https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/lide-mohou-v-zoo-praha-videt-skupinu-ctyr-novych-dablu-medvedovitych-z-tasmanie
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lidé mohou v Zoo Praha vidět skupinu čtyř nových ďáblů medvědovitých z Tasmánie

15.2.2025 20:13 | PRAHA (ČTK)
Samec Durin je se svými devíti kilogramy nejmohutnějším ďáblem medvědovitým kdy chovaným v Zoo Praha.
Samec Durin je se svými devíti kilogramy nejmohutnějším ďáblem medvědovitým kdy chovaným v Zoo Praha.
Foto | Oliver Le Que / Zoo Praha
V pražské zoologické zahradě v Troji mohou návštěvníci ode dneška nově vidět chovnou skupinu čtyř masožravých vačnatců ďáblů medvědovitých. Jedná se o dva samce a dvě samice. Tříleté vačnatce, kteří jsou známí též jako tasmánští čerti, Zoo Praha získala na konci loňského roku z chovného zařízení Cressy v Tasmánii, doposud však byli v karanténě. Lidé je mohou vidět v expozici Darwinův kráter. Novinářům dnes tasmánské čerty představili zástupci Zoo Praha. Trojská zahrada chová ďábly medvědovité od roku 2019, nyní jich lidé v zahradě mohou vidět sedm.
 
V nové chovné skupině jsou samci Elrond a Durin a samice Falin a Sandra Dee. Do budoucna by mohla zahrada očekávat mláďata ďáblů, aktuálně však nemá povolení pro jejich rozmnožování. "Ale měla by to snad být jen otázka času, kdy to povolení obdržíme," uvedl ředitel zahrady Miroslav Bobek. Rozmnožovat nyní tasmánské čerty může podle chovatele ve světě mimo Austrálii pouze zoologická zahrada v dánské Kodani.

Jejich odchov je podle Valy náročný. "Samice přichází do říje jednou do roka, jsou vázané na roční období a přichází na podzim. Ta samice se spáří s více samci, narodí se až 40 mláďat a přežít mohou pouze čtyři, jelikož samice má ve vaku čtyři mléčné struky," popsal. Když se tasmánský čert narodí, váží podle chovatele zhruba 0,2 gramů a je velký asi jako zrnko rýže. Následně ho čeká vývoj ve vaku. "Samice je březí 21 dní, vývoj ve vaku trvá 100 dní. Pak začnou vak opouštět, odchov je ale opravdu komplikovaný," řekl Vala.

Do výběhu budou noví čerti chodit většinou odděleně, dva samci a dvě samice spolu. Samce budou moci od sebe návštěvníci rozeznat podle velikosti. Samečci Elrond a Durin mají na hřbetě po páteři bílou čáru, Durin je o něco větší. Samice jsou menší, Sandra má na zadní části těla a na hrudníku bílou čáru, Falin lidé poznají podle celého černého zbarvení. Lidé mohou tyto zvířata pozorovat spíše v odpoledních hodinách.

Ďáblové medvědovití jsou v současnosti největším dravým vačnatcem a žijí pouze v Tasmánii. Dožívají se zhruba šesti let, v zoologických zahradách kolem osmi. Ve volné přírodě je ohrožuje zejména rakovina tváře, nemoc si tito vačnatci mezi sebou předávají štěpem nebo kousnutím. V minulosti rakovina vyvolávala obavy úplného vyhynutí tohoto zvířete. I kvůli tomu vznikla řada záchranných projektů, kdy například na neosídlený Mariin ostrov u Tasmánie byli vypuštěni zdraví tasmánští čerti, kteří tam tak tvoří záložní populaci a mohou být využiti k znovuosídlení vybraných míst na Tasmánii.

Zahrada nyní tasmánských čertů chová sedm. Skupina čertů, které zoo již měla, jsou k vidění odděleně v jiné expozici, též v Darwinově kráteru. Jedná se o samice Castru s Keshou a Nutmeg.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JP

Jaroslav Pokorný

16.2.2025 10:56
aktuálně však nemá povolení pro jejich rozmnožování. ...........

Nechápu postoj Australanů. Když jsou ďáblové ohroženi vyhynutím, předpokládal bych, že bude maximální zájem aby se množili a zachránili ve všech možných institucích, schopných poskytnout náležité podmínky pro množení.
Odpovědět
LB

Lukas B.

17.2.2025 17:10
čili chov ohroženého zvířete bez ambicí rozmnožovat není genetickou rezervou, ale pouhým zvěřincem.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist