https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/monitoring-eroze-zaznamenal-za-10-let-2500-udalosti-mze-rozsiri-ochranu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Monitoring eroze zaznamenal za 10 let 2500 událostí, MZe rozšíří ochranu

5.12.2022 01:35 | PRAHA (ČTK)
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Monitoring eroze zemědělské půdy v Česku zaznamenal za posledních deset let přes 2500 erozních událostí, z toho na více než 260 místech se objevily opakovaně, uvedl Státní pozemkový úřad (SPÚ). Podle Hnutí Duha může být případů výrazně více, protože monitoring vyplývá z dobrovolného hlášení. Ministerstvo zemědělství chce od roku 2024 rozšířit podíl ploch s přísnější protierozní ochranou. Zpřísnění ochrany může podle Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR ohrozit pěstování například kukuřice nebo brambor.
 

Monitoring je společný projekt pozemkového úřadu a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. "Díky podkladům bylo do vyššího stupně ochrany přesunuto již víc než 5500 hektarů půdy," uvedl ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu. Největší množství případů eroze zaznamenal monitoring v květnu a červnu.

Hnutí Duha poukázalo na to, že monitoring je přitom postaven na dobrovolném hlášení. "Dle Výzkumného ústavu melioraci a ochrany půdy je v rámci monitoringu eroze zachyceno pouze jedno až osm procent erozních událostí ročně. Posledních pět let bylo zachyceno od 250 po více než 400 erozí. I při nejoptimističtějším odhadu tak v České republice dochází k více než tři tisícům odnosů nenahraditelné ornice ročně. Může ale jít i o desetitisíce událostí," uvedl zemědělský expert hnutí Martin Rexa.

Podle ministerstev zemědělství a životního prostředí je erozí ohroženo až 60 procent zemědělské půdy. V silně ohrožených oblastech od příštího roku ministerstvo zemědělství omezí osevní plochu jedné plodiny ze současných 30 na deset hektarů. Od roku 2024 by se dále mělo zpřísnit zařazení polí do stupně erozní ohroženosti.

Mluvčí Zemědělského svazu Vladimír Pícha označil počet případů eroze zaznamenaný monitoringem za pozitivní zprávu. "Ukazuje, že díky správné péči zemědělců se daří předcházet erozním událostem na drtivé většině zemědělských pozemků. Ročně je erozí zasaženo mezi dvěma až třemi tisíci hektary zemědělské půdy, což představuje necelé promile celkové výměry a zpravidla jde o události vyvolané přírodními jevy," uvedl. Přísnější pravidla podle něj znemožní pěstování takzvaných širokořádkových plodin, jako jsou kukuřice, cukrová řepa nebo brambory.

Na komplikace, které rozšíření plochy ohrožené erozí zemědělcům přinese, upozornil v dopise náměstka ministra zemědělství Pavla Sekáče také prezident Agrární komory Jan Doležal. Zmiňuje v něm mimo jiné, že snížení osevních ploch povede k omezení chovu dojnic, protože tím ubyde krmiva.

Na sněmovním zemědělském výboru Sekáč upozornil, že do režimu půdy ohrožené erozí spadne její značná část v ČR. Problematické to podle něj může být například na Vysočině. Zemědělcům je potřeba nabídnout řešení, jak budou moci hospodařit, řekl. Ministerstvo uvedlo, že výzkumný ústav meliorací k tomu připravuje návrhy.

Rexa doplnil, že podmínky zemědělských dotací k redukci erozí, jsou nastaveny velmi benevolentně a zatím není jasné, jakým způsobem se ochrana od roku 2024 rozšíří. "Základem je do krajiny vrátit pestrost, tedy smysluplně zmenšit bloky polí a navrátit alespoň část ztracených mezí, remízků, mokřadů nebo stromořadí," dodal.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

