Lov vlků na Slovensku podle studie neomezil škody na hospodářských zvířatech
20.11.2023 12:45
(ČTK)
Vědci porovnávali to, zda v okresech, kde se vlci v zimě lovili, byly škody na ovcích v následující pastevní sezoně nižší než v okresech, kde se nelovili. Ukázalo se, že předpokládaný efekt nenastal.
Na Slovensku po šetření Evropské komise v roce 2013 výrazně omezili lov vlků. Druh získal celoroční ochranu hlavně podél hranic s Českem, Polskem a Maďarskem. V omezené míře se ale vlci legálně lovili i nadále, mimo jiné kvůli předpokládanému snížení škod na ovcích a dalších zvířatech.
Ve studii, na které se podílelo také Hnutí Duha a univerzita v Oviedu ve Španělsku, se vědci zaměřili na období mezi lety 2014 až 2019. Porovnávali to, zda v okresech, kde se vlci v zimě lovili, byly škody na ovcích v následující pastevní sezoně nižší než v okresech, kde se nelovili. Ukázalo se, že předpokládaný efekt nenastal.
"Přestože je lov vlků často prezentován jako nástroj ke snížení konfliktu na místní úrovni, ve skutečnosti chovatelé ovcí a dobytka neměli z tohoto kompromisního řešení žádný prospěch. Některé studie z jiných zemí dokonce ukázaly, že intenzivní lov může mít kontraproduktivní účinek, protože dochází k narušení sociální struktury smeček a častějšímu napadání hospodářských zvířat zbylými členy smečky," uvedl Miroslav Kutal, hlavní autor studie z Mendelovy univerzity.
Vědci zkoumali i další faktory, které škody na hospodářských zvířatech mohou ovlivňovat, například množství chovaných zvířat nebo velikost populací divoce žijících kopytníků. Zaměřili se i na potravu vlka. Výzkum prováděli v modelové oblasti západního Slovenska. Výsledky ukázaly, že se hospodářská zvířata v potravě vlků vyskytovala jen vzácně, tvořila přibližně jen půl procenta zkonzumované biomasy.
Podle vědců je četnost útoků pravděpodobně ovlivněna i jinými faktory, například kvalitou zabezpečení hospodářských zvířat. Tato data však studie nesledovala. "Spíše než na lov vlků by se Slovensko mělo soustředit na podporu chovatelů v oblastech s trvalým výskytem vlka. Na rozdíl od chovatelů v ČR je na Slovensku značně limitovaná možnost získaní dotace na realizaci preventivních opatření a úhradu zvýšených nákladů souvisejících například s používáním pasteveckých psů nebo košárováním, tedy přemisťováním zvířat do uzavřených prostor na noc," doplnil Martin Duľa z Mendelovy univerzity v Brně, který se na studii podílel.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Vlci letos vyvedli mláďata ve většině oblastí, které Hnutí DUHA monitoruje 
Odborníci nevylučují, že ovci u Samopší na Kutnohorsku usmrtil vlk
Švédsko plánuje snížit počet vlků. Odborníci varují před ohrožením druhuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (46)
Karel Zvářal
20.11.2023 14:06Zřejmě lze vyslovit i závěr, že uměřená regulace vlků životaschopnost populace neohrozila.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.11.2023 14:20Základní rozdíl mezi Čechami a Slovenském je, že na Slovensku jsou zvyklí na pastvu na velkých plochách polonin. V Česku se pasou malé rozdrobené loučky i kvůli zachování pestrých luk. Tedy na Slovači je normální Bača s čtyři Valaši, 600 ovcí 6 bundášů a na noc do košiaru. To se v česku nedá realizovat, není kde pást tolik ovcí a u stádečka se to nikdy nezaplatí.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
20.11.2023 14:53V článku postrádám zásadní informaci - kolik vlků bylo na Slovensku odloveno. Pokud je tam populace nějakých 400 - 600 vlků a odlovily se jednotky kusů, nic to neznamená.
Odpovědět
Karel Zvářal
20.11.2023 15:03 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaV průměru asi 41 ročně, což je asi desetina stavu. Když k tomu připočteme nějakou silniční..., ale více méně byli stabilní. A je otázka, kolik se takto odloví samotářů, kteří často okrádají rysa (podobně jako medvědi), takže tuto regulaci beru jako vývážený odlov. Smečka, jestli má 5 nebo 7, je stále výkonná a soběstačná.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
20.11.2023 15:14 Reaguje na Karel ZvářalNeboli, použili krém proti vráskám na snížení počtu kožních záhybů u šarpeje a konstatovali, že pokus nepřinesl požadovaný výsledek.
Odpovědět
DA
DAG
20.11.2023 15:19Tak jak výzkum dělala DUHA a konstatuje to Kutal, tak je naprosto jisté jaké budou výsledky. Se divím, že jim nepomáhala ještě AOPK :)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.11.2023 16:02 Reaguje na DAGVzal jste mi to hodnocení doslova z úst. Ještě jsem neviděl kapra,
který si vypustí vlastní rybník. Nebýt vlků, tak je pan Kutal na
pracáku a DUHA si bude hledat jiného predátora, ze kterého vytvoří
nedotknutelnou ikonu své ochranářské činnosti. Ono to opravdu bude
muset přijít z venčí(EU), aby se u nás něco změnilo, ale myslím si,
že na Slovensku se ledy po výměně vlády pohnou. Nynější vláda totiž
nebude před EU panáčkovat, jako ta předchozí a posoudí stav šelem
na Slovensku podle Slováků a nikoliv podle DUHY, Kutala a EU. Oni
ti lesníci a myslivci mají jiné počty než "vědci" a aktivisté nejen vlků, ale i medvědů a budou asi jednat, aby eliminovali nejenom škody, ale taky pověst Slovenska o kterém se už hovoří jako o zemi, kde potkáte medvěda častěji, než ve zbytku světa. I v turistickém průvodci Slovenskem je varování na opatrnost před medvědy a to část turistů odrazuje od návštěvy Slovenska. Jedna známá si z toho
dělala ve zděděné chalupě na Oravě tak dlouho legraci, až si jednou
večer málem ucmrndla do kalhot, když potkala medvěda večer u domu.
Asi si opravdu usmrndla, což sice popírá, ale medvěd k ni z pěti metrů přivoněl, prohlédl si ji a důstojně odkráčel do lesa. Stalo
se to pouze deset metrů od chalupy a bylo mu lautr putna, že na něho štěkal ze dvora německý ovčák. Přestali chodit do lesa na houby a borůvky a po setmění nevycházejí z domu. Pes štěká na medvědy i
několikrát za noc a to tam kdysi vyrůstala jako dítě, které chodilo na houby a lesní plody zcela bez obav. Dnes tam vnoučata ani na tu
chalupu nebere, protože snacha je odmítá vystavit takovému riziku.
Stojí to opravdu za to, vyhnat lidi z přírody kvůli stovkám šelem
navíc? Já říkám nikoliv a stav před 30 roky byl ideální i pro šelmy
samotné, neboť si vzájemně nekonkurovaly a nehledaly potravu u lidí!
Odpovědět
který si vypustí vlastní rybník. Nebýt vlků, tak je pan Kutal na
pracáku a DUHA si bude hledat jiného predátora, ze kterého vytvoří
nedotknutelnou ikonu své ochranářské činnosti. Ono to opravdu bude
muset přijít z venčí(EU), aby se u nás něco změnilo, ale myslím si,
že na Slovensku se ledy po výměně vlády pohnou. Nynější vláda totiž
nebude před EU panáčkovat, jako ta předchozí a posoudí stav šelem
na Slovensku podle Slováků a nikoliv podle DUHY, Kutala a EU. Oni
ti lesníci a myslivci mají jiné počty než "vědci" a aktivisté nejen vlků, ale i medvědů a budou asi jednat, aby eliminovali nejenom škody, ale taky pověst Slovenska o kterém se už hovoří jako o zemi, kde potkáte medvěda častěji, než ve zbytku světa. I v turistickém průvodci Slovenskem je varování na opatrnost před medvědy a to část turistů odrazuje od návštěvy Slovenska. Jedna známá si z toho
dělala ve zděděné chalupě na Oravě tak dlouho legraci, až si jednou
večer málem ucmrndla do kalhot, když potkala medvěda večer u domu.
Asi si opravdu usmrndla, což sice popírá, ale medvěd k ni z pěti metrů přivoněl, prohlédl si ji a důstojně odkráčel do lesa. Stalo
se to pouze deset metrů od chalupy a bylo mu lautr putna, že na něho štěkal ze dvora německý ovčák. Přestali chodit do lesa na houby a borůvky a po setmění nevycházejí z domu. Pes štěká na medvědy i
několikrát za noc a to tam kdysi vyrůstala jako dítě, které chodilo na houby a lesní plody zcela bez obav. Dnes tam vnoučata ani na tu
chalupu nebere, protože snacha je odmítá vystavit takovému riziku.
Stojí to opravdu za to, vyhnat lidi z přírody kvůli stovkám šelem
navíc? Já říkám nikoliv a stav před 30 roky byl ideální i pro šelmy
samotné, neboť si vzájemně nekonkurovaly a nehledaly potravu u lidí!
MZ
Miloš Zahradník
20.11.2023 22:14 Reaguje na Břetislav MachačekJsem jeden z tech, kteri pred 35 a vice roky byli na Slovensku - nejradeji nekde na Rohacich - kazde leto a ted uz tam ani nepachnou. Jednak uz na ten Baranec bych asi tezko vylezl a i kdybych ten krpal zvladnul, tak cestu dolu z poslednich sil bych mel totalne zkazenou pocitem, ze z kazdeho housti klece na mne muze vybehnout medved. Ano, uz pred 40 lety jsme prave pod Barancem nad Pribylinou vecer sledovali z chaty nmedvedici s mladaty, navstevujici mistni popelnici ale to jsme chapali jako vzacnost, neco co se pres den ale i v podvecer na stezce nemuze prihodit. Taky verim, ze - nejen v tomhle - tam zacne Fico delat poradek
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.11.2023 10:05 Reaguje na Miloš ZahradníkNěco podobného jsem tam kdysi zažil v Gaderské dolině
na Fatře, kde se medvěd odvážil vyplenit haltýř se
pstruhy. Za měsíc nám hospodský řekl, že už se není
čeho bát, protože byl drzoun střelen cizincem za
valuty. Byl označen jako nebezpečný a stát ještě
vydělal, kdežto dnes stát prodělává za vyplácení
škod, za ploty, psy a cpe dotace ochranářským spolkům, které si z šelem udělaly vlastní byznys!
Odpovědět
na Fatře, kde se medvěd odvážil vyplenit haltýř se
pstruhy. Za měsíc nám hospodský řekl, že už se není
čeho bát, protože byl drzoun střelen cizincem za
valuty. Byl označen jako nebezpečný a stát ještě
vydělal, kdežto dnes stát prodělává za vyplácení
škod, za ploty, psy a cpe dotace ochranářským spolkům, které si z šelem udělaly vlastní byznys!
JS
Jarek Schindler
21.11.2023 12:09 Reaguje na Břetislav MachačekOna ta tamní nová vláda snad nebude v první řadě sloužit různým ekologům a ekoaktivistům. Řekl bych, že po volbách tam v těchto ekokruzích zavládlo nemalé zděšení. Možná se tam začne i lépe učtovat.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
21.11.2023 12:43 Reaguje na Jarek SchindlerJojo, za vlády mafiána fičáka se tam bude jistě lépe účtovat. :D :D
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.11.2023 18:02 Reaguje na Petr EliášPíši možná. To se teprve uvidí. Co je ale vidět již dnes je to zděšení ochranářů.
Odpovědět
ML
Miroslav Linda
21.11.2023 08:11 Reaguje na DAGNaprosto přesně. Ještě by jim měli spočítat populaci......jako se to povedlo o medvěda 😂
Odpovědět
ss
Hu
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
20.11.2023 16:35 Reaguje na HunterMusím Vás napomenout. Neříká se cinknutá, ale politicky korektní. :))
Odpovědět
Miroslav Vinkler
20.11.2023 16:05Tenhle blábol by se měl pro obveselení veřejnosti, zejména myslivců , předčítat při lidových slavnostech jako nedílná součást zeleného folklóru.
".....studie dokonce ukázaly, že intenzivní lov může mít kontraproduktivní účinek, protože dochází k narušení sociální struktury smeček a častějšímu napadání hospodářských zvířat zbylými členy smečky," uvedl Miroslav Kutal, hlavní autor studie z Mendelovy univerzity."
