Maso z bobra je poživatelné, lze z něj vyrobit klobásu, zjistili odborníci

Ač je bobr chráněným druhem, v Česku jsou místa, kde kvůli přemnožení škodí a jeho lov je povolený. Na rozdíl od jiné zvěřiny se ale jeho maso nejí, i když v minulosti se bobří maso tradičně konzumovalo.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Matteo Tarenghi / Flickr

"Ulovené kusy jsme primárně brali na výzkum přítomnosti parazitů v trávicím traktu bobrů a biometrické charakteristiky – vážili jsme jedince, určovali pohlaví, měřili rozměry těla, abychom pochopili populační strukturu v jednotlivých oblastech. Výzkum masa byl další krok, který se nám nabídl. Když už je nutné chráněné druhy zabíjet, snažili jsme se tyto vzácné vzorky využít v co nejvíce oborech," uvedl Ondřej Mikulka z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.

Doplnil, že na ústav se v minulosti lovci obraceli s dotazem, zda je maso bobrů možné jíst. Zákon to umožňuje, maso ale musí spotřebovat lovec, který měl pro odlov bobra povolení. Nesmí jej prodat například do restaurace nebo na komerční zpracování.

Na MENDELU tak vypracovali ve spolupráci s Agronomickou fakultou takzvané užitné vzory na konzervu a klobásu z bobřího masa, které umožňují maso bobrů jíst bez zdravotních rizik.

"V době, kdy člověk do jisté míry nahrazuje funkci predátora tím, že zvíře usmrtí, bere na sebe i morální odpovědnost za co největší využití jeho jatečného těla. Pak můžeme říci, že bobr neztratil život jen proto, aby skončil v černém pytli, ale jeho tělo se využilo jako jiná zvěřina,“ dodal Miroslav Jůzl z Ústavu technologie potravin Agronomické fakulty MENDELU.

Podle údajů České zemědělské univerzity je v Česku kolem 15 000 bobrů. Největší populace je v Plzeňském kraji, na druhém místě je jižní Morava. Ročně se oficiálně odstřelí kolem padesáti bobrů. Vědci Mendelovy univerzity se zabývají i hodnocením dopadů výskytu, šíření a návrhy efektivních postupů u dalších nepůvodních druhů živočichů, které v Česku vyžadují regulaci, mezi ně patří například nutrie.