5.12.2022 05:32
A čím je toto způsobeno?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.12.2022 05:57
Zpřísnění ochrany půdy neohrozí pěstování kukuřice, pouze ho omezí. A je třeba to více hlídat, neb k podobným událostem, jako je na fotu, dochází mnohem častěji, než uvádí statistika, leč nikdo je nehlásí. Řeší se většinou splachy do obcí či na komunikace, ale pokud ornice skončí v lesní nivě, nikoho to nepálí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.12.2022 07:29
Monitorování by měl dělat satelit a nebo obecní úřad s obyvatelstvem.
Ale jde skutečně omezit erozi? Směr orby to není, travní pásy nebo lesní pásy taky moc ne, tak co? A navíc přece tu kuku da bioplynky nutně musíme mít.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

5.12.2022 07:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
A jsme u toho - bioplynka/potlesk zelených,
nebo soběstačnost v základních potravinách/prý není potřeba - všechno dovezem !
Při té soběstačnosti, by ty splachy ornice, byly minimální.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

5.12.2022 09:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
měl by to monitorovat selský rozum, který je z žitý s krajinou a zapustil kořeny. Péče řádného hospodáře, a ne jen počítat prachy se musí zaměřovat i na protierozní opatření a to je i přehřívání půdy/ vysoušení a tolik hadic tady opravdu nemáme, jinak to brečení zemědělců nedává smysl.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

5.12.2022 10:21
Svého času (1970) jsem se učil o bohatých černozemích na jižní Moravě.

Kladu nesmělou otázku, kam se nám poděla ? Zůstaly z ní jenom trosky.

Důsledek skvělého hospodaření a přístupu k přírodnímu dědictví v ČR.

Pouze dodávám, že tvorba pouhého 1 cm půdy je výsledkem několika set letých procesů půdních procesů.

Co dělalo MZe ČR od r. 1990 , aby napravilo likvidační procesy ?

Vůbec nic , nechal by je všechny zavřít, až by zčernali.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.12.2022 13:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
Přitom se dávno ví, že j Morava je nejvíce ohrožená erozí, a přes to všechno je i nadále kukuřičnou oblastí. Tato plodina nejvíce přispívá k odnosu ornice, resp humusu, ale zabejčile se tam pěstuje. Když ukazují ty rachitické rostlinky a naříkají kvůli suchu, nevím, jestli se mám smát nebo ... Dávno to mělo miniterstvo řešit, žádné kompenzace škod za sucho, sít převahu ozimů a pícnin, které mají větší výnosovou jistotu a lépe chrání půdu. A pokud chtějí kuku, tak povinně se svazenkou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.12.2022 18:28
Pominuli nevhodné plodiny na nevhodných pozemcích, tak se ptám proč se
u vodní eroze nikdo nezabývá i tím, že voda není schopna do mrtvé půdy
zasakovat a pokud zasakuje, tak přebytečná neodchází nefunkční drenáží,
ale odtéká po povrchu. Na mé zahradě jsou 110 let funkční drenáže a
půda s velkým obsahem organiky. Lijáky nasytí půdu a přebytek odtéká
drenáží na nižší pozemek, kde jsou drenáže taky a z nich do vodoteče.
Drenáže jsou i po 110 létech funkční tak, že z nich odtéká průzračná
voda bez jemných částeček půdy. O kousek dál je pole, kde se střídají
kukuřice, pšenice a řepka 25 let bez hnojení organickými hnojivy a s
nefunkční drenáží. Voda tam do půdy zasakuje minimálně(jsou tam kaluže)
a přebytečná odtéká po velmi mírném svahu i s půdou a zbytky rostlin.
Majitel domu a pozemku pod tím polem to už vzdal a zainvestoval si sám
hráz proti vodě a bahnu, která to odvádí přes polní cestu do bývalé
pískovny. Tam už nepomáhá ani orba a osev po vrstevnicích, protože ta
půda prostě už vodu odmítá zasakovat. Co s tím? Začít opět hnojit hnojem,
zaorávat maximum rostlinných zbytků a možná opět obnovit drenáže, aby
ta voda odtékala spodem a nikoliv po povrchu. Pokud půda odmítá vodu,
tak ta voda nezasákne ani u meze a nebo nějaké zbytečné polní cesty.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist