Mezinárodní unie geologických věd schválila stratotyp u Hlásné Třebaně

Zajimava informace a instruktivni snimek - patri tohle ale do ekolistu?
Ja bych rekl ze ano - ale je potreba k tomu dodat nejake arguenty, proc to neni jen zajimava zprava do gheologickych listu ale take do eko0listu
zabyvajiciho se ekologii, roslinnou a zivocisnou risi vyvojem mnohokomponentnich systemu lde jednotlive prvky ruzne spolu interaguji

Takze dotaz - co tam dela a proc je dulezita napr. ta kamenna uhlopricka ma te fotografii? Nebo obecneji - podle jakych kriterii definuji geologove
jednotlive geologicke utvaru, jak stanovili treba tu hranici mezi silurem e devonem?

Dle meho laickeho nazoru tam hraje roli nejen zmena vegetace a zivocisstva
jednotlicych epoch ("druhohory - vek plazu" atd. a nejen kosmicke udalosti jako pady obrovskych meteoritu (ktere ty druhohory udajne hlave ukoncily) - ale predevsim zmeny klimatu

Podivate li se na prazskou Barrandovu skalu nebo treba na vrstvy flyse
v Beskydech apod. prvni otazka musi znit: kde se tam vzala ta mnohocetna vrstevnatost? Geologicke pohyby typu vzrustu a poklesu ruznych casti kontinentu eroze atd. probihaji v "hladkych" krivkach, kde se tam bere to neustale kvasiperiodicke stridani kvality tech hornin. To nejsou zaznamy ruznych let ba ani zaznamy treba extra vyznamnych povodni v dobe toho usazovani, to jsou zaznamy zmen klimatu. Memi se klimat, meni se teplota mori, meni se typ vegetace (i kdyz v siluru teda jeste zadna vegetace na sousi asi moc nebyla, ale menily se parametry toho ukladaneho vapenneho bahna - a ty zmeny se deji dost pravidelne a "skokem" (I kdyz samozrejme
pak pusobi jeste procesy menici sktrukturu tech ulozenin v prubehu dalsich milionu let

Cili tahle uplne konkretni otazka. Co nam rika ta vrstva - kamenna diagonala na te fotografii, o jakou zmenu mistniho klimatu tehda slo? :)

Musím Vás zklamat, ale podobně změny v souvrství nesouvisí ani tak s klimatem, jako spíše s oscilačními pohyby zemské kůry. Podle toho jestli byla hladina výše či níže se v oblasti ukládaly spíš jemnozrnější či hrubozrnější materiály. Ty oscilační cykly jsou v řádu stovek let či tisíciletí. Dnes se něco takového tvoří na západním pobřeží USA, kde proti sobě tlačí dvě desky a jednou za několik stovek let tam dojde k silnějšímu zemětřesení, a nejenže se uvolní energie, ale oblast poklesne a je zalita moře. A jak se desky k sobě přibližují, pobřeží se postupně vynořuje nad hladinu a tak pak znovu jednou přijde zemětřesení...

Skvělé.

Už proto, že podle platných pravidel stratotypem může být pouze lokalita, která je otevřena všem...