
RP
Radim Polášek
18.10.2024 09:33 Reaguje na Jaroslav PokornýCo se týká krav, u nás zase bylo na začátku devadesátek běžné, že restituenti chodili do kravína a ohmatávali krávy, které jsou nejvíc osvalené. A ty potom v rámci své restituce, posílali rovnou z družstevního kravína na jatka.
I taková byla restituce, takzvaná "náprava škod způsobených komunisty".
Matka tehdy rozhodla, že nám družstvo bude vracet jenom pozemky, ty dvě nebo tři krávy, které babička dala do družstva, jim nechá.
Odpovědět
I taková byla restituce, takzvaná "náprava škod způsobených komunisty".
Matka tehdy rozhodla, že nám družstvo bude vracet jenom pozemky, ty dvě nebo tři krávy, které babička dala do družstva, jim nechá.
JV
Josef Valenta
20.10.2024 22:01 Reaguje na Radim PolášekBohužel se v tom moc nevyznali a tak chtěli březí krávy a šup s nimi na jatka,jako mladý zootechnik jsem přitom brečel.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
18.10.2024 10:58 Reaguje na Jaroslav PokornýHm, na začátku devadesátek "moji brigádníci" které jsem jako projektant v podniku mimo jiných věcí využíval, zpracovali hezkou dávku poměrně kvalitní nožířské oceli 14260. Tehdy jsem ovšem nevěděl, že to mimo jiné je poměrně kvalitní nožířská ocel. Dělali rošty na vozíky, na které se pokládaly na lakovnách lakované díly a projižděly linkami. Používali na to pásovinu asi 60x3 mm no a ve skladu padli a vyfasovali tu pásovinu z této oceli. Svařitelná je, sice omezeně, ale rošty z toho svařit šly. Jestli jí skladník měl nadbytek a potřeboval se jí tehdy zbavit...
A zrovna teď jsem koukal na jeden internetový bazar a tam maník nabízí spoustu různých kusů zrovna z této oceli 14260. Možná nějaký nožíř potřebuje vyprázdnit sklad.
Odpovědět
A zrovna teď jsem koukal na jeden internetový bazar a tam maník nabízí spoustu různých kusů zrovna z této oceli 14260. Možná nějaký nožíř potřebuje vyprázdnit sklad.
JP
Jaroslav Pokorný
18.10.2024 11:26 Reaguje na Radim PolášekUhlíková ocel 14 260
Nozeakatany.cz
https://www.nozeakatany.cz › uhlikova-ocel-14-260
JP
Jaroslav Pokorný
16.10.2024 14:13 Reaguje na Petr EliasÚspěch je méně závislý na moderních mašinách, podstatnější jsou schopnost a nadání lidí, kteří ty mašiny obsluhují a podniky řídí.
Zde bych vzpomněl Ludvíka Vaculíka, který se v jednom fejetonu podivoval, proč stát prodává Pražské vodovody a kanalizace s tím, že my si je neumíme opravovat a udržovat . A pokládal otázku, zda skutečně takové odborníky nemáme.
A k tomu jedno staré video:
https://www.youtube.com/watch?v=g1N5ModMtPI&t=8s&pp=ygUgZnJhbnRpxaFlayByaW5nbyDEjWVjaCBvIGtvcnVwY2k%3D
Odpovědět
Zde bych vzpomněl Ludvíka Vaculíka, který se v jednom fejetonu podivoval, proč stát prodává Pražské vodovody a kanalizace s tím, že my si je neumíme opravovat a udržovat . A pokládal otázku, zda skutečně takové odborníky nemáme.
A k tomu jedno staré video:
https://www.youtube.com/watch?v=g1N5ModMtPI&t=8s&pp=ygUgZnJhbnRpxaFlayByaW5nbyDEjWVjaCBvIGtvcnVwY2k%3D
RČ
Radek Čuda
16.10.2024 14:55 Reaguje na Petr EliasMalé upřesnění ... nebýt tu bolšáni, tak jsme ten "západ" byli ... jako jsme jím byli před nimi.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
17.10.2024 20:48 Reaguje na Radek Čuda"Bolšáni tu nebyli" - tedy byli, ale nevládli - mezi oběma válkami. Jak ten "západ" u nás vypadal? Ano, byli zde milionáři, ale také chudáci, žebráci, bezdomovci, matky s dětmi vybírající z hald uhlí a posluhující boháčům.
Víte, já pocházím právě z této vrstvy obyvatelstva.
Odpovědět
Víte, já pocházím právě z této vrstvy obyvatelstva.
RP
Radim Polášek
18.10.2024 09:38 Reaguje na Jaroslav PokornýVšak ono se to vrátilo.
V průměru se máme mnohem lépe než za komunistů. Za komunistů bylo v průměru na každého půlka kuřete, a každý se najedl, jenom některý trochu méně než jiný. Dnes máme v průměru na každého nejméně 2 kuřata, ale někteří schlamstnou 3 - 5 kuřat a někteří ohlodávají už jednou ohlodané kosti.
Odpovědět
V průměru se máme mnohem lépe než za komunistů. Za komunistů bylo v průměru na každého půlka kuřete, a každý se najedl, jenom některý trochu méně než jiný. Dnes máme v průměru na každého nejméně 2 kuřata, ale někteří schlamstnou 3 - 5 kuřat a někteří ohlodávají už jednou ohlodané kosti.
JP
sv
s v
18.10.2024 12:17 Reaguje na Jaroslav PokornýJá myslím, že ti nějaký soudruh důchodce poradí, kde jsou nejlepší akce, aby si mohl stejně jako on nakoupit dvacet mražených kuřat a narvat je do mrazáku. Pak nebudeš muset jako polášek ohlodávat kosti.
Odpovědět
JV
Josef Valenta
20.10.2024 22:10 Reaguje na Radim PolášekRozdíl je také v tom, že tenkrát nebyla v kuřeti voda , podívejte o kolik se vám kuře v troubě smrskne,a také v tom , když jsme koncem totace vykrmovali kuřata šli na jatka v průměrné váze 2 kg a v roce 2001 když jsme dělali poslední turnus jatky chtěli průměrnou váhu 1,3kg
Odpovědět
JV
Josef Valenta
20.10.2024 22:10 Reaguje na Radim PolášekRozdíl je také v tom, že tenkrát nebyla v kuřeti voda , podívejte o kolik se vám kuře v troubě smrskne,a také v tom , když jsme koncem totace vykrmovali kuřata šli na jatka v průměrné váze 2 kg a v roce 2001 když jsme dělali poslední turnus jatky chtěli průměrnou váhu 1,3kg
Odpovědět
JV
Josef Valenta
20.10.2024 22:10 Reaguje na Radim PolášekRozdíl je také v tom, že tenkrát nebyla v kuřeti voda , podívejte o kolik se vám kuře v troubě smrskne,a také v tom , když jsme koncem totace vykrmovali kuřata šli na jatka v průměrné váze 2 kg a v roce 2001 když jsme dělali poslední turnus jatky chtěli průměrnou váhu 1,3kg
Odpovědět
sv
s v
18.10.2024 12:14 Reaguje na Jaroslav Pokornýa pak se to změnilo.... žebráci dostali paragraf za příživníci a museli do lágru. Tentokrát nikoli matky (díky stům tisíců potratů ročně) posluhovali i nadále... tedy nikoli milionářům (alespoň ne oficiálně) ale nomenklaturním kádrům, stbáckým zločincům, soudruhům z OV i ÚV, veksláckým konfidentům, rusáckým důstojníkům, diletantským ředitelům koncernových podniků, atd. atp.
Odpovědět
JŠ
Jindřich Štěpánek
17.10.2024 11:39 Reaguje na Petr EliasJasně, mašiny byly tak zastaralý, že nábytek z Jitony starý 30 let přežil X stěhování kvůli malování, ale s Ikeou radši ani nehýbat. Ale o kvalitě máš jasno hned, co
Odpovědět
LB
Lukas B.
17.10.2024 12:48 Reaguje na Jindřich Štěpánekjojo, také jsem zdědil podobný nábytek (rok výroby 1976) a teď funguje v garáži a na chalupě jako skříně na nářadí, ale:
- na ten nábytek rodiče čekali skoro rok a vzpomínám že říkali, že to bylo přes známé a s úplatkem. jinak by se nedočkali asi nikdy.
- na tom nábytku zezadu je přilepený vyšisovaný papír, a je na něm mimo jiné maloobchodní cena. za jednu obyčejnou sektorovou skříň 100 širokou a 50 vysokou a 40 hlubokou to byla pětina (!) tehdejšího průměrného platu.
Odpovědět
- na ten nábytek rodiče čekali skoro rok a vzpomínám že říkali, že to bylo přes známé a s úplatkem. jinak by se nedočkali asi nikdy.
- na tom nábytku zezadu je přilepený vyšisovaný papír, a je na něm mimo jiné maloobchodní cena. za jednu obyčejnou sektorovou skříň 100 širokou a 50 vysokou a 40 hlubokou to byla pětina (!) tehdejšího průměrného platu.
RP
Radim Polášek
18.10.2024 07:00 Reaguje na Lukas B.T bobyl ještě masív nebo už dřevotříska?
Odpovědět
PE
Petr Elias
17.10.2024 15:05 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekProsim tě, žiješ ve snu o moderní a ekonomické socialistické výrobě. Vzbuď se. :)
Odpovědět
JŠ
Jindřich Štěpánek
17.10.2024 18:06 Reaguje na Petr EliasPleteš se. Nespim. Jen vidím realitu.
Odpovědět
sv
s v
18.10.2024 12:20 Reaguje na Jindřich Štěpánek... realitu bolševického rozkladu. Máš vidění zpožděné cca o 40 let.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.10.2024 07:44V tomto případě lze z velké části s článkem souhlasit. To je bohužel realita.
Odpovědět
HH
Honza Honza
16.10.2024 08:0240 mld ročně a co z toho? Podpora FV za biliony a sníží se teplota?
Není to stejné jako socialistická kolektivizace končící bídou?
Kdyby stát skutečně chtěl řešit klimatickou krizi, vytvořil by nějaké podmínky, aby OZE program fungoval: akreditace výrobců a prodejců TČ, aby byla záruka, že skutečně fungují (Mountfild to se svými výrobky zvládne, i po 20 letech své výrobky opraví a má náhradní díly-nic jiného nepotřebujeme!), elektroauta by udělal s vyměnitelnými bateriemi lehce ve speciálních servisech opravitelnými. Pro zemědělce by vytvořil nějaké podmínky- (alespoň!) méně kontrol, papírování, smyslplné dotace na obnovu přírody, za socializmu byly traktorové stanice-půjčovny strojů, lepší organizace péče o zvířata - organizace veterinár. prohlídek, organizace výkupu produktů- nějaká výkup. organizace s uznanými cenami s obchodníky a povinnost obchodních monopolů odkupovat výrobky za sjednané ceny, velké organizace to jakž takž zvládnou, ale malí jsou bez šance.
Ale stát o to nemá zájem, má zájem jen o peníze z daní- čím dražší výrobky (elektroauta, potraviny v supermarketech), tím lépe. Je to krátkozraká politika. Jiní (Čína) bude levnější a náš průmysl zlikviduje, nastoupí Ukrajina a zlikviduje naše zemědělství.
Kdyby fungoval liberalizmus - minimální stát bez dotací, bez nesmyslné byrokracie tak by toto vše přirozeně vzniklo nebo by toto vše přirozeně zaniklo a ušetřili bychom si biliony za dotace.
Odpovědět
Není to stejné jako socialistická kolektivizace končící bídou?
Kdyby stát skutečně chtěl řešit klimatickou krizi, vytvořil by nějaké podmínky, aby OZE program fungoval: akreditace výrobců a prodejců TČ, aby byla záruka, že skutečně fungují (Mountfild to se svými výrobky zvládne, i po 20 letech své výrobky opraví a má náhradní díly-nic jiného nepotřebujeme!), elektroauta by udělal s vyměnitelnými bateriemi lehce ve speciálních servisech opravitelnými. Pro zemědělce by vytvořil nějaké podmínky- (alespoň!) méně kontrol, papírování, smyslplné dotace na obnovu přírody, za socializmu byly traktorové stanice-půjčovny strojů, lepší organizace péče o zvířata - organizace veterinár. prohlídek, organizace výkupu produktů- nějaká výkup. organizace s uznanými cenami s obchodníky a povinnost obchodních monopolů odkupovat výrobky za sjednané ceny, velké organizace to jakž takž zvládnou, ale malí jsou bez šance.
