Ministr Kocourek chce prolomit limity těžby, Věci veřejné hrozí vetem

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje prolomit územní limity těžby, které dvacet let chrání ložiska hnědého uhlí v Ústeckém kraji. Důvodem je nedostatek energetické suroviny pro teplárny, hnědé uhlí podle ministerstva nemůže nahradit ani biomasa, ani zemní plyn. Prolomení limitů se nelíbí ochráncům životního prostředí, ale ani Věcem veřejným (VV). Pokud by vláda měla o prolomení hlasovat, využijí prý VV právo veta.

Limity těžby by měly přestat chránit dosud nedobytné uhlí v Ústeckém kraji, což by se dotklo řady obcí, včetně dvaceti sedmi tisícového Litvínova. Z horního zákona by měl také zmizet paragraf o vyvlastňování a firmy, které chtějí uhlí vytěžit, by se samy měly domluvit s majiteli pozemků. Čili stát by do jednání o těžbě za dnešními limity vůbec neměl zasahovat. "Stát by neměl případné pokračování těžby vynucovat vyvlastněním, ale ani brzdit územními limity," říká ministr průmyslu Martin Kocourek (ODS).

Uhlí by dostaly teplárny, které podle MPO potřebují modernizovat a jinak než s českým hnědým uhlím to nezvládnou. Navíc prý potřebují jistotu dodávek suroviny a to zhruba na padesát let. Jinak kvůli nečinnosti vlády dojde ke zvýšení ceny tepla o 50 až 100 %.

Vázat cenu tepla na existenci limitů jako účelové a neopodstatněné odmítá hnutí Greenpeace. Cenu tepla by podle něj prolomení limitů v nejbližších deseti letech rozhodně neovlivnilo. Podle informací samotného ministerstva by k navýšení cen tepla mělo dojít v roce 2015, nicméně k těžbě za limity by nedošlo dříve než v roce 2023, dodává Greenpeace. Navíc Česká republika vyváží každoročně více elektřiny vyrobené v uhelných elektrárnách, než kolik by bylo možné vyrobit v případě prolomení limitů. Podle Greenpeace by se hrozící nedostatek uhlí pro zhruba čtvrtinu tuzemských tepláren mohl řešit přednostními dodávkami 60 % uhlí z velkolomu Vršany.

Administrativní překážky

Ministerstvo průmyslu navrhlo prolomit limity ve „Zprávě o aktualizaci Státní energetické koncepce“. Ministr Martin Kocourek rozeslal do připomínkového řízení materiál, který chce „odstranit co nejrychleji nesystémové administrativní překážky hospodárného využití domácích zásob hnědého uhlí, včetně zásob za tzv. územními ekologickými limity“. Takto získané uhlí by mělo přednostně putovat do tepláren. Jiné řešení by bylo prý příliš drahé nebo by zlikvidovalo systém centrálního vytápění teplem. To zásobuje podle ministerstva průmyslu téměř jeden a půl milionů bytů, tedy zhruba čtyři až pět milionu lidí. Podle MPO je zhruba 43 % výroby založeno na hnědém uhlí, což představuje objem až 16 – 17 milionů tun.

Výhodou využití uhlí v teplárnách je prý také vyšší energetická účinnost těchto zařízení, což je dáno tím, že se najednou vyrábí jak teplo, tak elektřina. „Energetický obsah uhlí je při společné výrobě elektřiny a tepla v teplárnách využit přibližně s dvojnásobnou účinností než v případě kondenzačních elektráren,“ tvrdí mluvčí Teplárenského sdružení Pavel Kaufmann.

Uhelný folklór

Na vyjádření připomínek ke Zprávě dalo ministerstvo svým vládním partnerům jen pět dní. Otázka těžby za limity má i svůj politický rozměr, protože porušuje vládní prohlášení. Zachování limitů prosadily do vládního prohlášení Věci veřejné a potvrdila je i jejich ideová konference na konci roku 2010. Věci veřejné jednaly o limitech v úterý zasedání poslaneckého klubu. „Snaha ministerstva prolomit limity může rozvrátit koaliční vládu,“ varoval Milan Šťovíček, člen výboru pro životní prostředí a bývalý starosta Litvínova. „V koaliční smlouvě je právo veta. Pokud by přišel do vlády takovýto pokus, přijde veto Věcí veřejných. Žádný takový návrh by touto vládou projít nemohl,“ dodal předseda strany Radek John.

