Kvalita ovzduší v EU se zlepšuje, stále však ohrožuje zdraví
Znečištění ovzduší je podle Evropské komise nejzásadnějším ekologickým rizikem pro zdraví obyvatel evropského bloku. V 28 unijních zemích, mezi něž v hodnoceném roce 2018 ještě patřila také Británie, způsobily mikročástice obsažené ve vzduchu podle zprávy předčasná úmrtí 379 000 lidí. V roce 2009 to přitom podle údajů EEA bylo o 60 000 lidí více. Ještě výrazněji se snížil počet lidí, jejichž předčasná úmrtí zavinil oxid dusičitý produkovaný především automobilovou dopravou. Těch bylo předloni 54 000 a za devět let jich ubyla více než polovina.
"Je to dobrá zpráva... Ale nemůžeme ignorovat její negativní stránku. Počet lidí umírajících v Evropě kvůli špatné kvalitě ovzduší je stále příliš velký," prohlásil komisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius.
Mezi varovné statistiky patří podle komise nárůst počtu lidí, kteří umírají kvůli vdechování přízemního ozónu. Od roku 2009 jich přibyla čtvrtina na předloňských 19 400. Podle šéfa EEA Hanse Bruyninckxe jsou zvýšené koncentrace ozónu důsledkem globálního oteplování a produkce skleníkových plynů.
Pomoci kvalitě ovzduší má zářijový plán komise, podle něhož by EU měla do roku 2030 omezit emise skleníkových plynů proti hodnotám z roku 1990 nejméně o 55 procent. Dosavadní závazek počítal se čtyřicetiprocentním omezením a o novém cíli budou v prosinci jednat lídři unijních zemí, z nichž někteří mají vůči výraznému snižování ve svých státech výhrady.
Celkem šest zemí - Česko, Polsko, Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko a Itálie - podle zprávy předloni překročilo nejvyšší povolené unijní hodnoty pro koncentrace částic polétavého prachu PM 2,5 v ovzduší.
Pouze Finsko, Irsko a Estonsko naopak splňují přísnější doporučení Světové zdravotnické organizace týkající se koncentrace prachových částic v ovzduší.
Podle Bruyninckxe jsou v tomto ohledu patrné rozdíly mezi zeměmi západní či severní Evropy a postkomunistickými státy EU, které daleko více využívají k výrobě energie fosilní zdroje, zejména uhlí. "Často k tomu přispívají i domácnosti s nízkými příjmy, které topí uhlím, dřevem nebo čímkoli, co mají k dispozici," popsal problém šéf unijní agentury.
Za problém zpomalující zlepšování kvality vzduchu označila dnešní zpráva i zemědělskou činnost, u níž je omezování škodlivých emisí méně výrazné než v průmyslové výrobě. EK letos navrhla spojit systém zemědělských dotací na příštích sedm let s výraznými ekologickými podmínkami, členské státy a Evropský parlament však původní návrh zmírnily a o jeho finální podobě by měly rozhodnout příští rok.
reklama
Dále čtěte |
Kraj Vysočina dostal v posledním kole 769 žádostí o dotaci na nový kotel
NKÚ: Kotlíkové dotace snížily znečištění, dotace v průmyslu pomohly minimálně
Lékař: Prach v ovzduší může přispět ke vzniku nemocí srdce či demenciOnline diskuse
Všechny komentáře (15)
Miroslav Vinkler
23.11.2020 17:20Jiří Daneš
23.11.2020 19:25 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
23.11.2020 20:03 Reaguje na Jiří DanešZrovna dnes bylo na Seznamu- A dost - test másel, kde se našly stopová množství DDT -- a to je 40 nebo 50 roků po zákazu DDT.
Zbyněk Šeděnka
23.11.2020 23:06 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
23.11.2020 23:11 Reaguje na Miroslav VinklerZbyněk Šeděnka
24.11.2020 00:35 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
23.11.2020 23:10 Reaguje na Jiří DanešJenže nikdo není schopen prokázat vůbec nic. Všechny vědecké ústavy (pokud vím) tohle uvádí jako poslední možnost, protože chemie, oteplování a jánevím co už vyloučily.
Jiří Daneš
23.11.2020 23:41 Reaguje na Pavel HanzlJirka Černý
23.11.2020 19:43Milan G
24.11.2020 00:29 Reaguje na Jirka ČernýMilan G
24.11.2020 10:53 Reaguje na Jan ŠimůnekAle uznejte jak to zní, téměř 400 000 lidí je mrtvých protože mikročástice. A naprostá většina lidí aniž by se zamyslela začne hýkat, zakázat auta, zakázat všechno.
Zbyněk Šeděnka
24.11.2020 20:34 Reaguje na Milan GBřetislav Machaček
25.11.2020 09:06vzduchu a dožili se požehnaného věku. Generace našich otců a dědů dýchali
takový svinčík, který byl viditelný pouhým okem. Ty saze byly vidět, ale
už v nose je díky velikosti zachytilo chřípí a lidé je vysmrkali nebo
odkašlali. Dnes nečistoty není vidět, chřípím i řasinkami průdušek projdou a vesele se vstřebají rovnou pro svoji mikrovelikost do krve. Místo oxidu uhelnatého lehčího než vzduch máme více oxidu uhličitého, který se při
absenci vzdušného proudění drží u země a přidržuje tam i zplodiny hoření,
prach a jiné škodliviny. Na pohled je vše čistější, ale je to opravdu až
takový efekt, když místo úniku do větších výšek zplodiny zůstávají dlouho
v místech, kde se odehrává veškerý život? Mimochodem zamyslel se někdo
proč vzrůstá počet alergiků a astmatiků i v místech bez průmyslu? A co
naši předci, kteří žili v domech s černou kuchyní a nebo otevřeným ohništěm? To musel být mazec, když se kouř plazil místností, ale teplo
bylo důležitější, než ten štiplavý kouř. Rozdíl je však v tom, že před
desetiletími byl kouř plný oxidu uhelnatého a sazí, dnes oxidu uhličitého
a mikročástic. No a jezdilo pár tisíc aut a nyní milióny i tam, kde není
ani jedna továrna či lokální kotle na uhlí a přesto je tam vzduch samé
jedy. Přiznejme si konečně jednu věc, že mobilita je sice výdobytkem
pokroku, ale je vždy nezbytně nutná a je cestování pro zábavu udržitelné?
Samozřejmě zavrhnout to zcela je hloupost, ale zároveň pak nesmíme plakat
nad všemi důsledky jako jsou zabitá zvířata, hmyz, hluk, smog, úniky
provozních kapalin a otěry z pneumatik(guma+saze)a brzd. No a o víření
prachu při průjezdu vozidel už ani nehovořím, protože v okolí komunikací
si to lehce zjistí každý z nás. Sám jsem dělal pokus s listy z živého
plotu na straně u silnice a ze strany zahrady. Byl to kardinální rozdíl
v množství zachyceného prachu a to sousedé tam mají místo živého plotu
rovnou okna a otevřené dvorky pro relaxaci po práci. Byli v šoku z toho
amatérského srovnání, dnes okna ani neotvírají a relaxují co nejdál od
silnice. Bohužel sami si tu cestu autem neodpustí, jakož i většina lidí
a tak nezbývá, než kvůli pohodlí a zábavě trpět a marodit.
