Komise zítra začne vybírat šéfa NP Šumava

Zaslané žádosti posoudí komise, která navrhne ministru Pavlovu Drobilovi nejlepšího kandidáta. V komisi zasednou zástupci ministerstva, náměstci Tomáš Tesař a Tomáš Vrbík a šéfporadce ministra Vilém Žák. Dále pak ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) František Pelc, botanik Václav Větvička a ředitel Centra pro otázky životního prostředí Bedřich Moldan.
V komisi bude také předseda Klubu českých turistů Jan Stráský, který byl roce 2009 součástí iniciativy organizace Přátelé Miloše Zemana „Zachraňme Šumavu“. Podle ní bezzásahové zóny ve kterých je šumavský les ponechán, aby se sám vypořádal s kůrovcem, přispívají k devastaci lesa. Podle Miloše Zemana by se proto měl park zrušit. Stráského ještě doplní starosta Horní Plané Jiří Hůlka a Ladislav Slonek, externí učitel lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity Brno.
Jména kandidátů nechtělo dnes na dotaz Ekolistu tiskové oddělení ministerstva zveřejnit, s tím že nejsou zatím k dispozici, stejně jako profily jednotlivých uchazečů. „Vše pokračuje podle plánu. Předpokládám, že komise z kandidátů vybere. Pokud ano, bude jmenován k prvnímu lednu 2011,“ prohlásil Tomáš Tesař, náměstek ministra životního prostředí pro ochranu přírody a krajiny.
Nový ředitel Správy NP a CHKO Šumava nahradí Františka Krejčího, který stál v čele parku od roku 2007. 1. listopadu 2010 na svou funkci rezignoval. Krejčí svou demisi zdůvodnil tím, že postrádal podporu ze strany ministra.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Pokud má být Šumava součástí "zelené střechy Evropy" - 9. 12. 2010 - rekNo, na pány Fafnir a M.Z. jsem tu čekal. Barvoslepým nejsem a oproti Vám omezeným, doufám, také ne. S tím klimatem Alpským (a půdními podmínkami) bych nesouhlasil a druhá, mnohem zajímavější skutečnost, se týká smrkových porostů větších ploch obecněji. I na Sibiři jednou za přibližně 100 let uhodí "kalamita," která sežere obří plochy smrkových přírodních monokultur. A zelená střecha? Zelená střecha neznamená smrková, relativně stejnověká, čepice Evropy. A to nepíšu o Bavorském lese, kde byli natolik osvícení, že ten jejich les nechali sežrat, zbytky stromů, které by ohrožovaly turisty okolo stezek podřezali a nařezali tak, aby se rychleji rozkládaly a po určité době, řekněme společenského rozruchu názorů, tam jezdí lidi v množství větším než velkém. Co to znamená? Otázka na správném místě. Nebude to znamenat, že nakonec diverzita prostředí přináší bohatství (finanční i neobchodovatelné) pro konkrétní lokalitu? (Adams et al, 2004; Armsworth et Roughgarden, 2001; skvělé práce Ilji Vyskota a mnoho dalších článků a studií ekologické ekonomie). |