Územní limity pocházejí z roku 1991 a usnesením vlády definují dobývací prostory a oblasti, kde jsou zásoby uhlí, které se nemají těžit. „Limity máme dvacet let a dvacet let jsou zpochybňovány těžebními společnostmi,“ poznamenává bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík. A Jan Rovenský z Greenpeace doplňuje: „Začíná to být takový bizarní folklór – nový ministr průmyslu se pokusí prolomit limity a vláda mu to zatrhne. Nicméně Kocourkovi je třeba přiznat, že na to jde podstatně rafinovaněji. Zatímco jeho předchůdci šli do boje s otevřeným hledím, současný ministr se pokusil postoj vlády zmanipulovat.“

Odpad to nevyřeší

Na dotaz, co k materiálu říká ministerstvo životního prostředí (MŽP), odkázala mluvčí úřadu na stručné vyjádření vyvěšené na internetových stránkách. „S materiálem se teprve seznamujeme, MŽP bohužel nebylo členem pracovní skupiny,“ říká prohlášení vystavené v úterý večer, tedy v den, kdy končila pětidenní lhůta k vyjádření. Podle MŽP je materiál MPO jen “vstupní pozicí do zásadní debaty“. Ta by prý měla určit, „zda a jakým způsobem má stát využít svého práva vlastníka nerostných surovin k tomu, aby např. určil, že závazný podíl dodávky hnědého uhlí bude určen pro využití v centrálním systému zásobování teplem, pochopitelně za trží cenu“. Podle MŽP by receptem na nedostatek uhlí mělo být vyšší energetické využití odpadů, čímž by se snížil objem odpadu ukládaného na skládky.

To ale právě předložený text v zásadě vylučuje. Pracovní skupina MPO zkoumala možnosti, čím by se dalo chybějící hnědé uhlí nahradit. Nejjednodušší je náhrada černým uhlím, ale cena přestavby teplárny je prý vysoká. „V případě náhrady hnědého uhlí dřevní štěpkou by bylo možno nahradit pouze zlomek hnědého uhlí vzhledem k nedostatku štěpky,“ píše materiál MPO. Náhrada hnědého uhlí zemním plynem by sice byla relativně snadno dostupná, ale za cenu předpokládaného rozpadu systému centrálního vytápění teplem. Také by to prý bylo dražší, stejně jako je podle MPO nebezpečné sázet na dovoz surovin ze zahraniční. Ani směsným komunálním odpadem by prý trn z paty teplárenství nevytrhl. V roce 2020 bylo možné nahradit jen zhruba 2,5 milionu tun hnědého uhlí a to za podmínky úplného zákazu skládkování odpadu.

A a B je A

Předložený materiál pracuje se dvěma scénáři budoucí Státní energetické koncepce, nazvanými A a B. První z nich pracuje se současným stavem, který „odpovídá tradicím a konkurenčním výhodám ČR“ a sází na domácí dostupné zdroje surovin, tedy uhlí, a předpokládá i možnou domácí těžbu uranu. Druhý scénář B naopak jde cestou odklonu od uhlí. Materiál vypočítává, že k náhradě 12 milionů tun hnědého uhlí v současné době využívaného v teplárnách by bylo třeba přibližně 17 milionů tun biomasy (dřevní štěpka, pelety), což je zhruba jedenáctinásobek stávající produkce. V případě zemního plynu by bylo potřeba 5,2 miliardy kubíků plynu, které nejsou v současnosti smluvně pokryty.

Materiál MPO lakonicky uvádí, že ze socio-ekonomických, technických, ekologických, bezpečnostních důvodů a z důvodu nereálného časového horizontu pro změnu palivové základny pro teplárenství nebylo dále se „Scénářem B“ pracováno.

Naopak jako budoucnost české energetiky vidí dnešní ministerstvo průmyslu vyvážený mix všech druhů paliv „s horizontem do roku 2050“. Naopak v situaci, kdy by nebyla využita část vytěžitelných zásob hnědého i černého uhlí, „mohlo by k roku 2050 dojít ke snížení podílu fosilních paliv v energetickém mixu z předpokládaných 20 % až na cca 5 % za pravděpodobného zvýšení podílu plynných paliv až na cca 40 %,“ říká aktuální dokument MPO. Nový návrh aktualizace Státní energetické koncepce slibuje ministerstvo předložit vládě do konce roku 2011.

---

reklama

---