https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mesta-jsou-v-lete-problematicka-nebot-se-nezvladnou-v-noci-prirozene-ochlazovat
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Města jsou v létě problematická, neboť se nezvládnou v noci přirozeně ochlazovat

15.7.2024 00:50 (ČTK)
Foto | Jerry Zhang / Unsplash
Města mají problém se při letních nocích přirozeně ochlazovat, neboť sestávají z umělých povrchů jako je beton či asfalt, které se ve dne nahřívají. To může být problematické, jelikož vyšší teploty zatěžují lidský organismus, ale také zeleň, řekl klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Nicméně takzvané městské tepelné ostrovy, tedy zástavby, které zadržují více tepla, mohou být naopak prospěšné v zimě.
 
Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu uvedl, že drobné rozdíly v dlouhodobé průměrné teplotě člověk nepozná, nicméně problematické jsou projevy tepelných ostrovů hlavně v horkých dnech, zvláště pokud trvají více dní. "Taková horká vlna, jak ji odborně označujeme, se vyznačuje v městských zástavbách pomalejším ochlazováním v noci. Začínají se vyskytovat takzvané tropické noci, kdy teplota neklesne pod 20 stupňů Celsia," řekl.

Nedostatek ochlazení v noci zatěžuje především organismus starších lidí, malých dětí a nemocných. "Přesněji, zatěžuje to všechny, ale průměrně zdravý člověk v produktivním věku se s tím dokáže lépe vyrovnávat, sám si hlídá pitný režim, omezí venkovní aktivity, jak to jen lze a podobně," uvedl Tolasz. Dodal, že ani zeleň ve městech není na tyto situace dobře přizpůsobená. Pokud město nezajistí dostatek vody, tak rostliny trpí, čímž se celá situace může dále zhoršovat.

Podle Trnky česká města nejsou z infrastrukturního hlediska připravená, přitom počet tropických dní bude v následujících desetiletích narůstat. Zároveň evropská populace stárne a negativní efekt tepleného ostrova dopadá nejvíce právě na seniory.

Městským tepelným ostrovům se dá předcházet při plánování koncentrované výstavby, již existující sídla se mohou pouze přizpůsobit. "Snažme se v našich městech doplnit zeleň a jinak hospodařit se srážkovou vodou. Každý si může v těchto horkých dnech vyzkoušet rozdíl vnímání okolní teploty našim tělem na nezastíněném chodníku vedle rušné komunikace a v blízkém parku ve stínu stromů, pokud možno u vodní plochy," řekl Tolasz.

"Připravit města lze preferencí světlých povrchů a také těch, které jsou schopné sluneční záření dobře emitovat. Velmi často se mluví o zelených střechách," uvedl Trnka. Zeleň totiž dokáže vstřebanou energii v podobě tepla odvádět jako vodní páru pryč a tím ochlazovat. "Osobně si myslím, že je důležité, aby zároveň měly dostatek vody, tedy zachycovat srážky, aby bylo možné vegetaci na střeše podpořit. Myslím si, že bychom zároveň měli usilovat o to, aby část fasád byla také pokryta zelení," dodal.

Klimatologové se shodli, že ačkoliv zmíněná opatření pomáhají zmírňovat dopady vln veder ve městech, je nutné myslet na dlouhodobá opatření, která oddálí nástup klimatické změny. "Dlouhodobě však musíme myslet na opatření, která ve svém výsledku budou počty těchto horkých dní a délku horkých vln snižovat. Mám na mysli známé globální aktivity směřující ke snižování emisí skleníkových plynů," řekl Tolasz.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

15.7.2024 09:44
Zase propagace nesmyslných zelených střech!

Střech amá být výborně tepelně izolovaná a bílá, vodu z ní zasakovat a nechat v okolí růst stromy. Zelená střecha nás o asi 50% dešťové vody v podstatě bezúčelně připraví.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

15.7.2024 10:19 Reaguje na Jiří Svoboda
1*
Odpovědět
ss

smějící se bestie

15.7.2024 10:21 Reaguje na Jiří Svoboda
Světlou barvu by měla mít i všechna parkoviště že jich v Praze je, že !
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

16.7.2024 14:31 Reaguje na smějící se bestie
Jojo, a taky silnice a chodníky. A lidi bez tmavých brýlí, psi, ptáci atd. budou prostě v hajzlu. Odražené světlo (a teplo) bude dělat asi tak co? Bude přehřívat všechno, na co dopadne => okolní fasády, lidi, byty...
Tyhle odrazivé povrchy mají smysl pouze na střechách vysokých budov.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

16.7.2024 14:28 Reaguje na Jiří Svoboda
No, zatím to vypadá tak, že dešťovka spadlá na naprostou většinu střech bezúčelně odteče, v kanalizaci popostrčí srajdy tam přítomné a chrstne to všechno do řeky či potoka.
Docílit dostatečné retence vody jde docílit jedině komplexem opatření, kde zrovna zelené střechy mají docela důležité místo.
Zelené střechy mohou být i pobytové, což je nezanedbatelná věc. Zelené střechy zejména na nižších budovách jsou fajn i pro širší okolí, i kdyby se mělo jednat o pohled z okna, kde střecha natřená stříbřenkou je pohledově dost problém.
Prostě musí se na to jít lokalitu po lokalitě s rozmyslem a zvažovat, jaká kombinace bude dávat smysl. Šmahem něco odmítnou by nebylo moudré.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

16.7.2024 16:54 Reaguje na Jindřich Duras
Samozřejmě, že se voda ze střech musí zasakovat. K tomu v podstatě stačí vybagrovat prohlubeň, kam ta voda při dešti nateče a až to vcucne tak to vcucne.

Jakákoli bílá osluněná plocha, která je směřována k nebi, je dobrá. Co má společného zelená střecha s retencí vody? Když prší moc, málo zadrží, když málo, tak zadrží skoro vše a na vsak nic nezbude. Zeleň má být hlavně stromy dávající stín, dřevo a ovoce. Těm zelené střechy vodu ubírají.

Pouze říkám, že k zeleným střechám je třeba se stavět vysoce kriticky s tím, že možná někde k něčemu jsou.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

18.7.2024 13:26 Reaguje na Jiří Svoboda
S vybagrováním prohlubně v zástavbě se sítěmi to není tak snadné, jak to vypadá :-D!
Zelená střecha už v té nejtenčí podobě chytí docela hodně, kolem 20 mm jednorázově a za rok přes polovinu veškerých srážek. Co nezachytí, tomu zpomalí odtok, což je pro města klíčová věc. Jasně, stromy jsou velmi důležité, ale zelené střechy a další opatření mají také cvé důležité místo.
Odpovědět
pk

pepa knotek

15.7.2024 10:34
Zabetonovat, zaasfaltovat a pak se divit, že je teplo to by nám šlo. Jako bonus ze všeho obviníme CO2, kterého je v atmosféře ubohých 0,04 %, to že vodní pára má na skleníkový efekt mnohem větší vliv se raději nezmiňuje. Na mechanismus jak vydělat na boji s vodní párou se ještě nepřišlo, takže prozatím zůstaneme u té dekarbonizace.
Odpovědět
PE

Petr Elias

15.7.2024 11:26 Reaguje na pepa knotek
Hezké blábolení. :D
Odpovědět

Radek Čuda

15.7.2024 11:17
Napereme další baráky kam to jen jde i nejde a zelenou střechou si koupíme odpustek za devastaci zeleně, na jejímž místě jsme ten barák vystřihli.
Pokrytectví jak prase.

Jinak městské tepelné ostrovy problémem samozřejmě jsou a to rozhodně ne malým. Jenže všichni o nich jen kecají a v reálu se masivně dělá pravý opak. Nic proti panu Tolaszovi, ale tím co je v článku to dělá také.
Odpovědět

Radek Čuda

15.7.2024 11:18 Reaguje na Radek Čuda
Jo, píšu o Praze, jinde to třeba dělají jinak a lépe a pak jim samozřejmě všechna čest.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

15.7.2024 12:05 Reaguje na Radek Čuda
1*
Odpovědět

Viktor Šedivý

15.7.2024 15:06 Reaguje na Radek Čuda
Jinde staví víc zelených střech, takže vykážou mnohem víc proinvestovaných peněz v "boji s oteplováním" ... ovšem že by to bylo k něčemu dobré, o tom lze úspěšně pochybovat.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

16.7.2024 15:16 Reaguje na Radek Čuda
Přesně tak!
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

16.7.2024 17:42
Ak by bola vôľa, tak by mohol byť riešením pavinič ( přísavník pětilistý, psí víno - parthenocissus quinquefolia) Veľmi rýchlo vie pokryť vodorovné aj zvislé plochy, dajú sa urobiť nielen zvislé plochy, ale pokryje celé konštrukcie ktoré by poskytovali tieň. Jediný problém je, že sa zle odstraňuje a bolo by s tým veľa roboty.
Odpovědět

Radek Čuda

17.7.2024 11:55 Reaguje na Vladimir Mertan
Nevím jak u vás, ale tady jsou na to lidé většinou fest alergičtí. Důvodem je jednak strach o fasádu, jednak obava, že jim tam po tom naleze kdejaká havěť do baráku.
Nevím nakolik jsou ty obavy opodstatněné, ale setkávám se s nimi poměrně často a pokryvných popínavek v Praze rozhodně ubylo a ubývá a silně pochybuji, že by se ten trend změnil.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.7.2024 08:47
Ve města jsou pozemky drahé a tak se zahušťuje zastavěnost a narůstá do
výšky. Čím více akumulačního materiálu, tím déle bude držet teplo a nepůjde
ho rychle vychladit. Je to čistě o množství a schopnostech stavebních
materiálů akumulovat teplo. Je si nutno položit otázku, zda to lze reálně
změnit a nebo se přizpůsobit? Já mám třeba doma v zatepleném domě velmi
levnou přirozenou klimatizaci. Pokud už nepomáhají ve dne zavřená a od
půlnoci otevřená okna, tak dům vychladím vzduchem z chladného sklepa. Tak
nějak stavěli své příbytky i pouštní národy, které využívaly chladný
vzduch z podzemních prostor , průvan a komínový efekt speciálně stavěných
budov. To bohužel neumíme a nebo nechceme dnes realizovat. Jinak velmi
levné je ochlazování ulic mlžením vodou a dočasným přesahem střech budov.
Takové dočasné zastínění výsuvnou střechou udělá divy, když nedovolí
slunci zahřívat budovy a ulice mezi nimi. Je to velmi levné opatření i
pro rodinné domky, kde stačí jižní stranu domu opatřit byť pouze roletou
vytvářející stín a čelo domu nemohou sluneční paprsky ohřívat. Dobré
jsou samozřejmě stromy, ale ty pak vadí, když naopak po slunci prahneme.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist