Meruňky vykvetly letos nejdříve za 61 let pozorování, uvedli vědci

Prosím o lokality. Moje Velkopavlovická je řádně narašená, ale ještě vůbec nekvete, odhaduji počátek tak 15.-17.3. Pokud jsem si všiml, tak někde opravdu již nakvétají stromy meruněk často v závětří, nebo blízko zdí a budov. Spíše než termín je pro dobrou úrodu meruněk důležité počasí a to zatím zdá se bude letos v pohodě.

Já nevím kde to sledují, ale v Pouzdřanech už v sobotu 9. začínaly. Bohužel nelétají včely. zda přijdou zmrzlí?

Pane Vinklere, zmrzlí možná přijdou, ale to na meruňky nebude mít vliv žádný. "Zmrzlí" totiž chodí v polovině května a dále velice zřídka, v podstatě je pamatuji 2-3x za život, chodí tzv. "zmrzlíci", jinak řečeno malí ledoví muži, a to je na přelomu května a června, ale spíše v prvních červnových dnech. Ti ale pak stojí za to.

No souhlas. Pamatuji zmrzlá rajčata v 70. letech 8.června.

ten silný vítr a potom déšť těm včelám moc nepomáhá.
Možná teď by mohli začít létat.
Např. mandloně na pálavě moc včely neopílili, tak doufám, že aspoň čmeláci

Také si nyní myslím, i když ještě před dvěma týdny jinak, že letos by to mělo být v pohodě. Uvidíme ale, co s tím udělá březnový úplněk 25.3.

Dost odvážné tvrzení... minimálně 2 měsíce ještě hrozí přímrazky

Já vím, ale jde o to, do jaké výšky od země.

A dále, holičky už nejsou na mrzík tak citlivé.

Já úplně nevím, čemu říkáte holičky, ale jestli to roste na meruňce, tak to do poloviny května může zmrznout zcela určitě.

Holičky jsou plody určité velikosti, spíše se to tedy používá u broskvoní. Ale opravdu nikdy se mi nestalo, že by plody na meruňce i broskvoni zmrzly po příchodu ledových mužů. Při květu, po vytvoření malého plodu ano, ale takto pozdě nikdy.

To máte asi štěstí na lokalitu nebo extrémně odolnou odrůdu, určitě to není pravidlem.

Je to možné, broskvoně mám Red Haven a Favoritu Morettini, meruňku Bergeron a Krajovou. Jinak jsme ale mírná mrazová kotlina.

Můj děda míval ve 215 m.n.m. planou meruňku vysokou jako chalupa( cca 10 metrů) a ta plodila rok, co rok, protože ji květy vysoko nad zemí nezmrzly. Bohužel dnes je trend sadit stromy nízké kvůli sklizni a přízemní mrazy je tak mnohem více ohrožují, než kdysi ty vysokokmeny, které nikdy
neohrozila zvěř okusem jako zákrsky. Bohužel
dnes ale vidím výsadby v přírodě z polokmenů,
nebo dokonce zákrsků místo z vysokokmenů a s
tím i všechny ty problémy s okusem a poškozením přízemním mrazem. A to je prosím vysazují i ti
nadšení ochranáři a pak spílají zvěři, že je
okusuje.

Je to tak.

Je to naprostý nesmysl: nízké kmenné tvary byly do produkčního (i amatérského) ovocnářství zaváděny již v polovině minulého století - nikoli jak tvrdí předřečník "dnes" - především z důvodu brzkého nástupu do plodnosti, zvýšení objemu sklizně z jednotky plochy vlivem většího počtu jedinců a snížení nákladů na jednotku produkce. Pokud tedy trváte na názoru předřečníka, je pak zcela legitimní požadovat po Vás abyste se vrátil k orbě za koňským ocasem a traktor zahrabal do hnoje.
Přízemní mrazíky se neomezují na výšku do 1 m nýbrž až do výšky 4-5 m, věřte nevěřte viděl jsem už takových přízemními mrazíky poškozených sadů něurékom. Dovedete si představit sad s korunami založenými ve čtyřech metrech? I jako extenzivní je to docela problém z důvodu snížené stability - ale jako produkční? Že by si sadař počkal 10 -15 let na první sklizeň? Nesmysl že ano?
Školkařská terminologie (ČK, PK, Zk), nemá sebemenší vliv na budoucí velikost jedince - ta je determinována především výběrem podnože, řezem a místními podmínkami - není problém ze zákrsku (pokud není naočkován na M9) vypěstovat desetimetrový vysokokmen, stejně jako není problém pěstovat zákrsek na A2 - ovšem vlivem nutnosti radikálního řezu patrně mnoho nesklidíte.
Atraktivita ovocných dřevin pro zvěř není dána výškou založení korunky, nýbrž vysokým obsahem cukrů v pletivech a nízkým obsahem tříslovin a podobných sloučenin. Můžete si to ověřit jednoduchým pokusem: Na podzim (aby jste předešel zkreslení vlivem sucha) zasaďte někde uprostřed polí vedle sebe zákrsek a vysokokmen - na jaře oba zaořete protože budou "oloupány" od samotné země - to Vám garantuju. Tudíž jediným řešením je ochrana před okusem ať už jde o jakýkoli kmenný tvar.

Resumé: na začátku příspěvku před dvojtečkou. :-)

Ps: k vláknu výše, pokud rostoucí plody šlehne přízemní mrazík - sice neopadnou, nicméně to bude mít pravděpodobně velmi negativní vliv na jakost z důvodu mrazových lézí, kroužků a deformací plodů, jaký má takové znehodnocení vliv na výkupní cenu Vám snad jako praktikovi nemusím zdůrazňovat...