Mikroby z kravském žaludku jsou schopné rozložit plast

A my nevědomí naivové ten dobytek furt cpeme zeleným. :)))

Tak ještě kousek a budeme mléko vyrábět z plastu.

Hurá! Likvidace plastů vyřešena! Ale ty krávy zase prdí CO2! Co s tím?
Že by izolovat uměle ty mikroby a vyrábět je v chemičce? Uf, na to bude
třeba zase energii a produkovat CO2. Co tak se jednoduše zamyslet nad
tím kolik zbytných plastů používáme a hlavně proč. I když je jako obal
nechci, tak mi jsou s výrobkem vnuceny. Místo dřevěné bedny vyplněné
dřevitou vlnou je bedna sice papírová, ale zatavená do plastové fólie
s ochrannou plastovou výplní. Místo potravin v papírové krabici, tak
v plastu a ještě navrch ta papírová krabice. Místo vody z kohoutku,
tak chemií obarvený a ochucený blivajz v plastu a mohu pokračovat dál.
Vyrábět něco, co nezvládám recyklovat je vyrábět odpad a podle toho
by měl být výrobek daňově zatížen. PET láhev 10 Kč a mnoho lidí by
si rozmyslelo koupit pití za stejnou cenu jako láhev na vyhození.
To by se hned vyplatily i skleněné vratné obaly, ale klesl by zisk
těžařům ropy, výrobcům plastů a narostly náklady obchodníkům, kteří
by měli více práce s výkupem vratných obalů. Není tudíž vůle jít
touto cestou a tak se tisíce vědců zabývá tím, jak plast zrecyklovat.
Píšu všechen plast a ne pouze vybrané druhy, které recyklovat umíme
sice omezeně, ale umíme. Část tak končí buď na skládce a nebo ve
spalovně a to už často po prvotním vytřídění občany. Motivace tak
ztrácí pro mnohé smysl, když se dozví skutečnou pravdu o osudu jimi
vytříděného odpadu. Připomíná mi to situaci, když soused skoro měsíc
zateploval zeď hraničící s mojí zahradou využívanou k chovu kachen
a slepic polystyrénem. Odpady a obrušovaný prach končil v trávě
a po ukončení prací se zmohli na posbírání kousků větších jako
je vlašský ořech. Zbytek soused bagatelizoval slovy, že jeho slípky
polystyrén milují a že ho nadšeně zobou. Tož jsem vykosil trávu
se zbytky, dal ji do popelnice a zbytek povysával vysavačem na
listí. Lopotil jsem se s tím dva dny a vysáté zbytky jsem před jeho
očima vysypal jeho slepicím jako tu "pochoutku". I tu spustil křik,
co že jim to dávám, tak jsem mu opáčil, že mi přece tvrdil, jaká je
to pro slepice pochoutka a tak jeho pochoutku dávám jeho slepicím.
Byl to moudrý pán doblblý dětmi a pochopil, že pochybil a večer mi
vnutil láhev slivovice na usmíření. Ony to ty slepice asi taky nějak
zrecyklují, ale co to udělá s vejci a jejich zdravím nemám zjištěno.
Toto je příklad toho, jak se k odpadu staví lidé, kteří ho bagatelizují, když se jich bezprostředně netýká a když je ohrozí, tak to teprve
pochopí. Zavalit jim byty, domky a pozemky jejich odpadem, tak by jim
došlo, že nikam nemizí, ale že pouze končí někde jinde a ohrožuje jiné.

Hlavně že nebudeme mít plastová šťourátka do uší. )))

Nebojte , ty retardéry hoření se zjištěnou karcinogenitou se prý už přestaly používat a teď se používají už je ty , které ještě na rozbor a pokusy čekají. EPS je svinstvo , ale je levný a dobře se opracovává. Kdyby lidi věděli, co si dávají na baráku nebo z čeho pijí kafe z automatu ( kelímek nepálí) :-( . PUR je na tom podobně.

Víte mne může vytočit, jak jsou ty obalové plasty stále
obhajovány. Před padesáti roky byl plast téměř vzácnost
a přičítali jsme mu téměř zázračnou budoucnost. Nikdo se nezabýval dopady na životní prostředí při jeho dosloužení,
protože byl tak vzácný. Nechápu, jak jsme přežili hlavně
ty potraviny balené ve skle, plechu či papíře, když dnes
musí být potraviny v plastu, s konzervanty, stabilizátory
a jinou chemií. A to mnohé domácnosti neměly chladničky
a mraznička nebyla často ani v řeznictví. Jedlo se vše
čerstvé, nechlazené, nemražené a maximálně konzervované
teplem. Žádné vakuováni za studena v plastových sáčcích,
ale poctivě vyrobené a v obyčejném balícím papíře.
Nejsem nějaký staromilec, ale u mnoha výrobků nechápu
dvojí obaly a obaly o mnoho větší, než obsah, aby klamali
zákazníka. Obaly z plastu na čokoládách a jiných výrobcích, které nahradily papír a alobal, tak jsou častým odpadem kolem cest v přírodě a to už nehovořím o vlhčených ubrouscích a jiných hygienických potřebách u kterých je předpoklad, že je nikdo po použití nedá zpět do batohu
a nechá je někde v přírodě(dětské pleny).Výmluvy výrobců,
že upozorňují na obalech na jejich správnou likvidaci
tak neobstojí, protože je nutné se takovým materiálům preventivně vyhýbat. Musí to už výrobce, protože přenést to plně na spotřebitele je alibismus. Spotřebitel a spotřebitel je rozdíl a ten lajdák to neřeší. Nemít však tu příležitost, tak vyhodí i lajdák pouze odpadky přírodě blízké a neškodné.
Jak píšu, nemám nic proti "pokroku", ale mne ty výmluvy,
jak jsou ty plasty nezbytné vytáčí, protože v době minulé nebyly a nikdo neumřel žízní a nejedl nebalené potraviny. Jinak správně popisujete, že to, co je dnes údajně nezávadné, je za pár let odhaleno jako zdraví závadné a to zvláště u plastů. Dnes se už v plastech i peče, smaží, vaří, kvasí nápoje atd. a možná časem zjistíme, co to byl za blivajz a proč máme tu a nebo tu chorobu. Smutné a navíc to možná ti producenti už vědí nyní a pouze to tají, aby nepřišli o zdroj zisku.

Tu a tam... každý třetí ji má a každý čtvrtý na ni dojede-(

Nevím jak vy, ale já jsem při čištění budek narazil
nejen na výstelku hnízd plastovými odpady, ale
taky na uhynulá ptáčata s nohama "svázanýma" touto
výstelkou z provázků a nití. EU "bojuje" proti
brokům spolykaných ptáky, ale ticho po pěšině
u plastových odpadů spolykaných hlavně mořskými ptáky a želv se zacpanými žaludky mikrotenem.
Nevidím ale stejnou razanci u plastů, jakou
zahájili u olova, které je pouze okrajovou
příčinou úhynů zvířat. U plastů se toho zákazu
asi nedočkáme mimo nějakých brček a uchošťourů.

Až na takovou malou drobnost. Co myslíte, že asi v těch potravinách bylo, když vydržely ,,čerstvé,, v papíru? ;)

Chemie byla v potravinách už i za socíku (70.-80. léta). A byly tam takové šmakulády za které byste dnes dostal kriminál.

Na různé věci (těžké kovy, dusičnany, dusitany, benzen, DDT, PCB, atd.) neexistovaly normy. Konzervanty (éčka) se nemusela uvádět na obal.

Výroba potravin za socíku podléhala daleko menší kontrole než dnes. Výskyt škodlivých látek se tajil.

Jste pamětník, tak si možná pamatujete na Brontosaura, sdružení které upozorňovala na špatnou kvalitu potravin. Možná si vzpomenete na i na to, že semtam se objevila i epidemie otravy z potravin.

No a ten odpad. Ano, socík produkoval méně odpadu, ale zase si to vynahradil v produkci škodlivin. ;-)

Přečtěte si z té doby normy ČSN pro potraviny
a budete moudřejší. Takový vlašák byl zcela bez
chemie s trvanlivostí dvou dnů a ne dnů deseti
jako nyní s celou plejádou éček. Pivo bylo
nepasterizované a ne nějaká euromrtvola s garancí půl roku a mohl bych pokračovat dál, ale s vámi
opravdu končím, protože by to zase bylo pouze
o ničem a o napadání mé osoby. Nečtěte mé
příspěvky a možná se vám uleví. Já už nebudu na
vás reagovat, protože neumíte slušně diskutovat.
Zdar vašemu monologu !

No a ještě že se ty normy dodržovaly co? :D

Zdar vašim nesmyslným smyšleným kravinám. :D

Ale ještě jednu věc sem dám, když tu argumentujete vlašákem. Zkuste si dohledat export šunky -- šunka do vlašáku patří -- do USA (socík potřeboval valuty z toho rozpadajícího se Západu :D ) a důvod proč nám zásilky vraceli zpět. :D Třeba se dočtete něco málo o PCB (polychlorované bifenyly) a o tom, jak je soudruzi přimíchávali do barev, kterými pak natírali zásobníky krmiva pro zvířata. A PCB se následně dostávaly do tkání zvířat (maso, mléko, vejce) a následně do lidí. Nakonec se zjistilo, že PCB nebyla zamořená jen ta šunka, ale potraviny pro miliony lidí v Československu. Američani to na trh nepustili, ale v Československu nebyl spotřebitel o PCB vůbec informován (stejně jako o dalších šmakuládách se nesmělo vědět).

Tolik k vašim normám a kvalitě tehdejší šunky a vlašáku. :D

PCB byl celosvetovy problem. Kdyz se na vlastnosti a bioakumulaci prislo, prestal se postupne vyrabet a ano, v soc. statech mozna o par let pozdeji. DDT se v EU nesmi pouzivat, ale prodavat vyrobky osetrene DDT zakazano neni. CSN byly prisne normy, musely byt po zmene rezimu postupne zruseny, protoze nevyhovovaly potrebam volneho trhu. Nitraty byl problem, ktery uz u ceske zeleniny neni a prectenim beznych srovnani uvidite, ze ceska zelenina ma ve srovnani s polskou, nemeckou, holandskou, nejnizssi mnozstvi NO3-. Nemluvim o dobe byvale, protoze postupy byly hodne podobne tady i jinde ve svete. Preji dobrou chut u cervenych salamu, sunek, parku s NO2-, belgickych kurat s dioxiny, vajec s odvsivovacimi prostredky, jahod z Ciny se salmonelami atd atd. Na otevrenem trhu neni mozne vsechny potraviny zkontrolovat, na spoustu chemikalii se prijde az zpetnou kontrolou.

V Číně dávali už i kojencům do mléka melamin. Třeba bylo na namnožení baktérií a vývoj předžaludků ještě počkat.
Stejně se časem vyvinou baktérie , co si budou umět s plasty poradit. Už jsou k dispozici ty krmící se ropou. Pak bude problém ty plasty udržet po dobu funkčnosti výrobku.