Ale stát o to nemá zájem, má zájem jen o peníze z daní- čím dražší výrobky (elektroauta, potraviny v supermarketech), tím lépe. Je to krátkozraká politika. Jiní (Čína) bude levnější a náš průmysl zlikviduje, nastoupí Ukrajina a zlikviduje naše zemědělství.
Kdyby fungoval liberalizmus - minimální stát bez dotací, bez nesmyslné byrokracie tak by toto vše přirozeně vzniklo nebo by toto vše přirozeně zaniklo a ušetřili bychom si biliony za dotace.
JŘ
Jaroslav Řezáč
16.10.2024 08:37 Reaguje na Honza Honzano jo no, homo sapiens je schopno uctívat umělou inteligenci jen proto, že tu svojí už dávno ztratilo. To, že společnost hloupne, tak je už i výzkumě prokázáno.
Ono když považujeme plastové krabice za chytré, tak nám blbost patří.
Odpovědět
Ono když považujeme plastové krabice za chytré, tak nám blbost patří.
JP
Jaroslav Pokorný
16.10.2024 14:20 Reaguje na Honza HonzaNení to stejné jako socialistická kolektivizace končící bídou? .......
No, o bídě mám úplně jiné vědomosti než co bylo zde koncem 80. let.
Odpovědět
No, o bídě mám úplně jiné vědomosti než co bylo zde koncem 80. let.
LB
Lukas B.
16.10.2024 14:54 Reaguje na Jaroslav Pokornýgulášový socialismus osmdesátek svého druhu bídou nesporně byl. přes dostatek levného vepřového a dostatek piva.
Odpovědět
LB
Lukas B.
16.10.2024 15:22 Reaguje na Lukas B.a i na to levné vepřové se musela stát hodinová fronta když "přivezli". prostě idylka.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
16.10.2024 16:40 Reaguje na Lukas B.Tak zásobování bylo tehdy nastaveno pro lidi pracující v továrnách na první směně od šesti ráno. Odhadem to byly 3/4 všech pracujících. 90 % masa se prodala zrovna těmto lidem ve dvou hodinách, od dvou do 4 odpoledne. A v osumdesátkách byly fronty na maso tak 5 - 10 minutové, protože masa a masných výrobků bylo poměrně dost a jeho statistická spotřeba byla nějak o polovinu vyšší než je dneska. A to ještě bez zápočtu spotřeby masa venkovských samozásobitelů, to byla běžně čtvrtina až polovina všeho masa, co lidi na venkově konzumovali.
Mnohem delší fronty na maso byly dříve, tak o 10 a víc let, kdy komunisti ještě neměli v zemědělských družstvech velkochovy a na zpracování toho masa neměli v jednotlivých krajích postavené velké masokombináty
Odpovědět
Mnohem delší fronty na maso byly dříve, tak o 10 a víc let, kdy komunisti ještě neměli v zemědělských družstvech velkochovy a na zpracování toho masa neměli v jednotlivých krajích postavené velké masokombináty
JP
Jaroslav Pokorný
17.10.2024 13:51 Reaguje na Radim PolášekNějak tak k ránu rozvezli mlékaři výrobky z okresní mlékárny. V 6,15 přicházela prodavačka a odnosila z chodníku do prodejny konve s mlékem, jogurty, rohlíky. Od půl sedmé jsem už stál ve frontě, protože v 7 hod. nám odjížděl autobus do podniku, a tak jsme nákup museli mít doma. Mléko skutečně čerstvé, nalévané do bandasky, po 3 dnech se krásně srazilo na kyšku, to bylo lahůdkové pití v letních dnech.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
18.10.2024 09:42 Reaguje na Jaroslav PokornýPozději ještě i to v sáčcích se srazilo třetí den na kyšku.
Dnešní chlazené mléko, co chlazené vydrží nějak mnohem víc než ty tři dny by se na správné kysání asi muselo naočkovat. Nebo najít do kameninového hrnce, kde se kysalo předtím a kde ty mikroorganismy jsou v pórech.
Trvanlivé tím tuplem.
Odpovědět
Dnešní chlazené mléko, co chlazené vydrží nějak mnohem víc než ty tři dny by se na správné kysání asi muselo naočkovat. Nebo najít do kameninového hrnce, kde se kysalo předtím a kde ty mikroorganismy jsou v pórech.
Trvanlivé tím tuplem.
RP
Radim Polášek
18.10.2024 10:36 Reaguje na Jaroslav PokornýRáno ale byl ve většině prodejen velmi omezený sortiment. Hlavně to, co se neprodalo minulý den. Pečivo se vozilo časně zrána, ale ostatní zboží většinou během dopoledne.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
18.10.2024 11:30 Reaguje na Radim PolášekAno, v té naší malé mlékárně byl omezený sortiment, sloužila prakticky hlavně na to čerstvé mléko. To bylo z nádoje z minulého dne, bylo zpracované během noci.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
17.10.2024 20:51 Reaguje na Lukas B.Nyní už 30 let budujeme úspěšnou, demokratickou, kapitalistickou společnost. Všude svoboda, podnikání, ničím neomezovaný rozlet. Nyní s odstupem času můžeme posoudit změny, které se udály od, řekněme, r. 1950 do r. 1980, a od r. 1990 do r. 2020.
Odpovědět
sv
s v
18.10.2024 12:22 Reaguje na Jaroslav PokornýTo můžem. Jednoznačný závěr zní, že v roce 1989 jsme vylezli z žumpy.
Odpovědět
JO
sv
s v
18.10.2024 19:15 Reaguje na Jarka O.Já jen na rozdíl od tebe, jaroslave, nemám krátkou paměť.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
16.10.2024 16:29 Reaguje na Honza HonzaRudí a zelení jsou v podstatě sobě velmi podobní levicoví exponenti. Současný vývoj u nás a v EU se hodně podobá situaci u nás mezi rokem 45 a 48. Kdy komunisti už měli polickou převahu, už museli v zájmu udržení rudé ideologie šířit mezi lidmi první vědomé lži ale pořád s nimi sympatizovala většina lidí a ještě tady byl zdánlivě demokratický stát. Kde vládla zdánlivě demokratická vláda a prezident.
Odpovědět
Peter Sládek
18.10.2024 12:22 Reaguje na Radim PolášekVynikající a neotřelý postřeh. Ještě nesundali fasádu demokracie, ale už se párkrát neudrželi.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
16.10.2024 11:00Reálně popsaná situace soukromých zemědělců. až na tendenční kopnutí do
bývalého JZD, které mu předalo zdevastovanou půdu. Čímpak ji on vylepšil?
Hnojil hnojem jako jezeďáci? Kolik plodin střídal na polích a zaorával
rostlinné zbytky jako oni? To co vidím v okolí, tak ti malí zemědělci
co dělají s půdou je naopak její ničení. Hnůj už pole nevidělo 30 let
a střídají pouze pšenici, řepku a kukuřici. Pole mají sice bez plevelů,
ale taky bez hmyzu, který úspěšně vytrávili. Před 35 roky na tom poli
ještě byly i žížaly, protože při orbě bylo za traktorem bílo od racků,
kteří se jimi přecpávali. Dnes tam není žížala ani jedna! Návrat k těm
rodinným farmám je zideologizovaná slepá ulička určená k rozbití
družstev vlastníků, kteří se samostatně hospodařící udřou k smrti a
k jejich půdě se snadněji dostanou developeři a spekulanti. Z ideového
hlediska se u nás likvidovala družstva, ale družstva jsou zcela běžná
i na Západě. Ti lidé totiž pochopili, že lépe se hospodaří společně
s možností zastoupení v době nemoci a stáří. Taky si snáze pořídí
drahou techniku a moderní provozy, než jedinec, kterého to vyčerpá.
Překotná privatizace napáchala mnoho špatného a měla pro stát efekt
pouze na přechodnou dobu, než se noví majitelé předvedli jako
likvidátoři kdysi fungujících firem. Za symbolickou korunu dostali
konkurenční podnik a za miliony ho buď prodali a nebo dali do šrotu.
Každopádně nikdo z nich neprodělal a prodělal pouze náš stát a my
ostatní. Stát se zadlužuje, zisky odcházejí do zahraničí a i po
35 letech jsme stále chudými příbuznými našich tehdejších "vzorů".
Odpovědět
bývalého JZD, které mu předalo zdevastovanou půdu. Čímpak ji on vylepšil?
Hnojil hnojem jako jezeďáci? Kolik plodin střídal na polích a zaorával
rostlinné zbytky jako oni? To co vidím v okolí, tak ti malí zemědělci
co dělají s půdou je naopak její ničení. Hnůj už pole nevidělo 30 let
a střídají pouze pšenici, řepku a kukuřici. Pole mají sice bez plevelů,
ale taky bez hmyzu, který úspěšně vytrávili. Před 35 roky na tom poli
ještě byly i žížaly, protože při orbě bylo za traktorem bílo od racků,
kteří se jimi přecpávali. Dnes tam není žížala ani jedna! Návrat k těm
rodinným farmám je zideologizovaná slepá ulička určená k rozbití
družstev vlastníků, kteří se samostatně hospodařící udřou k smrti a
k jejich půdě se snadněji dostanou developeři a spekulanti. Z ideového
hlediska se u nás likvidovala družstva, ale družstva jsou zcela běžná
i na Západě. Ti lidé totiž pochopili, že lépe se hospodaří společně
s možností zastoupení v době nemoci a stáří. Taky si snáze pořídí
drahou techniku a moderní provozy, než jedinec, kterého to vyčerpá.
Překotná privatizace napáchala mnoho špatného a měla pro stát efekt
pouze na přechodnou dobu, než se noví majitelé předvedli jako
likvidátoři kdysi fungujících firem. Za symbolickou korunu dostali
konkurenční podnik a za miliony ho buď prodali a nebo dali do šrotu.
Každopádně nikdo z nich neprodělal a prodělal pouze náš stát a my
ostatní. Stát se zadlužuje, zisky odcházejí do zahraničí a i po
35 letech jsme stále chudými příbuznými našich tehdejších "vzorů".
EB
Emil Bernardy
16.10.2024 11:48 Reaguje na Břetislav MachačekŽížaly v poli nebyly nikdy ....
Odpovědět
JB
Jaroslav Bobr
16.10.2024 22:50 Reaguje na Emil BernardyTak já je tam viděl i dnes, když jsem si tahal řepu pro králíky na zimu.Na poli, krmná, zasetá vedle cukrovky.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
17.10.2024 08:50 Reaguje na Jaroslav BobrKdy jdu na ryby tak lepší je jít do kompostu.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
16.10.2024 14:28 Reaguje na Břetislav Machaček družstva jsou zcela běžná i na Západě. Ti lidé totiž pochopili, že lépe se hospodaří společně s možností zastoupení v době nemoci a stáří. ...............
Před léty jsem byl s vinaři v Řecku. Stále mně předhazovali, jak výstavní jsou malé soukromé podniky a jak zanedbaně vypadá družstvo s 280 malými vlastníky. A já jim na to - "poslechněte si nářky těch soukromníků, jaké mají potíže s odbytem svých "vysoce kvalitních", ale drahých vín. Pokud se jim nepodaří zajistit odbyt v cizině. Kdežto to družstvo, produkující běžná stolní vína, zvýšilo odbyt, z roku na rok, skoro o 100%. No a v tom družstvu pracují zaměstnanci - zákonně 8 hod. denně, s nárokem na dovolenou, zdravotní a sociální pojištění. A členové požadují pravidelné výplaty podílů na zisku. A jak jste na tom s dovolenou vy?" Koukali po sobě a přiznávali, že si sice mohou udělat volno kdy chtějí, ale v podstatě nemohou - musí se o podnik stále starat.
Jo, to byly časy, kdy i o žních mohla část družstevníků jet družstevním autobusem k Balatonu, či kdykoliv do Brna do divadla či na nákupy.
Odpovědět
Před léty jsem byl s vinaři v Řecku. Stále mně předhazovali, jak výstavní jsou malé soukromé podniky a jak zanedbaně vypadá družstvo s 280 malými vlastníky. A já jim na to - "poslechněte si nářky těch soukromníků, jaké mají potíže s odbytem svých "vysoce kvalitních", ale drahých vín. Pokud se jim nepodaří zajistit odbyt v cizině. Kdežto to družstvo, produkující běžná stolní vína, zvýšilo odbyt, z roku na rok, skoro o 100%. No a v tom družstvu pracují zaměstnanci - zákonně 8 hod. denně, s nárokem na dovolenou, zdravotní a sociální pojištění. A členové požadují pravidelné výplaty podílů na zisku. A jak jste na tom s dovolenou vy?" Koukali po sobě a přiznávali, že si sice mohou udělat volno kdy chtějí, ale v podstatě nemohou - musí se o podnik stále starat.
Jo, to byly časy, kdy i o žních mohla část družstevníků jet družstevním autobusem k Balatonu, či kdykoliv do Brna do divadla či na nákupy.
RČ
Radek Čuda
16.10.2024 15:09 Reaguje na Jaroslav PokornýJj, k Balatonu a k Baltu ... a pak bez těch správných známých nebo přenocování před Čedokem/CKM tak leda do prdele.
Tyhle pohádky o tom, jak jsme se měli za socíku skvěle se koukám některým lidem nikdy neomrzí. Až na to, že to bylo úplně jinak ... stálo to tu za hovno a štěstí, že je to pryč.
Odpovědět
Tyhle pohádky o tom, jak jsme se měli za socíku skvěle se koukám některým lidem nikdy neomrzí. Až na to, že to bylo úplně jinak ... stálo to tu za hovno a štěstí, že je to pryč.
EB
Emil Bernardy
16.10.2024 17:29 Reaguje na Radek ČudaZemědělci mají odbytová družstva,třëba mlékařské.A už dost.
Odpovědět
JB
Jaroslav Bobr
16.10.2024 22:59 Reaguje na Radek ČudaTo , že o tom nevíte, neznamená že to tak nebylo.Panu Pokornému věřím, od poloviny 70-tých let v JZD sloučených 7 vesnic a zájezdy , lázně, kulturák, školka,kuchyně, jídelna.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
17.10.2024 13:59 Reaguje na Radek ČudaNikde nepíšu, že jsme se za socialismu měli skvěle. Ale tvrdím, že zde nebyla bída, žilo se zde dostatečně dobře. Nejlépe to vystihují nějaké vtipy. Třebas: Nad polévkou v útulku Armády spásy si povídají dva bezdomovci. "Také jsem v Listopadu cinkal klíči" povídá jeden. "Byly od bytu, auta, chaty, garáže."
Nebo: Co je horší? Fronty na banány nebo na pracáku.
Komunisté, ač na ně můžeme v mnoha ohledech nadávat, měli ideologii ve prospěch společnosti. Kapitalistickým ideálem, v podstatě nutností, je využití inteligence, nadání, schopností, známostí .... k osobnímu zbohatnutí. Ta soutěživost, konkurence, ale nesmí přesáhnout určité hranice, protože pak se stává destrukční silou.
Odpovědět
Nebo: Co je horší? Fronty na banány nebo na pracáku.
Komunisté, ač na ně můžeme v mnoha ohledech nadávat, měli ideologii ve prospěch společnosti. Kapitalistickým ideálem, v podstatě nutností, je využití inteligence, nadání, schopností, známostí .... k osobnímu zbohatnutí. Ta soutěživost, konkurence, ale nesmí přesáhnout určité hranice, protože pak se stává destrukční silou.
RP
Radim Polášek
18.10.2024 07:10 Reaguje na Jaroslav PokornýTak nějak. Akorát dneska je problém zelené zhloupnutí.
Nebýt zeleného zhloupnutí, kde se v poslední obě už začíná lámat chleba a ta 10 _ 20 let pováděná zelená politika už začíná dopadat do ekonomické situace lidí, začíná přibývat těch ožebračených, tak nemá ty klíče jen úplně zanedbatelné malé množství lidí.
Odpovědět
Nebýt zeleného zhloupnutí, kde se v poslední obě už začíná lámat chleba a ta 10 _ 20 let pováděná zelená politika už začíná dopadat do ekonomické situace lidí, začíná přibývat těch ožebračených, tak nemá ty klíče jen úplně zanedbatelné malé množství lidí.
JH
JH
18.10.2024 12:52 Reaguje na Jaroslav PokornýKomunisté mohli mít ideologii ve prospěch společnosti, ale jejich ideologie společnosti prospět nemůže.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
18.10.2024 09:48 Reaguje na Břetislav MachačekJá jsem viděl racky sbírající žížaly za orajícím traktorem jenom při rozorávání některé nepolní půdy. Druhý, třetí rok nebo při orání běžného pole jen velmi málo. A od osumdesátek už u nás racci při orání vymizeli úplně.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
16.10.2024 11:25Do " sametu " bylo Československo/ČR, soběstačná v základních potravinách a ještě se něco z toho vyváželo.
Byly zdevastovány Slušovice záměrně/začala likvidace zemědělství veškerého a dostaly přednost márkety ze Západu a tím i přebytky jejich zemědělství -
už delší dobu ta soběstačnost velmi chybí !
Odpovědět
Byly zdevastovány Slušovice záměrně/začala likvidace zemědělství veškerého a dostaly přednost márkety ze Západu a tím i přebytky jejich zemědělství -
už delší dobu ta soběstačnost velmi chybí !
ss
smějící se bestie
16.10.2024 11:28 Reaguje na smějící se bestieA navíc nejsou lidé, ochotní převzít i rodinné zemědělské hospodářství, za současných podmínek - Polsko si vyjednalo lepší podmínky, při vstupu do EU !
Odpovědět
LB
Lukas B.
16.10.2024 11:39 Reaguje na smějící se bestieteda že se dočkám adorace gulášového socialismu...
Odpovědět
PE
LB
Lukas B.
16.10.2024 12:14 Reaguje na Petr Eliasvozit pšenici přes půl planety či kontinentu není problém, neboť pšenice (oleje, másla, mražených herinků, chlazených vepřových půlek, piva etc.) přepravou moc neubývá. samozřejmě je fajn nepřijít o schopnost pěstovat pšenici.
jsou komodity, které tu přepravu snášejí výrazně hůře. třeba elektřina.
Odpovědět
jsou komodity, které tu přepravu snášejí výrazně hůře. třeba elektřina.
JB
Jaroslav Bobr
16.10.2024 23:02 Reaguje na Lukas B.No, netrefil jste se.A co energie potřebná na převoz těch komodit?Tam kde je zadrátováno přepravíte elktřinu docela snadno
Odpovědět
LB
Lukas B.
17.10.2024 08:46 Reaguje na Jaroslav Bobrnaopak. lodí na opačný konec planety to sežere pět litrů na tunu nákladu. dva tisíce kilometrů kamionem sežere třicet litrů na tunu nákladu. to není zas tak moc, to je velmi efektivní. kolik se ztratí elektřiny v transformátorech a hlavně v drátech, na to by Vám mohl dát základní rámcovou představu třeba pan Ohm.
Odpovědět
sv
s v
18.10.2024 12:27 Reaguje na smějící se bestieJeště jsi krom soudruha konfidenta čuby závislého na dotacích a klidně kšeftujícího se západem (na což ostatní nemohli ani pomyslet) porušujícího licenční práva západních výrobců počítačů (na což v právním státě nemůžeš ani pomyslet) zapomněl zmínit politiku nezávislosti čchučche. Soudruzi z kldr jsou přece také potravinově nezávislí ... tedy až na nějaký ten hladomor a občasnou potravinou a palivovou pomoc z číny či prohnilého západu.
Odpovědět
JV
Josef Valenta
16.10.2024 13:10Jsem asi nejmenší chovatel masného skotu, snažil jsem se produkovat plemena zvířata, kupodivu se mi dařilo i v rámci Evropy jsem stíhal být konkurence schopný,ale přišlo vypuštění daňků z farmy a jejich nesmyslná ochrana, nechuť myslivců vše řešit škody byli velké a to už jsem nezvládl jak zdravotně tak udržením chovu.Nejhorsi je blbost lidská, špatný úředník a špatné hospodaření v krajině
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
16.10.2024 13:27Opět stejná písnička – nejsou lidi, v zisku je jen kvůli dotacím .......
Pamatuji, že když ČR vstupovala do EU, byl Irsko proti. Přečetl jsem si reportáž s nějakým irským farmářem. Proč hlasoval proti vstupu ČR do EU? "Mám zisk 40 000 eur, ale to jsou dotace. Když se ty dotace budou dělit ještě mezi české zemědělce, tak já dostanu méně a už zkrachuji."
Země spadla do pasti dotační ekonomiky, která vede jen k akumulaci kapitálu už tak bohatých. ..............
To je zajímavé, to jsme se o těch poměrech v kapitalistickém zemědělství učili na střední zemědělské škole za socialismu.
Za socialismu, v rámci RVHP (Radě vzájemné hospodářské pomoci), každý stát hospodařil na svém, po svém a za své. Je to logické - přece úplně jinak se hospodařilo v podmínkách ČSSR a třebas Mongolska. Je logické, že při tak rozdílných poměrech v ekonomice, kultuře, životním prostředí, mentalitě, nemůžete mít jednotnou společnou měnu. Ano, v rámci RVHP byl zavedený "zúčtovatelný rubl". Byla to ale měna virtuální, sloužící výhradně ke vzájemnému obchodu.
Co se týkalo zemědělství - měli jsme vzorový socialistický podnik, Agrokombinát Slušovice, který ale hospodařil "kapitalisticky". Odhlédnuto od ideologie, hospodařil přísně ekonomicky, bez nadvlády politické ideologie. Proto u ústředních orgánů KSČ nebyl oblíbený. Byl trpěný výhradně kvůli svým ekonomickým výsledkům. A jako příklad možného fungování družstevního podniku ve vlastnictví členů, musel být po Velké Sametové zlikvidován, a to za přímé iniciativy ikony té doby, V. Havla. Pamatujete ty jeho "temné žilky ze Slušovic"?
Odpovědět
Pamatuji, že když ČR vstupovala do EU, byl Irsko proti. Přečetl jsem si reportáž s nějakým irským farmářem. Proč hlasoval proti vstupu ČR do EU? "Mám zisk 40 000 eur, ale to jsou dotace. Když se ty dotace budou dělit ještě mezi české zemědělce, tak já dostanu méně a už zkrachuji."
Země spadla do pasti dotační ekonomiky, která vede jen k akumulaci kapitálu už tak bohatých. ..............
To je zajímavé, to jsme se o těch poměrech v kapitalistickém zemědělství učili na střední zemědělské škole za socialismu.
Za socialismu, v rámci RVHP (Radě vzájemné hospodářské pomoci), každý stát hospodařil na svém, po svém a za své. Je to logické - přece úplně jinak se hospodařilo v podmínkách ČSSR a třebas Mongolska. Je logické, že při tak rozdílných poměrech v ekonomice, kultuře, životním prostředí, mentalitě, nemůžete mít jednotnou společnou měnu. Ano, v rámci RVHP byl zavedený "zúčtovatelný rubl". Byla to ale měna virtuální, sloužící výhradně ke vzájemnému obchodu.
Co se týkalo zemědělství - měli jsme vzorový socialistický podnik, Agrokombinát Slušovice, který ale hospodařil "kapitalisticky". Odhlédnuto od ideologie, hospodařil přísně ekonomicky, bez nadvlády politické ideologie. Proto u ústředních orgánů KSČ nebyl oblíbený. Byl trpěný výhradně kvůli svým ekonomickým výsledkům. A jako příklad možného fungování družstevního podniku ve vlastnictví členů, musel být po Velké Sametové zlikvidován, a to za přímé iniciativy ikony té doby, V. Havla. Pamatujete ty jeho "temné žilky ze Slušovic"?
PE
Petr Elias
16.10.2024 14:34 Reaguje na Jaroslav PokornýBože můj. To snad není možný. :D V RVHP si nikdo po svém nehospodařil - RVHP vzniklo proto, aby měl Svaz kontrolu nad satelity. ;)
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
16.10.2024 15:11 Reaguje na Petr EliasVyprdněte se na to ... když to čtu ... tady fakt nemáte s nějakými věcnými argumenty šanci. Prostě rudá víra ...
Odpovědět
RP
Radim Polášek
16.10.2024 16:49 Reaguje na Petr EliasKdyž tuto historii zkusíte skutečně studovat, tak zjistíte, že v rámci socialistických států byly velké rozdíly. Přirozeně Moskva měla kontrolu a poslední slovo, ale spoustu toho šlo podle specifik jednotlivých států a nikdo z Moskvy do toho nekecal.
Zkuste třeba to zemědělství, v Polsku a u nás, nebo u nás a v Rumunku nebo Maďarsku.
Nebo elektroniku, které státy vyráběly svou a které naopak kupovaly západní licence a to klidně i proti záměrům RVHP. Třeba magnetofony.
Na rozdíl od dnešního Brusele, který reguluje totálně všechno.
Odpovědět
Zkuste třeba to zemědělství, v Polsku a u nás, nebo u nás a v Rumunku nebo Maďarsku.
Nebo elektroniku, které státy vyráběly svou a které naopak kupovaly západní licence a to klidně i proti záměrům RVHP. Třeba magnetofony.
Na rozdíl od dnešního Brusele, který reguluje totálně všechno.
