https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ministerstvo-zivotniho-prostredi-vyzve-myslivce-a-rybare-k-dobrovolnemu-odchodu-od-olova
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ministerstvo životního prostředí vyzve myslivce a rybáře k dobrovolnému odchodu od olova

17.10.2019 00:12 | PRAHA (ČTK)
MŽP plánuje v příštím roce vyzvat myslivce a rybáře, aby dobrovolně přešli na bezolovnaté střelivo při lovu zvěře a bezolovnaté zátěže při lovu ryb a přispěli svými zkušenostmi k diskusi o odklonu od používání jedovatého olova. / Ilustrační foto
MŽP plánuje v příštím roce vyzvat myslivce a rybáře, aby dobrovolně přešli na bezolovnaté střelivo při lovu zvěře a bezolovnaté zátěže při lovu ryb a přispěli svými zkušenostmi k diskusi o odklonu od používání jedovatého olova. / Ilustrační foto
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) plánuje v příštím roce vyzvat myslivce a rybáře, aby dobrovolně přešli na bezolovnaté střelivo při lovu zvěře a bezolovnaté zátěže při lovu ryb a přispěli svými zkušenostmi k diskusi o odklonu od používání jedovatého olova. O dva roky později chce uzavřít s myslivci, rybáři a ochránci přírody memorandum o dalším postupu. Uvádí to ve strategii nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů pro příštích deset let s tím, že vyloučení olověných broků z lovu vede relativně rychle ke snížení rizika otrav.
 

Před měsícem Sněmovna odmítla snahu plošně zakázat v EU olověnou munici, přičemž zákaz by se měl podle navrhovaných unijních pravidel týkat i rybářských olůvek. Podle ministrů by plošný zákaz ohrozil obranyschopnost země. Sněmovna tak reagovala na zprávu Evropské agentury pro chemické látky (ECHA), která doporučila olovo ve střelivu a rybářství zcela zakázat a socioekonomické dopady označila za přijatelné. Na předkládání připomínek agentura stanovila lhůtu do půlky letošního prosince.

Podle kritiků záměru neexistuje vhodná alternativa olověného střeliva. Argumentují tím, že užívání střel z oceli, mosazi, bismutu nebo wolframu by zhoršilo bezpečnost střelby a až několikanásobně ji prodražilo.

Autoři strategie, kterou mají novináři k dispozici, nicméně uvádějí, že náhrada olověných broků netoxickými alternativami je považována za jediné dlouhodobé řešení, které významně redukuje otravy volně žijících živočichů související s používáním olověného střeliva. "V Evropské unii se odhaduje, že při lovu zvěře se do prostředí vnáší 18 až 21 tisíc tun olova ročně, z čehož asi 14.000 tun dopadá do suchozemských stanovišť a zbytek do mokřadů. V případě rybářských olůvek se uvádí vnos dalších dvou až šesti tisíc tun olova ročně," uvádí strategie. Současně počítá s přípravou českých analýz a rešerší.

Jako příklad dává strategie pozitivní zkušenosti ze zemí s dlouholetou loveckou tradicí, které přešly na alternativní střelivo, například v Dánsku se tak stalo před dvaceti lety.

Strategii, kterou v blízké době projedná vláda, připravilo ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s resorty zemědělství, vnitra a spravedlnosti, Českomoravskou mysliveckou jednotou a Českou společností ornitologickou.

Dokument se vedle olověného střeliva věnuje problematice otrávených návnad a dalších způsobů nelegálního zabíjení, otravám insekticidy a škodlivému vlivu veterinárních léčivých přípravků na volně žijící živočichy. Strategie má vytvořit rámec pro prevenci a řešení případů nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů. Jedním z navrhovaných opatření je vytvoření evidence zabitých živočichů.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Štemberk

17.10.2019 03:02
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.10.2019 09:15
Problém je, že alterantivy za olovo prostě neexistují a jeho toxicita je silně přeháněna. Prakticky jediným problémem jsou olověné broky v žaludku těch ptáků, kteří tráví pomocí spolykaného písku. V zemi se olovo obalí inertním oxidem, případně sulfitem a zůstává nezměněno na celá tisíciletí. Na bojišti u Slavkova se nacházejí olověné kulky, vystřelené v tehdejší bitvě, "jako nové", bez jakékoli koroze.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

17.10.2019 09:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Jééééjda tak joo, to je prekérka teďka... škoda, že tě Šimůnku celý svět nezeptal jestli jsou jejich znalosti o poškozování ŽP olovem správné... celý svět si to mohl odpustit řešit.. :D jsi náš zachránce! :D
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

17.10.2019 12:18 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Olovo v kovovém stavu je netoxické a ve vodě nerozpustné. Problém jsou sloučeniny olova, které jsou toxické a když se dostanou do potravního řetězce, tak se v něm neodbourávají.
Odpovědět
LB

Lukas B.

17.10.2019 13:33 Reaguje na Jaroslav Štemberk
pro úplného laika co zřejmě chyběl v základní škole (a ani jeden z pánů Š. to není) ještě polopatičtěji: třeba olověné vodovodní trubky, dokud v nich teče jen čistá pitná voda, jsou prakticky neškodné (tedy, ehm, už dávno se dělaly zevnitř pocínované, ale do jaké míry byla ta vrstva cínu celistvá...). ale jak se olovo dostane do kyselého prostředí, tak se poměrně snadno "rozpouští" (přesněji tedy reaguje), a ty sloučeniny jsou dost nezdravé, někdy i toxické (podobně je na tom hliník a spousta dalších kovů). v praxi je to kyselé prostředí třeba v žaludku, anebo to může být skladování kyselých potravin, třeba vína a octa, jak bylo zhusta praktikováno ve starém římě. viz chemie pro základní školy a dějepis pro základní školy.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.10.2019 17:30 Reaguje na Lukas B.
Jenže broky a kulky leží v půdě o +- neutrálním pH, takže kyseliny, které by je rozpouštěly na jedovatý roztok, se v reálu nekonají. Konají se jen bláboly obhajovatelů totálních EUrounijních nesmyslů.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.10.2019 17:32 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pokud budu chtít napsat blábol o tom, jak něco v reálu neškodného je vlastně šíleně nebezpečné, tak si nějakého prostituta u klávesnice vždycky najdu. Zejména když budu mít k dispozici na jeho zaplacení miliardy EUro.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

17.10.2019 09:16
"...Podle ministrů by plošný zákaz ohrozil obranyschopnost země..." to si snad dělají srandu ne? Ti se nebojí říct sebevětší blbost a demagogický žvást.....

Je dobře, že se toto téma řeší a snad i vyřeší..
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.10.2019 17:28 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ano, výcvik vojáků, i ve střelbě, něco stojí. A pokud dostanou nefunkční nebo polofunkční zbraně, tak je to problém. A pokud je dostanou ke střílení na nepřítele, tak je to průšvih, který se nám může velice ošklive vymstít.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.10.2019 12:15 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Protože pro zločince nebude žádný problém si ještě po desetiletí obstarávat olovo na náboje ze starých zásob a pokud ne, tak ho dovážet. Pokud by přistoupila k zákazu olova plošně zeměkoule, našlo by se spousty států či teroristických organizací, které by s radostí a za pořádný peníz pouštěly do oběhu střelivo s olovem.
Muži zákona by tam měli podstaně méně účinnější zbraně než zločinci.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

17.10.2019 09:55
Prosazovaný zákaz olověné munice formou příkazu EU národním státům a iniciativa MŽP ČR - apel na myslivce - je názorným důkazem kam až může zajít zvůle autoritářů a eurohujerů vůči právům jiných.
Škoda, že podobné obavy neměly v době používání vojenské munice s ochuzeným uranem v době náletů NATO na území Jugoslávie.
Jak vyplývá z informací srbské strany ,došlo k prokazatelnému nárůstu zhoubných onemocnění /leukémie/ v těchto lokalitách .
Podle většiny zdrojů bylo v Bosně v létě 1995 vystřeleno 10 800 nábojů s pláštěm z ochuzeného uranu, které lépe prorážejí tvrdé překážky, zejména pancíř. V Kosovu jich bylo na jaře 1999 použito 31 000.

