https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-adaptace-mest-proti-klimatickych-zmenam-nejsou-penize-uvadi-cdp
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na adaptace měst proti klimatických změnám nejsou peníze, uvádí CDP

30.8.2021 05:11 | PRAHA (Ekolist.cz)
Přínos projektů adaptace měst na klimatické změny, zvýšení jejich odolnosti vůči změnám, je prý enormní. Ale není vidět hned. Vlastně, pokud je takový projekt proveden opravdu kvalitně, změna indikující problém se projeví jen v neznatelné míře, nebo vůbec
Přínos projektů adaptace měst na klimatické změny, zvýšení jejich odolnosti vůči změnám, je prý enormní. Ale není vidět hned. Vlastně, pokud je takový projekt proveden opravdu kvalitně, změna indikující problém se projeví jen v neznatelné míře, nebo vůbec
Licence | Volné dílo (public domain)
Města se na klimatické změny adaptují velmi pozvolna, pokud vůbec. Na realizace jim chybí potřebné finance, ale také konkrétní výsledky, kterými by se dalo pochlubit a motivovat k další akci. Ve své bilanční studii to potvrzuje CDP Worldwide, nadnárodní neziskovka, specializující se na konzultační environmentální management měst a velkých společností.
 

Města dnes čelí řadě problémů: povodním, přehřívání a extrémním vlnám veder, výpadkům v dodávkách energie a vody, obecně vodním stresem, znečištěnému ovzduší, poškozením infrastruktury v důsledku nepředpokládaných výkyvů počasí. Seznam takových nehezkých situací je pochopitelně o dost širší a projevy toho, co nazýváme klimatickou změnou, je jen umocňují. Organizace CDP (Carbon Disclosure Project) se pokusila vyhodnotit, jak si zatím 812 světových metropolí, z nichž je kolem 93 % jedním nebo více negativními faktory méně či více vážně ohroženo, vede. A ukázalo se, že zatím ne moc dobře. Vlastně, z oné osmistovky hned 344 velkých měst (čítajících dohromady 400 milionů obyvatel) nemá zatím vůbec žádnou formu plánu adaptace na klimatickou krizi. Což mezinárodně uznávané experty z CDP, kteří podobné adaptační plány vyvíjejí, netěší. Kde je problém?

Opatření potřebná, která ale nejsou vidět

„Adaptaci na klimatickou změnu je ve městech mnohem těžší ufinancovat, než třeba akce zaměřené na snižování emisí,“ vysvětluje za CDP její ředitelka, Kyra Appleby. Přínos projektů adaptace měst na klimatické změny, zvýšení jejich resilience - odolnosti vůči neočekávaným změnám, je prý enormní. Ale nejde vidět hned. Vlastně, pokud je takový projekt proveden opravdu kvalitně, změna indikující problém se projeví jen v neznatelné míře, nebo vůbec, což pochopení nezbytnosti či závažnosti adaptace snižuje. Instalace obnovitelných zdrojů energie, například solárních panelů, má před-počítanou finanční návratnost a projekty zaměřené na omezení energetických ztrát a zvýšení energetické efektivity, například tepelné izolace, viditelně šetří peníze v krátkém čase. Přínosy adaptací měst na extrémní odchylky počasí nebo klimatické změny tak zjevné v krátkodobém horizontu nejsou.

„Adaptace přitom stojí peníze, ale její přínosy se vám ve finanční rozvaze hospodaření města neobjevují. Proto pouze nepatrný zlomek financí plynoucích třeba na obnovu hospodaření po pandemii směřuje na opatření proti klimatickým změnám a ještě méně na opatření adaptační,“ dodává Appleby. Jsou tu samozřejmě i města, která se adaptačních opatření nebojí. Jen za loňský rok ze 422 takových měst vzešlo podle CDP dohromady 3417 dílčích projektů. Které ovšem, v 25 % případů, mají problém samy zaplatit. Řada z těchto sídel je totiž při realizaci potřebných opatření plně závislá na financování z národních vlád bez jejichž podpory nedokáže ochránit svou infrastrukturu ani zranitelné populace obyvatel. V současnosti je pozastaveno 1142 adaptačních projektů. Jejich hrubý odhad nákladů se přitom blíží 72 miliardám dolarů, a přibližně třetina této sumy souvisí s management vody, srážek a vodních zdrojů.

Cíle slíbené a zatím nedosažené

Jaké jsou konkrétní závěry zprávy CDP? Z 812 hodnocených měst už 67 % disponuje přehledem o tom, kolik emisí vlastně produkují. 58 % z nich zatím ale kromě tohoto inventáře znečištění nestanovilo jakýkoliv plán na jejich omezení. 148 měst z toho výčtu už stanovilo svůj plán na úpravu režimu tak, aby zajistilo splnění klimatických cílů (udržet globální teplotu pod 1,5°C, v souladu s Pařížskou dohodou), ale jen 52 z nich se k tomu cíli skutečně blíží.

Podle Applebyové tu loňská a stále ještě ne zcela překonaná pandemie covid-19 sehrála dvojí roli. Kladnou i zápornou. „Pandemie otevřela spoustě lidí oči, a často až v šoku přihlíželi tomu, jak jsou vlastně jejich města zranitelná.“ Čas strávený v karanténách a s omezeným pohybem či sociálními kontakty přiměl obyvatele měst více si všímat prostředí, ve kterém žijí. A v němž absentuje zeleň i voda, příroda. Na druhé straně, covid-19 vydatně zařízl národní ekonomiky. Dostupné finanční zdroje byly dislokovány do protipandemických balíčků, do umírnění následků ekonomické krize. O to méně peněz tak mohlo být disponováno na klimatická adaptační opatření. Do problémů se tak dostaly i zatím úspěšné probíhající realizace, ať na jihu Anglie, v USA nebo třeba v Rio de Janeiro.

„Do problémů s financováním adaptačních opatření se tak dostala opravdu města z celého světa,“ říká Appleby. Šanci a pozitivní prostor pro změnu si ale v CDP slibují od možného zapojení korporátu a velkých společností, s nimiž na tématech udržitelnosti dlouhodobě zpracují. „Je tam velký potenciál pro zlepšení.“

Města s vysvědčením plným jedniček

CDP vede v patrnosti, jak se za posledních 5 let, respektive od podpisu Pařížské dohody, snaží jednotlivé světové metropole a další velká města snížit své emise, adaptovat se a vyhnout se katastrofickým scénářům klimatických změn. A stejně jako ve škole, k jedničkám (zde k hodnocení A) se musí každé sídlo postupně propracovat samo. D, nejnižší stupeň, si přitom vyslouží města „na počátku cesty“, která zveřejní svůj záměr něco po stránce adaptace/mitigace učinit. Sbírají potřebná data a informace, snaží se identifikovat výzvy i zdroje. C patří těm, kteří už pokročili, a začínají vyvíjet vlastní systémy monitorování, měření. Nositelé B už mají víceméně jasno, komunikovaly potřebná řešení, zpracovávají plány a již projednaly jejich naplnění. Hodnocení A, onu pomyslnou jedničku, získávají ta města, která už postupují v plnění konkrétních plánů, demonstrují příklady správné praxe, ubírají se k cílům. Loni bylo takových „jedniček“ na vysvědčení 88, od měst Velké Británie až po Koreu. Žije v nich dohromady 125 milionů lidí.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

30.8.2021 06:26
Nejsou peníze? Jak to, když si je ve velkém tiskneme. Nebo spíše elektronicky vytváříme úvěr.
Na covid také nebyly peníze. a když šlo o podporu kapitálu, aby tedy nezkrachoval, aby se svět dál točil (rozuměj ekonomika, planeta Země se bude točit i bez nás), tak najednou se státy mohly zadlužit. A koho zadlužily státy? Nás!
Odpovědět

Viktor Šedivý

30.8.2021 08:39 Reaguje na Katka Pazderů
Nejsou peníze, protože se vyhazují na nesmyslný "boj s CO2".
Ekonomika nejede podle kritérií efektivity, rozhoduje konformita s environmentalistickou ideologií.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

30.8.2021 16:11 Reaguje na Viktor Šedivý
tím, že se někde vysadí ve městě keř či strom není adaptace na klimatickou změnu. V urbanizovaných územích by primárně se mělo uvažovat o adaptacích šetrných (šetřivých) technologií ve výstavbě domů a bytů. Tam se v podstatě za sto let nezměnilo vůbec nic. Spotřebovává se čím dál více energie v domácnostech, staví se pořád ze stejného "kamene" malé zapojení obnovitelné hmoty (dřevo) v podstatě neexistující recyklace šedé vody.
Odpovědět

Viktor Šedivý

31.8.2021 10:27 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Na zvyšující se spotřebě energie není v zásadě nic špatného - pokud ji pokryjete třeba z jaderných zdrojů.
Ze dřeva se samozřejmě stavělo dlouho, tisíce let. Moc pěkně to hořelo, životnost nijak závratná. Kámen, cihly, beton mají v tomto směru jen výhody.
Odpovědět

Viktor Šedivý

31.8.2021 10:30 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Recyklace šedé vody je moc pěkná jako heslo. A pak zkuste spočítat, na kolik vás litr takové vody přijde.

Já vím, ono leckomu projde i tvrzení, že navržené řešení je sice pekelně drahé, provozně náročné, ale je to vlastně úspora :-(
Šaškárny s dešťovkou jsou toho příkladem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.8.2021 10:34 Reaguje na Katka Pazderů
Peníze si nikdo tisknout nemůže, to by nastartovalo obrovskou inflaci. Asi myslíte "kvantitavní uvelňování", které má ale velmi přísný řád a hlavně se v další fázi se normálně peníze zase likvidují.

V covidu nešlo o žádnou podporu kapitálu (to pouze v babišistánu), ale o podporu celých profesních skupin pracujících, kteří zůstali bez příjmů. A k tomu výpadky výběru daní atd. atd. atd., prostě normální krize.

Evropskou strategii, že se z toho proinvestujeme podporou budování mohutných kapacit OZE, považuji za principiálně správnou, ovšem ten objem prostředků na dluh je už asi mimo rozumnou míru.

Ale hlavně: NIKDY bych ty peníze neposílal tam, kde s nimi neumí zacházet a kde se rozfrcají a rozkradou.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

30.8.2021 19:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, třeba do Německa :-).

https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/v-nemecku-soud-projedna-milionove-podvody-s-vetrnou-energii-tyka-se-to-i-cr
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.8.2021 10:39 Reaguje na Jaroslav Studnička
Jistě, třeba v Německu.
Všimněte si PODSTANÉHO rozdílu proti nám:
tahle kauza je u soudu, prokázala se vina a viníci budou potrestáni. Normální postup.

U nás se asi daleko horší podvody VŮBEC nestíhají, k soudu nikdy nedojdou a pachatel asi vyhraje i další volby.
To je zcela zásadní rozdíl, nemyslíte si???
Odpovědět
ss

smějící se bestie

30.8.2021 10:09
Peněz je, jenom se nesmějí vydávat na blbostě politický neziskovky, ale na účelný věci, prováděné místními firmami, živnostníky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.8.2021 10:39 Reaguje na smějící se bestie
Co je to "politická neziskovka"???
Naše nejbohatší neziskova je Český fotbalový svaz, (asi 3 miliard ročně), dále hokejový svaz atd. atd. atd. celkově to bude ale pár drobných.

Ovšem dotace multimiliardářům se pohybují v desítkách miliard, dotace do solárního a biopalivového tunelu dělají asi 45 mld. ročně, za státní i EU dotace si magnáti staví luxusní sídla a dotují ničení krajinu přechemizovanou řepkou i celkově průmyslovým zemědělstvím.

Odpovědět
ss

smějící se bestie

30.8.2021 12:45 Reaguje na Pavel Hanzl
meleš nesmysle
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.8.2021 13:14 Reaguje na smějící se bestie
Zkuste to vysvětlit. Není argument, že??
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.8.2021 16:02 Reaguje na smějící se bestie
Co je to "politická neziskovka"? To není nesmysle, to je dotaz.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

30.8.2021 17:18 Reaguje na Pavel Hanzl
nestůj si na vedení
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.8.2021 23:04 Reaguje na smějící se bestie
Mohl byste prosím vysvětlit, co je to politická neziskovka?
Mne to také zajímá.
Předem díky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

31.8.2021 10:40 Reaguje na smějící se bestie
Nestojím. Co je to politická neziskovka?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist