V Brně je kvůli těžbě proschlých stromů zakázán vstup do některých lesů

Lesy města Brna (LMB) se kvůli těžbě zhruba 350 proschlých stromů rozhodly zakázat vstup do lesa pod Červeným kopcem. Jde o zhruba 24 hektarů lesů nad Svratkou nad páteřní cyklostezkou od Anthroposu k Vídeňské. Na zákaz vstupu kvůli bezpečnosti návštěvníků upozorňují i cedule, omezení platí do konce února, řekla ČTK mluvčí Lesů města Brna Monika Neshybová. Také Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny nechal vydat zákaz vstupu do části lesa na severu Brna. Zákaz se týká plochy přesahující 31 hektarů, platit má do 20. března. Důvodem je nahodilá těžba suchých a kůrovcem napadených stromů a to, že oblast navštěvuje velké množství cyklistů, kteří nerespektují pokyny lesníků, řekl vedoucí polesí Vranov Ivo Březina.

Les pod Červeným kopcem dlouhodobě patřil státu a spravovaly ho Lesy ČR. Loni město, které je jediným akcionářem LMB, směnilo tyto lesy za jiné se státním podnikem. "Ihned po fyzickém předání jsme zjistili, že les je protkán vyježděnými cyklotrasami, které byly zčásti povolené Lesy ČR. Po důkladném monitoringu celého území jsme označili proschlé nebezpečné stromy, které je nutné z bezpečnostních důvodů co nejrychleji vytěžit. To nelze bezpečně uskutečnit bez omezení vstupu do území," uvedla Neshybová. Na porostech se stejně jako na spoustě jiných podepsalo sucho z druhé poloviny druhé dekády tohoto století. Jde o hojně navštěvovanou lokalitu, protože jde o dobře dostupný les ve městě.

Po ukončení těžby chce vedení LMB jednat se zástupci organizace Bike Arena Netro, kteří se v minulosti o lesní cyklotratě starali. "Chtěli bychom, aby došlo k vzájemné dohodě a byly vyznačeny cyklotratě, o něž by se opět starali tito cyklisté a zajistili by, aby nebyly vyjížděny nové. Zároveň chceme, aby povolené trasy byly maximálně bezpečné," uvedl ředitel LMB Jiří Neshyba. Nelegálně vyjížděné tratě označované jako traily, způsobují obnažování kořenů stromů a keřů, výrazně se zvyšuje vodní eroze. "Je také velmi těžké v takovém území zajistit přirozenou obnovu lesa, protože malé nové stromky, které vyrostou pod matečnými stromy, jsou rozježděny a olámány. Při umělé obnově bychom museli les oplotit a území je potom neprostupné," řekl Neshyba. Proto je podle něj v zájmu ochrany lesa nutné, aby byly trasy jasně dané a cyklisté nejezdili jinde. Dodal, že takový postup je ohleduplný i k ostatním návštěvníkům lesa.

Bike Arena Netro na zákaz vstupu do lesa upozorňuje i na svém facebooku a vyzývá k jeho dodržování.

Zákaz vstupu na severu Brna se týká polesí Vranov a Soběšice poblíž ulice Kociánka. "Nebezpečných odumřelých stromů je velké množství a jsou rozptýleny nepravidelně po celém území, které je velmi frekventované. Nachází se zde nelegální trailové cesty pro kola, skokánky, a nemůžeme tady bezpečně těžit. Je to rizikové pro cyklisty i lesníky a dodavatelé pak tady nechtějí pracovat," uvedl Březina.

Lesní podnik podle něj k zákazům vstupu s ohledem na administrativní náročnost často nepřistupuje. "Je to jen kvůli bezpečnosti a lidem, kteří nedodržují pravidla. V oblasti se budou pohybovat těžební čety s těžkou lesní technikou, potřebujeme mít na práci klid. Samozřejmě to děláme i přes zimu, kdy je tady míň lidí," řekl. Na zákaz vstupu upozorňují cedule, je vyznačený také třeba na mapách.cz. "Nebudeme pracovat rovnoměrně, ale v souladu s tím, jak to příroda a technika dovolí. Zákaz vstupu platí i v případě, kdy v lokalitě nebudou těžební skupiny pracovat. Stále se jedná o pracovní prostor, v němž mohou být lidé ohroženi na zdraví a životě," dodal.

Po vytěžení chtějí správci jednat s organizací Freestyle PRO Brno, se kterou by se domluvili na vytvoření několika legálních trailových cest. Její předseda Jakub Vodička spolupráci vítá. "Dráhy se tam budují několik let, většinou svépomocí, lidé to dělají ve svém volném čase. Jsme rádi, že nyní budou lépe organizované, budeme tam třeba dělat i nějaké kroužky s dětmi. Celkově se místo díky tomu zvelebí," míní. Lesních trailů v Brně podle něj moc není. "Tahle oblast je do jisté míry výjimečná. Je zažitá a bude dobré mít jistotu, že cesty nikdo neponičí. Třeba v Bystrci si lidé vytvořili takové skoky v lese, ale když se změnil majitel pozemku, tak je nechal srovnat se zemí," poznamenal Vodička.

---

reklama

---