Spoluautor knihy "Ochuzený uran-neviditelná válka",Frédérik Lorra řekl:
"Spojené státy si byly dávno vědomy, jakému nebezpečí vystavují své lidi a civilní obyvatelstvo. Dnes to však nemohou přiznat."


Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nato-ochuzeny-uran-budeme-pouzivat-i-nadale.A010109_145621_zahranicni_tom
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

17.10.2019 11:57
Nehorázná blbost toho, co se zde uvádí je v tom, že se "míchají hrušky s jablky". Skutečně nebezpečné jsou pro přírodu olověné broky, a to tím, že někteří ptáci (kachny, labutě ap.) je polykají a ukládají v trávicí soustavě. Tam pak vznikají reakcí s trávicími šťávami toxické sloučeniny, které jim mohou způsobit otravu a konzumací jejich masa predátory přecházejí do potravního řetězce, protože se nerozkládají. V jiné podobě je olovo v kovovém stavu pro přírodu prakticky neškodné. Pokud by ho někde nebyla tak mimořádně vysoká koncentrace, že by byla nebezpečná, vyplatilo by se ho tam těžit.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

19.10.2019 16:16
Obdobné snahy už tady byly, u hromadných střel (broky) by šlo řešit problém pokovení např. Cu nebo poplastování např komaxit. U neolověných hromadných střel je problém s hmotností broků a jejich tvrdostí. Technicky vzato lze zcela přepracovat kontejnery na broky, tak aby výkon byl srovnatelný s olovem. Ovšem odrazivost ocelových broků je vždy větší. Pravděpodobně starší zbraně nebudou vyhovovat výkonným neolověným hromadným střelám. Je otázka zda lov ve volné přírodě broky mimo bažantnice je zásadní příspěvek olova do prostředí. U lovu vodního ptactva bych se přikláněl k potažení broku inertním materiálem. Po zavedení ocelových broku byla malá ranivost a mnoho kachen bylo postřeleno a nenalezeno. Kde je potom morální stránka lovu.
U jednotných střel do brokovnic jsme tyto střely už tady měli byl to S-ball plastik a jeho odrazivost byla velmi vysoká a také ostatní parametry nebyli vhodné pro lovecký náboj (informovaní vědí co myslím a ostatním nebudu dávat návod). Proto dnes k koupi několik typů olověných jednotných střel odstupňovaných podle výkon atd.
U kulových nábojů si neumím představit použití neolověných střel ( jsou už k dispozici) na společných lovech. Odrazy do pravého úhlu atd. Asi by mě tam už nikdo nedostal. To je málo nehod ještě zhoršovat podmínky pro 10g olova co se stejně zaryje v zemi. Střelný kanál se stejně musí ze zvěřiny odstranit takže jaká je kontaminace.
Vše je třeba provádět s rozmyslem, tak abychom nezpůsobili ještě větší škody.
Odpovědět
mr

19.10.2019 23:35 Reaguje na Jaroslav Vozáb
"Po zavedení ocelových broku byla malá ranivost a mnoho kachen bylo postřeleno a nenalezeno. Kde je potom morální stránka lovu." - ten citát ale jistě nemyslíte vážně. Použil jste ho leda proto, že si myslíte, že tu diskutujete s nějakými neznalými naivy. Jako střelbou Pb-brokem, či střelbou obecně doposud nedochází k týrání kachen a jiné zvěře? A samozřejmě k jejímu nedohledání? A proč operujete s morální stránkou lovu? Lovecká střelba totiž žádnou morálku nemá. A kdyby veřejnost znala její faktické podrobnosti, tak ji zakáží dříve, jak klecové chovy lišek. Ten zákaz Pb v lovectví tu měl být už dávno.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.10.2019 08:59 Reaguje na
Prostě ocelový brok, vzhledem k energii, kterou nese s sebou, způsobí daleko menší zranění než výrazně těžší olověný. A důsledky jsou vcelku jasné: Daleko větší podíl zraněných zvířat vůči mrtvým mezi zasaženými.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

20.10.2019 16:39 Reaguje na
Pro mě je morálka lovu asi toto, lovím přebytek populace a to způsobem který je pro zvěř nejméně trýznivý. Nebo si myslíte, že domácí zvířata netrpí převozem na jatka a elektrickým omráčení nebo hal (košer) porážku atd? Netrpí ryba tz. zdoláváním sportovním rybářem typu chyť a pust. Pro mě je to týrání. Vágnera bych za hubu tahal hodinu v 35C teplu po rynku a viděl jak by ho to bavilo. Ryby jsou vysílené často v totálním kyslíkovém dluhu atd. A to je v pořádku? Nebo jsme pokrytci a nechceme znát pravdu? Lov do pastí i do těch co nezraní je horší utrpení než zásah se střelné zbraně. Opírám se o výpovědí lidí, kteří přežili střelné poranění ( např. ve válce..).
Pokud nebudeme zvěř lovit, tak ji budou zemědělci trávit úplně vším (myslím především spárkatou zvěř, na polích vznikají reálné průměrné škody cca 1000 Kč na ha.)
Pokud si chci jen za sportovat, mohu své limity zkoušet na střelnici, ale ne na zvěři. Tomu já říkám morálka lovu. Pro mě je stejný hřích nedohledaná kachna jako nedosledovaný divočák. Proto je třeba lovit správnou zbraní a dobrou munici na vzdálenost kde si je lovec jistý správně umístěným zásahem. Ano jsem aktivní myslivec a každá liška chválí především svůj ocas, ale buďme objektivní a hledejme řešení.
Jsem ročník 1965 a na vojně jsem viděl řadu nočních střeleb. ( Ve vojenské munici jsou ocelová jádra pro zvýšení průbojnosti.) Odrazivost byla ohromná a to jsme viděli jen ty trasovací (asi každá 4 svítila). Lovci používají tz. puškové náboje (pro laiky dnes to odpovídá výkonem nábojům do kulometu..) s doletem až 6km. Čím chcete nahradit olovo v kulových nábojích? To je málo smrtelných nehod? Pokud vadí jako prvek je možno ho bezpečně zapouzdřit a je po problému.
Z olovnaté broušeného skla jste asi už také pil a přežil jste to, možná nosí Vaše žena od firmy Swarovski náušnice také z olovnatého křišťálu.
Odpovědět
LB

Lukas B.

22.10.2019 11:47 Reaguje na Jaroslav Vozáb
dobrý den, jak se jako aktivní myslivec díváte na lov lukem nebo kuší?
u kuše je při použití k tomu určených hrotů energie střely velká, ranivost obrovská, účinný dostřel okolo sta metrů, snadno se kontroluje na první pohled jestli je nabito, akorát je tady zákaz, který historicky plyne z toho, že zde není to bouchnutí a tedy snadné pytlácké zneužití (ale to je při použití tlumiče na kulovnici úplně stejné).
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

24.10.2019 08:55 Reaguje na Lukas B.
Dobrý den,
na lov kuší nemám vyhraněný názor. Obecně vše je o disciplíně lovce. Samozřejmě jde o individuální odlov na krátkou vzdálenost ( tak aby bylo vidět značení zvěře, atd ). Dobrý lovecký pes na dosled také bude potřeba. Ohledně trýznění zvěře nemohu se vyjádřit neznám dobře tuto problematiku. Jsou země kde tento lov je dovolen. Co se týče pytláctví to bylo, je a bude...
Daleko důležitější je užití loveckého oštěpu na zkrácení utrpení poraněného divočáka, který je držen psy. Toto dnes zákon neumožňuje. Mnoho vůdců psů by toto využilo. Střelba ohrožuje psy i jejich zdraví především sluch.
Také je potřeba do zákona dostat použití na dostřelnou ránu krátké zbraně ( např. u dopravní nehody šermovat kulovnicí se mi nejeví jako dobrý nápad, dá s z toho vylhat jen jako případ nutné obrany).
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.10.2019 12:21 Reaguje na
Převážná většina zásahů broky je na takovou vzdálenost, že zvíře zabije prakticky okamžitě. Je to mnohem milosrdnější konec než tahat stádo dobytka či hejno drůbeže na jatka, kde to zvíře díky mnohem lepším smyslům než má člověk ví až hodiny dopředu, že končí.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist