Města jsou v létě problematická, neboť se nezvládnou v noci přirozeně ochlazovat
Nedostatek ochlazení v noci zatěžuje především organismus starších lidí, malých dětí a nemocných. "Přesněji, zatěžuje to všechny, ale průměrně zdravý člověk v produktivním věku se s tím dokáže lépe vyrovnávat, sám si hlídá pitný režim, omezí venkovní aktivity, jak to jen lze a podobně," uvedl Tolasz. Dodal, že ani zeleň ve městech není na tyto situace dobře přizpůsobená. Pokud město nezajistí dostatek vody, tak rostliny trpí, čímž se celá situace může dále zhoršovat.
Podle Trnky česká města nejsou z infrastrukturního hlediska připravená, přitom počet tropických dní bude v následujících desetiletích narůstat. Zároveň evropská populace stárne a negativní efekt tepleného ostrova dopadá nejvíce právě na seniory.
Městským tepelným ostrovům se dá předcházet při plánování koncentrované výstavby, již existující sídla se mohou pouze přizpůsobit. "Snažme se v našich městech doplnit zeleň a jinak hospodařit se srážkovou vodou. Každý si může v těchto horkých dnech vyzkoušet rozdíl vnímání okolní teploty našim tělem na nezastíněném chodníku vedle rušné komunikace a v blízkém parku ve stínu stromů, pokud možno u vodní plochy," řekl Tolasz.
"Připravit města lze preferencí světlých povrchů a také těch, které jsou schopné sluneční záření dobře emitovat. Velmi často se mluví o zelených střechách," uvedl Trnka. Zeleň totiž dokáže vstřebanou energii v podobě tepla odvádět jako vodní páru pryč a tím ochlazovat. "Osobně si myslím, že je důležité, aby zároveň měly dostatek vody, tedy zachycovat srážky, aby bylo možné vegetaci na střeše podpořit. Myslím si, že bychom zároveň měli usilovat o to, aby část fasád byla také pokryta zelení," dodal.
Klimatologové se shodli, že ačkoliv zmíněná opatření pomáhají zmírňovat dopady vln veder ve městech, je nutné myslet na dlouhodobá opatření, která oddálí nástup klimatické změny. "Dlouhodobě však musíme myslet na opatření, která ve svém výsledku budou počty těchto horkých dní a délku horkých vln snižovat. Mám na mysli známé globální aktivity směřující ke snižování emisí skleníkových plynů," řekl Tolasz.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (17)
Jiří Svoboda
15.7.2024 09:44Střech amá být výborně tepelně izolovaná a bílá, vodu z ní zasakovat a nechat v okolí růst stromy. Zelená střecha nás o asi 50% dešťové vody v podstatě bezúčelně připraví.
smějící se bestie
15.7.2024 10:21 Reaguje na Jiří SvobodaJindřich Duras
16.7.2024 14:31 Reaguje na smějící se bestieTyhle odrazivé povrchy mají smysl pouze na střechách vysokých budov.
Jindřich Duras
16.7.2024 14:28 Reaguje na Jiří SvobodaDocílit dostatečné retence vody jde docílit jedině komplexem opatření, kde zrovna zelené střechy mají docela důležité místo.
Zelené střechy mohou být i pobytové, což je nezanedbatelná věc. Zelené střechy zejména na nižších budovách jsou fajn i pro širší okolí, i kdyby se mělo jednat o pohled z okna, kde střecha natřená stříbřenkou je pohledově dost problém.
Prostě musí se na to jít lokalitu po lokalitě s rozmyslem a zvažovat, jaká kombinace bude dávat smysl. Šmahem něco odmítnou by nebylo moudré.
Jiří Svoboda
16.7.2024 16:54 Reaguje na Jindřich DurasJakákoli bílá osluněná plocha, která je směřována k nebi, je dobrá. Co má společného zelená střecha s retencí vody? Když prší moc, málo zadrží, když málo, tak zadrží skoro vše a na vsak nic nezbude. Zeleň má být hlavně stromy dávající stín, dřevo a ovoce. Těm zelené střechy vodu ubírají.
Pouze říkám, že k zeleným střechám je třeba se stavět vysoce kriticky s tím, že možná někde k něčemu jsou.
Jindřich Duras
18.7.2024 13:26 Reaguje na Jiří SvobodaZelená střecha už v té nejtenčí podobě chytí docela hodně, kolem 20 mm jednorázově a za rok přes polovinu veškerých srážek. Co nezachytí, tomu zpomalí odtok, což je pro města klíčová věc. Jasně, stromy jsou velmi důležité, ale zelené střechy a další opatření mají také cvé důležité místo.
pepa knotek
15.7.2024 10:34Radek Čuda
15.7.2024 11:17Pokrytectví jak prase.
Jinak městské tepelné ostrovy problémem samozřejmě jsou a to rozhodně ne malým. Jenže všichni o nich jen kecají a v reálu se masivně dělá pravý opak. Nic proti panu Tolaszovi, ale tím co je v článku to dělá také.
Radek Čuda
15.7.2024 11:18 Reaguje na Radek ČudaViktor Šedivý
15.7.2024 15:06 Reaguje na Radek ČudaVladimir Mertan
16.7.2024 17:42Radek Čuda
17.7.2024 11:55 Reaguje na Vladimir MertanNevím nakolik jsou ty obavy opodstatněné, ale setkávám se s nimi poměrně často a pokryvných popínavek v Praze rozhodně ubylo a ubývá a silně pochybuji, že by se ten trend změnil.
Břetislav Machaček
17.7.2024 08:47výšky. Čím více akumulačního materiálu, tím déle bude držet teplo a nepůjde
ho rychle vychladit. Je to čistě o množství a schopnostech stavebních
materiálů akumulovat teplo. Je si nutno položit otázku, zda to lze reálně
změnit a nebo se přizpůsobit? Já mám třeba doma v zatepleném domě velmi
levnou přirozenou klimatizaci. Pokud už nepomáhají ve dne zavřená a od
půlnoci otevřená okna, tak dům vychladím vzduchem z chladného sklepa. Tak
nějak stavěli své příbytky i pouštní národy, které využívaly chladný
vzduch z podzemních prostor , průvan a komínový efekt speciálně stavěných
budov. To bohužel neumíme a nebo nechceme dnes realizovat. Jinak velmi
levné je ochlazování ulic mlžením vodou a dočasným přesahem střech budov.
Takové dočasné zastínění výsuvnou střechou udělá divy, když nedovolí
slunci zahřívat budovy a ulice mezi nimi. Je to velmi levné opatření i
pro rodinné domky, kde stačí jižní stranu domu opatřit byť pouze roletou
vytvářející stín a čelo domu nemohou sluneční paprsky ohřívat. Dobré
jsou samozřejmě stromy, ale ty pak vadí, když naopak po slunci prahneme.