Města ohrožená znečištěním a změnou klimatu znamenají riziko pro obyvatele i ekonomiku

V jakých městech je životní prostředí nejvíce náchylné k poškození? Pokud bychom počítali jen první stovku měst, jejichž obyvatelé jsou nejohroženější tzv. environmentálními riziky, tedy problémy se znečištěním ovzduším, suchem, zemětřesením nebo tsunami a dalšími "libůstkami", 99 z nich se nachází z Asii.

V protikladu s Asií disponuje Evropa podle stejných kritérií čtrnácti nejbezpečnějšími městy z celého světa. S takovými závěry přichází bilanční zpráva konzultační společnosti Verisk Maplecroft. Budoucnost určitých částí lidmi zasídlené planety Země tu líčí velmi neradostně.

Jak se Asie stala smutným vítězem?

Verisk Maplecroft spočítala míru ohrožení pro celkem 576 metropolí pěti regionů (Evropa a střední Asie, Asie, obě Ameriky dohromady, Afrika, MENA – tj. severní Afrika a střední východ), když stanovila výši možných rizik ve čtyřech stupních (nízké, střední, vysoké a extrémní) pro různá kritéria (například pro přírodní katastrofy, znečištěné ovzduší, klimatické změny). Při modelování přitom pracovala nejen s výčtem rizik, ale také s možnostmi místních populací a schopností zdejších vlád reagovat na změny. A vyhodnotila, že vysokým až extrémním environmentálním rizikům je v současnosti vystaveno 1,4 miliardy obyvatel těchto měst. Respektive, že 414 světových metropolí má zásadní problém nebo problémy, které mohou dost nemile ohrozit život tamních obyvatel. Přes 80 % takových měst leží jen v Číně a Indii.

„Města v Asii jsou v pomyslném oku hurikánu, uprostřed bouře environmentálních rizik,“ popisuje Will Nichols, hlavní autor zprávy. „Globální organizace už si nemohou dále dovolit vnímat politická, sociální, ekonomická nebo environmentální rizika odděleně, izolovaně. Jejich hranice se totiž už dávno prolínají.“

Příkladem může být například indonéská Jakarta, která světovému žebříčku vévodí. Znečištěním, vlnami veder, záplavami – které paradoxně doplňuje nedostatek pitné vody. A taky kvalitou ovzduší, silně poznamenanou těsnou blízkostí uhelných elektráren. Vydatně jí v prvenství ale konkuruje například Indie, která do dvacítky nejohroženějších měst světa přispěla hned 13 nominacemi. Hned druhé v pořadí totiž stojí Dillí, následované Čennaí, v blízkém závěsu s Agrou, Kanpurem, Džajpurem nebo Bombají. Indie se rovněž počítá k smutným světovým šampionům, když přijde na znečištěné ovzduší. Pokud by znečištěné ovzduší bylo jediným hodnotícím kritériem environmentálních rizik, obsadí Indie celou první dvacítku. Aby se na dalších příčkách ale dost jednoznačně usadila města z Číny.

Mít problém není tak zlé, když máte i prostředky na řešení

Ta do první stovky nejohroženějších metropolí dodala 35 kandidátů, kteří si „zdařile“ vedou v kritériích znečištění vody. A také v oblasti vodního stresu, nedostupnosti vodních zdrojů. Podle Nicholse ale Čína výhledově těží ze svého ne zrovna demokratického politického režimu a faktu, že tu výrazně narůstá střední ekonomická třída obyvatel, která si čistou vodu po vládě žádá. A vláda je schopna na tyto požadavky dost dynamicky a radikálně reagovat. Klidně i uzavíráním velkých továren a průmyslových zařízení. "Což nefunguje v Indii, kde je vláda o něco slabší, stejně jako ekonomická situace,“ pokračuje Nichols. Čína sdílí většinu problémů vlastních Indii, ale na rozdíl od ní má prostředky a sílu prosadit jejich zlepšení.

Jediné ne-asijské město v první stovce žebříčku nejzranitelnějších metropolí je peruánská Lima. Kolem 270. příčky se pohybuje Los Angeles (špatná kvalita ovzduší), ale celkově špatně si vede celá Kalifornie, kvůli vodnímu stresu, suchu a vysoké pravděpodobnosti přírodních katastrof.

Dobře si nevede Afrika, kde jsou silně patrné problémy spojené s různými formami znečištění, ale obecně tu mezi rizikovými faktory vedou klimatické změny, respektive efekty globálního oteplování. Ty představují problém pro 40 ze zdejších 45 hodnocených měst. „Tento kontinent se bude výhledově potýkat v ještě větší míře se suchem, vlnami veder, záplavami a povodněmi,“ říká Nichols. „Ale ještě více bude zápasit se svou neschopností na tom něco změnit.“ Afrika totiž nedisponuje silnými vládami, ekonomikou ani technologiemi, což neblaze pocítí jak Lagos, tak i Kinshasa, dvě nejohroženější a populací nejvýraznější metropole regionu.

V Evropě jsme za vodou. Zatím

Evropa a Kanada obecně představují do dalších let „klidná a bezpečná hájemství“. Environmentálními riziky nejméně ohrožený je například i sibiřský Krasnojarsk, který stojí na 576. příčce, následován norským Oslem a Glasgow. K vidění jsou tu též Helsinky, Kodaň, Vancouver nebo Ottawa. Tato města mohou mít určité komplikace, ale environmentální rizika jsou tu relativně nízká a navíc tu existují silné předpoklady pro jejich zvládnutí. Za zmínku stojí i Káhira (ač s relativním nedostatkem vody), která v regionu MENA dopadla nejlépe, pozitivy oplývající jihoamerický Asunción a Montevideo, japonská Shizuoka nebo ne zrovna nejčistší mongolský Ulánbátar.

Což nás dostává k tomu, v čem je vlastně bilance od Verisk Maplecroft od ostatních, katastrofy současné a budoucí vykreslujících zpráv, jiná. Ne že by oplývala optimismem, to jistě ne, ale originalitou pohledu určitě. Nichols spolu s kolegy totiž dokázal kvantifikovat možná environmentální rizika ve světových metropolích, které se v současnosti největší měrou podílí na generování ekonomických příjmů svých zemí. „Tato města hostí významnou část svých národních populací, jsou klíčovými pro jejich hospodářský růst. Pokud se jim nepodaří vyrovnat s environmentálními riziky, povede to k tomu, že se budou stávat stále méně pohostinná a obyvatelná. Přestanou postupně plnit svou úlohu ekonomicky-průmyslových uzlů,“ soudí Nichols.

Patrné je to prý už dnes v Asii, kde jsou obyvatelé vystaveni silným environmentálním tlakům, od extrémního počasí po znečištění, které pak klimatické změny ještě zesilují. Nedá se říct, že by se tato města vylidňovala, ale ztrácí svou roli „generátorů bohatství“ pro národní ekonomiky. Snižuje se tu kvalita bydlení, hodnota nemovitostí, celková operační kapacita, investiční potenciál. Nejsou to místa příhodná pro rozvoj budoucího podnikání. „A na základě vyčíslení rizik a ekonomických ztrát daných environmentálními riziky tu svou další přítomnost zvažují i společnosti, které zde už působí,“ dodává Nichols. Byť právě ty se často postaraly o to, jak to na místě aktuálně vypadá.

S jejich přesunem ale přijdou města o zdroj příjmů, s jehož pomocí mohly neradostný stav nějak napravit. A v jiných destinacích, které se zatím jeví environmentálně stabilnější, by se pak celý řetězec souvislostí mohl opakovat.

---

reklama

---