Odpovědět
".....studie dokonce ukázaly, že intenzivní lov může mít kontraproduktivní účinek, protože dochází k narušení sociální struktury smeček a častějšímu napadání hospodářských zvířat zbylými členy smečky," uvedl Miroslav Kutal, hlavní autor studie z Mendelovy univerzity."
Ko
Kolemjdoucí
20.11.2023 17:28 Reaguje na Miroslav VinklerPokud text nebudeme zesměšňovat, pochopíme, že kompletní smečka s alfa samcem nemá problém s lovem zvěře. Bez alfa samce musí vyhledávat snazší kořist, např. ovce. A o tom to asi je.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
20.11.2023 17:45 Reaguje na KolemjdoucíPři správném způsobu ostrahy stád by zbylí vlci pochopili, že je lepší lovit divokou zvěř než se nechat zastřelit. Jenže tomuto způsobu ostrahy brání nesmyslná a přebujelá byrokracie.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
20.11.2023 17:45 Reaguje na KolemjdoucíZ logiky článku vyplývá přímá úměra mezi menším počtem vlků a útoky na hospodářská zvířata.
Pokud tedy zbyde poslední vlk , stane se z něj hlavní hrdina pohádky o Červené Karkulce.
Sežere nejspíš babičku a potom Karkulku.
A v souladu s tvrzením, že legendy mají své pravdivé jádro dojdeme k názoru, že intenzivním lovem vlků došlo ve středověku ke vzniku uvedené pohádky.
Není to hezké?
Odpovědět
Pokud tedy zbyde poslední vlk , stane se z něj hlavní hrdina pohádky o Červené Karkulce.
Sežere nejspíš babičku a potom Karkulku.
A v souladu s tvrzením, že legendy mají své pravdivé jádro dojdeme k názoru, že intenzivním lovem vlků došlo ve středověku ke vzniku uvedené pohádky.
Není to hezké?
JS
Jarek Schindler
21.11.2023 12:03 Reaguje na KolemjdoucíS ulovením srnčího nebo jeleního koloucha snad nemá problém ani osamnělý vlk. Pokud by měla platit ta ochranáři propagovaná teorie, tak na domácí zvířata by měli útočit pouze samotáři. No a přitom nejvíc utoků je útoků smeček. Jeden druhému dodává odvahu a té odvahy je potřeba stále méně a méně, protože útokem na hospodářská zvířata vlkovi nic nehrozí. Respekt či strach z člověka, který ochranou až za hrob vlk úspěšně ztrácí se ve vlkovi zase probudí pouze a jen jeho lovem. Na nějaké bu, bu, bu vám z vysoka.....
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.11.2023 14:03 Reaguje na Jarek SchindlerTeorie pana Kutala je dost daleko vzdálená od praxe. V naší republice je dlouhodobě zakázán lov vlků, kteří zde požívají až hysterické ochrany. Přes to loni v létě na Jablunkovsku za jediný měsíc zabili šedesát ovcí. Přitom všechny smečky byly kompletní, z žádné nebyl zastřelen žádný jedinec z alfa páru.Tohle by pan Kutal asi těžko vysvětlil.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.11.2023 17:43 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPan Kutal stejně jako celá slavná Duha nic nevysvětluje. Ti pouze hlásají svoji jedinou pravdu.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.11.2023 18:16 Reaguje na Jarek SchindlerJinými slovy, je to stejné jako církevní dogmata. O těch se taky nediskutuje.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.11.2023 16:17Takže škody od prasat jsou tak vysoké, protože se prasata loví. No tě pic.
Odpovědět
Ra
Radek
20.11.2023 17:26 Reaguje na Slavomil VinklerAno je to špatným lovem černé .
Z povolením noktovizorů , se loví každý den , zvěř nemá klid a celoročním lovem bachyní a sekáčků na potkání , za účelem omezení škod . Došlo k totálnímu rozpadu hierarchie v tlupách .
