Matěj Pomahač: Na jaře už nezaseju. O zemědělství a fotovoltaice
„Obec se má rozrůstat a připravila záměr výstavby fotovoltaické elektrárny a parcel pro novostavby rodinných domů", vysvětluje a potřebuje pomoc se zákresy a vyčleněním půdy mimo jeho obhospodařovanou registrovanou výměru. Celkem má přijít asi o 10 hektarů, a to zrovna těch nejlepších polí, která mu ještě zbyla.
„Volali mi z obce před pár týdny, že mají vybraného solárního investora... zrovna jsem vybíral osivo. Tak jsme to jen po strništi podmítli a na jaře holt zasejeme o deset hektarů slunečnice méně,“ dodává.
V posledních letech mizí v Česku každý rok přibližně 700 hektarů nejcennější zemědělské půdy pro výstavbu domů, výrobu a skladování a také pro dopravní stavby.
A pro solární elektrárny, které našemu národu kupodivu nevadí tolik, jako větrníky.
Zdaleka to tedy není jen vodní a větrná eroze, co ničí českou půdu a krajinu.
Parlament v květnu přijal zákon, který by měl podobným záborům nejkvalitnější zemědělské půdy zamezit.
Navíc stát zavedl zajímavé možnosti agrivoltaiky, tedy možnost pěstovat pod solárními panely například borůvky či pást ovce.
Bohužel je účinnost klíčových ustanovení odložena až od ledna 2025, takže se investoři snaží stihnout ze zemědělského půdního fondu vyčlenit všechno, co se jenom dá.
„Na obci mi nedokázali vysvětlit, proč to nepostaví na trvalých travních porostech, které mají v majetku, a kde ty vagony pšenice nevyrostou. Ještě mi to takhle nešťastně vyčlení, a to pěkné, velké, obdélníkové pole mi rozdělí na tři díly – traktorista bude mít radost,“ dodává.
Obcházím pole, měřím GPS signál pro zákres co nejpřesnější polohy, potřebný pro několikanásobné kolečko úředních změn, sleduju činící se minibagr vybraného investora, a v rukou prosýpám krásnou, vonící a prohnojenou půdu... na které teď bude dalších 30 let (s možností další opce) stát fotovoltaická elektrárna... dodávající proud do sítě, což energetickou soběstačnost vsi moc nepodpoří, zato tu potravinovou tu zas trochu sníží.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (47)
Slavomil Vinkler
1.10.2024 06:48Slavomil Vinkler
1.10.2024 06:50 Reaguje na Slavomil VinklerPetr Hariprasad Hajič
4.10.2024 09:40 Reaguje na Slavomil VinklerHonza Honza
1.10.2024 07:02Karel Zvářal
1.10.2024 07:12 Reaguje na Honza HonzaMichal Uhrovič
1.10.2024 12:46 Reaguje na Karel ZvářalA tak to v životě chodí.
Pavla Žídková
1.10.2024 13:45 Reaguje na Karel ZvářalRadim Polášek
1.10.2024 20:15 Reaguje na Pavla ŽídkováZvláště když už dnes významná část těch málopříjmových obyvatel, kterým vydělané peníze nestačí, žije mnohem chuději než za komunistů. A žije taky ještě spousta starších lidí, kteří si tehdejší zásobování potravinami plně pamatují.
A když novodobí komunisté natření na zeleno připravují z Brusele návrat své komunistické totality a poučili se od předchozích rudých komunistů. Tak silně, že pád životní úrovně většiny obyvatelstva po plném rozhoření zeleného "boje" proti ošklivému sodovkáči a ošklivému teplu hrozí tak, že z posametového kapitalismu bude mnohonásobně tvrdší než byl předchozí pád životní úrovně z poválečného kapitalismu let 1945 - 47 po Vítězném únoru 48. Než se komunsité jakž takž trochu naučili v sedumdesátých letech plnit ve své rudé vládnoucí totalitě potřeby lidí.
A brambory už dávno, při svých cenách, nejsou potravou chudých. Že by dnes chudší rodina koupila a uskladnila na rok 2 - 4 metráky brambor je v jejich cenách dneska scifi. I kdyby měli dobrý sklep. Dneska jsou jídlem chudých levné těstoviny a levná rýže. Levné těstoviny se dají vyrobit v továrně výkonnými stroji a dělníky pracujícími za pár šupů a z méně kvalitní nebo jinak levné pšenice a k nám dovézt. Levná rýže se zase za pár šupů vykoupí od chudých asiatů a doveze k nám. Jídlo z obojího pak vyjde minimálně dvakrát levněji než jídlo z brambor.
Karel Zvářal
1.10.2024 20:20 Reaguje na Radim Polášekrýpal lesní
4.10.2024 17:35 Reaguje na Radim PolášekSouhrnem : Slibovaný blahobyt ´89 se prostě nekoná.
<rýpal lesní>
Radim Polášek
5.10.2024 19:55 Reaguje na rýpal lesníPro průměrné dnes už ten blahobyt spíš není a pro podprůměrné bylo za komunistů jednoznačně líp než dnes.
Jiří Havlík
4.10.2024 21:27 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
5.10.2024 20:05 Reaguje na Jiří HavlíkA kdo má dnes ještě pořád na skladování brambor vhodný sklep, rozhodně se mu vyplatí kupovat ty brambory na dalších až asi půl roku, do cca dubna nyní, když je sezóna brambor a jsou tak výrazně levnější. Od května se běžný sklep už ohřívá a brambory rychle stárnou a klíčí. Záleží jenom kolik těch brambor za těch půl roku má dnes rodina ve zvyku spotřebovat a kolik tedy ušetří. A dnes není problém větší zásilku nechat dovézt až do domu třeba na paletě, dopravce vám tu paletu s bramborami na cestě spustí z náklaďáku a ručním vozíkem doveze až za vrata do dvora, Vy nemusíte hnout ani prstem.
Karel Zvářal
1.10.2024 20:18 Reaguje na Pavla ŽídkováJaroslav Pokorný
3.10.2024 12:44 Reaguje na Honza HonzaBože, Bože (hloupý?) Honzo. Kolik máte let ??
smějící se bestie
1.10.2024 07:45plánovat můžou ledacos, ale aby to mohli postavit, museli by mě ty pole nejdříve vyvlastnit, protože já je neprodám !
DAG
1.10.2024 08:26 Reaguje na smějící se bestieRadek Čuda
1.10.2024 12:03 Reaguje na DAGPokud by byl vlastníkem, tak game over a s elektrárnou mohou jít všichni doněkam.
Vyvlastnit to za tímto účelem nejde.
smějící se bestie
1.10.2024 12:46 Reaguje na Radek Čudapůvodní majitel zřejmě není s vesnice, nebo jde po penězích, takových je hodně.
Radek Čuda
1.10.2024 14:02 Reaguje na smějící se bestieTo je obecně problém s články tady ... chybí pohled druhé strany. To jen konstatuji, ne že bych to ekolistu zazlíval, bo na to nemá jednoduše prostředky.
smějící se bestie
1.10.2024 14:16 Reaguje na Radek ČudaRadim Polášek
1.10.2024 20:39 Reaguje na Radek ČudaUvědomte si, že komunisté rozorali v podstatě od nejnižších rovin po hornaté podhůří našich hor všechny parcely, kde to jenom trochu šlo. Do doby komunistů, združstevňování a vzniku velkých lánů bylo běžné, i na velmi úrodných půdách na rovinách, že sedlák skoro všude měl třetinu, polovinu orných polí, kde pěstoval obilí, brambory, řepu pro sebe a pro prase, slepice atd a zbytek měl louky, často nehnojené extenzívní a pastviny, kde dělal hovězí dobytek, mléko a kde dělal seno na zimu pro ty krávy a taky pro koně, kterými obdělával ty pole.
Komunisté si spočítali, že když sena a slámy už nebude pro koně potřeba a že trávy i pícnin na mléko na oraných polích vyprodukují násobně více i že obilím, bramborami, kukuřicí atd vyprodukují z toho pole hodnot taky násobně více než z pastviny nebo extenzívní louky, tak prostě všechny pastviny a louky těch sedláků rozorali a proměnili na pole. Nerozorali jenom skutečně svažité parcely a potom ty parcely, kde je malá vrstva půdy, takže by obilí "kořenilo" na kamenném podloží a opravdu mizerně by rostlo.
Proto projektanti vybírají na komerční stavby velkých hal i na soukromé stavby domů přednostně automaticky ornou půdu. Mimo ornou půdu by se jim ty stavby prodražily snadno o desítky procent jejich investic.
Slavomil Vinkler
2.10.2024 08:54 Reaguje na Radim Polášek-že v okolí vesnic na jakékoli půdě lze stavět lépe než v krpálu
-že většina majitelů půdy velice ráda prodá za co největší cenu a to je stavební místo. Zde zrealizuje místo 10 až100tisíc za ha tak 10 až 100 milionů za ha.
Mnoho majitelů půdy intenzivně shání takové kupce a obchází stavební úřady a lobuje za převod na stavební místo.
Radek Čuda
2.10.2024 12:16 Reaguje na Radim PolášekPokud tedy vedení obce tu obec jako svůj podnikatelský subjekt nepojme.-).
pepa knotek
1.10.2024 08:19Radim Polášek
1.10.2024 20:46 Reaguje na pepa knotekNa rozdíl od developerů, kteří peníze na výkup půdy dají dohromady snadno. A že je to zrovna velmi kvalitní černozem nebo úplná rovina, kde se dá bez jakýchkoliv problémů s erozí pěstovat intenzívně kukuřici a další širokořádkové a výnosné plodiny, je jim v podstatě jedno.
Břetislav Machaček
1.10.2024 09:15Velký nechtěný Agropodnik osévá pole, ale soukromník je prodá na výstavbu RD a fotovoltaiky. To je ta selská krev, která má podle vlády budoucnost? Asi ano, když umožní energetice přechod na dotované OZE. Jen tak dál milí ekologisté, alespoň se odhalujete v plné nahotě o co vám skutečně jde.
Příroda a půda je vám ukradená a přednost má kšeft a tučně dotovaná "záchrana" klimatu pomocí OZE za každou cenu. On i ten agrovoltaický
zemědělec časem pod soláry nic pěstovat nebude, když zjistí, že ho
uživí fotovoltaika a přestane se plahočit se zemědělstvím pod soláry.
Je to pouhá legalizace záborů i té nejlepší půdy pro fotovoltaiku,
kde po spuštění elektrárny potichu skončí pěstování potravin pod
panely a nastoupí jako jinde herbicidy.
Radim Polášek
1.10.2024 20:53 Reaguje na Břetislav MachačekAlena Lyskova
1.10.2024 09:51smějící se bestie
1.10.2024 12:50 Reaguje na Alena LyskovaRadim Polášek
1.10.2024 20:56 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
1.10.2024 23:57 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
2.10.2024 08:10 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
2.10.2024 16:00 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
3.10.2024 10:18 Reaguje na smějící se bestieŽít se tak dá, dokud je důchodce zdravý.
rýpal lesní
4.10.2024 17:30 Reaguje na smějící se bestieRadim Polášek
5.10.2024 20:11 Reaguje na rýpal lesníTaky na místních podmínkách i na tom, od koho zemědělec nakupuje a komu prodává...
rýpal lesní
4.10.2024 17:23 Reaguje na Alena LyskovaMichal Uhrovič
1.10.2024 12:18Ono to nebude věčně, panely ani elektřina se nedají jíst ani pít.
rýpal lesní
4.10.2024 17:25 Reaguje na Michal UhrovičRadim Polášek
5.10.2024 20:15 Reaguje na rýpal lesníKapalné a tuhé emise z panelů budou velmi záležet na materiálu panelů, spíš bych řekl, že většinou moc významné obvykle nebudou. A emise z občasného čištění panelů, pokud se použije trochu šetrný přípravek, se mně taky nejeví jako moc významné.
Jarka O.
4.10.2024 12:51Tady píšou o negarantovaném odběru 5% "roční!" výroby. Čili v létě, kdy ftv má z čeho vyrábět, ale není odběr, bude ftv asi 20% doby na poli odpočívat.
-https://oenergetice.cz/udalosti/jak-se-od-rijna-zmeni-podminky-pro-pripojovani-novych-fotovoltaickych-elektraren-do-site