Laborantky firmy Energoaqua si nemyslí, že by podnik způsobil otravu Bečvy

Foto | Miroslav Přikryl / Český rybářský svaz

Podle obžaloby způsobila Energoaqua znečištění Bečvy kyanidy a šestimocným chromem minimálně na 37 kilometrech řeky. Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozí Havelkovi až pětileté vězení, společnosti zákaz činnosti a peněžitý trest.

Energoaqua spravuje tovární areál v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Zajišťuje v něm i čištění odpadních vod. Z areálu odcházejí kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Právě tímto kanálem se podle státního zástupce Jiřího Sachra kyanidy a šestimocný chrom do řeky dostaly, což mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb.

Chod laboratoří firmy Energoaqua zajišťuje mistrová Petra Zemánková. Do práce chodí od pondělí do pátku, toxické látky řeku otrávily v neděli. Přesto nemá pochybnosti, že firma havárii nezavinila. "My jsme to nemohli způsobit, protože každá voda je zkontrolovaná," řekla svědkyně Zemánková.

Od přítoku odpadních vod do čistírny až po jejich vypuštění do řeky se podle ní složení těchto vod v laboratoři společnosti měří minimálně pětkrát, a to v různých fázích čistírenského procesu. Laborantky ve vodě kromě jiného zjišťují koncentraci kyanidů a chromu. Podle Zemánkové se nemohlo stát, že by odpadní vody byly vypuštěny bez předchozího změření.

V době před havárií laboratoř měřila koncentrace pouze u takzvaných volných kyanidů, což dnes potvrdila jak Zemánková, tak i laborantka Ivana Švecová. "My jsme vypouštěli do 0,05 miligramu na litr," řekla Švecová. Limit u volných kyanidů sice činil 0,1 miligramu, firma však se však podle ní při vypouštění odpadních vod do řeky řídila přísnějším postupem, který stanovil technolog. O vypuštění vody do řeky podle Švecové rozhodovali takzvaní velínáři.

Koncentraci celkových kyanidů laboratoř v době otravy neměřila, shodly se Zemánková se Švecovou. Po otravě Bečvy se to však změnilo, zvýšil se i počet kontrolních odběrů, uvedla Švecová. Rozhodl o tom podle ní technolog čistírny. V práci byla Švecová den před otravou, konkrétně na sobotní ranní směně. Nic nestandardního se podle ní na této směně nedělo.

Vodu z jímek, v nichž Energoaqua před zpracováním v čistírně uchovávala odpadní vody s obsahem kyanidů, které odebírala od firmy Liss, laboratoř podle Zemánkové se Švecovou neměřila. Dělal to podle nich technolog Radek Vetyška. Už dříve u soudu uvedl, že měl v čistírně na starosti úpravu všech kyanidových vod. "Poslední úpravu těchto vod jsem prováděl v červnu 2020," řekl letos v březnu Vetyška. Vyčištěné kyanidové vody byly podle něj z čistírny do toku naposledy před havárií vypuštěny 3. června 2020, tedy v době, kdy do ní zbývaly tři a půl měsíce.

U soudu dnes vypovídala také bývalá laborantka firmy Energoaqua Radka Čákorová. V podniku už rok a půl nepůsobí, v době otravy tam však pracovala. "Můj názor byl, že Energoaqua to nemohla být. Dělaly se tam rozbory. Dávali jsme si bacha, aby se nevypustilo nic, co by nemělo. Stalo se to v neděli a já jsem měla směnu v pátek," řekla Čákorová. Ani ona si na nic zvláštního ze své poslední směny před havárií nevzpomněla.

Zástupci obžalované firmy tvrdí, že první ryby začaly hynout asi 3,5 kilometru od vyústění společnosti Energoaqua a je tedy podle nich vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla ona. Také někteří rybáři a vědci se domnívají, že zdroj znečištění musel být blíže k místu nálezu prvních leklých ryb. Otrava zasáhla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím až po Přerov. Hlavní líčení v případu by mělo pokračovat výpověďmi dalších svědků v červnu, na letní měsíce soud plánuje předvolat první znalce.