Monitoring eroze zaznamenal za 10 let 2500 událostí, MZe rozšíří ochranu
Monitoring je společný projekt pozemkového úřadu a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. "Díky podkladům bylo do vyššího stupně ochrany přesunuto již víc než 5500 hektarů půdy," uvedl ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu. Největší množství případů eroze zaznamenal monitoring v květnu a červnu.
Hnutí Duha poukázalo na to, že monitoring je přitom postaven na dobrovolném hlášení. "Dle Výzkumného ústavu melioraci a ochrany půdy je v rámci monitoringu eroze zachyceno pouze jedno až osm procent erozních událostí ročně. Posledních pět let bylo zachyceno od 250 po více než 400 erozí. I při nejoptimističtějším odhadu tak v České republice dochází k více než tři tisícům odnosů nenahraditelné ornice ročně. Může ale jít i o desetitisíce událostí," uvedl zemědělský expert hnutí Martin Rexa.
Podle ministerstev zemědělství a životního prostředí je erozí ohroženo až 60 procent zemědělské půdy. V silně ohrožených oblastech od příštího roku ministerstvo zemědělství omezí osevní plochu jedné plodiny ze současných 30 na deset hektarů. Od roku 2024 by se dále mělo zpřísnit zařazení polí do stupně erozní ohroženosti.
Mluvčí Zemědělského svazu Vladimír Pícha označil počet případů eroze zaznamenaný monitoringem za pozitivní zprávu. "Ukazuje, že díky správné péči zemědělců se daří předcházet erozním událostem na drtivé většině zemědělských pozemků. Ročně je erozí zasaženo mezi dvěma až třemi tisíci hektary zemědělské půdy, což představuje necelé promile celkové výměry a zpravidla jde o události vyvolané přírodními jevy," uvedl. Přísnější pravidla podle něj znemožní pěstování takzvaných širokořádkových plodin, jako jsou kukuřice, cukrová řepa nebo brambory.
Na komplikace, které rozšíření plochy ohrožené erozí zemědělcům přinese, upozornil v dopise náměstka ministra zemědělství Pavla Sekáče také prezident Agrární komory Jan Doležal. Zmiňuje v něm mimo jiné, že snížení osevních ploch povede k omezení chovu dojnic, protože tím ubyde krmiva.
Na sněmovním zemědělském výboru Sekáč upozornil, že do režimu půdy ohrožené erozí spadne její značná část v ČR. Problematické to podle něj může být například na Vysočině. Zemědělcům je potřeba nabídnout řešení, jak budou moci hospodařit, řekl. Ministerstvo uvedlo, že výzkumný ústav meliorací k tomu připravuje návrhy.
Rexa doplnil, že podmínky zemědělských dotací k redukci erozí, jsou nastaveny velmi benevolentně a zatím není jasné, jakým způsobem se ochrana od roku 2024 rozšíří. "Základem je do krajiny vrátit pestrost, tedy smysluplně zmenšit bloky polí a navrátit alespoň část ztracených mezí, remízků, mokřadů nebo stromořadí," dodal.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Karel Zvářal
5.12.2022 05:57Slavomil Vinkler
5.12.2022 07:29Ale jde skutečně omezit erozi? Směr orby to není, travní pásy nebo lesní pásy taky moc ne, tak co? A navíc přece tu kuku da bioplynky nutně musíme mít.
smějící se bestie
5.12.2022 07:36 Reaguje na Slavomil Vinklernebo soběstačnost v základních potravinách/prý není potřeba - všechno dovezem !
Při té soběstačnosti, by ty splachy ornice, byly minimální.
Jaroslav Řezáč
5.12.2022 09:22 Reaguje na Slavomil VinklerMiroslav Vinkler
5.12.2022 10:21Kladu nesmělou otázku, kam se nám poděla ? Zůstaly z ní jenom trosky.
Důsledek skvělého hospodaření a přístupu k přírodnímu dědictví v ČR.
Pouze dodávám, že tvorba pouhého 1 cm půdy je výsledkem několika set letých procesů půdních procesů.
Co dělalo MZe ČR od r. 1990 , aby napravilo likvidační procesy ?
Vůbec nic , nechal by je všechny zavřít, až by zčernali.
Karel Zvářal
5.12.2022 13:18 Reaguje na Miroslav VinklerBřetislav Machaček
5.12.2022 18:28u vodní eroze nikdo nezabývá i tím, že voda není schopna do mrtvé půdy
zasakovat a pokud zasakuje, tak přebytečná neodchází nefunkční drenáží,
ale odtéká po povrchu. Na mé zahradě jsou 110 let funkční drenáže a
půda s velkým obsahem organiky. Lijáky nasytí půdu a přebytek odtéká
drenáží na nižší pozemek, kde jsou drenáže taky a z nich do vodoteče.
Drenáže jsou i po 110 létech funkční tak, že z nich odtéká průzračná
voda bez jemných částeček půdy. O kousek dál je pole, kde se střídají
kukuřice, pšenice a řepka 25 let bez hnojení organickými hnojivy a s
nefunkční drenáží. Voda tam do půdy zasakuje minimálně(jsou tam kaluže)
a přebytečná odtéká po velmi mírném svahu i s půdou a zbytky rostlin.
Majitel domu a pozemku pod tím polem to už vzdal a zainvestoval si sám
hráz proti vodě a bahnu, která to odvádí přes polní cestu do bývalé
pískovny. Tam už nepomáhá ani orba a osev po vrstevnicích, protože ta
půda prostě už vodu odmítá zasakovat. Co s tím? Začít opět hnojit hnojem,
zaorávat maximum rostlinných zbytků a možná opět obnovit drenáže, aby
ta voda odtékala spodem a nikoliv po povrchu. Pokud půda odmítá vodu,
tak ta voda nezasákne ani u meze a nebo nějaké zbytečné polní cesty.