Selata bez vedení , zůstanou ve známé lokalitě a dělají škody mnohem víc než když je u nich bachyně která je při jakémkoli tlaku odvede do jiné lokality .Lovem sekáčků se stalo že nejsou dospělí kanci . Výsledek , je tady . Lončáci otravují lonské bachyňky ,tak dlouho až jdou do chrutí a ty potom metají selata , klidně 3x ročně , takže špatným rozhodnutím lidí co nerozumí černé zvěři ,došlo k nárustu stavů a samozřejmě rostou i škody .
Odpovědět
Z povolením noktovizorů , se loví každý den , zvěř nemá klid a celoročním lovem bachyní a sekáčků na potkání , za účelem omezení škod . Došlo k totálnímu rozpadu hierarchie v tlupách .
Selata bez vedení , zůstanou ve známé lokalitě a dělají škody mnohem víc než když je u nich bachyně která je při jakémkoli tlaku odvede do jiné lokality .Lovem sekáčků se stalo že nejsou dospělí kanci . Výsledek , je tady . Lončáci otravují lonské bachyňky ,tak dlouho až jdou do chrutí a ty potom metají selata , klidně 3x ročně , takže špatným rozhodnutím lidí co nerozumí černé zvěři ,došlo k nárustu stavů a samozřejmě rostou i škody .
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
20.11.2023 17:48 Reaguje na RadekJak chcete účinně lovit černou zvěř v obřích lánech kukuřice? Ta zvířata se tam na jaře zanoří a objeví se až při sklizni. A to jich je několikanásobně více.
Odpovědět
Ra
Radek
20.11.2023 19:35 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJednoduše to nejde , není to vlk a pan Bláha v praze 😊
Já postrádám ve vládní novele , uvedu zatím jedenu změnu .
povinnost vlastníka nechat v těch nekonečných lánech pásy kde by se dalo lovit ,stejně tak mezi polem a lesem by měl být nechaný pás z jinou plodinou pro možnost lovu . Mělo by to být dané zákonem v dané lokalitě , na 250 ha to samozřejmě nejde ! LUK TEN UŽ TOMU NEPOMUŽE VŮBEC .
Možnost jak to změnit . Pokud by někde byly lány kukuřic a vedle lesní honitba , tak jak je tomu ted běžně , dát zákoně lov na hranicích obou honiteb tak aby šlo lovit právě na těch pásech jiné plodiny . Lovit hlavně selata a lončáky , lončačky.NELOVIT VODÍCÍ BACHYNĚ A KANCE. Až bude mít bachyně poslední sele ,ulovit ji a potom to sele . . jedině tak je možné udržet v tlupách černé zvěře hierarchii tak aby bylo chrutí zase jednou za rok ,v lednu . V honitbě musí být aspoň 10 dní klid , tak aby nebyla černá neustále zrazovaná , stresovaná a vrátila se do normálu . Poslanci by měli pozvat chlapy z praxe a opravdu pracovat na zákoně který povede ke změně ,neposlouchat lidi z měst kteří nerozumí ani vlkům , které mají tolik rádi . Myslíte že je to v našem státě možné . Věříte někdo že zmenšení výměry HP povede k nápravě a snížení škod . Já ne ! V první řadě by se měli domluvit lidi , bez toho to nepujde .
Odpovědět
Já postrádám ve vládní novele , uvedu zatím jedenu změnu .
povinnost vlastníka nechat v těch nekonečných lánech pásy kde by se dalo lovit ,stejně tak mezi polem a lesem by měl být nechaný pás z jinou plodinou pro možnost lovu . Mělo by to být dané zákonem v dané lokalitě , na 250 ha to samozřejmě nejde ! LUK TEN UŽ TOMU NEPOMUŽE VŮBEC .
Možnost jak to změnit . Pokud by někde byly lány kukuřic a vedle lesní honitba , tak jak je tomu ted běžně , dát zákoně lov na hranicích obou honiteb tak aby šlo lovit právě na těch pásech jiné plodiny . Lovit hlavně selata a lončáky , lončačky.NELOVIT VODÍCÍ BACHYNĚ A KANCE. Až bude mít bachyně poslední sele ,ulovit ji a potom to sele . . jedině tak je možné udržet v tlupách černé zvěře hierarchii tak aby bylo chrutí zase jednou za rok ,v lednu . V honitbě musí být aspoň 10 dní klid , tak aby nebyla černá neustále zrazovaná , stresovaná a vrátila se do normálu . Poslanci by měli pozvat chlapy z praxe a opravdu pracovat na zákoně který povede ke změně ,neposlouchat lidi z měst kteří nerozumí ani vlkům , které mají tolik rádi . Myslíte že je to v našem státě možné . Věříte někdo že zmenšení výměry HP povede k nápravě a snížení škod . Já ne ! V první řadě by se měli domluvit lidi , bez toho to nepujde .
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
20.11.2023 19:57 Reaguje na RadekViděl jsem před časem zajímavý pořad o zemědělci, který říkal hodně zajímavé věci. Jednak se dokázal domluvit s myslivci a říkal, že záleží taky na tom, kterým směrem vedou řádky a taky jedna věc - existují druhy kukuřice, které divočákům nechutnají.Takže to řešil tak, že uprotřed lánu byla kukuřice, která jim nechutnala a na okraji dal pár řádků formy, která jim chutnala. Divočáci šli po těch krajích lánu a tam je lovili myslivci.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.11.2023 12:21 Reaguje na RadekŘekl bych, že je spíš špatná hranice pole les. O tom, že jedním z faktorů zvyšujících se stavů černé je likvidace její sociální struktůry mluvím již dvacet let. Od různých takyochranářů slyším jen to, že bachyně coby nositelka přírůstu je pro myslivce posvátná kráva a pokud se nebudou střílet nikdy se stavy nezmenší. Nejhorší na tom je, že tuto teorii zastává i mnoho myslivců. O dospělých kňourech je potom zbytečné se bavit.
Odpovědět
Ra
Radek
21.11.2023 12:44 Reaguje na Jarek SchindlerAno , špatná hranice . Vcelku běžná , v těch honitbách které znám .
Škoda že ti tak zvaní ochranáři neumí počítat , pokud metá bachyně selata jednou za rok řekněme průměr 8 selat .
Pokud nám metají lonské bachynky 3x ročně po 8 selatech ,tak máme 3x vyšší í produkci černé zvěře ,jenom proto že jsme rozbili ( špatně provedeným lovem )sociální vazby v tlupách .
Po každé když zmíním tento problém , dostávám stejnou odpověd . Jsou škody tak proto jsem ulovil bychyni aby bylo mín prasat . Zákon mi to dovoluje . Nejvíc to slyším od vlastníků pudy , proč jim nedochází , proč si nechtějí zjistit o černé zvěři víc , tak aby pochopili že víc prasat je kvůli špatnému lovu .
Víte někdo jak to vysvětlit tvůrcům novely zákona tak aby to pochopili a zohlednili to v novém zákoně
Odpovědět
Škoda že ti tak zvaní ochranáři neumí počítat , pokud metá bachyně selata jednou za rok řekněme průměr 8 selat .
Pokud nám metají lonské bachynky 3x ročně po 8 selatech ,tak máme 3x vyšší í produkci černé zvěře ,jenom proto že jsme rozbili ( špatně provedeným lovem )sociální vazby v tlupách .
Po každé když zmíním tento problém , dostávám stejnou odpověd . Jsou škody tak proto jsem ulovil bychyni aby bylo mín prasat . Zákon mi to dovoluje . Nejvíc to slyším od vlastníků pudy , proč jim nedochází , proč si nechtějí zjistit o černé zvěři víc , tak aby pochopili že víc prasat je kvůli špatnému lovu .
Víte někdo jak to vysvětlit tvůrcům novely zákona tak aby to pochopili a zohlednili to v novém zákoně
JS
Jarek Schindler
21.11.2023 13:36 Reaguje na RadekOn je problém v tom, že do chrutí jdou i selata. U černé je limitem váha 30 kg. No a v těch kukuřicích dosáhnou selata té váhy podstatně rychleji než tomu bylo dřív. Dospělý kňour neoplodní bachyňku sele ale je schopen od ni držet dál lončáky at. Samozřejmě bachyně může jit do chrutí po dobu celého roku. O to důležitější faktor potom je synchronizace nástupu chrutí. No a synchronizace je možná právě jen v tlupě se starou bachyní. Atd. Jen s tím metáním 3 x ročně jste to trochu přehnal. To by snad šlo pouze v případě kdy by bachyně přišla hned po metání o selata. Nějaká průměrná doba březosti je 115 dní a bachyně hned po metání do nového chrutí nejde.
No a zakonodárci? Pokud jsem dobře četl tak ti by lov dospělých kňourů povolili bez omezení i těm "povolenkářům s třiceti hektary". Škoda mluvit.
Odpovědět
No a zakonodárci? Pokud jsem dobře četl tak ti by lov dospělých kňourů povolili bez omezení i těm "povolenkářům s třiceti hektary". Škoda mluvit.
Ra
Radek
21.11.2023 15:02 Reaguje na Jarek Schindlerje to tak , pro pobavení . Tady píše pan ministr že je zákon o myslivosti zastaralý a že to je jako za krále klacka a ten stejný pán navrhuje novelu toho zákona a tam je že se povoluje lov lukem .
https://www.kdu.cz/aktualne/z-medii/marek-vyborny-(kdu-csl)-premnozena-zver-zpusobuje
Odpovědět
https://www.kdu.cz/aktualne/z-medii/marek-vyborny-(kdu-csl)-premnozena-zver-zpusobuje
JS
Jarek Schindler
21.11.2023 17:58 Reaguje na RadekNo celkem se té novelizace v podání pana ministra Výborného děsím. To nebude zákon o myslivosti ale anarchie. Ten lov lukem je pouze bezvýznamná kapitolka. No a já osobně nejsem proti. V některých , například příměstských oblastech to může mít smysl. Je to sportovnější. Jen bych byl za to nemíchat v jednotlivých honitbách pušku a luk. Buď jedno nebo druhé. Jsem jen zvědav jak budou plnit tím lukem plán lovu. Těm lukostřelcům přeji příjemnou zábavu a pevné nervy.
Odpovědět
Ra
Radek
21.11.2023 20:39 Reaguje na Jarek Schindlervěřím že to neprojde , bez uprav a ty že budou v takovém znění které bude hodno vyspělého státu a roku 2023 .
Jednoho lovce co loví lukem znám , plnit plán jim určitě nechce , zápisník zážitku ale ano . V těch příměstských honitbách by to mohlo mýt opodstatnění -
Odpovědět
Jednoho lovce co loví lukem znám , plnit plán jim určitě nechce , zápisník zážitku ale ano . V těch příměstských honitbách by to mohlo mýt opodstatnění -
JS
Jarek Schindler
22.11.2023 07:16 Reaguje na RadekNo asi budou muset, pokud tedy ten lov lukem projde. Já se spíš děsím plánování lovu od "zeleného stolu" a to bez možnosti odvolání.
Odpovědět
Ra
Radek
21.11.2023 20:54 Reaguje na Jarek Schindlerhttps://youtu.be/HGzZKAvWHFk?feature=shared
Odpovědět
Ra
ML
Miroslav Linda
21.11.2023 08:19Tedy výsledkem cinklé Kutalovo studie je, že odlov byl nedostatečný. Každý rok udělat podobnou studii a pokud se to nezlepší přidat k odlovu 10% populace👍
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
21.11.2023 11:50 Reaguje na Miroslav LindaTak pan Kutal samozřejmě lže. Ono stačí když mluví o intenzívním lovu v době kdy ten lov byl silně omezen. Mezi roky 2009 až 2012 se ročně lovilo +- 150 vlků. Omezení přišlo v roce 2013. Od té doby se lovila asi pětina předchozího počtu, tedy kolem +-30 vlků ročně. Výzkum měl probíhat v letech 2014 až 2019. Od roku 2021 je vlk na Slovensku celoročně chráněn. Že by snad útoků na hospodářská zvířata ubylo? No a píše se rok 2023 a už se znovu uvažuje o jeho lovu. Jedním z argumentů ochranářú je, že dojde k vyhubení místní karpatské populace. Jako argument používají mapu rozšíření vlka v EU. Viděl ji někdo? Na této mapě opravdu vypadá slovenská populace vlka hodně izolovaně. Ve skutečnosti ale není tato populace izolována a ochranáři by měli začít používat mapu rozšíření vlka v celé Evropě. Tady zahrnout tam i státy jako je Ukrajina, Bělorusko a Rusko. Na takové mapě již slovenská populace karpatského vlka izolovaná není. Jen pro zasmání. Pokud by se pan Kutal zabýval potkanem nebo myší nestali by se z těchto hlodavců nejužitěčnější zvířata planety? Určitě by začalo jít o kriticky ohrožený druh.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.11.2023 14:08 Reaguje na Jarek SchindlerVlk při hledání nové honitby umí ujít stovky kilometrů. Je dokumentován případ vlčice, která takhle přešla 1800km
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
21.11.2023 15:46Ja bych mel obecnou otazku: K cemu je dobre mit vlka v nasi prirode?
Na argumentaci "diversitou" ja moc nedam, misto jednoho druhu - vlka - tu dnes mame plejadu jejich pribuznych - ruzne rasy psu. To mi i ryze vedecky - pro vyzkum dedicnosti, promenlivosti a vyvoje druhu - prijde nekonecne zajimavejsi tema, nez nejaky nedomestikovany vlk.
Prijde mi to, jako by nekdo horoval pro reintrodukci neandertalcu do stredoevropske prirody. Nepochybuji, ze toho je dnes veda schopna - nejakou formou zpetneho slechteni - jako napr. u pratura - dosahnout a bylo by to tedy trochui nesnadnejsi nez u tech vlku, kde staci nachat trochu zpustnout drive kulturni krajinu. K cemu by to ale bylo dobre??? Dat tem neandertalcum dostatecny zivotni prostor - napriklad v narodnim parku Sumava - kdyz uz tam cilene reintrodujuji ty vlky :)
Odpovědět
Na argumentaci "diversitou" ja moc nedam, misto jednoho druhu - vlka - tu dnes mame plejadu jejich pribuznych - ruzne rasy psu. To mi i ryze vedecky - pro vyzkum dedicnosti, promenlivosti a vyvoje druhu - prijde nekonecne zajimavejsi tema, nez nejaky nedomestikovany vlk.
Prijde mi to, jako by nekdo horoval pro reintrodukci neandertalcu do stredoevropske prirody. Nepochybuji, ze toho je dnes veda schopna - nejakou formou zpetneho slechteni - jako napr. u pratura - dosahnout a bylo by to tedy trochui nesnadnejsi nez u tech vlku, kde staci nachat trochu zpustnout drive kulturni krajinu. K cemu by to ale bylo dobre??? Dat tem neandertalcum dostatecny zivotni prostor - napriklad v narodnim parku Sumava - kdyz uz tam cilene reintrodujuji ty vlky :)
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.11.2023 18:20 Reaguje na Miloš ZahradníkA co si takhle vzpomenout, že kdysi tady žili šavlozubí tygři? :))) Ty bychom asi těžko oživili, ale mohli by je úspěšně zastoupit tygři ussurijští. Mamuty se už někdo snaží pomocí DNA oživit a zubry a pratury už tady máme. Koukám, že časem může být v té naší české zemičce zajímavě živo.:)))
Odpovědět
Ko
Kolemjdoucí
22.11.2023 11:34 Reaguje na Miloš ZahradníkTa otázka je správná.
Ptejme se také, k čemu naše příroda potřebuje chov polodivokých=polodomácích kachen a jejich následné odlovení? A k čemu mufloni, jeleni Sika? V čem spočívá jejich přínos pro naši přírodu?
Odpovědět
Ptejme se také, k čemu naše příroda potřebuje chov polodivokých=polodomácích kachen a jejich následné odlovení? A k čemu mufloni, jeleni Sika? V čem spočívá jejich přínos pro naši přírodu?
Miroslav Vinkler
22.11.2023 08:59V rámci Evropy jsme s přístupem AOPK ruku v ruce s Hnutím DUHA a Mendlovou univerzitou už skoro skanzen.
Většina škod jde na vrub jejich přístupu k ochraně vlků.
Tady je odkaz na vystoupení na mezinárodní konferenci v Koutech o soužití
s vlkem.
https://www.vlktravunezere.cz/nazory-a-dokumenty/souziti-s-vlky-pohledem-evropske-unie-chovatelu/
Odpovědět
Většina škod jde na vrub jejich přístupu k ochraně vlků.
Tady je odkaz na vystoupení na mezinárodní konferenci v Koutech o soužití
s vlkem.
https://www.vlktravunezere.cz/nazory-a-dokumenty/souziti-s-vlky-pohledem-evropske-unie-chovatelu/