JP
Jaroslav Pokorný
17.10.2024 21:05 Reaguje na Radim PolášekOn je problém zaujmou postoj nadhledu a odstupu. Chápu lidi, také jsem poznal, kteří měli majetek, speciálně sedláci, k němuž byli vázáni tradicí a pocitem nutnosti pokračovat v díle předků. Ale zažil jsem i lidi, měl jsem je v rodině, z chudých poměrů, kteří se za socialismu měli dobře a přesto komunistům spílali. Většinou to byli katolíci. Pak "čas oponou trhnul" a nastoupila demokracie, a tito lidé najednou začali ztrácet ty sociální jistoty, na které jsme byli všichni navyklí. A najednou začali názory měnit.
Co se týče to ovlivňování Moskvou. Tam spíše byl problém toho, co při vzájemných poradách dokázali a chtěli politici prosadit. Ceausescu si např. půjčil na západě 11 miliard dolarů, aby mohl postavit hutní kombinát, aby Rumunsko nebylo jen zemědělskou zemí. Něco projedli. Obrovský kombinát produkoval mizernou ocel, protože prostě neměli kvalitní odborníky. A země byla hluboce zadlužená. Nekompromisní splácení dluhu, celkem 20 miliard, zemi uvrhlo do bídy.
Ale u nás stále rezonuje, že nás Moskva donutila vzít jejich vagony pro metro a zakázala vyrábět naše moderní, hliníkové, lehké, na které byl už postavený Nuselský most. Jaká ale byla skutečnost? Metro mělo stanovený termín otevření. Stavba se opožďovala, byl tedy vyměněný stavbyvedoucí, který dal plzeňské Škodovce nůž na krk: "Jste schopni do toho a toho termínu dodat x souprav?" A oni řekli nejsme. "Tak nebudeme čekat a vezmeme soupravy ze SSSR!"
Odpovědět
Co se týče to ovlivňování Moskvou. Tam spíše byl problém toho, co při vzájemných poradách dokázali a chtěli politici prosadit. Ceausescu si např. půjčil na západě 11 miliard dolarů, aby mohl postavit hutní kombinát, aby Rumunsko nebylo jen zemědělskou zemí. Něco projedli. Obrovský kombinát produkoval mizernou ocel, protože prostě neměli kvalitní odborníky. A země byla hluboce zadlužená. Nekompromisní splácení dluhu, celkem 20 miliard, zemi uvrhlo do bídy.
Ale u nás stále rezonuje, že nás Moskva donutila vzít jejich vagony pro metro a zakázala vyrábět naše moderní, hliníkové, lehké, na které byl už postavený Nuselský most. Jaká ale byla skutečnost? Metro mělo stanovený termín otevření. Stavba se opožďovala, byl tedy vyměněný stavbyvedoucí, který dal plzeňské Škodovce nůž na krk: "Jste schopni do toho a toho termínu dodat x souprav?" A oni řekli nejsme. "Tak nebudeme čekat a vezmeme soupravy ze SSSR!"
RP
Radim Polášek
16.10.2024 13:52Já se musím smát těm kecům o zdevastované půdě před Sametem. Když jsme zbytek pole, záhumenek, okolo roku 1975 dali do družstva, tak na tom lánu bylo z kopce vidět na tmavší půdě až do konce socialismu, kde ten záhumenek byl. Po roce 89 to během pár let vybledlo a všude v tom lánu byla a je stejná, prakticky jen umělými hnojivy hnojená půda. Dokud krávy mělo JZD, střídaly se na polích vedle obilí, řepky a kukuřice ještě tak na třetině až polovině rozlohy intenzívní víceleté travnaté louky a dále porosty pícnin, jetel, vojtěšky atd. Po Sametu tráva a pícniny postupně zmizely a střídá se tam pouze pšenice, řepka a kukuřice. Krávy v kravíně dnešní Mléčné farmy možná vyrábějí mléko efektivněji, na litr stačí menší rozloha pole, kde se bere krmení, ale ta půda na polích je oproti socialistickému JZD vytěžována mnohem víc.
A co se týká plevelů, socialistická JZD už v osumdesátých letech najela na plné využívání pesticidů, konkrétně herbicidů na ničení plevelů. Sice tehdejšími socialistickými herbicidy, které zatěžovaly při aplikaci životní prostředí mnohem víc než dnešní pesticidy, ale výsledky v odplevelení byly tehdy v podstatě stejné jako jsou na polích dnes.
Plno plevelů na polích, jako například rudá pole s obilím od vlčích máků byla vidět tak v devadesátkách. Kdy původní zbytky JZD buď krachovaly nebo hospodaření na polích převzal nějaký zelený neználek.
Odpovědět
A co se týká plevelů, socialistická JZD už v osumdesátých letech najela na plné využívání pesticidů, konkrétně herbicidů na ničení plevelů. Sice tehdejšími socialistickými herbicidy, které zatěžovaly při aplikaci životní prostředí mnohem víc než dnešní pesticidy, ale výsledky v odplevelení byly tehdy v podstatě stejné jako jsou na polích dnes.
Plno plevelů na polích, jako například rudá pole s obilím od vlčích máků byla vidět tak v devadesátkách. Kdy původní zbytky JZD buď krachovaly nebo hospodaření na polích převzal nějaký zelený neználek.
pp
pavel peregrin
16.10.2024 19:18 Reaguje na Radim PolášekTak pesticidy všeobecně nelze dělit na socialistické a kapitalistické.
Je to vývoj a dříve i západní státy používaly v podstatě stejné jako ty socialistické, s malými výjimkami.
Odpovědět
Je to vývoj a dříve i západní státy používaly v podstatě stejné jako ty socialistické, s malými výjimkami.
RP
Radim Polášek
18.10.2024 07:34 Reaguje na pavel peregrinV podstatě lze, my jsme nějaké vyráběli a sortiment byl docela slušný a zemědělcům +- stačily. Během pár let po Sametu byly téměř všechny zakázány a zemědělci museli přejít na novou generaci, vyráběnou na Západě. Možná jsme kopírovali Západ a byli jsme v těch pesticidech proti němu o takových 20 let pozadu, zas tak dobře tu situaci neznám, ale takové zpoždění bylo za socialismu běžné ve spoustě věcí.
Ale například ještě dnes, když se někde dělají rozbory reziduí v zemědělské půdě, bývá tam běžně na 60 - 70 % obsahu reziduí ještě z těch socialistických pesticidů, například Triazinu.
Od té doby se u nás v Evropě pesticidy obměnily téměř úplně nejméně dvakrát, třikrát. Zajisté k velké radosti výrobců, protože než pesticidu skončí patentová ochrana a může ho tak vyrábět každý a levně, už se v EU používat nesmí. Musí se používat nový náhradní, který zajisté má patentovou ochranu zase na začátku a další dlouhé roky nikdo jiný než výrobce ho bez povolení a tučných patentových poplatků vyrábět nesmí.
Zatímco když půjdete třeba v USA do změdělství, najdete tam dnes používané pesticidy, které se běžně používaly třeba před 30 i více lety.
Se tak projevuje dvojakost a pokrytectví EU, kdy EU je například zelenými aktivisty i zeleným bruselským vedením plnými ústy proti velkým chemickým koncernům, ale ve skutečnosti je svými reálnými činy podporuje a na náš úkor jim takovými způsoby přihrává miliardy zisků.
Odpovědět
Ale například ještě dnes, když se někde dělají rozbory reziduí v zemědělské půdě, bývá tam běžně na 60 - 70 % obsahu reziduí ještě z těch socialistických pesticidů, například Triazinu.
Od té doby se u nás v Evropě pesticidy obměnily téměř úplně nejméně dvakrát, třikrát. Zajisté k velké radosti výrobců, protože než pesticidu skončí patentová ochrana a může ho tak vyrábět každý a levně, už se v EU používat nesmí. Musí se používat nový náhradní, který zajisté má patentovou ochranu zase na začátku a další dlouhé roky nikdo jiný než výrobce ho bez povolení a tučných patentových poplatků vyrábět nesmí.
Zatímco když půjdete třeba v USA do změdělství, najdete tam dnes používané pesticidy, které se běžně používaly třeba před 30 i více lety.
Se tak projevuje dvojakost a pokrytectví EU, kdy EU je například zelenými aktivisty i zeleným bruselským vedením plnými ústy proti velkým chemickým koncernům, ale ve skutečnosti je svými reálnými činy podporuje a na náš úkor jim takovými způsoby přihrává miliardy zisků.
RP
Radim Polášek
16.10.2024 14:15Jinak mám docela srandu, jak tady autor článku, který je zelený aktivista a prosazovač zelených regulací a opatření, které zemědělce velmi omezují, pokrytecky naříká, jak se zemědělci mají špatně. Ano, mají se špatně ale z velké části kvůli zeleným nesmyslům a kvůli zeleně ideologicky nařízené preferenci malých zemědělců proti středním a velkým.
Kdy například dotace pro malé zemědělce z velké části fungují jako sociální dávky, které prodlužují existenci malým zemědělským podnikům do jejich bankrotů, ale nijak nezlevňují jejich produkci a nezlepšují jejich konkurenceschopnost. Zatímco upírané dotace velkým a středním obvykle dělají, to co mají, zlevňují jejich produkty a tím umožňují minimálně v rámci EU jejich konkurenceschopnost.
Odpovědět
Kdy například dotace pro malé zemědělce z velké části fungují jako sociální dávky, které prodlužují existenci malým zemědělským podnikům do jejich bankrotů, ale nijak nezlevňují jejich produkci a nezlepšují jejich konkurenceschopnost. Zatímco upírané dotace velkým a středním obvykle dělají, to co mají, zlevňují jejich produkty a tím umožňují minimálně v rámci EU jejich konkurenceschopnost.
ss
MH
Martin Horňák
16.10.2024 19:05velcí určují tempo
velcí, nadopovaní, s pracovní silou na půl roku (zbytek pracák)
Odpovědět
velcí, nadopovaní, s pracovní silou na půl roku (zbytek pracák)
KV
Karel Valenta
16.10.2024 21:54Jsem docela v šoku. Volal mi kamarád, že mu nabízejí za pronájem za 4 hektarového pole pro FVE elektrárnu 100.000 Kč/ha/rok. Majitelé jsou z Lichtenštejnska, s.r.o. se vkladem 10.000 Kč. Tak buď si tyto společnosti jen kolíkují budoucí claimy pro těžbu peněz a nebo se již někde vysoko rozhodlo o provozních dotacích na FVE. Po solárním, nyní větrníkovém a bioplynkovém tunelu opět zase solární ?
Kamarádovi jsem poradil, ať případnou smlouvu podepíše až po poradě s právníkem. Na netu jsem našel i vyšší nabídky až k 500.000 Kč/ha/rok. Držte si klobouky, jedeme z kopce.
Odpovědět
Kamarádovi jsem poradil, ať případnou smlouvu podepíše až po poradě s právníkem. Na netu jsem našel i vyšší nabídky až k 500.000 Kč/ha/rok. Držte si klobouky, jedeme z kopce.
pp
pavel peregrin
17.10.2024 06:29 Reaguje na Karel ValentaTo je hrozné pane Valento, ale je to realita.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
18.10.2024 07:49 Reaguje na Karel ValentaRychlý propočet.
Zhruba z 10 m2 se dá dostat 1kW instalovaného výkonu, z hektaru by to tak bylo až k 1 MW, při cca 20 % využití fotovoltaiky by to mohlo být 1800 hodin. Produkce za rok by to mohlo být tak 1800 MWh. Pokud bude minimální výkupní cena ve smlouvě nastavena třeba na 2 Kč za kWh, vyje ročně z hektaru fotovoltaiky vývar 3 600 tisíc.
100 tisíc nebo možná i 500 tisíc nájmu za rok se do toho v pohodě vejde.
Odpovědět
Zhruba z 10 m2 se dá dostat 1kW instalovaného výkonu, z hektaru by to tak bylo až k 1 MW, při cca 20 % využití fotovoltaiky by to mohlo být 1800 hodin. Produkce za rok by to mohlo být tak 1800 MWh. Pokud bude minimální výkupní cena ve smlouvě nastavena třeba na 2 Kč za kWh, vyje ročně z hektaru fotovoltaiky vývar 3 600 tisíc.
100 tisíc nebo možná i 500 tisíc nájmu za rok se do toho v pohodě vejde.
JO
Jarka O.
18.10.2024 15:35 Reaguje na Karel ValentaFtv je podvod, navíc se jich člověk nenají, a brzy může nastat nedostatek potravin, at se známý klidně právníků zeptá, ale dá pole nějakému zemědělcovi.
Odpovědět
