Maledivy: Kvůli stavbě nových ostrovů klidně zničíme ty staré
Atol Kaafu nebo také Kaashidhoo je jedním ze dvou stovek obydlených ostrovů Malediv (které se celé rozkládají na 1196 ostrovech) a slovy cestovních bedekrů jej můžeme připodobnit k malému kousku ráje na Zemi. Zdejší tropická selanka ale v poslední době dostává značné trhliny. Z celého ostrova totiž houfně mizí stromy. Přesněji tedy celé vzrostlé palmy kokosové. Zůstávají po nich jen hluboké jámy, protože je někdo vykopává i s kořeny. Což se může zdát velmi nerozvážné, protože právě jejich kořenový systém, sahající až k „podloží“, napojuje a drží pohromadě substrát na korálovém útesu. Zbavit se palem v zásadě znamená narušit soudržnost celého ostrova a učinit z něj (a jeho obyvatel) hříčku prvního pořádného vlnobití.
Kdo tu tedy vykopává palmy? Sami obyvatelé ostrova Kaashidhoo. Celé je po 20 až 100 dolarech prodávají zájemcům, kteří jen o kus dál vytváří s pomocí násypných strojů a pískových čerpadel nové, umělé ostrovy. Určené výhradně pro stavbu luxusních turistických resortů. Odsávání substrátu ze dna lagun mimochodem dále přispívá k erozi a rozkladu již existujících ostrovů a je i fatální pro místní korálové útesy, na kterých celé Maledivy doslova stojí. A aby tyto nové ostrovy skutečně vypadaly jako z katalogu cestovní kanceláře, musí se i jejich pavilony, haly a návštěvnická centra zahalit do stínu kokosových palem. Které jsou přiváženy ze sousedních ostrovů.
„Dovoz dřevin ze zahraničí, zvláště pak kokosových palem, je tu zakázaný, takže jsou developeři při shánění zeleně odkázaní na místní zdroje,“ komentuje to Ibrahim Naeem, ředitel místní Agentury pro ochranu životního prostředí. Stavitelé prostě nechtějí čekat a pečovat o výsadbu 3-5 let, a tak si kupují celé stromy. A místní jim je ochotně dodávají.
V posledních letech tu vzniklo 144 tří až pětihvězdičkových resortů a vláda Malediv pronajala 115 dosud neobývaných ostrovů soukromým investorům. Za účelem rozvoje cestovního ruchu tu vznikly a vznikají také desítky nových, umělých ostrovů. Jistým paradoxem je, že tyto ostrovy jsou zpravidla vyšší a lépe proti povodním zajištěné, než momentálně narušené ostrovy starousedlíků. Z jejichž podvodního materiálu jsou ale vybudovány. Zatímco na starých ostrovech mizí stromy a písek z pláží, umělé ostrovy utěšeně rostou. V roce 2018 sice bylo 70 projektů dočasně pozastaveno, ale rozsáhlá eroze pokračuje. Až zase někde uslyšíte o Maledivách, jako první možné oběti klimatických změn, vzpomeňte si na zdejší obyvatele. Kteří ochotně vykopávají a prodávají palmy, které jejich ostrovy drží nad hladinou.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Jindřich Duras
18.2.2020 09:481/ To nic nemění na tom, že jsou v zaplavování první na řadě
2/ Developeři jsou hodně (asi nejvíc) italské firmy, tedy zase jsou za tím evropské peníze, prachy z uvědomělých oblastí...
3/ Čínští investoři se k investicím teprve sice nadechují, ale zato pořádně a to bude velký masakr.
A ještě drobná poznámka:
V Čechách máme lidi, co klidně prodají půdu pro výstavbu hal atd. ministerstva to schválí. Máme tu lidi, co hospodaří na zemědělské půdě tak, že eroze a pesticidy a utužení....
To kdyby někoho třeba napadlo se na Maledivce vytahovat :).
Hezkej den...